21 CO 208/2022-390 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud výrokem I rozsudku označeného v záhlaví uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku 231 391 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení z částky 231 391 Kč od 23. prosince 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II uložil žalované a vedlejšímu účastníku povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši 335 808,86 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců a výrokem III uhradit České republice – Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou náhradu nákladů řízení ve výši 4 555,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. V odůvodnění uvedl, že žalobci se po žalované domáhali náhrady škody ve výši 231 391 Kč a tvrdili, že dne 10. 1. 2017 došlo k havárii kanalizačního řadu žalované a v důsledku této havárie k průsaku odpadních vod do sklepních prostor domu [adresa] na [anonymizována dvě slova] v [obec] ve vlastnictví žalobců a žalobcům tak vznikla majetková újma v celkové výši 231 391 Kč. Žalovaná a vedlejší účastník po celou dobu řízení navrhovali zamítnutí žaloby a namítali, že žalobcům se nepodařilo prokázat příčinnou souvislost mezi havárií kanalizačního řadu a výskytem vlhkosti ve sklepě domu. Výši škody žalovaná nesporovala, neboť zastávala názor, že nebyla prokázána ani příčinná souvislost mezi havárií a vznikem škody. Po provedeném dokazování vzal okresní soud za prokázané, že žalobci jsou vlastníky domu [adresa] na pozemku [parcelní číslo], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ dům“). Dne 10. 1. 2017 došlo k havárii kanalizačního řadu žalované na [anonymizována dvě slova] v [obec]. V příčinné souvislosti s touto havárií došlo k pronikání odpadních vod (tlakové vody) do domu a do současné doby jsou patrné důsledky havárie, a to zejména zápach a pronikání vlhkosti do zdiva domu. K pronikání vody dochází proto, že v důsledku havárie došlo k porušení zevního tělesa na vnější stěně nemovitosti a zároveň porušení jílové hydroizolace domu. V důsledku průniku odpadních vod do stavebního tělesa domu pak vznikla na domě škoda. Existenci příčinné souvislosti mezi vznikem škody a havárií kanalizačního řadu žalované okresní soud dovodil na základě závěrů znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], znalce z oboru stavebnictví, specializace poruchy staveb, vlhké zdivo objektů, ze dne 25. 2. 2022 [číslo] z výslechu tohoto znalce. Znalec konstatoval, že k masivnímu pronikání odpadních vod pod tlakem došlo právě z důvodu havárie. Vysoušení sklepních prostor a odvlhčování zdí je nutné, aby podstatným způsobem pokleslo vyplnění zdiva kapilární vodou a injektáž zdiva byla účinná. Znalec uvedl, že z fotodokumentace je zřejmé, že voda v mnoha místech stěny prýštila do objektu, přičemž vztlaková voda vzniká tím, že se za stěnou vytvoří vodní sloupec. Na rozdíl od gravitační vlhkosti se tlaková voda vyznačuje stopami po stékání vody po stěně. Působením tlakové vody z havárie došlo k porušení jílové hydroizolace domu. Hliněná malta, kterou je spojena cihlová a kamenná zeď ve sklepení domu, je nejvíce propustná. Spodní kamenná část zdiva je spojena cementovou maltou a lépe izoluje. Cihlová teď stojící na kamenné je napojena hliněnou maltou, která žádné izolační vlastnosti nemá. Znalec vyloučil, že stejný stav domu by byl, i kdyby k havárii nedošlo. Izolace jílovou vrstvou byla z hlediska historického běžně používána. Největší pronikání vlhkosti bylo v místě vodovodní přípojky, neboť ta je zásahem do zdiva i hydroizolace. Přítomnost dusičnanu ve stěně je důkazem, že došlo k pronikání splaškové vody. Největší intenzita přítomnosti dusičnanů byla znalcem zjištěna v okolí vodovodní přípojky, neboť v ostatních místech nedocházelo k průniku pod tak vysokým tlakem a mohlo dojít k jisté filtraci. Znalec uvedl, že je velmi nepravděpodobné, že by dusičnany pocházely z jiného zdroje, než z odpadních vod. Okresní soud pak, pokud jde o povahu a výši škody, uzavřel, že žalobcům v důsledku průniku odpadních vod do stavby domu vznikly následující škody. Náklady na nájemné za odvlhčovač ve výši 64 350 Kč, náklady na vyšší odběr elektrické energie ve výši 28 744 Kč, ztráta zisku z případného nájemného ve výši 22 275 Kč, předpokládané minimální účelně vynaložené náklady na opravu domu ve výši 150 000 Kč, náklady vynaložené na vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění příčin stavu domu a vyčíslení škody ve výši 2 700 Kč, celkem 263 080 Kč. Žalobcům se dostalo pojistného plnění ve výši 31 689 Kč a zbývá tedy k náhradě škoda ve výši 231 391 Kč. Okresní soud věc po právní stránce posoudil především podle § 2095 odst. 1 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když dovodil, že kanalizaci je třeba považovat za zařízení zvlášť nebezpečné. Žalovaný proto odpovídá objektivně. Žalobci pak mají právo na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Okresní soud proto žalobě vyhověl a neúspěšné žalované spolu s vedlejším účastníkem uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobcům a České republice náklady řízení (§ 142 odst. 1, § 148 odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). 2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání. Okresnímu soudu vytýkala, že nesprávně dospěl k závěru o příčinné souvislosti mezi havárií kanalizačního řadu a škodě vzniklé na domu žalobců. Okresní soud z fotodokumentace sklepa domu před havárií nesprávně uzavřel, že na ní není patrna vlhkost na stěnách suterénu. Naopak z těchto fotografií je patrná určitá vlhkost zdiva před havárií a tuto vlhkost zmiňuje i znalec. Lze pochybovat o pravdivosti výpovědi svědka [příjmení], neboť není pravděpodobné, že by se sám svědek přiznal k tomu, že provozoval prodej zboží v potravinářství v prostorách, které vykazovaly určitou míru vlhkosti, nakonec [jméno] [příjmení] předal nebytové prostory řadu měsíců před havárií. Znalec, o jehož znalecký posudek se okresní soud opíral, své závěry při svém výslechu dostatečně a srozumitelně neobhájil. Znalec při odběrech vzorků zasaženého zdiva, při kterých konstatoval přítomnost dusičnanů výhradě z odpadních vod, pominul všeobecně známou skutečnost, že dešťová voda není destilovaná a obsahuje rozpuštěné oxidy, sírany a dusičnany, organické látky, prachové částice, rostlinné živiny, fosfor i amonné ionty způsobující degradaci zdiva. Sám znalec pak poukázal na pronikání dešťové vody přes deformovaný chodník. Je zřejmé, že sami žalobci neudržovali stav sklepních zdí ve stavu, kdy by byly schopny odolávat ať už jakýmkoliv příčinám vlhkosti a došlo tak ke spoluzavinění na vzniku škody samotnými žalobci. Znalec pouze spekuloval, že u obdobných objektů se prováděla v době výstavby hydroizolace zpravidla pomocí dusaného jílu, ale nezjistil, že by objekt citovanou hydroizolaci skutečně měl. Znalec ve svém posudku neuvedl podíl gravitační vlhkosti na celkové vlhkosti prostor, byť takovou gravitační vlhkost připustil. Nezabýval se možností, že pronikání vlhkosti může souviset s provozem vodovodní přípojky žalobců. S odstupem více jak 5 let od havárie není technicky možné obstarat takový důkaz, který by příčinnou souvislost mezi vznikem škody a její příčinou mohl osvětlit alespoň s mírou pravděpodobnosti. Příčin vlhkosti zdiva, která zde byla před havárií i po ní, může být mnoho. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobu zamítne. 3. Vedlejší účastník ve svém vyjádření k odvolání žalované rovněž navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobu zamítne a žalované přizná náhradu nákladů řízení. Žalobci neunesli důkazní břemeno a nebyli schopni prokázat, že vznik škody, tedy současné vlhnutí sklepa, má příčinnou souvislost s havárií kanalizačního řadu, ke které došlo dne 10. 1. 2017. Závěry znalce [titul] [jméno] [příjmení] jsou jeho pouhými domněnkami. Pokud znalec založil své závěry na měření dusičnanů, pak z 8 vzorků se 6 blíží nárokům na pitnou vodu nebo je dokonce překračuje. Znalec dovodil bez dalšího původ dusičnanů v havárii kanalizace, ale jejich původ může být různý. Výsledky zpochybňuje sonda číslo 8, která byla provedena mimo obvodu zdi a vykazuje střední hodnotu, a je zřejmé, že dusičnany jsou ve sklepě běžné. Znalec neprovedl komparační měření nejen jinde ve sklepě, ale ani na zbývajících stěnách. Znalec nevyloučil poruchu vodovodní přípojky, i když nejvyšší vlhkost byla zjištěna právě nejblíže vodovodní přípojce. Zápach, který by odpovídal průniku splaškových vod, je přitom již aktuálně cítit jen slabě. Okresní soud tak nepodrobil důkaz znaleckým posudkem téměř žádnému hodnocení, neprovedl jej řádně ve vztahu k ostatním důkazům a tvrzením a bez dalšího jej aplikoval do svého rozhodnutí. Nevzal v potaz, že dům nemá jakoukoli izolaci, která by prostory pod úrovní terénu chránila proti vlhkosti. Již toto samo o sobě zadává liberační důvod pro zproštění odpovědnosti za předpokladu, že by původ vlhkosti byl skutečně v činnosti žalované. Kanalizační řad je opraven více jak 5 roků a není možné, aby nadále docházelo k vlhnutí s