47 CO 161/2022-161 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Výrokem I shora označeného rozsudku okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 37.665,51 Kč s úrokem 10.119,77 Kč, s úrokem z prodlení 18.974,95 Kč, s ročním úrokem ve výši 23,88 % z částky 37.665,51 Kč za dobu od 21. 9. 2021 do zaplacení a s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 37.665,51 Kč za dobu od 21. 9. 2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. Ve výroku II zavázal žalovaného povinností nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení 10.751 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. 2. Okresní soud zjistil, že mezi [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Banka poskytla žalovanému úvěr prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru. Banka úvěr zesplatnila dne 11. 6. 2015. Žalovaný byl povinen dlužnou jistinu úvěru ve výši 37.665,51 Kč spolu se smluveným úrokem do 1. 12. 2015 ve výši 7.648,15 Kč a s kapitalizovaným úrokem z prodlení do 1. 12. 2015 ve výši 1.364 Kč zaplatit (§ 2395 o. z.). Žalobkyně získala pohledávku postoupením (§ 1879 a násl. o. z.). Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 5. 2016 byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo mu povoleno oddlužení. Usnesením ze dne 22. 2. 2022 vzal soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného. Žalovaný však nebyl osvobozen od placení dosud neuhrazených pohledávek pro porušování povinností v průběhu oddlužení. Žalovaný v průběhu oddlužení zaplatil 49.770,58 Kč. Žalobkyně započetla plnění na úrok z úvěru kapitalizovaný ke dni 20. 9. 2021 na částku 49.770,58 Kč. Usnesením ze dne 5. 5. 2022 okresní soud řízení ohledně úroku z úvěru zastavil. Ve zbylé části bylo žalobě vyhověno, neboť žalobkyně svůj nárok prokázala. V řízení úspěšné žalobkyni okresní soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, když k částečnému zpětvzetí žaloby ohledně úroku vedlo žalobkyni plnění žalovaného v průběhu řízení (§ 142 odst. 1, § 142a odst. 1, § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). 3. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Uvedl, že v průběhu insolvenčního řízení zaplatil všechny pohledávky ve výši 90 %. Žalobkyně se účastnila insolvenčního řízení. Nesouhlasil tak s placením v rozsudku uvedených částek. 4. Žalobkyně měla odvolání žalovaného za nedůvodné. K výzvě odvolacího soudu doplnila tvrzení tak, že započetla platby žalovaného uskutečněné v průběhu insolvenčního řízení ve výši 49.770,58 Kč na dlužnou jistinu ve výši 37.665,51 Kč. V důsledku průběžného placení žalovaného vypočetla sjednaný úrok ve výši 23,88 % ročně na částku 7.648,15 Kč do 1. 12. 2015 a úrok od 2. 12. 2015 do 12. 12. 2019, kdy byla jistina zaplacena, stanovila částkou 21.972,98 Kč (celkem 29.621,30 Kč). Úrok z prodlení činil do 1. 12. 2015 částku 1.364 Kč a od 2. 12. 2015 do 12. 12. 2019 částku 7.407,14 Kč (celkem 8.771,14 Kč). Plnění žalovaného nad rámec jistiny ve výši 37.665,51 Kč žalobkyně započetla na úrok ve výši 10.741,07 Kč a na dlužný úrok z prodlení do 1. 12. 2015 ve výši 1.364 Kč. Proto se žalobkyně nadále domáhala zaplacení dlužného smluvního úroku ve výši 18.880,06 Kč a dlužného úroku z prodlení ve výši 7.407,14 Kč. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalovaného je přípustné (§ 201 o. s. ř.), bylo podáno včas a oprávněnou osobou (§ 201, § 204 o. s. ř.) a obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení (§ 212 o. s. ř.). Odvolání žalovaného shledal důvodným. 6. K částečnému zpětvzetí žaloby v odvolacím řízení krajský soud rozsudek okresního soudu zrušil a řízení zastavil do dlužné jistiny 37.665,51 Kč, dlužného úroku ve výši 10.741,07 Kč (to je do kapitalizovaného úroku 10.119,77 Kč a úroku 23,88 % ročně z částky 37.665,51 Kč od 21. 9. 2021 do 15. 10. 2021 ve výši 621,30 Kč) a do zákonného úroku z prodlení ve výši 1.364 Kč podle § 222a odst. 1 o. s. ř. 7. Předmětem řízení u okresního soudu byl původně nárok žalobkyně na zaplacení jistiny ve výši 37.665,51 Kč, nárok na úrok ve výši 23,88 % ročně vyčíslený za období do 20. 9. 2021 částkou 59.890,65 Kč a nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně vyčíslený do 20. 9. 2021 na částku 18.974,95 Kč. Poté, co žalobkyně vzala před okresním soudem zpět nárok na zaplacení úroku do 20. 9. 2021 ve výši 49.770,58 Kč a řízení bylo ohledně tohoto nároku pravomocně zastaveno, okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 10.119,77 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 18.974,95 Kč a dále úrok a úrok z prodlení v procentuální výši od 21. 9. 2021 do zaplacení. 8. Po částečném zpětvzetí žaloby v průběhu odvolacího řízení tak zbyl k projednání nárok žalobkyně na zaplacení úroku ve výši 23,88 % z částky 37.665,51 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení a nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 17.610,95 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37.665,51 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení. 9. Krajský soud se ztotožnil se skutkovými a právními závěry okresního soudu ohledně uzavření úvěrové smlouvy a poskytnutí úvěru (§ 2395 o. z.), jeho zesplatnění pro neplnění povinnosti žalovaného dluh splácet (§ 2399 odst. 1 o. z.), práva žalobkyně na úroky ve výši 23,88 % ročně (§ 2395 o. z.) a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně (§ 1970 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaný v průběhu insolvenčního řízení zaplatil na pohledávku z úvěru částku 49.770,58 Kč. Žalovaný nebyl v insolvenčním řízení po splnění oddlužení osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny. <i>10. Podle § 165 odst. 4 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen „IZ“), není-li dále stanoveno jinak, plnění poskytnuté věřiteli po rozhodnutí o úpadku postupem podle tohoto zákona k uspokojení jeho pohledávky se započte nejprve na jistinu, pak na úroky, poté na úroky z prodlení a nakonec na náklady spojené s uplatněním pohledávky.</i> 11. Rozhodnutí okresního soudu nebylo správné. Žalobkyně plnění žalovaného v průběhu insolvenčního řízení započetla na dlužný úrok a v této části vzala žalobu zpět. Okresní soud správně řízení do částky 49.770,58 Kč zastavil. Pochybil však, když plnění žalovaného nezapočetl nejprve na dlužnou jistinu ve výši 37.665,51 Kč, a až poté na smluvený úrok a na úrok z prodlení. 12. Žalobkyně po výzvě krajského soudu doplnila tvrzení tak, že žalovaný dlužnou jistinu ve výši 37.665,51 Kč splatil dne 12. 12. 2019. Po zápočtu plateb žalovaného nejprve na jistinu narostl v období od 2. 12. 2015 do 12. 12. 2019 smluvní úrok na částku 21.972,98 Kč, celkem za celou dobu trvání dluhu žalovaného z úvěrové smlouvy činil smluvní úrok částku 29.621,13 Kč. Úrok z prodlení činil do 2. 12. 2015 částku 1.364 Kč a od 2. 12. 2015 do 12. 12. 2019 částku 7.407,14 Kč, celkem 8.771,14 Kč. 13. Okresní soud nesprávně uložil žalovanému hradit jistinu ve výši 37.665,51 Kč a úroky a úroky z prodlení počítané za dobu, kdy žalovaný již na jistinu nedlužil v důsledku průběžných splátek. Žalobkyně neměla právo na placení úroku a úroku z prodlení od 13. 12. 2019. Nadto činil správně vypočtený kapitalizovaný úrok částku 29.621,30 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení částku 8.771,14 Kč. Bylo třeba přihlédnout k tomu, že žalovaný na úroky a úroky z prodlení zaplatil 12.105,07 Kč. 14. Po částečném zpětvzetí žaloby v odvolacím řízení do částky 37.665,51 Kč na jistině, 10.741,07 Kč na úroku a 1.364 Kč na úroku z prodlení, tak zbyl k projednání úrok ve výši 23,88 % z částky 37.665,51 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5 % z částky 37.665,51 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení v kapitalizované výši 17.610,95 Kč. 15. Žalobkyně z částky 12.105,07 Kč započetla na dlužný úrok plnění ve výši 10.741,07 Kč. Krajský soud dovodil, že žalobkyně nemá právo na placení úroku od 13. 12. 2019, tedy na úrok, který byl ve výroku rozsudku stanoven ve výši 23,88 % ročně z částky 37.665,51 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení (po zastavení řízení v odvolacím řízení od 16. 10. 2021 do zaplacení). Na úrok z prodlení žalobkyně z platby ve výši 12.105,07 Kč odečetla částku 1.364 Kč. Zbylo vypořádat platbu ve výši 10.741,07 Kč. Na úrok ve výši 621,30 Kč (10.741,07 Kč – 10.119,77 Kč stanovený ve výroku rozsudku) neměla žalobkyně právo. Proto krajský soud započetl platbu žalovaného ve výši 621,30 Kč na dlužný úrok z prodlení ve výši 7.407,14 Kč a z něho pak zbylo k zaplacení 6.785,84 Kč. 16. Proto krajský soud výrokem II rozsudek okresního soudu potvrdil v části, kterou bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 2. 12. 2015 do 12. 12. 2019 v kapitalizované výši 6.785,84 Kč podle § 219 o. s. ř. 17. Krajský soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že zamítl žalobu v části o zaplacení úroku ve výši 23,88 % z částky 37.665,51 Kč za dobu od 16. 10. 2021 do zaplacení a v části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10.825 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 37.665,51 Kč od