15 Co 64/2026-410 – Krajský soud v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 450 000 Kč s příslušenstvím a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení v částce 140 951 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce.2. Z odůvodnění napadeného rozsudku plyne, že žalobkyně po žalované požadovala odměnu za záchranu cizí věci podle § 3008 o. z. Tvrdila, že prostřednictvím , jméno FO, vyvíjela činnost směřující k identifikaci původního vlastníka pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , který byl v katastru evidován jako nedostatečně identifikovaná osoba „, právnická osoba, “, a že její činnost vedla k dohledání jeho dědiců a dodatečnému projednání dědictví, čímž bylo zabráněno přechodu nemovitosti na stát. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně jí neposkytla žádné právní ani jiné služby, že její činnost nebyla vedena snahou zachránit cizí majetek, ale záměrem jej získat a že nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na odměnu za záchranu cizí věci.3. Po provedení podrobného dokazování z hlediska skutkového soud I. stupně uzavřel, že žalovaná je od , datum, spoluvlastníkem s výší podílu id. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, (dále jen předmětná parcela), kterou nabyla ke dni smrti svého otce , právnická osoba, v pozůstalostním řízení na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 23. 7. 2024, č. j. , Anonymizováno, –, Anonymizováno, (PM dne 23. 7. 2024). Dne , datum, , právnická osoba, vyzval u dostatečně určitě neoznačené osoby zapsané v katastru nemovitostí jako „, právnická osoba, “ vlastníka, aby se přihlásil k vlastnictví předmětné parcely. Žalobkyně, za využití činnosti , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , vypátrala, že nedostatečně identifikovanou osobou je , právnická osoba, , narozený , rodné přijmení, , datum, a zemřelý dne , datum, . Současně vypátral možné příbuzné jako potenciální dědice, kteří , Anonymizováno, . , jméno FO, udělili plné moci k zastupování v doprojednání dědictví a zavázali se k prodeji podílů na předmětné parcele za dohodnutou kupní cenu. Tyto osoby byly v řízení vedeném u Okresnímu soudu v , adresa, z projednání pozůstalosti vyloučeny s tím, že dědici nejsou, a plné moci jimi byly odvolány. Předmětnou parcelu jako nový najevo zjištěný majetek nabyli ke dni , datum, dle usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 13. 4. 2023 (PM 6. 6. 2023) s podílem id. , Anonymizováno, , Anonymizováno, zůstavitele , jméno FO, , zemřelá dne , datum, , bratr zůstavitele , právnická osoba, , zemřelý dne , datum, , a nevlastní sestra zůstavitele , jméno FO, , zemřelá dne , datum, . , jméno FO, byl „nevlastní děd“ žalované, jejíž otec , právnická osoba, , zemřelý dne , datum, , byl jeho „spolužijící osobou“. Doprojednání dědictví po , právnická osoba, , zemřelém dne , datum, , ani po , právnická osoba, , zemřelém dne , datum, , žalobkyně ani , Anonymizováno, . , jméno FO, neiniciovali a nikoho v pozůstalostních řízeních vedených u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , Anonymizováno, a pod sp. zn. , Anonymizováno, nezastupovali. Dne 31. 1. 2025 byla žalované doručena výzva k zaplacení částky 1 416 666 Kč s odůvodněním, že jde o odměnu za záchranu cizí věci od její ztráty.4. Po právní stránce vyšel z toho, že Úřad pro zastupování pro zastupování státu ve věcech majetkových u osob zapsaných v katastru nemovitostí jako vlastník nemovité věci, které však nejsou označeny dostatečně určitě, vyzýval, aby se vlastník přihlásil ke svému vlastnictví s tím, že pokud tak neučiní ve lhůtě 10 let plynoucí od , datum, , opuštěná nemovitá věc připadne do vlastnictví státu. Žalobkyně, prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, , se v roce 2021 pustila do pátrání po nedostatečně určitě identifikovaném vlastníkovi, „, právnická osoba, “, avšak se žalovanou neměla uzavřenu žádnou smlouvu, a žalovaná po žalobkyni žádnou činnost nepožadovala. Činnost žalobkyně ohledně ztotožnění „, právnická osoba, “ a jeho dědiců byla nepochybně zištná, neboť byla vedena s cílem dosažení profitu, ať již odměnou nebo převodem podílů na předmětné nemovité věci. Po žalované žalobkyně požaduje „odměnu za záchranu cizí věci“ podle § 3008 o. z., dle něhož osobě, která zachrání cizí věc od nevyhnutelné ztráty nebo zkázy, náleží přiměřená odměna, nejvýš desetina ceny věci, a náhrada účelně vynaložených nákladů. Při výkladu tohoto ustanovení soud I. stupně vyšel z toho, že ztráta věci znamená, že někdo nějakou věc již má, vlastní, a o to co již má, přichází. Odkázal na Důvodovou zprávu k zákonu č. 89/2012 Sb. („o. z.“), která hovoří o tom, že před ztrátou je zachráněna věc známého vlastníka; musí jít o existující věc ve vlastnictví konkrétní osoby v době její záchrany, která by měla platit odměnu. To lze dovozovat i z odkazu Důvodové zprávy na nalezené a skryté věci (§ 1051 obč. zák. a § 1063 obč. zák.), kdy zjevně musí jít o věci již reálně jsoucí ve vlastnictví (byť v případech nalezených a skrytých věcí neznámé osoby). V projednávané věci nebyla předmětná parcela zachráněna od nevyhnutelné ztráty žalovanou ani dalšími následnými dědici, nýbrž už od ztráty původním zůstavitelem , právnická osoba, , který jí jako existující v době záchrany, tedy doprojednání dědictví po něm v roce 2023 skutečně zpětně ke dni svého úmrtí dne , datum, vlastnil. , právnická osoba, již odměnu platit nemůže a povinnost poskytnout přiměřenou náhradu nelze přenášet na další osoby (dědice). Byť žalobkyně, při činnostech vykonávaných , tituly před jménem, , jméno FO, , měla náklady v procesu zjištění vlastníka předmětného majetku, činila tak sama za sebe zjevně za účelem profitu (o čemž svědčí nerealizované smlouvy o smlouvě budoucí o úplatných převodech podílů na předmětné nemovité věci při nabytí daného majetku v pozůstalostních řízeních), a nyní se snaží zhojit na skutečných dědicích vykonstruovaným postupem, který je spekulativní, zavádějící, a na skutkový základ předmětné věci se nevztahující. Ve vazbě na specifika projednávaného sporu, a jeho souvislosti tudíž žalobkyně nemá na žádnou odměnu nárok. Nelze připustit jako legitimní možnost, že si někdo založí svoji výdělečnou činnost na tom, že bude (aniž by to po něm někdo vyžadoval, vztaženo k až následným dědicům) iniciovat dědická řízení a pak si nuceně (přes odměnu za záchranu věci) od těchto osob, jež výsledně získávají majetkový potenciál, vyžadovat úplatu. Žalobkyni nelze upřít, že přispěla k tomu, že byl nedostatečně identifikovaný vlastník ztotožněn, a následně i jeho majetek, což vedlo k řetězci doprojednání pozůstalostí, v nichž se objevili ve výrazné řadě dědicové, kteří z majetku původního zůstavitele profitují, nejde však o záchranu věci od její ztráty. Tento názor umocňují i pochybnosti o tom, k jakému dni a stavu by měla být stanovena hodnota věci, k čemuž strany sporu zaujaly zcela odlišná stanoviska. Se žalobkyní předkládanými argumenty se soud I. stupně neztotožnil, neboť je považoval za nepatřičné a nepřesvědčivé, a na tom nic nemění ani skutečnost, že v jiných obdobných věcech a jiných dědiců bylo dosaženo mimosoudních dohod, či soudem schvalovaných smírů. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř.5. Proti tomuto rozsudku v celém rozsahu podala odvolání žalobkyně. V něm po obsáhlé rekapitulaci skutkového stavu věci setrvala na svém názoru, že na danou věc dopadá ustanovení § 3008 o. z. Zdůraznila, že bez její iniciativy by předmětný pozemek po marném uplynutí zákonné lhůty k 1.1.2024 přešel ze zákona do vlastnictví České republiky, aniž by se o jeho existenci žalovaná vůbec dozvěděla. Činnost žalobkyně spočívající v identifikaci zůstavitele, dohledání majetku a iniciaci dodatečných dědických řízení, tak nutně představuje záchranu cizí věci. Podíl byl na základě pravomocného usnesení zapsán do katastru nemovitostí v její prospěch, čímž byly naplněny předpoklady vzniku nároku na odměnu. Při určení výše odměny žalobkyně vyšla z hodnoty podílu žalované ve výši 14 166 166 Kč dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , jíž odpovídá odměna ve výši 1 416 666 Kč. K zaplacení této částky byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána a poté, co žalovaná neplnila, podala žalobkyně žalobu na zaplacení částky 1 000 000 Kč, kterou v průběhu řízení ještě ponížila na částku 450 000 Kč z důvodu procesní opatrnosti a s ohledem na předběžně vyjádřené právní názory jiných soudů ve skutkově totožných věcech, že základ nároku je dán. Pro rozhodnutí ve věci není podstatné (jak zdůraznil okresní soud), že osoby původně zastupované , tituly před jménem, , jméno FO, nebyly nakonec shledány dědici, že plné moci byly odvolány a že žalobkyně ani , jméno FO, nezastupovali účastníky v navazujících řízeních po , právnická osoba, a , právnická osoba, . Podstatné je to, že právě na základě iniciativy žalobkyně došlo k dodatečnému projednání dědictví po původním vlastníkovi , právnická osoba, a usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 13. 4. 2023, č