19 CO 146/2022-197 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení věcného břemene chůze a jízdy po pozemcích [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] vše v [katastrální uzemí], zřízeného rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 9. 2019 č. j. 8C 253/2008-130 ve prospěch každého vlastníka stavby dosud nezapsané v katastru nemovitostí stojící na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] za účelem přístupu a příjezdu ke stavbě dosud nezapsané v katastru nemovitostí stojící na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] (výrok I). Žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 5 604,53 Kč (výrok II). Dále rozhodl, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). 2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že věcné břemeno zřízené rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 9. 2009 č. j. 8 C 253/2008-130 ani po 12 letech nebylo zapsáno do katastru nemovitostí a zapsat jej ani nelze. Nezapsatelnost věcného břemene je dle žalobce způsobena tím, že stavba není dosud evidována v katastru nemovitostí a žalovaná nemá prostředky na to, aby stavbu legalizovala (kolaudovala), a ta tak mohla být zapsána. Dále žalobce uváděl, že žalovaná má objektivní možnost zajistit si přístup k oprávněné nemovitosti přes pozemek [parcelní číslo] ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] a tento přístup i realizuje. Žalobce je tak přesvědčen, že pominuly příčiny, pro které bylo věcné břemeno zřízeno, a je možno ho zrušit. 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že věcné břemeno nebylo podmíněno zápisem stavby do katastru nemovitostí, že okolnost, že stavba nebyla dosud kolaudována, není podstatná pro trvání věcného břemene a že příčiny pro zřízení věcného břemene nepominuly. 4. Okresní soud po provedeném dokazování učinil skutkový závěr, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku [parcelní číslo] – ostatní plocha, o výměře 791 m2 v obci [obec] a [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [obec] a dále výlučným vlastníkem rozestavěného domu v současné době bez č. p. stojícího na pozemku p. [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, vše v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Žalobci nesvědčí k předmětným nemovitostem vlastnické ani jiné právo. Žalobce je vlastníkem pozemků [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, [parcelní číslo] – zahrada a [parcelní číslo] – zahrada v [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [obec]. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 9. 2009 č. j. 8 C 253/2008-130 bylo zřízeno ve prospěch každého vlastníka stavby dosud nezapsané v katastru nemovitostí stojící na pozemku [anonymizováno] [číslo] [katastrální uzemí], věcné břemeno práva chůze a jízdy po pozemcích [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [parcelní číslo] za účelem přístupu a příjezdu ke stavbě dosud nezapsané v katastru nemovitostí stojící na [parcelní číslo]. Geometrický plán k rozhodnutí nebyl vyhotoven, neboť z důvodu rozměrů pozemků jsou tyto zatíženy celé. Současně bylo žalované uloženo zaplatit žalobci finanční náhradu za zřízení cesty ve výši 10 000 Kč. Rozsudek byl v odvolacím řízení v těchto částech potvrzen a nabyl právní moci dne 22. 2. 2010. [anonymizováno] [příjmení] úplatu ve výši 10 000 Kč žalobci uhradila. Katastrální úřad rozhodl v řízení o povolení vkladu vzniku věcného břemene k nemovitostem – pozemkům [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [parcelní číslo] jako povinným nemovitostem a stavby dosud nezapsané v katastru nemovitostí na pozemku [parcelní číslo] jako oprávněné nemovitosti, vše v [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [obec], na základě rozsudku Okresního soudu v Náchodě o zřízení věcného břemene č. j. 8 C 253/2008-130 ze dne 14. 9. 2009 tak, že tento vklad zamítl. 5. Okresní soud na takto zjištěný skutkový stav aplikoval nejprve ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), tzn. vznik, práva a povinnosti vzniklé účastníkům přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona posuzoval podle dosavadních právních předpisů a práva a povinnosti vzniklé účastníkům počínaje dnem 1. 1. 2014 posuzoval podle tohoto zákona, zatímco existenci důvodů pro zrušení věcného břemene chůze a jízdy po pozemcích [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], zřízeného rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 9. 2019 č. j. 8 C 253/2008-130 posuzoval podle tohoto zákona, konkrétně podle ustanovení § 1299 odst. 1 a 2 o. z. Vzal za prokázané, že vzájemné postavení jednotlivých nemovitostí je stejné jako v době, kdy věcné břemeno bylo v roce 2009 rozhodnutím soudu zřízeno (resp. v roce 2010, kdy rozsudek nabyl právní moci). Okolnost, že tehdy v katastru nemovitostí nezapsaná stavba na [parcelní číslo] v [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [obec] není dosud zkolaudovaná a zapsaná v katastru nemovitostí, pak není okolností podřaditelnou pod„ trvalou změnu“ služebných pozemků podle § 1299 odst. 1 o. z., ani nevyvolává hrubý nepoměr mezi zatížením služebných pozemků a panujícího pozemku podle § 1299 odst. 2 o. z., aby bylo možno uvažovat o omezení či zrušení služebnosti za náhradu. Připomněl, že ve stejném duchu bylo judikováno i v rozhodnutí Okresního soudu v Náchodě sp. zn. 15 C 362/2019, kde byla pravomocně uložena [jméno] [příjmení] povinnost umožnit výkon služebnosti po uvedených pozemcích. Ohledně tvrzení žalobce, že žalovaná má možnost zřídit si jinou přístupovou cestu k předmětným nemovitostem, okresní soud uvedl, že tato tvrzení byla uplatněna i v dříve vedených soudních sporech mezi žalobcem a žalovanou, přičemž již v odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 9. 2009 sp. zn. 8 C 253/2008 bylo konstatováno, že„ námitka, že by bylo možné vést cestu přes pozemky jiných vlastníků, nebyla důvodná, protože z obsahu znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že zřízení věcného břemene přes jiné pozemky není reálně možné“. Rovněž tak v odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 26. 1. 2010 č. j. 20 Co 415/2009-155 je uváděno, že„ znalec v posudku uvedl a věrohodně vysvětlil, z jakých důvodů je vhodné, aby věcným břemenem byly zatíženy právě pozemky žalovaného. Je tomu tak mimo jiné proto, že na rozdíl od ostatních v úvahu připadajících pozemků nebude v tomto případě třeba dělat žádné terénní úpravy a nebude ani nijak výrazně zasahováno do cizích vlastnických práv a do způsobu užívání pozemků. Zatímco v ostatních případech by cesta vedla např. zahradami jiných vlastníků, v tomto případě bude zřízena na místě, které je k tomu účelu již mnoho let užíváno. Vlastně ani k žádné podstatné změně nedojde“. Okresní soud v tomto řízení nemá žádný zákonný důvod se odchylovat od již dříve vyslovených závěrů soudů, proto byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná. 6. O nákladech řízení rozhodl okresní soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované přiznal uplatněnou náhradu cestovného k jednáním soudu dne 20. 12. 2021 a dne 2. 5. 2022 osobním automobilem o průměrné spotřebě 6,3 l benzínu na 100 km v ceně doložené doklady o nákupu pohonných hmot a paušální náhradu za celkem 4 úkony po 300 Kč. 7. O nákladech státu okresní soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k okolnosti, že žalobce byl zcela osvobozen od placení soudních poplatků. 8. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, a to jednak vlastním podáním, jednak podáním jeho zástupce. Ve vlastním podání žalobce namítl, že nežaloval o zrušení věcného břemene, ale o určení nezbytné cesty, kterou si žalovaná může i sama odkoupit od žalobce. Setrval na možnosti žalované zajistit si přístup přes pozemky jiných vlastníků. Pokud jde o znalecký posudek, z něhož soud v řízení o zřízení věcného břemene dovodil opak, ten byl„ cinknutý“. Zopakoval, že věcné břemeno bylo sice zřízeno soudem, ale jeho účinnost byla podmíněna zápisem do katastru nemovitostí. Rozestavěný dům [adresa] nelze do katastru nemovitostí zapsat, když se jedná o černou stavbu. Žalobce dále zopakoval přesvědčení, že žalobkyně je sice zapsána v katastru jako vlastnice pozemku [anonymizováno] [číslo] avšak na základě absolutně neplatné darovací smlouvy, přičemž soud k absolutní neplatnosti přihlíží z úřední povinnosti. K tomu odkázal na znění ustanovení § 490 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 4. 1964 do 31. 12. 1971. Žalobce ke svému podání připojil jemu adresovaný přípis [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne 8. 9. 2019, rozhodnutí téhož orgánu ze dne 15. 4. 2019 [číslo jednací] a notářský zápis o uzavření darovací smlouvy ze dne 4. 6. 1970 sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo]. Žalobce navrhl, aby odvolací soud jím napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Zástupce žalobce ve vztahu k výroku I vytýkal soudu prvního stupně nesprávné právní posouzení věci. Zopakoval přesvědčení o tom, že byly naplněny podmínky pro zrušení věcného břemene podle ustanovení § 1034 o. z. Nelze-li věcné břemeno ani po uplynutí 12 let od právní moci r