47 CO 136/2022-679 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud uložil žalované výrokem I rozsudku zaplatit žalobci 1.643.433 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 847.000 Kč za dobu od 7. 10. 2015 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 796.433,13 Kč za dobu od 5. 6. 2017 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 353.490,90 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve výroku II zamítl žalobu v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení dalších 3.986,18 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení. Výrokem III okresní soud zavázal žalovanou povinností nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení 654.156,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku IV uložil žalované nahradit České republice na účet Okresního soudu v Hradci Králové náklady řízení 47.457 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Okresní soud zjistil, že mezi žalovanou jako objednatelkou a žalobcem jako zhotovitelem byla dne 19. 9. 2012 uzavřena smlouva o dílo ústní formou. Předmětem smlouvy bylo zpracování obrazových souborů a tvorba popisných metadat knižních dokumentů v rozsahu stanoveném veřejnou zakázkou na digitalizaci knižního fondu [anonymizována dvě slova] [obec] (dále jen „[anonymizováno]“). Okresní soud věc právně posoudil podle § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), vycházeje z § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Strany sjednaly předmět díla a cenu díla ve výši 2,20 Kč za zpracovávanou stranu. Předmět smlouvy vycházel ze smlouvy uzavřené mezi objednatelkou [právnická osoba], a žalovanou jako zhotovitelkou v srpnu 2012. Dále se vedla jednání o převzetí záruk a případných sankcí, které měly být ujednány písemně. Žalovaná tvrdila, že jejím úmyslem bylo uzavřít písemnou smlouvu o dílo. Žalovaná jednala s žalobcem od dubna 2012, na přelomu února až března 2013 zadávala žalobci zkušební vzorky a požadovala plnění. Z výpovědi jednatele žalované [jméno] [příjmení] okresní soud zjistil, že k dohodě o spolupráci se žalobcem došli dne 19. 9. 2012, kdy byly domluveny podmínky spolupráce a bylo dohodnuto, že bude uzavřena písemná smlouva, v níž bude vše popsáno. Cena díla byla sjednána ve výši 2,20 Kč za stranu. Z e-mailů a výpovědi jednatele žalované [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalobce na písemný návrh smlouvy od žalované z dubna 2013 reagoval až za více než 6 měsíců. Žalobce nesouhlasil se sankcemi navrženými žalovanou. Žalobce dle dohody se žalovanou plnil. Přebíral od žalované podklady, tyto zpracovával a žalované předával. Předávacími protokoly žalobce prokázal, že předal žalované do 15. 4. 2014 plnění v 15 dílčích předávkách v rozsahu minimálně 1.299.186 stran s metadaty. Následně žalobce vyúčtoval cenu za poskytnuté plnění fakturou vystavenou na výslovnou žádost žalované až dne 31. 10. 2013, a to na 1 milion zpracovaných stran za cenu 2,20 Kč/strana s připočtením DPH, tedy na částku 2.662.000 Kč. Žalovaná zařadila fakturu do své účetní evidence a uplatnila z ní odvod DPH. Na tuto fakturu zaplatila dne 25. 3. 2015 částku 726.000 Kč, dne 8. 9. 2015 částku 500.000 Kč a dne 7. 10. 2015 částku 589.000 Kč. Nárok na zaplacení ceny ze strany žalobce vznikl řádným ukončením a předáním díla podle § 554 odst. 1 obch. zák. Okresní soud neměl nárok žalobce za promlčený. Promlčecí doba začala běžet od předání celého díla dne 15. 4. 2014 (nikoliv již od dat dílčích plnění). Čtyřletá promlčecí doba (§ 398 obch. zák.) do data podání žaloby dne 9. 10. 2017 neuplynula. Pokud by bylo na pohledávku žalobce pohlíženo jako na bezdůvodné obohacení žalované plněním žalobce, ani takový nárok není promlčen. Žalovaná na dluh žalobce postupně částečně plnila a neurčila, na který z dluhů plní. Plnila tak dluh nejdříve splatný (§ 330 odst. 3 obch. zák.). Nadto částečným plněním dluh vůči žalobci uznala. K ceně díla okresní soud zjistil z posudku [znalec A], že znalec stanovil obvyklou cenu žalobcem odevzdaného plnění na částku 2,11 Kč – 2,44 Kč/strana. Data vytvořená žalobcem nebyla běžně obchodovatelná a jejich využitelnost byla omezená. Znalec uvedl, že se mu v datových zdrojích [anonymizováno] nepodařilo nalézt přesně ta data, která byla knihovně zhotovitelem dodána, a proto zjištění ohledně chyb v předaných datech zakázky nebyla objektivně možná. Žalovaná tvrdila, že vady plnění způsobil žalobce, neboť žalovaná na převzatém plnění ničeho neměnila a hned jej odevzdávala [anonymizováno]. Žalovaná však nekontrolovala kvalitu plnění žalobce. Žalovaná měla a mohla plnění od žalobce kontrolovat za pomoci validátoru, který nevlastnila, ale mohla jej pořídit. Okresní soud ze znaleckého posudku zjistil, že [anonymizováno] některá data zpracovaná patrně žalobcem za chybná považovala, e-maily z knihovny však bylo prokázáno, že [anonymizováno] požadovala po žalované – kromě doplnění některých údajů – např. i opakované dodání některých dat, která již jednou dodána byla, což znalec vysvětlil tak, že i duplicita záznamu, tedy opakované dodání se pak hlásí jako chyba. V době zpracování znaleckého posudku již nebylo možné rozklíčovat, v jakých formátech, od koho jaké plnění knihovně došlo – zda bylo zpracováno v systému Sirius nebo Proarc, a tím pádem nebylo ani možné vady zjistit. Standard [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] se během času také měnil, a to i během zakázky. Z tohoto posudku okresní soud uzavřel, že cena, od níž žalobce odvíjí svůj nárok na zaplacení, je cenou obvyklou. Žalovaná neprokázala, že plnění u žalobce reklamovala. Reklamace byly uplatňovány ze strany [anonymizováno] vůči žalované, nikoliv žalovanou vůči žalobci. Knihovna požadovala doplnění některých údajů. Žalovaná, aniž by řešila oprávněnost reklamace, zadávala provedení oprav u [právnická osoba]. E-mail k opravě chyb od knihovny žalované byl odeslán více než 8 měsíců od poskytnutí posledního plnění žalobce žalované. Byla-li by reklamace oprávněná, byla opožděná. Okresní soud uzavřel, že žaloba je podána po právu, a proto uložil žalované zaplatit žalobci dlužné částky za poskytnuté plnění v rozsahu 2,20 Kč/strana plnění a počet stran odevzdaného plnění, tj. částku 847.000 Kč, a částku 796.433,13 Kč včetně zákonných úroků z prodlení za opožděné poskytnuté dílčí platby (§ 369 obch. zák.). 3. Okresní soud zamítl žalobu v části, ve které žalobce požadoval vyšší úrok z prodlení. Podle výpočtu okresního soudu činil zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 2.662.000 Kč od 16. 12. 2013 do 25. 3. 2015 částku ve výši 273.000,80 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 1.936.000 Kč od 26. 3. 2015 do 8. 9. 2015, tj. částku ve výši 71.305,70 Kč; zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 1.436.000 Kč od 9. 9. 2015 do 7. 10. 2015, tj. částku ve výši 9.184,40 Kč. Šlo tedy o nesrovnalost v numerickém výpočtu, v němž se okresní soud lišil od žalobce, když žalobce navíc požadoval u poslední platby úrok z prodlení od data 8. 9. 2015, na rozdíl od správného data 9. 9. 2015. 4. O náhradě nákladů řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu Okresní soud nepřiznal žalobci odměnu za podání, která zhodnotil jako stručná procesní vyjádření, příp. jednu otázku na znalce (navíc opakující se), když tyto nebyly kvalifikovanými úkony právní služby, jak má na mysli advokátní tarif. Jednalo se o stručnou repliku k vyjádření žalované ze dne 5. 2. 2018, sdělení žalobce o výsledku mimosoudního jednání ze dne 1. 11. 2019, otázky žalobce na znalce ze dne 1. 11. 2019, vyjádření žalobce ke znaleckému posudku ze dne 29. 6. 2020, vyjádření žalobce ze dne 18. 9. 2020, vyjádření žalobce ze dne 7. 12. 2020 a souhlas žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání ze dne 3. 12. 2021 Okresní soud uložil žalované nahradit státu náklady za znalecké dokazování, a to ve výši 47.457 Kč podle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu. 5. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Nesouhlasila se závěrem okresního soudu o tom, že došlo k uzavření smlouvy o dílo v ústní podobě se sjednanou rámcovou cenou 2,20 Kč za stranu a že pro takto uzavřenou ústní smlouvu jsou stanoveny zákonné záruky, pokud nebyly smluvně ujednány záruky jiné. Takový výklad soudu je v rozporu s provedeným dokazováním a posouvá právní hodnocení nepatřičně do jiné polohy. Žalovaná tvrdila, že k uzavření smlouvy o dílo nikdy nedošlo, ačkoli byla o smlouvě o dílo vedena opakovaná jednání. Žalovaná získala veřejnou zakázku, která zahrnovala mimo jiného i vytvoření metadat ve formě PSP balíku, vše pro [anonymizována dvě slova] [obec], v rozsahu dle zadávací dokumentace. Veřejná soutěž byla vyhlášena v březnu 2012, zakázku získala [právnická osoba], a v srpnu stejného roku uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], samostatnou smlouvu o dílo, která obsahovala veškeré parametry předepsané pro veřejnou zakázku. Z důvodu daných veřejnou zakázkou nebylo možné se ani v rámci subdodavatelských smluv od smluvních ujednání předepsaných pro veřejnou zakázku odklonit. Žalovaná žalobci sdělila, že musí být uzavřena písemná smlouva s podmínk