25 CO 153/2022-148 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali určení, že žalobkyně a) a d) jsou vlastnicemi spoluvlastnického podílu každá ve výši 1/10 k pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], jehož součástí je dům [adresa], zapsaném na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]; a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], naposledy bytem [adresa], zemřelý [datum], [jméno] [příjmení] [rodné číslo], naposledy bytem [adresa], zemřelá [datum], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], naposledy bytem [adresa], zemřelá [datum], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], naposledy bytem [adresa], zemřelá [datum], [jméno] [příjmení][rodné číslo], naposledy bytem [adresa], zemřelá [datum], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], naposledy bytem [adresa], zemřelá [datum], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], naposledy bytem [adresa], zemřelá [datum], a [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem, zemřelá [datum], byli ke dni svého úmrtí vlastníky spoluvlastnického podílu každý ve výši 1/10 pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], jehož součástí je dům [adresa], zapsaném na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). 2. Žalobci se domáhali určení, že žalobkyně a) a žalobkyně d) jsou vlastnicemi každá ve výši 1/10 na nemovitostech a další osoby uvedené ve výroku I rozsudku okresního soudu byly ke dni svého úmrtí spoluvlastníky každý ve výši 1/10 na předmětných nemovitostech. Tvrdili, že jako vlastník předmětných nemovitostí (pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]) je v katastru nemovitostí evidován [jméno] [příjmení], zemřelý [datum], který je vlastnil ke dni své smrti. Nemovitosti však nebyly pojaty do majetku projednávaného v dědickém řízení, které [anonymizována dvě slova] v [obec] projednalo pod sp. zn. D 973/64 a ukončilo ho rozhodnutím ze dne 17. 12. 1968 č. j. D 973/64-52. Jako dodatečně najevo vyšlým dědictvím se tímto majetkem nezabývala ani [titul] [příjmení], notářka se sídlem v [obec], v řízení sp. zn. 34 D 811/2009. Důvodem vyloučení majetku z dodatečného projednání dědictví po [jméno] [příjmení] byla skutečnost, že nemovitosti po smrti původního vlastníka přešly do vlastnictví státu na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozhodnutím odvolacího orgánu – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], podle § 5 vládního nařízení č. 15/1959 Sb. a § 11 vyhl. č. 88/1959 Ú. l., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru. Rozhodnutí [číslo jednací] a [číslo jednací] byla zrušena rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci 28. 8. 1968. Předmětné nemovitosti se dnem právoplatnosti rozhodnutí vrátily do spoluvlastnictví dědiců po zemřelém [jméno] [příjmení], a to dle jejich písemné dohody, případně podle soudního rozhodnutí. Po vrácení nemovitostí dědicům však k uzavření písemné dohody nedošlo a nebylo rozhodnuto ani soudním rozhodnutím, neexistuje tak žádná listina dokládající vlastnické právo toho kterého z dědiců původního vlastníka, na základě které by bylo možno vlastnické právo v katastru nemovitostí zapsat. Žalobci tedy mají naléhavý právní zájem na určení vlastnictví. Podáním žaloby rovněž čelí zákonným následkům nečinnosti podle § 1050 odst. 2 o. z. Vlastnické právo má být určeno tak, že velikost podílu každého z dědiců původního vlastníka by měla analogicky odpovídat podílu, jakého by se jim dostalo ze zákona podle dědického práva. Okruh dědiců po původním vlastníkovi [jméno] [příjmení], zemřelém [datum], tvořili žalobkyně a) a d), [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z původních dědiců žijí již pouze žalobkyně a) a d). Právními nástupci po [jméno] [příjmení] jsou žalovaní 7. až 9., po [jméno] [příjmení] žalovaní 10. až 15., po [jméno] [příjmení] žalovaná 3., po [jméno] [příjmení] žalovaní 5. a 6., po [jméno] [příjmení] žalovaní 1. a 2., po [titul] [jméno] [příjmení] žalobci b) a c), po [jméno] [příjmení] žalovaná 4., po [jméno] [příjmení] žalobkyně a) a d). 3. Žalovaní 1., 2. a 5. s žalobou souhlasili a uvedli, že je také jejich zájmem, aby soud určil vlastnické právo původních dědiců po [jméno] [příjmení]. Navrhli, aby bylo žalobě vyhověno. Žalovaní 3. a 8. až 14. prostřednictvím opatrovnice [titul] [jméno] [příjmení] uvedli, že nesporují žalobní tvrzení a je dán naléhavý právní zájem na projednání věci. Žalovaná 4. zpochybnila své účastenství a poukázala na možnost vyřešení věci v dodatečném projednání dědictví po [jméno] [příjmení]. Poté však s žalobou souhlasila. 4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že rozhodnutím [anonymizováno 6 slov] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], bylo rozhodnuto k žádosti rady národního výboru ve [obec] podle § 5 vládního nařízení č. 15/1959 Sb. a § 11 vyhl. č. 88/1959 Ú. l., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, že stavební parcela č. kat. [číslo] a dům [adresa], parcely č. kat. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], vlastnicky patřící dědicům po [jméno] [příjmení], důchodci ve [adresa], přecházejí do vlastnictví čsl. státu – do správy [anonymizováno] ve [obec], dnem právní moci tohoto rozhodnutí. Podle odůvodnění bylo provedeným šetřením zjištěno, že organizace socialistického sektoru užívají uvedené nemovitosti na základě nájemních poměrů a nezbytně je potřebují k plnění svých úkolů. Právní poměr k užívání vznikl před 25. 3. 1959 a podle úředního ocenění přesahuje cena užívaných věcí podle § 7 odst. 2 citované vyhlášky částku uvedenou v odstavci 1 tohoto paragrafu pro věci nemovité. Jsou tedy splněny podmínky pro rozhodnutí o přechodu předmětných nemovitostí do vlastnictví čsl. státu. Rozhodnutím [anonymizováno 6 slov] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí [číslo jednací], neboť podmínky pro přechod nemovitostí do vlastnictví čsl. státu podle vládního nařízení č. 15/59 Sb. byly naplněny. V odůvodnění je uvedeno, že byla zjištěna existence právního poměru, na jehož základě [anonymizováno] ve [obec] užíval dům [adresa] nejprve jako školu a poté jako kanceláře pro JZD a MNV. Přilehlé pozemky byly užívány jako jeden hospodářský celek. Rozhodnutím [anonymizována čtyři slova] v [obec], odbor [anonymizováno], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jako mimoodvolacího orgánu podle § 65 zák. č. 71/1967 Sb., bylo rozhodnuto tak, že se zrušuje rozhodnutí [anonymizováno 6 slov] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], o přechodu nemovitostí – dům [adresa] se stavební parcelou č. kat. [číslo], parcely č. kat. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] do vlastnictví čsl. státu – do správy [anonymizováno] ve [obec] ([číslo]), dům [adresa] ve [obec] se stavební parcelou č. kat. [číslo] se vrací dnem právoplatnosti tohoto rozhodnutí do spoluvlastnictví dědiců po zemřelém [jméno] [příjmení], a to dle jejich písemné dohody, případně podle soudního rozhodnutí ([číslo]), a pozemkové parcely č. kat. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] se vracejí dnem 18. 11. 1965 do spoluvlastnictví dědiců po [jméno] [příjmení], jak bude dodatečně projednáno [anonymizována dvě slova] v [obec] se sídlem v [obec] ([číslo]). V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že u domu [adresa] byly dány podmínky podle § 2 vládního nařízení č. 15/59 Sb. a § 1 vyhlášky č. 88/59 Ú. l. k jeho přechodu do vlastnictví čsl. státu, neboť bylo prokázáno, že neměl k 25. 3. 1959, kdy vstoupilo v platnost vládní nařízení č. 15/59 Sb., charakter obytného domu, tudíž také ne rodinného domu, tj. osobního vlastnictví. Provedeným řízením podle vládního nařízení č. 15/59 Sb. nebyl tedy v tomto případě porušen zákon. Vzhledem k tomu, že rada MNV ve [obec] po zvážení všech skutečností z hlediska ekonomického projevila k žádosti [jméno]. [příjmení] souhlas s vrácením objektu [adresa] se stavební parcelou [číslo] do spoluvlastnictví dědiců po [jméno] [příjmení], bylo možno zrušiti obě uvedená rozhodnutí orgánů [anonymizováno] [obec] podle vládního nařízení č. 15/59 Sb. ze dne [datum] a [datum] a vrátiti uvedené nemovitosti do spoluvlastnictví uvedených dědiců, a to dnem právoplatnosti tohoto rozhodnutí. Pokud se týče pozemků č. kat. [číslo],