21 CO 137/2022-274 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud ve výroku pod bodem I/ rozhodl, že se nahrazuje projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní a) jako oprávněnou osobou smlouvu o převodu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [anonymizováno] [obec], zapsané u [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] v [obec], s tím, že tak bude částečně vypořádán restituční nárok nabyvatelky ve výši 31 592,25 Kč pro pozemek [anonymizováno] [číslo] v částce 615,13 Kč pro [anonymizována dvě slova] [číslo]. Ve výroku pod bodem II/ okresní soud rozhodl, že se nahrazuje projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní b) jako oprávněnou osobou smlouvu o převodu pozemku [anonymizováno] [číslo] v [katastrální uzemí], [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] u [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] s tím, že tak bude částečně vypořádán restituční nárok nabyvatelky ve výši 2 629,43 Kč. Výrokem pod bodem III/ okresní soud uložil žalované povinnost nahradit žalobkyním a) a b) náklady řízení ve výši 19 175 Kč k rukám jejich zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 16. 7. 2021 domáhaly vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalované při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků parc. [číslo] v [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec]. Uvedly, že jsou dědičkami po své zemřelé matce [jméno] [příjmení] - oprávněné osobě podle zákona o půdě, které vznikl restituční nárok na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] č. j. PÚ 8043/93/3 a č. j. PÚ 8043/93/4, a současně jsou také samy oprávněnými osobami dle zákona o půdě přímo z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] č. j. PÚ 8043/93/6. Zemřelá [jméno] [příjmení] byla vlastnicí rozsáhlého zemědělského majetku v [anonymizována dvě slova] [část obce] a [anonymizována dvě slova] [část obce], [územní celek], jak byl v návrhu podrobně popsán. Hodnota nevydaných pozemků v těchto katastrálních územích činí dle znaleckého posudku celkem 7 229 750 Kč, a to konkrétně z rozhodnutí PÚ č. j. PÚ 8043/93/3 částku 3 426 000 Kč, z rozhodnutí PÚ č. j. PÚ 8043/93/4 částku 2 536 750 Kč a z rozhodnutí PÚ č. j. PÚ 8043/93/6 částku 1 267 000 Kč. Tvrdily, že žalovaná postupovala při uspokojování restitučních nároků jejich právní předchůdkyně svévolně, liknavě a diskriminačně, což bylo ostatně již pravomocně judikováno v jiných soudních sporech mezi žalobkyněmi a žalovanou a potvrdil to rovněž dovolací soud, který rozhodl ve prospěch žalobkyň a konstatoval, že postup žalované vůči nim byl skutečně liknavý a svévolný. Ke dni zahájení tohoto řízení byly pravomocně uspokojeny restituční nároky žalobkyň v rozsahu 4 326 484,03 Kč. Zůstatek restitučních nároků žalobkyň tak stále představuje finanční částku 2 902 515,97 Kč a žalobkyně jsou nuceny domáhat se vůči žalované převodu náhradních pozemků, které má ve své správě. Žalobkyně označily náhradní pozemky v [anonymizováno] [obec] ve správě žalované s tím, že se jedná o pozemky vhodné k převodu, neboť jde o zemědělské pozemky, na které jsou pobírány dotace. K prokázání ceny náhradních pozemků doložily znalecký posudek. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že si je vědoma opakovaných rozhodnutí soudů o restitučních nárocích žalobkyň v obdobných věcech včetně závěrů Nejvyššího soudu a respektuje je, i když se s nimi neztotožňuje. K pozemkům [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec] uvedla, že k nim neeviduje žádnou překážku převoditelnosti. Pozemek [anonymizováno] [číslo] je však, dle jejího názoru, nepřevoditelný, neboť jeho část je zastavěna stavbou ve vlastnictví třetí osoby, resp. je s touto stavbou funkčně spojen. Jak vyplývá z leteckých snímků, na značné části předmětného pozemku je umístěno parkoviště, jež je užívané vlastníkem [anonymizováno] [číslo] pozemku [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec]. Na předmětném pozemku navíc leží pozemní komunikace, která je jediným přístupem k domu stojícímu na stavební parcele [číslo] se kterou tvoří spolu s uvedeným parkovištěm funkční celek. Již tento důvod stačí k nemožnosti vydání pozemku v rámci naturální restituce, neboť ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a o změně některých souvisejících zákonů, stanoví, že nelze převádět v rámci naturální restituce zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. m) zákona č. 183/2006 Sb., zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), se stavbou dopravní infrastruktury rozumí např. stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení. Důležitá je v této souvislosti i stavba parkoviště, která zde stojí pro účely sousedního rodinného domu. Vzhledem k uvedenému si lze jen velice těžko představit, že by bylo možné tento pozemek řádně zemědělsky obhospodařovat, jak předpokládá zákon o půdě. Navíc, jak vyplývá ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod pozemkem [anonymizováno] [číslo] v [anonymizováno] [obec] je veden vodovodní řad, který, v kombinaci s těžkou technikou nutnou pro řádné obhospodařování pozemku, může v případě vydání pozemku taktéž způsobit faktické problémy. Na základě výše uvedeného je dle názoru žalované naprosto zřejmé, že pozemek parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec] nenaplňuje zákonné požadavky a jeho vydání by tak bylo v rozporu s dlouhodobou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. Po provedeném dokazování okresní soud uzavřel, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami ve smyslu zákona o půdě s restitučními nároky v celkové výši 7 229 750 Kč, které nebyly uspokojeny, když původně odňaté pozemky v [anonymizováno] [část obce] a [část obce] nebylo možné vydat. Žalovaná zkracovala možnost uplatnění nároku žalobkyň na náhradní pozemky ve veřejné nabídce ve správné výši, což zásadním způsobem ztěžovalo přístup k získání náhradních pozemků cestou veřejných nabídek. Povinností žalované je převádět náhradní pozemky v co možná nejkratší době a nejširšímu okruhu oprávněných osob s tím, že nabídka nabízených pozemků ve veřejné nabídce by měla být široká, měla by obsahovat dostatek pozemků tak, aby restituenti mohli být ve svých nárocích uspokojeni. Přístup žalované k uspokojování restitučního nároku žalobkyň lze označit za účelový, liknavý a diskriminační. Měla-li žalovaná pochybnosti o charakteru odňatých pozemků v [anonymizováno] [část obce] a [část obce], bylo její povinností zajistit si potřebné podklady a dokumenty, neboť není povinností oprávněných osob, aby si dokumenty opatřovaly samy a žádaly stát o přecenění pozemků. Soud konstatoval (shodně jako již dříve jiné soudy ve v dalších sporech účastníků), že i v daném případě lze liknavost a svévoli žalované ve vztahu k žalobkyním spatřovat především v nesprávném ocenění jejich restitučního nároku, v odmítání přecenění nároku i ve vyřazování žalobkyň z veřejných nabídek náhradních pozemků se zdůvodněním, že jimi uplatňované nároky jsou nedostatečné. Judikatura Nejvyššího soudu, která reflektuje judikaturu Ústavního soudu (např. nález ze dne 4. 3. 2004 sp. zn. III. ÚS 495/02, nález ze dne 30. 10. 2007 sp. zn. III. ÚS 495/05, nález pléna Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 6/05) je ustálena v závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalovaného může oprávněná osoba nárok dle zákona o půdě uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo lze vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky, a že takový postup nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (viz např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 3767/2009). Nárok žalobkyň na uspokojení části jejich restitučního nároku přímým vydáním náhradních pozemků měl okresní soud v projednávaném případě za zcela opodstatněný. Soud prvního stupně dále uzavřel, že všechny tři označené náhradní pozemky v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] jsou ve správě žalované. U pozemků parc. [číslo] [anonymizováno] [číslo] neexistuje žádná překážka převoditelnosti, což vyplývá ze souhlasného tvrzení účastníků a soud z uvedené skutečnosti vycházel. [anonymizována dvě slova] [číslo] je dle údajů v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost. Dle výpisu z evidence [stát. instituce] je na tento pozemek jeho uživateli [jméno] [příjmení] poskytována zemědělská dotace, s pozemkem je tedy zemědělsky hospodařeno. K námitce žalované, že se na pozemku [anonymizováno] [číslo] nachází pozemní komunikace, okresní soud uvedl, že ostatní komunikace dle evidence katastru nemovitostí leží na sousedním pozemku [anonymizováno] [číslo]. Část této komunikace skutečně zasahuje okrajovou část podélné strany [anonymizována dvě slova] [číslo] pods