26 CO 146/2022-194 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a žalobkyni uložil nahradit žalované náklady řízení 53 542,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II). 2. V odůvodnění rozhodnutí okresní soud uvedl, že žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky z titulu smluvní pokuty s tím, že ze strany žalované došlo k porušení povinnosti poskytnutí součinnosti k zajištění geometrického plánu dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní (dále též jen„ smlouva“) uzavřené mezi účastníky řízení 28. 6. 2013. Žalovaná nárok žalobkyně sporovala, namítala, že to byla žalobkyně, která porušila svou smluvní povinnost, když zůstala nečinná a ve sjednané době nezajistila vypracování geometrického plánu, tedy nedošlo k naplnění smluvní sjednané podmínky a žalobkyně sama zmařila účel smlouvy. 3. Okresní soud odkazoval na skutkový stav zjištěný v řízení vedeném Okresním soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 14 C 347/2016, v němž se žalobkyně domáhala po žalované poskytnutí součinnosti k vyhotovení geometrického plánu dle smlouvy, a uzavřel, že ujednání o smluvní pokutě mezi účastnicemi je neplatné, neboť nebyla jednoznačně vymezena povinnost žalované, na jejíž porušení je smluvní pokuta vázána, tedy nebylo mezi účastnicemi smlouvy konkrétně ujednáno, jakou povinnost měla žalovaná zanedbat při poskytnutí součinnosti k zajištění geometrického plánu. Bylo pouze obecně stanoveno, že obě účastnice této smlouvy společně zajistí geometrický plán, kterým se oddělí pás z pozemku [parcelní číslo] podle situačního nákresu tvořícího neoddělitelnou součást a přílohu článku 1 smlouvy, aniž by v této smlouvě bylo konkretizováno, jakou povinnost má každá z účastnic smlouvy tak, aby došlo ve svém důsledku ke společnému zajištění geometrického plánu. V řízení bylo prokázáno, že ani po necelých devíti letech od ujednání nemá sama žalobkyně jasno v tom, jakou povinnost při společném zajištění geometrického plánu měla žalovaná porušit, není zde shodný projev vůle obou stran (§ 34 a násl. občanského zákoníku). S ohledem na neplatnost sjednání smluvní pokuty spočívající v neurčitosti ujednání stran, tedy nebylo prokázáno porušení povinnosti žalované a okresní soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl. 4. Žalobkyně se proti rozsudku odvolala. Namítala, že okresní soud neúplně zjistil skutkový stav věci, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, věc nesprávně právně posoudil a napadený rozsudek je nepřezkoumatelný pro nedostatek důkazů. Uvedla, že okresní soud měl provést dokazování ve vztahu k obsahu vůle účastnic ohledně obsahu závazku„ společné zajištění geometrického plánu“, zejména měli být slyšení navrhovaní svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Okresní soud skutečnou vůli účastnic nezkoumal (ač dle žalobkyně k jejímu návrhu tak učinit měl), a to ani k okamžiku podpisu smlouvy, ani co do následných projevů vůle účastnic ve vztahu k závazku„ společné zajištění geometrického plánu“, aniž by k tomuto byly dány důvody, a neprovedl žalobkyní k tomuto označené a navržené důkazy, ani se nezabýval možností objektivizovaného výkladu smlouvy (objektivizovaného výkladu obsahu závazku„ společné zajištění geometrického plánu“). Řádně se nevypořádal s argumentací žalobkyně, napadený rozsudek je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, protože okresní soud neprovedl žalobkyní navržené důkazy, odkazoval se na„ zjištěný skutkový stav“ v řízení sp. zn. 14 C 347/2016, v němž však bylo pravomocně odvolacím soudem rozhodnuto toliko na základě právního posouzení otázky promlčení, a nevypořádal se s tím, jaký je objektivizovaný výklad smlouvy. Závěr okresního soudu o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě pro neurčitost ujednání o„ společném zajištění geometrického plánu“ neobstojí, když právní posouzení je prováděno nad nesprávně a neúplně zjištěným skutkovým stavem a nesprávně nezahrnuje právní posouzení možného objektivizovaného výkladu smlouvy. Doplnila, že za situace, kdy v řízení vedeném Okresním soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 14 C 347/2016 byla zamítnuta žaloba pro promlčení nároku, nelze nyní vyjít z toho, že ujednání o této povinnosti bylo neplatné, neboť v případě neexistujícího závazku logicky nemůže začít plynout promlčecí doba a nemůže dojít k jeho promlčení. Ostatně z rozsudku ve věci 14 C 347/2016 vyplývá, že žalovaná věděla, co je obsahem jejího závazku, neboť kdyby jej neznala, nemohla by tvrdit, proč jej nesplnila. Rovněž v tomto řízení je argumentace žalované založena na tom, že svoji povinnost ze smlouvy nesplnila, protože tato její povinnost zanikla. Okresní soud měl zjišťovat skutečnou vůli účastnic při uzavírání smlouvy a zjistit skutečný obsah závazku utvrzeného smluvní pokutou. Teprve poté mohl činit relevantní zjištění k otázce, zda žalovaná smluvně převzatou povinnost splnila a pokud nikoli, zda toto nesplnění zavinila. 5. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila. Rozsudek okresního soudu shledala správným, zdůraznila, že text smlouvy připravila žalobkyně, případné nejasnosti v jeho výkladu je proto nutno interpretovat výhradně k její tíži. Okresní soud se dostatečně zabýval skutečnou vůlí stran, ať již z listinných důkazů, tak i ze souvisejícího řízení (sp. zn. 14 C 347/2016). Pokud sama žalující strana není schopna formulovat, jakou povinnost měl ten který z účastníků smlouvy, nelze požadovat sankci v podobě smluvní pokuty za porušení povinnosti, která není konkretizována. V řízení nadto vyšlo najevo, že mezi stranami nebyl spor, jak postupovat při plnění povinností ze smlouvy, pokud by mělo dojít k zajištění geometrického plánu, tj. že žalobkyně měla zpracování geometrického plánu objednat a uhradit náklady s tím spojené (viz výzva právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 8. 2016) a na žalované mohla být žádána pouze případná součinnost formou souhlasu jako majitelky pozemku, vše v pevně stanoveném termínu do 29. 11. 2013. Do tohoto termínu však žalobkyně geometrický plán neobjednala, dokonce nezaplatila ani sjednané zálohy, až do 23. 8. 2016 byla zcela nečinná a o naplnění smlouvy nejevila zájem. Uvedené vyplývá z jednostranného charakteru smlouvy, obsahu předchozí smlouvy o společné investici ze dne 8. 2. 2012 uzavřené mezi stranami, dopisu zástupce žalobkyně ze dne 23. 8. 2016 i z procesního podání žalobkyně, jakož i dosavadní praxe stran sjednané v předchozí smlouvě o společné investici. Po uzavření smlouvy bylo na žalobkyni, aby projevila zájem o její naplnění, žalobkyně sama k uzavření kupní smlouvy sjednaného obsahu zavázána nebyla. Pokud však žalobkyně neměla o naplnění smlouvy zájem, logicky nebyl důvod k tomu, aby byl geometrický plán objednáván a zpracován. Žalovaná zdůraznila, že žádnou povinnost ze smlouvy neporušila. Dodala, že ve smlouvě bylo výslovně sjednáno, že ke zpracování geometrického plánu dojde„ nejpozději do 29. 11. 2013“, jednalo se tak o závazek sjednaný na dobu určitou, marným uplynutím doby došlo k jeho zániku. K zániku smlouvy došlo též v důsledku podstatné změny poměrů, kterou lze spatřovat především v chování žalobkyně, jež byla po uzavření budoucí smlouvy pasivní, nezaplatila sjednané zálohy, nepřistoupila k objednání geometrického plánu a svým jednáním zmařila účel smlouvy. Za této situace je tak požadavek žalobkyně výkonem práva, jenž naplňuje znaky zneužití práva, které nepožívá právní ochrany ve smyslu ust. § 6 a § 8 o. z. Dále žalovaná z procesní opatrnosti uplatnila námitku promlčení vůči žalobkyní tvrzenému právu na zaplacení smluvní pokuty s tím, že pokud je promlčeno právo žalobkyně na uzavření kupní smlouvy, nelze se u soudu úspěšně domáhat ani jiné akcesorické povinnosti. Pokud by ujednání o smluvní pokutě bylo in eventum shledáno platným, namítla, že neporušila žádnou smluvní povinnost, neboť objednání a zhotovení geometrického plánu ve sjednaném termínu do 29. 11. 2013 bylo případnou povinností žalobkyně a iniciativu k případnému naplnění podmínky budoucí koupě (tj. objednání geometrického plánu ve sjednaném termínu) měla vyvinout žalobkyně. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou (§ 201 a 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 7. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně dne 28. 6. 2013 uzavřela se žalovanou smlouvu o smlouvě budoucí kupní (dále jen„ smlouva“). Dle článku B této smlouvy se obě účastnice dohodly, že nejpozději do 29. 11. 2013 společně zajistí geometrický plán, kterým se oddělí pás z pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], jehož výlučným vlastníkem byla (a je) žalovaná, podle situačního nákresu, který tvoří neoddělitelnou součást a přílohu uzavřené smlouvy. Dle článku C smlouvy si účastnice sjednaly povinnost, že nejpozději do 29. 11. 2013 společně zajistí geometrický plán, kterým se oddělí pás z pozemku [parcelní číslo] podle situačního nákresu tvořícího neoddělitelnou součást a přílohu č. 1 smlouvy. Tamtéž si strany sjednaly smlu