47 CO 183/2021-346 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud výrokem I. rozsudku zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 430.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 430.000 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení. Ve výroku II zavázal žalobce povinností nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 131.264,43 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. 2. Okresní soud zjistil, že žalobci jako objednatelé a žalovaný jako zhotovitel uzavřeli dne 27. 9. 2014 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení rodinného domu ve [obec] Cena díla byla sjednána ve výši 3.375.000 Kč a DPH. Strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den v případě prodlení zhotovitele s řádným a včasným odstraněním vad, nedodělků a kolaudačních nedostatků. Dodatkem č. 1 ke Smlouvě o dílo ze dne 15. 4. 2015 došlo ke změně platebních podmínek a materiálové skladby a vybavení rodinného domu. Dne 14. 5. 2017 žalovaný předal dílo objednatelům, ti objednané dílo převzali a prohlásili, že dílo přebírají ve stavu, odpovídajícím smluvenému obsahu. Současně objednatelé prohlásili, že dílo přebírají bez vad a nedodělků. Počátkem listopadu 2017 žalobci postupně vytkli žalovanému vady díla, a to hlučnost bojleru, vrzání podlahy v ložnici u francouzského okna, neproškolení obsluhy rekuperační jednotky a nevydání dokladu o proškolení, poškození výlevky, poškození terasových prken a nutnost seřízení oken a dveří. Znalecký posudek znalce [titul] [jméno] [příjmení] předložený žalobci ve dvou odlišných verzích a výpověď znalce shledal okresní soud nevěrohodnými, znalec nevycházel z objektivních zjištění, ale ze subjektivních popisů vad žalobci. Znalec popsal vadu terasových prken, kterou viděl při místním šetření osobně a rovněž učinil osobní zkušenost s vrzající podlahou. Ohledně vrzající podlahy znalec v posudku uzavřel, že součástí podkladu pod dlažbou nebyl chybně polystyren, následně znalec sdělil, že polystyren byl do složení podkladu podlahy umístěn a že technologický postup žalovaného byl správný. Žalovaný jako příčinu možného„ vrzání“ označil zřejmě nadměrné zatížení podlahy před pokládkou dlažby materiálem žalobců. Okresní soud zjistil, že pokládku podlahy nezajišťoval sám žalovaný. Proto okresní soud neměl za prokázané, že případné vrzání podlahy, jak bylo možno slyšet z některých zvukových záznamů, zavinil žalovaný. Proto za tuto případnou vadu neodpovídá. Vadu hlučnosti bojleru podle okresního soudu žalobci neprokázali. Po vytknutí vady žalovaný na tuto vadu reagoval, žalobcům dával pokyny, jaké kroky učinit. Následně žalobci sami bojler demontovali, aniž by umožnili žalobci fakticky odstranit jimi tvrzenou vadu. Žalobci pořizovali měření hluku, avšak jednalo se o laické měření, které nemělo podle okresního soudu žádný právní ani skutkový význam. Znalec žádné měření neprováděl, neboť v době místního šetření již byl bojler demontován, vycházel pouze ze subjektivního popisu žalobců s předložením jejich záznamů o měření. Neproškolení obsluhy rekuperační jednotky a nevydání dokladu o proškolení okresní soud nepovažoval za vadu díla. Žalobci neprokázali, že k proškolení nedošlo. Žalobci telefonicky vyzvali žalovaného, aby jim vystavil protokol o proškolení, když obdrželi dopis, týkající se nedostatků z programu Nová zelená úsporám. Žalobci o sepis protokolu o proškolení (jedna z vytknutých vad žádosti) žalovaného nepožádali a nebylo prokázáno, že by takový protokol byl součástí návodu k užívání. Okresní soud měl za to, že pro případ reklamace rekuperační jednotky existuje vztah mezi objednateli a zhotovitelem a nikoli mezi objednateli a výrobcem zboží či prodejcem. Žalovaný předal protokolárně žalobcům dílo dne 14. 5. 2017 a i kdyby tomu bylo až 20. 8. 2017, jak tvrdili žalobci, pak v okamžiku předání díla byly dle předávacího protokolu žalobcům předány veškeré protokoly a prohlášení, potřebné ke kolaudaci. V předávacím protokolu žalobci nenamítali jakékoli chybějící dokumenty. Žalobci nesporovali, že proškolení obsluhy proběhlo jednoduchým způsobem, kdy žalovaný zapnul jednotku do zásuvky a žalobcům vysvětlil přepínání poloh ovladače. Žalovaný tvrdil, že součástí jím dodaného balení rekuperační jednotky byl návod, který neobsahoval prohlášení o proškolení jako přílohu ve verzi, kterou předložili soudu žalobci. Žalobci se nedomáhali písemného vyplnění protokolu (žalobci tvrdí, že součástí návodu byl, žalovaný že nikoli), až do dne 1. 12. 2017, když teprve dopisem Státního fondu životního prostředí ČR ze dne 29. 8. 2017 byli vyzváni k odstranění nedostatků žádosti o poskytnutí podpory z programu Nová Zelená úsporám. Z dopisu Státního fondu životního prostředí ČR vyplynulo, že žalobcům bylo vytčeno osm vad a jednou z nich bylo nedodání protokolu o předání technologie rekuperace a zdroje vytápění a ohřevu vody a jejich uvedení do provozu. Dle okresního soudu žalovaný za tuto vadu neodpovídá, když k proškolení v ústní formě při předání domu došlo. Pokud by žalovaný byl žalobci informován o nutnosti sepisu písemného dokladu o proškolení a předání do provozu, jistě by tak obratem učinil. Na splnění podmínek čerpání dotace měl logický zájem, neboť doplatek ceny za dílo v částce 300.000 Kč pro něho byl vázán právě na úspěch v čerpání uvedené dotace. Vadu poškozené výlevky (zlomeného raménka) žalobce vytkl žalovanému emailem ze dne 23. 12. 2017. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (instalatéra) pak soud zjistil, že upozornil žalobce na zlomené raménko při napojování přívodu vody. Žalobce bezprostředně vyzval svědka k zakoupení nové součástky a její výměně. Podle okresního soudu žalobci neprokázali, že za vadu odpovídal žalovaný. Nadto k opravě (výměně) došlo ještě v rámci procesu zapojování sanitárních zařízení. K vadě poškození terasových prken okresní soud zjistil, že podle projektu měla být původně zbudována pouze malá terasa (25 m2). Podle ústní dohody mezi účastníky byla terasa zvětšena na 75 m2. Ve vztahu k této vadě okresní soud dospěl k závěru, že zbudovaná terasa nevycházela z písemné smlouvy o dílo. Žalovaný žádal uzavření dodatku ke smlouvě o dílo ohledně změny terasy, žalobci s tím nesouhlasili. Na dílo sjednané jinou ústní smlouvu nelze aplikovat ujednání o smluvní pokutě sjednané písemnou smlouvou. Žalovaný připustil vadu kroucení prken terasy. Zdůvodnil, že vada vznikla kvůli umístění prken až pod francouzské okno, pod nímž byl parapet proti zatékání a nebylo tak možno připevnit vruty do tohoto parapetu kvůli možné ztrátě funkčnosti parapetu. Nadto byla tato vada v žalobě označena jako poškození terasových prken, přičemž znalec k popisu uvedl, že charakter materiálu odpovídá prasklinám a o vadu se nejedná a kroutící se konce prken jsou důsledkem připevnění pouze jedním vrutem. Předloženou fotodokumentací však bylo prokázáno, že vruty byly na každém z prken vždy dva. Znalcem popsaná příčina kroucení tak nebyla prokázána a nebyla prokázána odpovědnost žalovaného za tuto vadu. Okresní soud uzavřel, že zakrytí parapetu sloužícího proti zatékání prkny bylo evidentně řešením domluveným ústně mezi účastníky. Okresní soud měl za to, že žalobci neprokázali ani existenci vad oken a dveří, které by vyžadovaly jejich seřízení. Existenci vady žalobci opírali o závěry znaleckého posudku, avšak jimi tvrzená vada byla odstraněna dříve, a to již 7. 6. 2018, než znalec provedl prohlídku (dne 21. 1. 2019 podle první verze znaleckého posudku nebo dne 25. 2. 2019 podle druhé verze znaleckého posudku). Znalec vycházel pouze ze subjektivního popisu vad žalobci. Ještě před výzvou žalovanému ze dne 24. 4. 2018 k nutnosti seřízení oken žalobci žádali o servis jiných dveří v roce 2017. Žalovaný kontaktoval [právnická osoba], s. r. o., která dodávku realizovala, avšak té se dle emailové korespondence nedařilo sjednat konkrétní termín z důvodu na straně žalobců. Podle okresního soudu ani v tomto případě žalobci neprokázali, že by jimi tvrzená vada existovala. Okresní soud nevyhověl důkaznímu návrhu žalobců záznamem z mediace probíhající před zahájením soudního řízení mezi žalobci a žalovaným. Žalovaný s provedením takového důkazu nesouhlasil. Namítl, že záznam byl pořízen žalobcem bez vědomí žalovaného. Soud prvního stupně důkaz neprovedl s ohledem na ochranu osobnostních práv žalovaného, odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1267/2018. Podle § 88 odst. 1 o. z. není svolení dotčené osoby třeba, pokud se její podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Nejvyšší soud vyložil, že ustanovení má být vykládáno restriktivně a takové záznamy lze použít jako důkaz v občanském soudním řízení pouze tam, kde tvrzené skutečnosti nelze prokázat jinak. V současné rozhodovací praxi je takto pořízený zvukový záznam připuštěn jako důkaz pouze ve výjimečných případech týkajících se pracovněprávních sporů. Obdobný závěr učinil i Ústavní soud v rozhodnutí sp. zn. II ÚS 1774/14. Podle okresního soudu v projednávané věci nelze upř