25 CO 292/2021-84 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud nahradil souhlas žalovaného [jméno] [jméno], narozeného 10. 4. 1944, bytem [adresa], s výzvou obdarovaným k vrácení části daru pro nevděk a zaplacení obvyklé ceny části daru, ze dne 28. 2. 2020, když dar byl učiněn darovací smlouvou ze dne 3. 11. 2016, vloženou [stát. instituce], [stát. instituce] pod [číslo jednací], uzavřenou mezi účastníky tohoto řízení a obdarovaným [jméno] [příjmení], narozeným 16. 8. 1994, a obdarovaným [jméno] [příjmení], narozeným 1. 4. 1996 (výrok I). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou náhradu nákladů řízení částkou, která bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci usnesení ve výši uvedené v usnesení (výrok III). V doplňujícím usnesení ze dne 8. 2. 2022 č. j. 13 C 139/2020-68 byl rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 16. 9. 2021 č. j. 13 C 139/2020-50 ve výroku III doplněn tak, že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou náhradu nákladů řízení v částce 18 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. 2. Žalobkyně se domáhala nahrazení souhlasu žalovaného (bývalého manžela) s odvoláním daru s tím, že za trvání manželství darovali svoje nemovitosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], poté se účastníci rozvedli a obdarovaní se podle jejího tvrzení měli chovat takovým způsobem, že to zakládalo její právo odvolat dar. Žalobkyně tak učinila podáním ze dne 28. 2. 2020, kdy dar odvolala pro nevděk a vyzvala obdarované k vrácení daru. Žalovaný k takovému právnímu jednání nevyjádřil svůj souhlas, nesouhlasil s ním. Nemovitosti byly darovány ještě v době, kdy se nacházely v režimu společného jmění manželů, a protože se žalovaný odmítá k právnímu jednání připojit a nechce dát souhlas s tímto právním jednáním, domáhá se žalobkyně nahrazení jeho souhlasu soudem. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že obdarovaní, tzn. vnuci účastníků, se o něho hezky starají a on si nedokáže představit, že by měl dostat zpět půlku nemovitosti či společně tuto nemovitost obývat se žalobkyní. Nemovitost převedli účastníci na vnuky, protože jejich děti byly v exekuci, a pokud by dům převedli na ně, došlo by k prodeji nemovitosti. Když poté došlo k vystěhování dcery účastníků z nemovitosti, on s tím souhlasil, avšak žalobkyně s vystěhováním dcery nesouhlasila a odstěhovala se s ní. Tvrdil, že k žádnému nevděku ze strany obdarovaných nedošlo, nesouhlasí s vrácením daru. 4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli darovací smlouvu, na jejímž základě darovali své nemovitosti, nacházející se v době uzavření darovací smlouvy v režimu jejich společného jmění manželů, obdarovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Manželství účastníků bylo poté rozvedeno. Žalobkyně dne 28. 2. 2020 odstoupila ve vztahu k oběma obdarovaným od darovací smlouvy pro nevděk a požádala o vrácení daru. Žalovaný s tímto právním jednáním nesouhlasil. Vztahy v rodině účastníků nejsou dobré, došlo k podání žaloby o vyklizení nemovitosti ze strany vnuků účastníků vůči dětem účastníků a této žalobě bylo vyhověno. Účastníci jsou v současné době rozvedeni a o žalovaného se starají jeho vnuci. 5. Okresní soud uzavřel, že právní jednání směřující k odstoupení od darovací smlouvy za situace, kdy bylo darování učiněno oběma manželi a jeho předmětem byla věc nacházející se ve společném jmění manželů, vyžaduje právní jednání obou manželů, případně alespoň souhlas manžela, který právní jednání sám nečiní. Takové právní jednání znamená zásah do majetkové sféry obou manželů, neboť by věc přešla, pokud by bylo od darovací smlouvy platně odstoupeno, do režimu zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů účastníků. Pokud tedy žalovaný nedal svůj souhlas k odvolání daru, případně sám dar neodvolal, je pro takový úkon nutné jeho souhlas nahradit souhlasem soudu. Zdůraznil, že v řízení o nahrazení souhlasu soud neposuzuje, zda je nárok žalobkyně na vrácení daru důvodný či nikoliv. Zkoumá pouze, zda nahrazení souhlasu žalovaného soudem bude v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti. Zájmy rodinné domácnosti ohroženy nejsou, neboť účastníci již rodinnou domácnost po rozvodu manželství nesdílejí a rodinná domácnost jako taková neexistuje. Pokud jde o rodinu účastníků, rodinné vztahy jsou rozvrácené a pojem rodina je toliko formálním vyjádřením příbuzenského vztahu účastníků. Projednáním žaloby o vrácení daru tak rodinné vztahy účastníků rozhodně neutrpí, naopak, projednáním této žaloby dojde k vyřešení jednoho z nejvážnějších rodinných sporů. Je tedy v zájmu rodiny věc vyřešit. Účastníci v současné době nejsou již manželé a je zjevné, že jejich postoje jsou zcela protichůdné. Je tedy v zájmu účastníků, aby byla věc meritorně rozhodnuta, čímž se objasní, zda je třeba řešit otázku vypořádání společného jmění manželů účastníků nebo zda je tato problematika jednou provždy uzavřena. Vážný důvod pro odmítnutí souhlasu žalovaný netvrdil. 6. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání. Namítal, že je svéprávná osoba, která je schopna o svých názorech rozhodovat sama. I ve svých 77 letech ví, co je pro něho, jeho rodinu a jejich dům to nejlepší, a nechce, aby o tom za něho rozhodoval soud. Uvedl, že svým souhlasem by zasáhl do zájmu rodiny takovým způsobem, že aby vnuci měli na zaplacení obvyklé ceny za polovinu daru žalobkyni, byli by nuceni nemovitost prodat a on by zůstal v domě sám. Jeho rodina je s ním v domě a bývalá manželka se odstěhovala z vlastní vůle. Jediný spor, který rodinu zatěžuje, je neoprávněná žaloba o navrácení daru pro nevděk. K žádnému nevděku však nikdy nedocházelo a nedochází. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu změněn a žaloba byla zamítnuta. 7. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen„ odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 8. Dle § 714 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. 9. Pokud manželé dar poskytnou ze svého společného jmění, je zapotřebí přihlížet při revokaci darování k povaze konkrétního daru (jeho hodnotě, významu pro SJM atd.). K platnosti revokace daru nemovité věci je zapotřebí souhlasu obou manželů. Stejně jako darování nemovitosti, patřící do společného jmění manželů, není obvyklou správou majetku, nemůže jí být analogicky ani výzva k vrácení nemovitosti darované manželi, pakliže má vyvolat s účinky ex nunc obnovu spoluvlastnictví manželů předmětné nemovitosti. Je rozhodující, zda lze revokaci s ohledem na povahu darované věci pokládat za běžnou či mimořádnou záležitost týkající se společného jmění manželů a jeho součástí. U darů hodnotnějších (v relacích k celkovým poměrům společného jmění manželů) půjde o záležitost mimořádnou (slovy zákona nikoliv běžnou – srovnej § 714 odst. 1 o. z.). Pokud se vrácení daru poskytnutého ze společného jmění manželů domáhá rozvedený manžel po zániku společného jmění manželů, které ovšem nebylo vypořádáno ani dohodou bývalých manželů ani soudním rozhodnutím, a to před uplynutím tří let od rozvodu manželství (§ 741 o. z.), je nutné majetkové poměry bývalého společného jmění manželů posoudit v režimu tzv. společenství jmění podle § 1236 o. z. a násl., podle něhož má každá z osob sice právo k celé věci, nicméně v dalším nakládání s věcmi tvořícími bývalé společné jmění manželů se řídí ustanoveními, podle kterých bylo zřízeno, tj. dle § 708 o. z. a násl. (zejména § 714 o. z.), bylo by proto zapotřebí rovněž souhlasu druhého z rozvedených manželů. 10. Ustanovení § 714 odst. 1 o. z. umožňuje nahrazení souhlasu manžela s právním jednáním týkajícím se společného jmění nebo jeho součásti rozhodnutím soudu tam, kde je souhlasu druhého manžela třeba. K výzvě obdarovanému, aby vrátil nemovitosti darované mu ze společného jmění manželů oběma manželi, potřebuje tedy vyzývající manžel souhlas druhého z manželů. Stávající právní úprava umožňuje nahrazení souhlasu manžela s právním jednáním týkajícím se společného jmění nebo jeho součásti rozhodnutím soudu tam, kde je souhlasu druhého manžela třeba. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, může být jeho souhlas nahrazen soudem. Má-li jednající manžel k odmítnutí vážný důvod, není možné jeho souhlas nahradit rozhodnutím soudu. Vážnost důvodu, který vedl k odmítnutí, je třeba posuzovat případ od případu, při zohlednění okolností každého z nich jednotlivě. Mělo by tedy být přihlédnuto např. k tomu, zda pr