47 CO 34/2022-265 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud označeným rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 145 815 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 9 % ročně od 21. 9. 2018 do zaplacení (výrok I) a dále nahradit k rukám zástupce náklady řízení ve výši 174 954 Kč (výrok II), vše do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení kompletní fasády včetně zateplení objektu bývalého mlýna s termínem předání díla žalovaným 31. 7. 2017 (dále jen„ SOD“). Cena díla 834 269 Kč včetně DPH byla sjednána na základě položkového rozpočtu a mohla být zvýšena pouze s předchozím písemným souhlasem žalobců (objednatelé). Práce započaly již před podpisem smlouvy, a to nejpozději od 6. 5. 2017 Smlouva o dílo, ač datována 5. 5. 2017, byla podepsána později (dne 13. 7. 2017 či 14. 7. 2017). Práce na předmětném díle prováděl pro žalovaného jako subdodavatel [jméno] [příjmení]. Zhotovitel (žalovaný) byl povinen žalobcům předkládat soupis skutečně provedených prací jedenkrát za 14 dnů. Postupně došlo ke zpomalení prací a rozporům mezi účastníky stran účtovaných prací a materiálu. Na stavbě byly prováděny též vícepráce. V srpnu 2017 ukončil žalovaný provádění prací, stavbu opustil, aniž předal dílo. Dílo nebylo žalovaným dokončeno. Dopisem ze dne 7. 9. 2018 žalobci smlouvu písemně vypověděli. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta 0,05 % z celkové ceny díla bez DPH (715 451,30 Kč) za každý den prodlení žalovaného s realizací díla. Dne 6. 9. 2018 žalobci písemně vyzvali žalovaného k úhradě smluvní pokuty za prodlení v období od 1. 8. 2017 do 6. 9. 2018, tj. celkem 402 dnů v celkové výši 145 817 Kč, již žalovaný neuhradil. Následně v lednu 2019 žalovaný vyúčtoval žalobcům vícepráce v hodnotě 388 624,95 Kč. 3. Při posouzení důvodnosti požadavku žalobců na smluvní pokutu okresní soud vycházel z uzavřené smlouvy o dílo a pak z úpravy § 2586 an., § 2048 až 2051, § 1982, § 1987, § 586 o. z. Konstatoval, že se žalovaný při ujednané době plnění ocitl s realizací díla v prodlení, tudíž žalobcům za dobu prodlení vznikl nárok na smluvní pokutu dle čl. X bod 10.3 SOD. Termín ukončení díla včetně předání a převzetí byl stanoven na 31. 7. 2017 (čl. III bod 3.2), nebyl však žalovaným dodržen. Pak ode dne následujícího až do zániku závazku ze smlouvy o dílo výpovědí žalobců trval stav prodlení žalovaného. Podle koncepce smluvní pokuty v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, vzniká povinnost uhradit smluvní pokutu bez ohledu na zavinění. Právo na smluvní pokutu vzniká již porušením smluvené povinnosti bez ohledu na okolnosti a příčiny, které k porušení vedly. Vznik škody není podmínkou vzniku pohledávky na smluvní pokutu. Povinnost uhradit smluvní pokutu je vybudována na absolutním objektivním principu. Poukazoval-li žalovaný na čl. X bod 10.3 SOD, podle něhož zhotovitel není v prodlení s realizací díla, nebude-li mu poskytnuta dostatečná součinnost ze strany objednatele, přičemž o každém požadovaném termínu pro součinnost bude veden záznam ve stavebním deníku, pak takovou žádost stavební deník neobsahoval. A nesoučinnost žalobců vylučující prodlení žalovaného nelze spatřovat v tom, že žalobci před úhradou jednotlivých dílčích faktur žádali po žalovaném podle SOD řádné vyúčtování prací a nákladů. Nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že žalobci už nechtěli platit„ vůbec“. Ještě v říjnu 2017 požadovali dokončení díla a i po skončení vzájemné komunikace stran trval závazek žalovaného k dokončení díla. Podle okresního soudu tedy nebylo prokázáno, že prodlení žalovaného s realizací díla bylo zapříčiněno žalobci. 4. K návrhu žalovaného na moderaci sjednané smluvní pokuty okresní soud uvedl, že s přihlédnutím k procentuální výši smluvní pokuty 0,05 % denně z celkové ceny díla bez DPH, důvodům zakotvení smluvní pokuty (bytová potřeba, žádost o státní dotaci), proporcionalitě sjednaných práv a povinností i postavení obou smluvních stran (spotřebitelé-podnikatel) pokládá smluvní pokutu za přiměřenou. 5. Poté se v souladu s ust. § 1982 odst. 1, § 1987 o. z. zabýval námitkou započtení, již vznesl žalovaný. Dospěl k závěru, že pohledávka použitá k započtení není dostatečně jistá ani určitá, tudíž k započtení způsobilá. Vycházel přitom zejména z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 a ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020. Ke konkrétním okolnostem případu uvedl, že smluvní pokuta žalobců i pohledávka žalovaného na úhradu prací a víceprací sice vyplývají z téhož závazkového vztahu a týkají se týchž účastníků, avšak neodvíjejí se od téhož skutkového děje a jsou na sobě nezávislé. Žalovaný pohledávku z titulu nezaplacených prací a víceprací, u nichž není jasný druh, rozsah, materiál ani cena, uplatnil až v reakci na podanou žalobu. Je sporná existence i výše této pohledávky žalovaného, s níž žalobci rozhodně nesouhlasí. Vícepráce nebyly v rozporu se smlouvou písemně odsouhlaseny, v závazném rozpočtu ceny díla nebyly zahrnuty. Ke zjištění výše pohledávky by bylo nutno vést složité dokazování (výslech svědků, znalecké posudky, …), což by nepřiměřeně protahovalo řízení o pohledávce na smluvní pokutu. Se zřetelem k uvedenému okresní soud nevyhověl dalším návrhům žalovaného na doplnění dokazování (č. l. 208 spisu). Uzavřel, že započtení nevyvolalo zánik obou pohledávek, neboť odporovalo ust. § 1987 odst. 2 o. z., a žalobě jako důvodné vyhověl. 6. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný. Navrhl jej změnit a žalobu zamítnout, popř. zrušit a věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení. Zejména vytýkal, že okresní soud nesprávně posoudil námitku započtení pohledávky žalovaného. Žalovaný od počátku nesouhlasil, že by zjišťování kompenzability pohledávek nepřiměřeně zatěžovalo a prodlužovalo řízení. Navrhoval znalecký posudek k rozsahu a ceně provedených prací a víceprací mj. kvůli vyčíslení pohledávky. Okresní soud důkazní návrh zamítl, ač řízení bylo koncentrováno až posléze. A rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 a sp. zn. 31 Cdo 684/2020 vyložil proti jejich smyslu a žalovanému fakticky odepřel právo pohledávku prokázat. Dále, žalovaný nebyl v prodlení za situace, kdy žalobci jasně deklarovali, že za některé již provedené práce a za vícepráce nezaplatí. Tedy žalobci byli v prodlení s úhradou, což bránilo prodlení žalovaného i aktivaci předmětné smluvní pokuty. Okresní soud chybně vyložil rovněž č. XI. odst. 11.1 SOD, podle něhož pro případ výpovědi smlouvy mají být vyúčtovány skutečně odvedené práce včetně víceprací. Nadto veškeré vícepráce byly dohodnuty a provedeny před podpisem SOD. Podle žalovaného se žalobci nedovolali relativní neplatnosti započtení, jen sporovali pohledávku žalovaného. A pokud neplatnost započtení namítli až v závěrečném návrhu, okresní soud neměl k takové námitce až po koncentraci přihlédnout. 7. Žalobci navrhli potvrzení rozsudku. Tvrzení žalovaného, že nebyl v prodlení s plněním díla, nemůže obstát. Žalovaný dílo nikdy řádně nedokončil a nepředal. Žalobci vylučují jakoukoli ústní dohodu o změně písemné smlouvy o dílo. Uhradili žalovanému práce vyúčtované dle odsouhlaseného soupisu prací a nad rámec ještě 73 000 Kč a 47 000 Kč. Žalovaný prodléval též s řádným vyúčtováním stavebních prací. Pohledávka žalovaného pak se týká odlišného skutkového děje a dle žalobců je nezapočitatelná. Žalovanému nemohl vzniknout nárok na úhradu jakýchkoli víceprací, když nebyly písemně odsouhlaseny, ani nebyl uzavřen písemný dodatek SOD. Rovněž žalovaný neprokázal, že mu nebyly uhrazeny nějaké práce provedené na základě smlouvy. Žalovanému nic nebrání domáhat se tvrzené pohledávky v samostatném řízení. 8. Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o.s.ř.), obsahuje podstatné náležitosti (§ 205 o.s.ř.), je podáno oprávněnou osobou a včas (§§ 201, 204 o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se odvolatel domáhal jeho přezkoumání (§ 212 o.s.ř.). Přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o.s.ř.). Odvolání neshledal opodstatněným. 9. Okresní soud provedl důkazy v rozsahu potřebném pro právní posouzení věci. Tyto důkazy volně (podle své úvahy) hodnotil (§ 132 o.s.ř.) a výsledky hodnocení důkazů promítl do svých závěrů o skutkovém stavu věci. Učinil tak správná (výše popsaná) skutková zjištění, s nimiž se ztotožňuje i odvolací soud. Pouze pro stručnost zde odkazuje na podrobné odůvodnění prvoinstančního rozsudku. A za správné pokládá též právní posouzení věci okresním soudem. K odvolacím námitkám žalovaného lze uvést následující. 10. V souzené věci účastníci ve smlouvě o dílo sjednali určitou dobu plnění žalovaného - dokončení a předání díla 31. 7. 2017 (čl. III SOD). Ke změně tohoto termínu nedošlo a žalovaný se od 1. 8. 2017 ocitl v prodlení s realizací díla. Současně na smluvních stranách bylo, aby případné změny, doplňky nebo rozšíření předmětu díla popř. vícepráce vždy upravily písemným číslovaným dodatkem, v němž dohodnou i případnou změnu termínu či ceny díla (k tomu vi