23 CO 209/2022-524 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 6.528.860,10 Kč s 8,05% úrokem z prodlení z částky 3.200.594 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení z částky 57.503,80 Kč od 1. 8. 2017 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení z částky 2.556.335 Kč od 15. 12. 2017 do zaplacení, s 8,5% úrokem z prodlení z částky 13.841 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení, s 9% úrokem z prodlení z částky 200.371,60 Kč od 21. 8. 2018 do zaplacení, s 8,5 % úrokem z prodlení z částky 500.214,70 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení (výrok I.); zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 725.429,44 Kč a úroků z prodlení požadovaných nad rámec úroků přiznaných ve výroku I. (výrok II.); žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.); žalovanému a vedlejšímu účastníkovi uložil společně a nerozdílně zaplatit České republice, na účet Okresního soudu ve [obec], soudní poplatek ve výši 326.444 Kč a náklady řízení ve výši 136 Kč (výroky IV. a V.). 2. Z odůvodnění vyplývá, že okresní soud rozhodoval o požadavku žalobkyně na zaplacení částky 7.254.289,54 Kč s příslušenstvím, uplatněném v rozsahu částky 6.460.481,19 Kč s příslušenstvím žalobou podanou dne 12. 12. 2017 a v rozsahu částky 555.794,09 Kč s příslušenstvím změnou žaloby dne [datum] (připuštěnou dne 1. 2. 2022). Tyto částky poskytla žalobkyně jako odškodnění pracovního úrazu [titul] et [titul] [jméno] [příjmení], k němuž došlo dne 28. 11. 2013 uklouznutím na namrzlé komunikaci [parcelní číslo] v k. ú. [obec] ve vlastnictví žalovaného. Vyplacené plnění představovalo 517.280 Kč náhradu za bolestné, 4.291.418,80 Kč náhradu za ztížení společenského uplatnění, 845.928,65 Kč + 555.794,09 Kč náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a 1.043.868 Kč náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný neučinil potřebná opatření, spočívající k omezení nebo zmírnění závad ve schůdnosti, když chodník neošetřil ani chodce nijak na kluzký povrch neupozornil. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že nešlo o závadu ve schůdnosti podle zákona o pozemních komunikacích. Dne [datum] mrzlo, bylo sucho, kolem osmé hodiny ráno začalo mrholit, úraz se stal v [údaj o čase]. Nastala tak nepředvídatelná změna v kluzkosti povrchu, na kterou všichni chodci reagovali. Poškozený ale nikoliv a způsobil si vážné poranění. Žalovaný poukázal na výpověď svědka [příjmení] [příjmení], dle něhož se poškozený vracel do automobilu. Musel tak být před úrazem venku. Poškozený byl neopatrný a měl také nevhodné nízké boty. Žalovaný dále trval na tom, že předmětný chodník byl posypán inertním materiálem. Na tom nemůže nic změnit skutečnost, že se za několik desítek minut stalo místo úrazu opět kluzkým. V případě kalamity nelze po vlastníkovi komunikace spravedlivě požadovat, aby okamžitě uvedl veškeré komunikace do bezvadného stavu. Údržbu komunikací provádí, stejně tak tomu bylo předmětný den. Dále žalovaný poukázal na to, že žalobkyně s uplatněním nároku vyčkávala až po čtyřech letech od úrazu a pro něj bylo obtížné získat relevantní podklady, neboť pracovníci údržby si na konkrétní okolnosti již nemohli pamatovat. I tato skutečnost by měla být zohledněna při úvaze soudu o míře odpovědnosti, neboť postup žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy. 4. Vedlejší účastnice na straně žalovaného uvedla, že ustanovení zákona o pozemních komunikacích by měla být vykládána tak, že chodníky musejí být ošetřeny v přiměřené době, neboť za nepříznivé meteorologické situace nemohou být úklidové mechanismy okamžitě na všech místech. Žalovaný této své povinnosti dostál, své povinnosti nezanedbává, provádí systémově úklid a učinil tak i dne [datum]. 5. Okresní soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] požadavku žalobkyně dle § 2917 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) v rozsahu 90 % vyhověl. Uzavřel, že ledovka představovala závadu ve schůdnosti komunikace dle § 26 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 4. 2014 (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“), za kterou žalovaný odpovídá dle § 27 odst. 3 tohoto zákona v intencích nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. I. ÚS 2315/2015. V rozsahu 10 % shledal okresní soud podíl poškozeného na vzniku škody s ohledem nedostatečně obezřetný způsob chůze. Rozsudek okresního soudu byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 1. 10. 2019, č. j. 23 Co 212/2019-277. Oba rozsudky byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 1. 2021, č. j. 25 Cdo 574/2020-319. 6. Nejvyšší soud České republiky odkázal na své závěry ve sjednocujícím rozhodnutí ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 31 Cdo 1621/2020, jenž byl vydán po nálezu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. I. ÚS 2315/2015. Vyložil, že pokud v dané věci vznikla poškozenému újma na zdraví poté, co vstoupil z krytého prostoru pod vstupní stříškou úřadu na nekrytý a ledovkou pokrytý chodník ve vlastnictví žalovaného, uklouzl a upadl, v dopoledních hodinách mrholilo, na promrzlý povrch a na chodnících se vytvářela jednolitá ledovka, nepředstavuje tento stav komunikací znaky závady ve schůdnosti dle § 26 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích a nezakládá objektivní odpovědnost žalovaného dle § 27 odst. 3 tohoto zákona. Nižším soudům Nejvyšší soud uložil, aby posoudily, zda žalovaný neodpovídá za újmu podle obecné úpravy občanského zákoníku (§ 420 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obč. zák.“), zejména, zda dle § 415 obč. zák. žalovaný neporušil povinnost řádné péče o stav chodníku (místní komunikace) tak, aby umožňoval bezpečný pohyb chodců s tím, že je třeba dále se vypořádat s otázkou, zda a v jakém rozsahu se na vzniku škody podílel sám poškozený dle § 441 obč. zák. 7. Žalobkyně poté podala podnět k podání návrhu na zrušení ustanovení zákona o pozemních komunikacích z důvodu rozdílné interpretace pojmu závada ve schůdnosti Nejvyšším a Ústavním soudem České republiky Okresní soud neshledal důvody k takovému postupu, neboť rozdílné názory lze překlenout judikaturními závěry. 8. Okresní soud vycházel z následujících skutkových zjištění: 9. Dne [datum] jel brzy ráno [titul] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] autobusem ze [obec] do [obec], kde pracoval od 7:00 hodin. Ráno bylo ve [obec] i v [obec] sucho. Podle záznamu Správy a údržby silnic ze dne [datum] bylo tento den zataženo, v 6:00 hodin byla teplota -2 C°, v 8:00 hodin mrholilo a teplota byla -1 C° a v 10:00 i ve 12:00 hodin stále mrholilo, teplota byla 0 C°. Ve 14:00 hodin bylo mlhavo s teplotou 0 C°, v 16:00 hodin byla teplota +1 C° a v 18:00 hodin +2 C°. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu, který nemá přímo v [obec] stanici, bylo v nejbližších klimatologických stanicích [obec] (291 metrů nad mořem) a [příjmení] (515 metrů nad mořem) v době mezi 4:00 a 12:00 hodinou pozorováno mrznoucí mrholení (déšť) a s ním související výskyt ledovky. V [obec] se teploty pohybovaly od 6:00 do 10:00 hodin od -1,8 do -1,2 C° a na [anonymizováno] od -2,8 do -1,9 C°. 10. [titul] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] dne [datum] v 9:35 hodin uklouzl a upadl před budovou [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [země] v [obec] na chodníku v přímém směru od východu z budovy směrem k chodníku vedoucímu podél silnice (na spojovacím chodníku). Spojovací chodník je na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], ve vlastnictví žalovaného. Poškozený utrpěl úraz páteře, a to frakturu obratle [anonymizováno], který vedl k ochrnutí dolních i horních končetin. Poškozený byl zaměstnancem žalobkyně, dohodou ze dne [datum] došlo k ukončení pracovního poměru a poškozenému byla dne [datum] přiznána invalidita třetího stupně. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2017, č.j. [číslo jednací] bylo poškozenému přiznáno zvýšení ztížení společenského uplatnění v částce 4.13 7.00 Kč. 11. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně vyplatila poškozenému [příjmení] et [titul] [jméno] [příjmení] požadované částky jako odškodnění škody na zdraví, způsobené pracovním úrazem. 12. Dne 13. 12. 2021 (v pondělí) provedl okresní soud ohledání místa samého. V ten bylo v [obec] pošmourno, ve čtvrtek a v pátek sněžilo. Okresní soud zjistil, že dotčené místo je mírně svažitý chodník z betonových dlažebních kostek před budovou, navazující na schody do budovy, který spojuje východ z budovy s chodníkem, vedoucím podél silnice. Schody a část chodníku jsou kryty stříškou. Při ohledání byl sníh z celého prostoru chodníku před vchodem do budovy úřadu práce odstraněn. Venkovní teplota byla +1 C°. Chodník vedoucí podél silnice byl mokrý a posypán kamennou drtí. Tato drť zasahovala ještě maximálně do vzdálenosti 1 metru od chodníku směrem ke vchodu do budovy. Nebyla však po celé této