21 CO 26/2022-489 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud shora citovaným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 274 682,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 14. 9. 2017 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok pod bodem I). Žalobu zamítl v části, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 685 009,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 14. 9. 2017 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 922 812 Kč od 13. 3. 2017 do 13. 9. 2017 (výrok pod bodem II). Současně žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení v částce 1 548,96 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok pod bodem III) a České republice – Okresnímu soudu v Náchodě nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. 2. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 1 544 592,70 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že jeho nárok vznikl z titulu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Žalovaná částka se měla skládat z částky 74 974,72 Kč představující náhradu za poskytnutou právní pomoc v trestním řízení, tedy náhradu nákladů účelně vynaložených na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, z částky 50 256 Kč představující bolestné žalobce, z částky 909 436 Kč představující ztížení společenského uplatnění žalobce a z částky 9 926 Kč vynaložené na vyhotovení znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], [titul], a taktéž z částky 500 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žalobce žalobní nárok odůvodnil tím, že usnesením [stát. instituce], [] [] [], ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu [anonymizováno] [] [] [] [] []. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum] byl žalobce obžaloby zproštěn. Trestní stíhání žalobce souviselo s jeho činností [anonymizováno] [územní celek], jako osoby [anonymizováno] [] [] [] O probíhajícím trestním řízení věděli přátelé žalobce, jeho sousedé, občané [obec] a po vydání [název] deníku ze dne [datum] i celý [obec] region. Trvající trestní stíhání osoby žalobce mělo taktéž negativní vliv na jeho zdraví, když v souvislosti se stresem a nervovým vypětím mu byl zjištěn vysoký krevní tlak a středně těžká depresivní porucha. Žalobce uplatnil dopisem ze dne 7. 3. 2017 u [stát. instituce] nárok na náhradu újmy v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Uznala, že usnesení [stát. instituce] ze dne 26. 5. 2014 je třeba označit za nezákonné rozhodnutí. Za jeho vydání se [stát. instituce] [] v dopise ze dne 3. 10. 2017 žalobci omluvilo, avšak samotné konstatování porušení práva včetně omluvy považuje za dostačující formu poskytnutého zadostiučinění. Žalovaná vyplatila žalobci částku 70 981,72 Kč včetně daně z přidané hodnoty, a to jako náhradu za poskytnutou právní pomoc v trestním řízení. Dle názoru žalované nebyla prokázána příčinná součinnost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou újmou na zdraví. Žalobce při jednání konaném dne 23. 10. 2017 vzal žalobu zpět v rozsahu uplatněných nákladů zastoupení v rámci trestního řízení ve výši 74 974,72 Kč Okresní soud ve věci již dříve rozhodl rozsudkem ze dne 30. 10. 2019. K odvolání žalobce i žalované krajský soud rozsudkem ze dne 9. 9. 2020 rozsudek okresního soudu potvrdil v části výroku pod bodem I, pokud jím byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 200 000 Kč s příslušenstvím, a v části výroku pod bodem II, pokud jím byla zamítnuta žaloba co do částky 300 000 Kč s příslušenstvím a co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 246 806 Kč od 13. 3. 2017 do 13. 9. 2017, dále rozsudek okresního soudu v části výroku pod bodem I, pokud jím žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9 926 Kč s příslušenstvím, změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl. Ve zbývajících částech výroků pod body I a II a ve výrocích pod body III a IV rozsudek okresního soudu zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Předmětem dalšího řízení tak zůstal nárok žalobce na bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění v celkové částce 959 692 Kč Okresní soud se v projednávané věci podle pokynů odvolacího soudu zabýval otázkou výše škody na zdraví. Po provedeném dokazování neměl důvod pochybovat o správnosti znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], [titul]., který je ve svých závěrech dostatečně přesvědčivý a obsahuje veškeré náležitosti. Hodnotil jako pravdivý a správný závěr [titul] [jméno] [příjmení], [titul]., že je namístě odčinit bolestné za onemocnění žalobce (středně těžkou depresivní fázi) analogickým použitím položky svou povahou nejbližší, což metodika Nejvyššího soudu ve své preambuli výslovně připouští. Lze přiznat žalobci náhradu i za psychické onemocnění, neboť onemocnění žalobce v konkrétním případě vyvolává zdravotní újmu srovnatelnou se zraněním. To, že trestní stíhání žalobce souviselo s jeho činností [anonymizováno] [], bylo vyřešeno již v předchozím řízení. Okresní soud uzavřel, že stíhání mělo negativní vliv na zdraví žalobce, když i v souvislosti s trestním stíháním propukla u žalobce středně těžká depresivní fáze. Újma na zdraví žalobce (středně těžká depresivní fáze) byla způsobena jednáním žalované a taktéž onkologickým onemocněním manželky žalobce a jejím předčasným úmrtím v roce 2014, kdy každá z uvedených příčin se na vzniku onemocnění podílela mírou 50 %. Žalobce považoval trestní stíhání za stresující a ponižující, byl apatický, špatně spal, vyhýbal se lidem, dodnes cítí, že mu bylo ukřivděno. Duševní potíže žalobce začaly v roce 2013, tedy v průběhu trestního řízení, konkrétně ve fázi prověřování. Psychické obtíže žalobce nebyly zapříčiněny diabetem, ani sníženou funkcí štítné žlázy. Žalobce splnil i podmínku uvedenou v § 14 odst. 1 a § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., když dne [datum] svou žádostí uplatnil nárok na náhradu škody (újmy) v celkové výši 1 544 592,72 Kč u [stát. instituce]. Nebyl naplněn ani jeden z předpokladů uvedených v ustanovení § 12 zákona č. 82/1998 Sb., které upravují vyloučení odpovědnosti žalované. Především nebyl splněn předpoklad, že by si žalobce zahájení trestního stíhání zavinil sám. Ohledně bolestného se podkladem pro rozhodnutí stal revizní znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], [titul]., ve kterém znalkyně stanovila bolestné žalobce na částku 50 256 Kč. Bolestné je představováno 200 body za analogického užití položky s označením T 794 – traumatický šok, přičemž hodnota jednoho bodu je představována částkou 251,28 Kč. Bodové ohodnocení žalobcem vytrpěné bolesti bylo znalkyní ohodnoceno v souladu s metodikou Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, podle které soudní praxe postupuje s ohledem na § 13 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), upravující zásadu legitimního očekávání účastníků řízení. Použití analogické položky T 794 – traumatický šok odůvodnila znalkyně obvyklým postupem, neboť v praxi se položka traumatického šoku pro psychická traumata používá a je odpovídající. Pro určení výše náhrady je třeba výsledný bodový součet vynásobit částkou odpovídající hodnotě jednoho bodu. Ta činí jedno procento hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž bolest vznikla. V daném případě došlo k újmě na zdraví žalobce v roce 2014. Výši nároku lze vyčíslit až v době tzv. stabilizace bolesti, zpravidla tedy po nějaké době po vzniku újmy na zdraví a stabilizaci zdravotního stavu poškozené osoby. V roce 2013 dosáhla průměrná mzda výše 25 128 Kč, hodnota jednoho bodu pro rok 2014 je tedy 251,28 Kč. Znalkyně v souladu s metodikou Nejvyššího soudu provedla ohodnocení žalobcem vytrpěných bolestí a tyto vyčíslila s ohledem na výše uvedená pravidla pro přepočet na finanční částku ve výši 50 256 Kč. Znalkyní vypočtená částka se okresnímu soudu jevila jako přiměřená, a proto neshledal důvod pro její zvýšení či snížení. Ohledně odškodnění ztížení společného uplatnění okresní soud konstatoval, že v důsledku nezákonného rozhodnutí žalované došlo ke vzniku tzv. překážky lepší budoucnosti žalobce. I v tomto ohledu vycházel z revizního znaleckého posudku zpracovaného [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. Znalkyně postupovala zcela v souladu s metodikou Nejvyššího soudu, své závěry podrobně a přesvědčivě odůvodnila, a okresní soud neměl racionální důvod se od těchto závěrů znalkyně odchýlit. Znalkyně označila za den ustálení zdravotního stavu v souladu se zdravotnickou dokumentací den 22. 3. 2018, kdy je poprvé uvedena kompenzace středně těžké depresivní poruchy. Procentuální ztráta životních příležitostí žalobce byla po zaokrouhlení stanovena na 4,23 % z částky 11 801 600 Kč (400násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy s přepočtem na počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok 2017). Vypočtená výše ztížení společenského uplatnění byla