47 CO 106/2022-145 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud výrokem I rozsudku uložil žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 246 98,77 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 82 035 EUR od 8. 12. 2016 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. Ve výroku II zavázal oba žalované povinností nahradit žalobci k rukám jeho advokáta společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 85 378,25 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí. 2. Žalobce se domáhal zaplacení částky 82 035 EUR, smluvní pokuty ve výši 4 101,75 EUR, smluvní pokuty ve výši 0,18 % z částky 82 035 EUR vyčíslené k datu podání žaloby částkou 160 362,02 EUR (celkem 246 498,77 EUR) a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 82.035 EUR od 8. 12. 2016 do zaplacení. Okresní soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 17. 11. 2016 mezi [právnická osoba] jako zapůjčitelkou a žalovanými jako vydlužiteli, že zapůjčitelka poskytla žalovaným zápůjčku ve výši 82 035 EUR do 30. 11. 2016. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,18 % denně z dlužné částky a ve výši 5 % z dlužné částky pro případ prodlení se zaplacením dluhu. Jako rozhodné právo bylo ve smlouvě sjednáno české právo. Vydlužitelé zápůjčku nevrátili, proto jim vznikla povinnost zaplatit zapůjčitelce společně a nerozdílně v žalobě uplatněnou pohledávku. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 11. 2019 okresní soud zjistil, že tato pohledávka byla postoupena žalobci. Soud prvního stupně měl za nedůvodnou námitku žalovaného 2) o nepravosti jeho podpisu na smlouvě. Opatrovník žalovaného 2) vznesl námitku pouze z opatrnosti a tuto námitku blíže nezdůvodnil. Opatrovník nebyl s žalovaným 2) v žádném spojení, nemohl pravost podpisu ověřit. Okresní soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000 sp. zn. 22 Cdo 2670/98. Za nedůvodnou pokládal i námitku žalovaných o nedostatku aktivní legitimace žalobce. Odkázal na rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ve věci sp. zn. 20 C 360/2019 ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu, ve kterém bylo rozhodováno o poddlužnické žalobě žalobkyně [příjmení] [právnická osoba] proti žalovaným 1) a 2) (totožným s řízením v této věci). Okresní soud vysvětlil, že žalobkyně poddlužnickou žalobou vstoupila pouze do procesních práv oprávněné z pohledávky svého dlužníka. Rozsudkem ve věci poddlužnické žaloby žalobkyně získala exekuční titul, který může uplatnit v exekučním řízení vůči poddlužníkovi. Teprve v rámci exekuce, která je nařízena na návrh oprávněné podle vykonatelného rozsudku v řízení o poddlužnické žalobě, se zkoumá (a také musí přesně vyčíslit), kolik ze svého dluhu musí poddlužník uhradit ve prospěch žalobkyně, nikoli ve prospěch svého věřitele. Do doby, než je na základě rozsudku v řízení o poddlužnické žalobě zahájena exekuce, nelze ani přesně vyčíslit, kolik je třeba takto uhradit. Žalobkyně jako oprávněná v mezidobí může být (částečně) úspěšná v původním exekučním řízení, vedeném vůči vedlejšímu účastníkovi jako povinnému jinými způsoby exekuce, než jen přikázáním předmětné pohledávky. A rovněž příslušenství pohledávky žalobkyně se v čase může různě měnit. Okresní soud věc právně posoudil podle § 2390 a násl., § 1879, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a podle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalobě vyhověl. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 3. Proti rozsudku podal žalovaný 2) odvolání. Namítl nesprávné právní posouzení věci podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Žalobci nesvědčí aktivní procesní legitimace k žalobou uplatněné pohledávce. Žalovaný 2) již v průběhu řízení před soudem prvním stupně namítal, že pro důvodnost žalobou uplatněného nároku, a to především stran aktivní legitimace žalobce, je zcela zásadní výsledek řízení vedeného Okresním soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 20 C 360/2019 a následně Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 26 Co 17/2021 (dále jen„ související řízení“). Předmětem těchto řízení bylo uplatnění poddlužnické žaloby ve smyslu § 315 a násl. společností [anonymizováno] [právnická osoba], jako věřitelkou žalobce, vůči oběma žalovaným. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] uplatnila v souvisejícím řízení v rámci poddlužnické žaloby právo k pohledávce ve stejném rozsahu, jak ji žalobce učinil předmětem toho řízení. Žalobce přitom pozbyl v tomto sporu podle § 313 o. s. ř. aktivní legitimaci nejpozději v okamžiku, kdy v rámci exekuce na majetek žalobce vydal soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [exekutorský úřad] exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky (konkrétně pohledávky, která je právě předmětem tohoto řízení), resp. okamžikem doručení tohoto exekučního příkazu žalovanému č. 2. Související řízení o poddlužnické žalobě bylo pravomocně ukončeno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2021 sp. zn. 26 Co 17/2021-225, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 3. listopadu 2020 č. j. 20 C 360/2019-191. Poddlužnické žalobě bylo vyhověno, přičemž odvolací soud pouze upravil znění žalobě vyhovujících výroků soudu prvního stupně. Nejpozději okamžikem právní moci rozhodnutí o poddlužnické žalobě v souvisejícím řízení pozbyl žalobce aktivní procesní legitimaci k vymáhání pohledávky. Od doručení vyrozumění o právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je totiž aktivně procesně legitimován namísto povinného oprávněný a v případě, že mu v důsledku porušení povinností poddlužníkem z jeho vymáhané pohledávky něco ušlo, může to vymoci na poddlužníkovi, a to způsobem, který závisí na povaze přikazované pohledávky. Vymáhání pohledávky dle § 315 není pouze v zájmu oprávněného, na něhož přešlo toto právo v důsledku soudního rozhodnutí, ale má význam i ve vztahu k povinnému, který nadále zůstává v hmotném právu věřitelem poddlužníka, ale v důsledku přikázání pohledávky (inhibitoria) nemůže svá věřitelská práva přímo vůči poddlužníkovi vykonávat, protože ta byla soudním rozhodnutím přenesena na oprávněného, jenž se v důsledku toho stal jakýmsi zástupcem povinného sui generis. Právo vymáhat plnění na poddlužníkovi tak ve vztahu k povinnému představuje i povinnost oprávněného, za jejíž případné nesplnění nenese odpovědnost jen vůči sobě samému (pokud se o své právo nestará, nedobude se jej), ale i vůči povinnému, jemuž svou pasivitou může způsobit škodu. Pokud se tak stane, za takovou škodu odpovídá a je třeba ji nahradit. Není správný názor prvoinstančního soudu, že by byl povinný (v tomto případě žalobce) oprávněn zahájit exekuci pro vymožení judikátní pohledávky za svým dlužníkem (žalovanými) v případě, že tato pohledávka byla postižena v rámci exekuce věřitelem povinného. Okresní soud přitom sám nejprve správně konstatoval vstup společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] do procesních práv žalobce, aby však následně ve věci rozhodl přesně opačně. Žalovaný č. 2 z opatrnosti rovněž namítl vadu nepřezkoumatelnosti rozsudku. Soud prvního stupně se s argumentací stran nedostatku aktivní věcné legitimace nevypořádal, jeho odůvodnění je v tomto směru nepřesvědčivé. Žalovaný 2) navrhl, aby odvolací soud rozsudek prvoinstančního soudu změnil tak, že se žaloba zamítá, a aby přiznal žalovanému č. 2 náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně i soudem odvolacím. 4. Žalobce s odvoláním žalovaného nesouhlasil. Navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného 2) je důvodné. 6. Odvolací soud ze spisu zjistil, že proti žalobci jako povinnému byl dne 11. 11. 2019 vydán exekuční příkaz přikázáním jiné peněžité pohledávky, a to pohledávky uplatněné touto žalobou. Exekuční příkaz byl dlužníkům povinného doručen 24. 9. 2020. Protože pohledávka nebyla dlužníky povinného (žalovanými 1 a 2 v tomto řízení) zaplacena, domáhala se [anonymizováno] [právnická osoba] proti dlužníkům povinného poddlužnickou žalobou zaplacení pohledávky. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 20 C 360/2019-191 ze dne 3. 11. 2020 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 26 Co 17/2021-225 ze dne 27. 4. 2021 bylo žalovaným 1) a 2) pravomocně uloženo, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni [příjmení] [právnická osoba] částku 86 136,75 EUR s úrokem z prodlení 8,05 % z částky 82 035 EUR od 8. 12. 2016 a smluvní pokutou 0,18 % denně z částky 82 035 EUR od 8. 12. 2016 do zaplacení a náklady řízení. <i>7. Podle § 65 zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci přikázáním pohledávky přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky.</i> <i>8. Podle § 312