25 CO 214/2021-783 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků p. č. [rok] (trvalý travní porost) o výměře 40 m2, p. č. [rok] (ostatní plocha) o výměře 543 m2, p. č. [rok] (trvalý travní porost) o výměře 370 m2, p. č. [rok] (trvalý travní porost) o výměře 21 m2 a p. č. [rok] (trvalý travní porost) o výměře 2379 m2, vše v [katastrální uzemí] (výrok I). Žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaného ohledně pozemků [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] a p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení], zamítl (výrok II). Žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 2 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III). Žalobkyni uložil povinnost nahradit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 12 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV). 2. Žalobkyně tvrdila, že je oprávněnou osobou k uplatňování restitučních nároků podle zákona o půdě, neboť rozhodnutími [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o jejím nároku na vydání pozemků v nich uvedených tak, že není vlastníkem těchto pozemků. Dovozovala, že jí vznikl nárok na náhradní pozemky za pozemky, které jí nebyly vydány. Tvrdila, že podala 26 žádostí ve veřejných nabídkách, pouze však s částečnou úspěšností. Nevypořádaná část jejího nároku ke dni podání žaloby dne 26. 6. 2018 činí 973 601,61 Kč. Žalovaný neměl snahu urychlit vydání náhradních pozemků zejména v katastrálních územích, ze kterých byly původně odňaté pozemky. Značná výměra pozemků nebyla žalovaným vůbec nabízena veřejně, naopak byla převáděna na obce nebo v režimu práva pro převod dle § 7 zák. č. 95/1999 Sb. na jiné osoby, na nájemce, případně prostřednictvím žalob na oprávněné osoby, jejichž nárok však vznikl nevydáním pozemků v [obec]. Postup žalovaného ve vztahu k její osobě považuje za zcela liknavý, se znaky libovůle. Od roku 1994 se z větší části marně snaží domoci uspokojení svého nároku, musela si sama vyhledat vhodné náhradní pozemky, tedy svojí aktivitou nahrazuje aktivitu žalovaného. Prodlení a liknavost žalovaného spatřovala v tom, že restituční řízení v její prospěch bylo zahájeno již v letech 1992 až 1993, k vydání původně odňatých pozemků došlo naposledy v roce 2010 dle rozhodnutí č. 4060/2010, poslední rozhodnutí o náhradních pozemcích před podáním žaloby jsou ještě z roku 2017, sdělení žalovaného o výši náhrad za nevydané pozemky je přitom datováno až dnem 1. 3. 2018. K podání žaloby přistoupila i s ohledem na to, že nebylo jisté, zda Ústavní soud zruší tzv. druhou restituční tečku. Zdůraznila, že byla aktivní, v období 25 let uplatnila u žalovaného v rámci nabídek na náhradní pozemky z celkové částky 3 245 298,83 Kč svého restitučního nároku částku ve výši celkem 2 540 285,10 Kč, soustředila se i s ohledem na věk na pozemky v katastrálních územích, v nichž byly pozemky odňaty. Domáhá se tedy žalobou převodu pozemků, které jsou ve vlastnictví státu a ve správě žalovaného. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Nesouhlasil s tím, že by se vůči žalobkyni choval liknavě či svévolně. Zdůraznil, že žalobkyně se zúčastnila 16 kol nabídky pozemků dle zákona o půdě, kterých však bylo vyhlášeno celkem 154, to znamená, že její účast tak představuje cca 10 %. Přitom převážnou účast v nabídkách pozemků má žalobkyně až po roce 2003. Tvrdil, že struktura jeho nabídky měla v okrese [obec] dostačující kvalitativní a kvantitativní parametry a také samotná délka doby neuspokojení restitučního nároku nemusí být zcela logicky způsobena pouze údajnou liknavostí žalovaného. Restituční řízení zahrnuje dvě fáze – nejprve rozhodování v rámci správního řízení o samotné existenci a výši restitučního nároku a teprve poté v případě práva oprávněné osoby a okolnosti, kdy naturální restituce není možná, nastupuje soukromoprávní vztah, vyžadující i aktivitu a součinnost oprávněné osoby. 4. Vedlejší účastník na straně žalovaného navrhl žalobu zamítnout zejména ohledně pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení], který je dlouhodobě součástí lyžařského areálu, jsou na něm postaveny stavby ve vlastnictví vedlejšího účastníka, dále zde procházejí trasy bike parku. Poukázal na jiná řízení vedená ohledně tohoto pozemku k žalobám odlišných restituentů, v nichž restituenti nebyli se svým požadavkem úspěšní (na řízení vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 3 C 57/2015 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 20 Co 131/2017 a v dovolacím řízení u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 28 Cdo 1258/2018). 5. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný je vlastníkem a [anonymizována tři slova] má příslušnost hospodařit s majetkem státu ve vztahu ke všem v řízení žalobkyní požadovaným náhradním pozemkům. Žalobkyně je oprávněnou osobou dle § 4 zákona č. 229/1991 Sb. jako dědička po [jméno] [příjmení], jemuž byly neoprávněně odňaty pozemky specifikované v rozhodnutích [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum]. Žalobkyně tedy má nárok na náhradu za pozemky, které jí nebyly vydány. Žalobkyně svůj nárok s odkazem na § 4 zákona o půdě uplatnila na [anonymizována dvě slova] [obec] již dne 21. 1. 1992. Její nárok k 16. 3. 2021 činí 410 979,84 Kč. Žalobkyně v období od 13. 11. 2012 do 29. 5. 2018 podala ve 13 případech žádost k nabídce žalovaného či se účastnila soutěže v rámci veřejné nabídky, a to ohledně převodu zemědělských pozemků dle § 11a zákona o půdě. V řadě případů nebyla úspěšná z důvodu podání vyšší nabídky, vydání předběžného opatření ve prospěch jiného restituenta atd. Dle přehledu žalovaného vyhotoveného k 17. 7. 2018 se žalobkyně aktivně žádostí o převod pozemků domáhala náhradních pozemků již od 1. 5. 2003, do 17. 7. 2018 se zúčastnila nejméně 16 kol veřejných nabídek, zejména ohledně pozemků v okrese [obec]. Podle údajů žalovaného o účasti žalobkyně ve veřejných nabídkách k datu krátce po podání předmětné žaloby, tzn. k 23. 8. 2018, se dle žalovaného mohla žalobkyně v rámci celé ČR účastnit všech veřejných nabídek se svým nárokem ve výši 2 479 096 Kč, přičemž byla zaznamenána její účast v nabídce dle zákona o půdě celkem v 12 kolech z vyhlášených 88 kol. Dle vyjádření Ministerstva financí ČR, vydaného k žádosti žalovaného, ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] se ministerstvo vyjadřovalo k žádosti žalobkyně o spolupráci na dokončení restituce po jejím předchůdci [jméno] [příjmení] dle zákona o půdě. Bylo uvedeno, že bylo provedeno prověření databáze archivovaných privatizačních projektů s. p. [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], avšak nebyly dohledány žádné informace o převodu majetku v [katastrální uzemí] a [část obce], [obec], [obec] a [obec] či [obec]. Žalobkyni byla zaslána kopie dohody o vydání a převodu majetku mezi Fondem národního majetku ČR a žalobkyní z 1. 8. 1993 spolu s dodatkem z 13. 10. 1993. Ze zápisu z jednání u žalovaného s žalobkyní konaného 20. 7. 2017 bylo zjištěno, že jednání se týkalo revize spisu, projednáváno bylo neoprávněné vydání nemovitostí a stanovení náhrad v katastrálním území mimo jiné [obec] či [část obce]. Projednávány byly také nedořešené nároky, které jsou oprávněnými, bylo konstatováno, že oprávněná osoba prověří, zda stavební pozemky byly předmětem dohody či jiného majetkového vyrovnání mezi ní a jednotlivými obcemi a že správní orgán o uvedených pozemcích podléhajících režimu zákona o půdě vydá rozhodnutí. Z přípisu z 30. 11. 2017 advokátky [anonymizováno] [příjmení], jako zástupkyně žalobkyně, vůči [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek] bylo zjištěno, že žalobkyně důrazně odmítla závě