21 CO 246/2022-178 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud výrokem I rozsudku označeného záhlaví zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je rodinný dům [adresa], [obec], a pozemku [anonymizováno] [číslo], v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsané v katastru nemovitostí vedeném [anonymizováno] úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] výrokem II přikázal pozemek [anonymizována dvě slova], jehož součástí je rodinný dům [adresa], [obec], a pozemek [anonymizováno] [číslo], v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsané v katastru nemovitostí vedeném [anonymizováno] úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] do výlučného vlastnictví žalovaného, výrokem III žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na vypořádací podíl 55 750 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, výrokem IV žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 34 459 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí a výrokem V žalobci uložil povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě náklady řízení ve výši 13 755 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. V odůvodnění uvedl, že žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je rodinný dům [adresa] včetně příslušenství a pozemku [anonymizováno] [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] a navrhl, aby byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Tvrdil, že žalovaný neprojevuje o nemovitosti reálný zájem a hodlá je zobchodovat. Žalobce má naproti tomu k rodinnému domu osobní vazbu, protože v domě žili jeho prarodiče, narodil se tam jeho otec a sám tam trávil o prázdninách dětství. Syn žalobce si hodlá v místě nemovitosti při respektování půdorysu původního domu postavit rodinný dům. Žalovaný naproti tomu navrhl, aby nemovitosti byly přikázány do jeho vlastnictví a vyjádřil zájem provést rekonstrukci domu a užívat ho jako rekreační domek. Poukázal na to, že žalobce jako mnoholetý spoluvlastník nechal nemovitosti zpustnout. Okresní soud vzal po provedeném dokazování za prokázané, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku [anonymizována dvě slova] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je [anonymizováno] [adresa] a pozemku [anonymizováno] [číslo] – trvalý travní porost, v obci [obec] a k. ú. [obec] u [obec] (dále též jen„ nemovitosti“). Žalobce je spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální osminy a spoluvlastnický podíl nabyl na základě usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 24. 6. 2013 č. j. 29 D 1010/2012-58. Žalovaný je spoluvlastníkem v rozsahu sedmi ideálních osmin a nabyl je na základě usnesení soudního exekutora [exekutorský úřad] o udělení příklepu ze dne 22. 10. 2019 [anonymizováno] [číslo jednací] (jednu ideální osminu) a dále na základě kupní smlouvy ze dne 8. 7. 2020 (jednu ideální polovinu) a na základě usnesení soudního exekutora [exekutorský úřad] o udělení příklepu ze dne 20. 10. 2020 [anonymizováno] [číslo jednací] (jednu ideální čtvrtinu). Podle záznamu o dražbě se dražebního jednání účastnil i syn žalobce. Současná obvyklá cena nemovitostí činí 446 000 Kč. Rodinný dům je ve výrazně zhoršeném stavu, bez stavebních úprav či modernizací, se silně podstandardních konstrukčním provedením i vybavením, dlouhodobě zanedbanou údržbou, střecha má poškozenou krytinu, do stavby dlouhodobě zatéká a konstrukce krovu je napadena hnilobou. Dřevěné stropy jsou poškozené a místy propadlé, ve zdivu se místně vyskytují trhliny a venkovní omítka je místy opadaná. Podle závěrů odborníka pro statiku a dynamiku staveb je dům s ohledem na zanedbanou údržbu neopravitelný a v havarijním stavu. Krov je zcela uhnilý a zdivo rozvolněné. Okresní soud věc po právní stránce posoudil podle § 1140 a následující zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“). Předně dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro zrušení spoluvlastnictví a rozdělení společné věci není dobře možné. Při úvaze o tom, komu ze spoluvlastníků přikázat nemovitosti do výlučného vlastnictví okresní soud primárně vycházel z toho, že oba účastníci mají o nemovitosti zájem. Žalovaný o nabytí nemovitostí usiluje od roku 2019 a v souvislosti s nabytím svého spoluvlastnického podílu nyní v rozsahu sedmi ideálních osmin vynaložil více než 600 000 Kč. Žalobce sám k nemovitostem vztah nemá a má o ně zájem jeho syn. Okresní soud neměl důvod pochybovat o záměru žalovaného nemovitosti opravit a užívat pro vlastní potřebu. Je schopen žalobci uhradit jeho vypořádací podíl. Okresní soud proto rozhodl o zrušení spoluvlastnictví a vypořádání spoluvlastníků podle § 1143 o. z. tak, že věc přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného a žalovanému s ohledem na jeho plný úspěch přiznal právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a neúspěšnému žalovanému uložil i povinnost nahradit náklady řízení státu (§ 148 o. s. ř.). 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání. Namítal, že okresní soud rozhodl nesprávně o náhradě nákladů řízení, neboť nerespektoval rozhodovací praxi ústavního soudu tím, že žalovanému přiznal nárok na náhradu nákladů řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/19). Neprovedl žalobcem navržené důkazy, zejména ohledání místa samého a výslech svědkyň [příjmení] a [příjmení], které by se vyjádřily k otázce, jakou částku skutečně od žalobce za své spoluvlastnické podíly obdržely. Žalobce je přesvědčen, že částka uvedená ve smlouvě neodpovídá skutečnosti a ve skutečnosti byla nižší. Okresní soud tak nepřihlédl ke skutečné hodnotě nabytého spoluvlastnického podílu. Okresní soud při svém rozhodování vyšel z prostého porovnání výše spoluvlastnických podílů. Nepřihlédl však již k tomu, že žalovaný je obchodníkem s realitami a nelze souhlasit se závěrem okresního soudu, že žalovaný má zvláštní osobní vztah k předmětu podílového spoluvlastnictví. Pro žalovaného jde o nemovitosti jaké každé jiné a obchodování s nimi je mu denním chlebem. Žalovaný ve své účastnické výpovědi sám uvedl, že první ideální osminu zakoupil čistě z obchodních důvodů. Naproti tomu pro žalobce předmět spoluvlastnictví představuje jeho rodové dědictví a místo, na které vzpomíná jako na bydliště svých předků. Představa žalovaného o rekonstrukci domu je nerealistická a je v rozporu se závěrem odborného posouzení statiky domu. Naproti tomu žalobce prezentoval konkrétní představu výstavby rodinného domu a dům by byl určen pro vlastní bydlení rodiny syna žalobce. Žalobci nelze vytýkat, že nemovitost neudržoval, neboť přes veškeré jeho úsilí nikdy nenabyl spoluvlastnický podíl, kterým by převyšoval jednu ideální polovinu. Nadto je od svých jednatřiceti let v invalidním důchodu. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že nemovitosti přikáže do jeho výlučného vlastnictví s povinností vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 390 250 Kč a žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení a povinnost nahradit náklady řízení státu. 3. Žalovaný ve svém písemném vyjádření navrhl, aby odvolací soud odvolání žalobce zamítl a přiznal mu náhradu nákladů odvolacího řízení. Okresní soud rozhodl o náhradě nákladů řízení správně, neboť nález ústavního soudu, kterého se žalobce dovolává, je možné aplikovat v situaci sporné, kdy není dopředu zřejmé řešení. Taktomu ale v této věci nebylo, neboť žalovaný žalobci nabízel přijatelné řešení a žalobce sám zavinil, že ke sporu došlo. Žalovaný prokázal, že má v úmyslu nemovitost opravit připraveným konceptem rekonstrukce domu. Je pravdou, že sice v době nabytí prvého podílu uvažoval obchodně, nicméně po návštěvě místa se svou manželkou se rozhodli předmětný objekt užívat pro vlastní rekreaci. Tvrzení žalobce o vztahu k domu jako rodovému dědictví je účelové již s přihlédnutím k tomu, že má záměr dům zbořit. Dům nad to nechce pro sebe, ale pro svého syna. Oproti odbornému posouzení statiky domu, které předložil žalobce, předložil žalovaný stavebně-technické posouzení objektu, které vyvrací závěry, že by dům trpěl narušenou statikou a byl k rekonstrukci nevhodný. Žalobce mohl spoluvlastnické podíly ostatních spoluvlastníků koupit a stát se tak podílovým spoluvlastníkem v rozsahu ideálních pěti osmin. Pokud se žalobce, respektive jeho syn, účastnili dražeb podílů a podíly nevydražili z důvodu vysoké ceny, bylo by nemorální, pokud by nechali jiného spoluvlastníka koupit nemovitost v dražbě za cenu, kterou se jim nechce zaplatit, a následně by podali návrh k soudu a získali by od něj cenu nižší, což by de facto znamenalo vyvlastnění tohoto druhého spoluvlastníka, protože oni mohli za uvedenou tržní cenu podíly koupit také. 4. Zástupci obou účastníků při jednání u odvolacího soudu odkázali na shora uvedená písemná podání. 5. Žalobce uvedl, že sousední pozemek, který udržuje jeho syn, je ve vlastnictví města a syn ho m