47 CO 159/2022-138 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Výrokem I napadeného rozsudku okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 167.125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 138.120 Kč od 4. 11. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II zavázal žalovanou povinností nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení 72.402 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Okresní soud zejména z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] zjistil, že žalobkyně provedla pro žalovanou na základě ústní objednávky [jméno] [příjmení] práce uvedené ve faktuře č. 2120006 ze dne 26. 2. 2021 a ve faktuře č. 2120010 ze dne 3. 5. 2021. Vztah posoudil podle § 2586 odst. 1 o. z. Práce si měla původně žalovaná zajišťovat sama (práce typu jednání s hygienou, stavebním úřadem atd.). Šlo o práce samostatně sjednané, které nenavazovaly na dříve uzavřené písemné smlouvy o dílo. Žalovaná nesporovala, že se pan [příjmení] za žalovanou jednání na úřadech se zástupci žalobkyně účastnil, avšak namítala, že pan [příjmení] nebyl zplnomocněn k objednání a převzetí prací, které jsou předmětem tohoto řízení, když mu měla být v lednu 2021 odvolána plná moc pro zastupování žalované společnosti ve vztahu k žalobkyni a žalobkyně o tom měla být vyrozuměna. Žalovaná neprokázala, že by žalobkyně byla informována o odvolání plné moci pro [jméno] [příjmení] ve vztahu k žalobkyni. Neprokázala ani, že otec jednatelky žalované pan [příjmení] měl plnou moc k zastupování žalované. Řízení bylo koncentrováno dne 29. 3. 2022. Proto okresní soud neprovedl důkazy navržené žalovanou dne 19. 5. 2022 po koncentraci řízení. Nadto tyto důkazy byly nadbytečné. Okresní soud vyhověl žalobě a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny podle nař. vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. 3. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalovaná. Namítla, že mezi účastníky bylo uzavřeno mnoho smluv o dílo typově shodných či podobných, kdy strany nejsou s to nyní nesporně akceptovat shodný seznam smluv. Žalobkyně tvrdí uzavření 16 smluv. Ve skutečnosti se jedná o jedno dílo, a to vytvoření dokumentace pro rekonstrukci budovy [právnická] [osoba]. Tříštění do tolika smluv je neobvyklé a pouze vyvolává chaos ve vztazích účastníků. Žalobkyně tvrdila, k jakým smlouvám se dané vícepráce vztahují, a to ke smlouvám s předmětem 1) vypracování projektové dokumentace pro podání žádosti o stavební povolení – část S.O. 02 – Západní přístavba budovy, 2) vypracování projektové dokumentace pro podání žádosti o stavební povolení – část S.O. 03 – Východní přístavba budovy a 3) vypracování projektové dokumentace pro podání žádosti o stavební povolení – část S.O. 04 – Střední trakt budovy. Žalobkyně k žalobě přiložila jednu ze smluv, která se nakonec ukázala jako nesouvisející s žalovanými vícepracemi, a až později označila jiné smlouvy s přímou souvislostí, což je samo o sobě zavádějící. Značně nedůvěryhodně poté vyznělo tvrzení o uzavření ústní smlouvy o dílo. Tuto variantu žalobkyně zvolila až po výslechu svědka [příjmení] jako zcela nové tvrzení. Bylo zřejmé, že předchozí tvrzení ve světle vyjádření svědka [příjmení] nemusí obstát. Z výslechu svědka [příjmení] přitom vyplývá jedině to, že fakturované práce byly provedeny. Nevzpomíná si, že by se k nim uzavírala speciální (byť ústní) smlouva, a již vůbec nehovořil o tom, že by byla za takovou práci sjednána konkrétní cena. Tvrzení žalobkyně, že žalované vícepráce nakonec nejsou vícepráce z konkrétního smluvního vztahu založeného písemnou smlouvou, ale samostatnou novou smlouvou (asi jen omylem nazvané vícepráce), je naprosto nedůvěryhodné a nelze mu uvěřit. Toto tvrzení přišlo ze strany žalobkyně až po koncentraci řízení, a zatímco žalované soud nedovolil princip koncentrace prolomit a předložit další důkazy, tak žalobkyni toto nové tvrzení přijal. Okresní soud se nijak nevypořádal s tvrzením žalované, že pan [příjmení] již od poloviny ledna 2021 nebyl zmocněn za žalovanou jednat, což muselo být žalobkyni známo. K tomu mimo jiné žalovaná navrhovala vyslechnout jednatelku jako účastníka řízení a vyslechnout další svědky, zejména pana [příjmení] jako finančního investora a hybatele celého projektu a také [titul]. [příjmení] jako právního poradce žalované, který se ve věci angažoval právě od ledna 2021. Soud první instance však tyto důkazní návrhy zamítl a znemožnil tak žalované tvrzení ohledně oprávnění k jednání p. [příjmení] prokázat. Stejně tak neprovedením navržených důkazů – shora uvedených smluv – bylo žalované znemožněno prokázat svá tvrzení. Z výpovědi pana [příjmení] vyplynulo, že žádná další smlouva uzavřena nebyla, žádné práce či vícepráce mimo uzavřenou smluvní dokumentaci s ním projednávány nebyly. Nebyla sjednána jejich cena. Ve všech smlouvách uzavřených mezi účastníky je obsaženo ustanovení o tom, že rozšíření předmětu díla nebo jeho změna musí být ujednána písemně. Nelze tedy ústní ujednání mezi stranami považovat za platné. Okresní soud zamítl návrh žalované na pořízení znaleckého posudku za účelem ověření pravosti podpisů pana [příjmení]. S přihlédnutím k okolnostem a způsobu, jakým pan [příjmení] „potvrdil“ své podpisy za pravé, by takový posudek byl více než namístě. Svědek byl ve svých vyjádřeních značně váhavý, bylo patrné, že spíše počítá s tím, že potvrzení podpisů bude pro něj menším zlem, než jejich zpochybnění. Podpisy na jednotlivých dokumentech jsou odlišné. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu a žalobu zamítl, případně aby rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 4. Žalobkyně s odvoláním žalované nesouhlasila. Popřela, že by uplatňovala svůj nárok z titulu víceprací spojených s určitou smlouvou. Od počátku tvrdila, že požadované práce byly vypracovány na základě ústní objednávky žalované. Výslech pana [příjmení] tvrzení žalobkyně potvrdil. Okresní soud se vypořádal s tvrzením žalované o zániku plné moci pana [příjmení] od ledna 2021. Žalovaná navrhla pouze výslechy osob, které jsou všechny neodlučitelně spjaté s žalovanou a je pochybnost o jejich věrohodnosti. Žalobkyně poukázala na svůj e-mail jednatelce žalované ze dne 24. 5. 2021. Odpověď žalované o zániku plné moci chybí. O ukončení zastoupení pana [příjmení] se žalobkyně dozvěděla až na konci měsíce května 2021, o čemž existuje zápis. V zápisu je uvedeno, že komunikace ohledně rekonstrukce [právnická] [osoba] bude vedena s jednatelkou žalované. V bodě dva je uvedeno, že objednatel (tedy žalovaná) do pátku 4. 6. 2021 dořeší převzetí vztažné dokumentace od odvolaného pana [příjmení]. Strany by asi stěží řešily přebírání dokumentace od pana [příjmení] v červnu 2021, kdyby tomuto byla odebrána pravomoc jednat již v lednu 2021. Pan [příjmení] za žalobkyni práce objednal a převzal a potvrdil převzetí faktury. To bylo v řízení prokázáno. Do dnešní doby nebyla výše fakturace ze strany žalované zpochybněna ani uplatněn žádný nárok z vad za odevzdanou práci. Soud v současné době již nemůže zkoumat výši daného nároku, když žalovaná vše od žalobce více než před rokem převzala, čímž vyjádřila svou vůli se danými listinami vázat. Okresní soud správně zamítl návrh žalované na pořízení znaleckého posudku za účelem ověření pravosti podpisu pana [příjmení]. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) při jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 6. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou nedostatku oprávnění [jméno] [příjmení] zastupovat žalovanou po 17. 1. 2021, což mělo být oznámeno žalobkyni při jednání dne 17. 1. 2021. K tomu žalovaná navrhla výpovědi svědků, z nichž okresní soud provedl pouze výslech svědka [jméno] [příjmení], ostatní výslechy svědků a jednatelky žalované neprovedl. Zjistil přitom, že žalovaná udělila [jméno] [příjmení] generální písemnou plnou moc dne 20. 5. 2020 pro jednání s žalobkyní, a provedl důkaz telefonickou zprávou ze dne 17. 1. 2021 (komunikace WhatsApp) a zápisem z jednání z 31. 5. 2021. <i>7. Podle § 441 odst. 1 ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.</i> <i>8. Podle § 440 odst. 1 o. z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.</i> <i>9. Podle § 444 odst. 1 o. z. kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno. Podle odst. 2 dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocně