22 CO 122/2022-141 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [rodné číslo] a žalované [titul] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], k bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa], postavené na pozemku – pozemkové parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v obci a [katastrální uzemí], s níž je spojen podíl ve výši 1/12 na společných částech budovy [adresa] - bytového domu, v níž je jednotka vymezena, a podíl ve výši 1/12 na pozemku - pozemkové parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí budova [adresa] - bytový dům, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listech vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] (výrok I.), dále rozhodl, že bytová jednotka [číslo] vymezená v budově [adresa], postavená na pozemku – pozemkové parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v obci a [katastrální uzemí], s níž je spojen podíl ve výši 1/12 na společných částech budovy [adresa] - bytového domu, v níž je jednotka vymezena, a podíl ve výši 1/12 na pozemku - pozemkové parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí budova [adresa] - bytový dům, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listech vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalované [titul] [jméno] [příjmení], [rodné číslo] (výrok II.), žalované uložil zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku 927 500 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.), žalobkyni uložil nahradit České republice na nákladech řízení částku 4 303,50 Kč na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok V.) a žalované uložil nahradit České republice na nákladech řízení částku 4 303,50 Kč na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.). 2. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí], s níž je spojen podíl ve výši 1/12 na společných částech budovy [adresa], a podíl ve výši 1/12 na pozemku [parcelní číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí na listech vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] (dále i jen„ jednotka“ či„ nemovité věci“). Žalobkyně nabyla spoluvlastnictví podíl na základě usnesení soudu o dědictví, žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl darem od své matky. Účastnice nejsou schopny bytovou jednotku společně užívat, není shoda na způsobu užívání bytu, aktuálně je byt neužívaný. Rozdělení jednotky není možné, na vypořádání spoluvlastnictví se účastnice nedohodnou. Jednotka by měla být přikázána žalobkyni z důvodu, že žalobkyně od počátku požadovala jednotku do výlučného vlastnictví, má zájem jednotku užívat a starat se o ní, k [obec] má kladný citový vztah a poblíž jednotky vlastní dvě stavby garáží. 3. Žalovaná navrhovala, aby podílové spoluvlastnictví nebylo rušeno případně, aby byla jednotka přikázána žalované. Účastnice v jednotce vyrostly, rodiče účastnic zakoupili pro žalobkyni byt v [obec], matka žalované darovala dům v [obec], který rodina užívala k víkendovým a prázdninovým pobytům. Otec žalovanou vydědil a veškerý majetek odkázal žalobkyni. Matka účastníků žádala v jednotce dožít, žalobkyně se o svou matku nestará. O správě a údržbě jednotky se účastnice dohodly. Žalovaná, respektive její synové, též v [obec] vlastní garáže, též rodinný dům v obci [obec], a má k [obec] úzký citový vztah, bytovou jednotku chce zachovat k užívání matce účastnic. Žalobkyně se nikdy nezmiňovala, že by chtěla v [obec] žít, do [obec], kde žalobkyně pracuje a má zde i chatu, je lepší dostupnost z [obec]. 4. Okresní soud měl provedenými důkazy (výslechem účastnic, výslechem matky účastnic, znaleckým posudkem a listinnými důkazy- znaleckým posudkem k ocenění nemovitosti, výpisem z katastru nemovitostí, usnesením okresního soudu 20 D 175/2017-201, smlouvou o zajišťování správy společných částí domu z 12.8.2020, ze smlouvy o nájmu hrobového místa, výpisy z katastru nemovitostí ohledně dalších nemovitostí v k.ú. [obec], komunikací mezi žalobkyní a její matkou a komunikací mezi účastnicemi), že účastníce jsou podílovými spoluvlastnicemi nemovitých věcí, každá v rozsahu jedné ideální poloviny. Účastnice o vzájemných poměrech jako spoluvlastnic, případně o vypořádání podílového spoluvlastnictví jednaly, o způsobu vypořádání se nedohodly. Žalovaná žádala podílové spoluvlastnictví zachovat, případně nemovité věci přikázat do svého výlučného vlastnictví, žalobkyně žádala podílové spoluvlastnictví zrušit a nemovité věci přikázat do svého výlučného vlastnictví. 5. Předmětem podílového spoluvlastnictví je jednotka a podíl na společných částech budovy a pozemku, jedná se proto o věc, která není reálně dělitelná. Obě účastnice žádaly přikázání jednotky do svého výlučného vlastnictví. Obě účastnice jsou připraveny vyplatit vypořádací podíl, jak bylo zjištěno i z výpisů z účtů účastnic. Obě účastnice mají k nemovitým věcem a potažmo městu [obec] úzké vazby, spočívající nejenom v okruhu známých, ale i v místě posledního uložení zesnulých příbuzných, když jako sestry obě v jednotce a ve městě [obec] žily se svými rodiči a vyrostly zde. Obě účastnice vlastní v okruhu nemovitých věcí další nemovité věci, které by bylo možno užívat společně s jednotkou. Ze svědecké výpovědi matky účastnic okresní soud shledal její opravdový zájem na setrvání v bytě, který s manželem svépomocí postavila, ve kterém prožila část svého života, a která má též své centrum zájmů v [obec]. Obě účastnice v řízení deklarovaly ochotu umožnit matce bydlení v jednotce. Z otisků e-mailové komunikace účastnic a potažmo i jejich výpovědí jako účastnic řízení je zřejmé, že žalobkyně měla užší citové vazby k otci, žalovaná k matce. Z otisků komunikace žalobkyně s matkou bylo zjištěno, že vztahy mezi žalobkyní a matkou jsou napjaté, nejsou bezkonfliktní. Jak vyplynulo ze svědecké výpovědi matky účastnic, tato vyjadřuje obavu ze společného soužití s žalobkyní, respektive z potencionálního užšího navázání (když žalobkyně vyjádřila možnost matce v jednotce poskytnout k užívání pokoj), neboť po převodu jednotky mezi žalobkyní a matkou nastaly rozpory ohledně nájemného i plateb energií a plateb na služby spojené s užíváním bytu. V řízení nevyvstaly pochyby o tom, že by svědecká výpověď matky účastnic byla nedůvěryhodná, když i z ostatních předložených důkazů vyplynulo, že matka účastnic má lepší vztahy s žalovanou. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.). 7. Dle ust. § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle ust. § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 8. Okresní soud věc právně posoudil následovně. 9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat, a v souladu s ust. § 1140 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, přičemž ve věci nejsou dány důležité důvody pro odklad zrušení spoluvlastnictví dle ust. § 1154 a násl. o.z., okresní soud rozhodl o tom, že podílové spoluvlastnictví se zrušuje (výrok I). 10. Přestože na straně obou účastnic byly shledány naprosto stejné předpoklady, kdy obě účastnice žádaly jednotku, obě jsou připraveny vyplatit vypořádací podíl, obě jsou ochotny poskytnout v jednotce zázemí své matce, měl okresní soud za to, že je vhodnější, bude-li jednotka přikázána žalované, která má s matkou lepší vztahy a v řízení deklarovala svůj úmysl jí tam bydlení umožnit zcela. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví není vypořádacím sporem věcí minulých, pro posouzení není podstatné, jakým způsobem který z účastníků předmět spoluvlastnictví nabyl, a jaké další hodnoty nabyl od svých rodičů. Je rozhodováno o vypořádání podílového spoluvlastnictví ke konkrétní nemovité věci v aktuálních poměrech. Účastnice jsou podílovými spoluvlastnicemi konkrétní jednotky, a proto soud zvažoval, u které z účastnic jsou v současné době dány důležité důvody, pro které by bylo vhodné přikázat nemovité věci do výlučného vlastnictví některé z účastnic. Jako rozhodující hledisko okresní soud vzal možnost bydlení matky účastnic v jednotce, když ze svědecké výpovědi matky účastnic soud shledal její opravdový zájem na setrvání v bytě, který s manželem svépomocí postavila, ve