25 CO 4/2022-525 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud jako soud prvního stupně (dále jen„ soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobci smlouvu o převodu pozemků p. [číslo] v [katastrální uzemí] a obci [obec], a to každému z nich v rozsahu jedné ideální poloviny (výrok I). Domáhali-li se žalobci nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] a pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II). V reakci na částečné zpětvzetí žaloby zastavil řízení ohledně bezúplatného převodu pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] a pozemků p. [číslo] v [katastrální uzemí] (výrok III). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV). 2. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobci jsou ve světle ustanovení § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“) oprávněnými osobami, resp. dědici oprávněné osoby [jméno] [příjmení], narozeného [datum], zemřelého [datum] Okresní národní výbor v [obec a číslo], odbor výstavby, svými rozhodnutími ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] [číslo] a ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] [číslo] k žádosti [stát. instituce] [anonymizována čtyři slova] vyvlastnil za účelem realizace stavby [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova], resp. obytného souboru [anonymizována dvě slova] ve prospěch státu [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení] pozemky [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] o celkové výměře 13 456 m2 a pozemky v [katastrální uzemí] [parcelní číslo] o výměře 8 492 m2 a [parcelní číslo] o výměře 8 797 m2. Za vyvlastněné pozemky byla v prvém případě stanovena náhrada 5 382,40 Kčs a ve druhém případě 11 857,90 Kčs a 5 928,90 Kčs. V odůvodnění obou rozhodnutí stálo, že územním rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum] ([anonymizováno]) [rok] vydaným [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] je stanoveno, že na uvedených a dalších pozemcích bude lokalizována stavba komunální bytové výstavby [anonymizována dvě slova], resp. obytného souboru [anonymizována dvě slova] v souladu s cíli a záměry územního plánování, a výslovně, že z tohoto důvodu se pozemky vyňaly ze zemědělského půdního fondu, byly na nich již zahájeny stavební práce (zatím bez majetkového vypořádání) a jsou proto považovány za pozemky stavební. 3. Nárok žalobců na bezúplatný převod pozemků se odvíjí od rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizována tři slova] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizována čtyři slova] [územní celek] [anonymizováno] [územní celek] [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozhodnutím [stát. instituce] [anonymizována čtyři slova] [územní celek] [anonymizováno] [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. 4. Žalovaný ke dni 15. 3. 2018 evidoval u a) žalobce restituční nárok ve výši 51 821,88 Kč a u b) žalobkyně ve výši 71 207,05 Kč, a to s argumentací, že nevydané pozemky měly v době přechodu vlastnictví na stát charakter pozemků zemědělských, a nikoli stavebních. Žádosti žalobců o přecenění nevydaných pozemků ze dne 15. 12. 2017 ve svém dopise ze dne [datum] zn. [anonymizováno] [číslo] nevyhověl. 5. Soud prvního stupně pohlížel na nevydané pozemky v době přechodu vlastnictví na stát jako na pozemky stavební s důrazem na shora označená rozhodnutí veřejné státní správy o vyvlastnění a na územně plánovací dokumentaci. Za podklad pro stanovení ceny nevydaných pozemků v době jejich odnětí vzal žalobci předložený znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], podle něhož činí podíl každého ze žalobců 1 104 075 Kč. 6. Cena náhradních pozemků p. [číslo] v [katastrální uzemí] činí 905,08 Kč, resp. 3 016,53 Kč (zde se odvolací soud s ohledem na šíři odvolacího přezkumu zaměřil pouze na tyto uvedené pozemky). 7. Náhradní pozemky p. [číslo] v [katastrální uzemí] leží pouze v ochranném pásmu [anonymizována dvě slova], nikoli snad na území [anonymizována dvě slova] jako takového. Jde o pozemky patřící do zemědělského půdního fondu o výměře 1 007 m2 a 4 161 m2. Oba pozemky jsou přístupné přes další pozemky z polní cesty, která se v samostatné části [územní celek] napojuje na hlavní silnici. Podle územně plánovací dokumentace se nacházejí v plochách tělovýchova a sport – sjezdové tratě s využitím pozemků pro provozování lyžování, ale i pro obhospodařování zemědělského půdního fondu. V rámci územního plánu [územní celek] nejsou tyto pozemky určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbami veřejné dopravní infrastruktury. Je zde sice navrhována stavba dopravní infrastruktury – lyžařský vlek v dokumentaci označený jako [anonymizováno] a [anonymizováno], včetně ploch změny v krajině ([anonymizováno]), avšak podle vyjádření starosty [územní celek] se výstavba vleku na těchto pozemcích neplánuje a nepočítá se s využitím pozemků k lyžování. 8. Soud prvního stupně na základě takto zjištěného skutkového stavu věci uzavřel, že nevydané pozemky je třeba charakterizovat v době jejich odnětí právním předchůdcům žalobců jako pozemky stavební (viz shora) a podle toho také určit jejich cenu. Z pohledu ustálené judikatury dovolacího soudu je možno ve světle ustanovení § 11a zákona o půdě označit přístup žalovaného k uspokojení restitučních nároků žalobců za liknavý a svévolný. Zdůraznil, že právní předchůdce žalobců uplatnil svůj nárok vůči státu již v roce 1992 a teprve v roce 2017 bylo definitivně rozhodnuto o tom, zda budou či nebudou původně odňaté pozemky vydány. Prvky svévole shledal soud prvního stupně v tom, že žalovaný kategoricky odmítal připustit, že nevydané pozemky v době odnětí měly charakter pozemků stavebních, a nikoli zemědělských, byť v souběžně vedených soudních přích byl i v rámci řízení před dovolacím soudem utvrzován v opaku. 9. Soud prvního stupně dovodil, že bezúplatnému převodu náhradních pozemků p. [číslo] v [katastrální uzemí] nebrání žádné zákonné překážky ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žalobě v té části, v níž se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu těchto dvou pozemků, proto vyhověl. Restituční nárok každého ze žalobců byl tak uspokojen co do 1 960,80 Kč. 10. Proti rozsudku se odvolal žalovaný, přičemž brojil vůči výroku o věci samé ad I a na něm závislému nákladovému výroku ad IV. V obecné rovině přednesl, že i pozemky, u nichž není dána přímá zákonná překážka převodu, mohou být k převodu nevhodné a tudíž nepřevoditelné. Předmětné pozemky p. [číslo] v [katastrální uzemí] se rozkládají v ochranném pásmu [anonymizována tři slova], tvoří součást evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Především však jsou určeny podle platné a účinné územně plánovací dokumentace k zastavění stavbou lyžařského vleku a sjezdařskou tratí. V územním plánu [územní celek] se mimo jiné píše, že …„ Nová zařízení vertikální dopravy – vleky se navrhují v k. ú. [obec] (01) pro zkvalitnění současných areálů v k. ú. [část obce] (04) pro rozšíření nabídky současného areálu [anonymizováno], a tím odlehčení současných sjezdovek v k. ú. [část obce] (05 a 06) pro rozšíření nabídky v jiném území s cílem odlehčení zatížení současných areálů (…). Plochy [anonymizováno] a [anonymizováno] v současné době užívané v zimním období pro sjezdové lyžování jsou stabilizované. Pro zkvalitnění nabídky sportovního využití se vymezují plochy: k. ú. [obec]: [anonymizována dvě slova], k. ú. [část obce]: [anonymizována dvě slova], k. ú. [část obce]: [anonymizována dvě slova]“. Dodal, že pozemky se nacházejí v blízkosti významného lyžařského střediska, jehož rozvoj lze v relativně blízké budoucnosti nepochybně očekávat. Poznamenal, že smyslem převodu náhradních pozemků a restitucí podle zákona o půdě je navracení zemědělské půdy k původnímu účelu, tj. zemědělskému obhospodařování. Není žádoucí, aby si oprávněné osoby mimo rámec veřejné nabídky vybíraly pozemky podle komplexu lyžařských areálů a maximalizovaly tak svůj zisk. Žalovaný žádal, aby napadený rozsudek byl v odvoláním dotčeném výroku I změněn tak, že žaloba bude zamítnuta. 11. Žalobci se s napadeným rozsudkem v odvoláním dotčené části ztotožnili a navrhli jeho potvrzení. Poukázali na konstantní rozhodovací praxi Ústavního soudu v restitučních sporech s tím, že při výkladu a aplikaci restitučních předpisů je třeba vždy mít na paměti účel a předmět úpravy těchto předpisů; v konkrétních případech je třeba volit takovou interpretaci, která by směřovala k maximálnímu naplnění účelu restituce. I dovolací soud deklaruje ve svých rozhodnutích vstřícný přístup k oprávněným osobám s tím, že případné legislativní nedůslednosti nemohou jít k tíži oprávněných osob, a že zavdává-li restituční předpis pochybnosti, zda na jeho základě má být křivda napra