47 CO 36/2022-191 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud v Havlíčkově Brodě (dále jen„ okresní soud“) výrokem I. rozsudku zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovaného zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 31.260 Kč s ročním úrokem z prodlení 10 % z této částky za dobu od 10. 4. 2020 do zaplacení. Ve výroku II uložil každému ze žalobců nahradit žalovanému k jeho rukám advokátky náklady řízení ve výši 11.895 Kč do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. 2. Okresní soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle smlouvy měl žalovaný jako zhotovitel provést pro žalobce jako objednatele práce na stavbě rodinného domu žalobců, které byly specifikovány počtem hodin (610) za cenu za provedené práce 152.500 Kč (610 hodin x 250 Kč). To vyplynulo z cenové nabídky žalovaného. Účastníci nečinili sporným, že žalobci zaplatili žalovanému jako zálohu částku 125.000 Kč. Sporným ale mezi nimi bylo, zda žalovaný skutečně 610 hodin odpracoval. Do objemu zohledněných prací se přitom měly započítat i hodiny, které provedly pro žalobce i osoby, které s žalovaným na stavbě pracovaly. Žalobci nejprve tvrdili, že žalovaný provedl práce v rozsahu 300 hodin (z čehož odvozovali i výši žalobního požadavku). Posléze upravili tvrzení tak, že žalovaný a jeho spolupracovníci měli odpracovat pouze 195 hodin. Žalobní požadavek však v souvislosti s tím nijak neupravili. Dle verze žalobců měl žalovaný a jím sjednané další osoby pracovat v následujících dnech v tomto hodinovém rozsahu: 6. 8. 2019 - 9 hodin, 28. 8. 2019 - 20 hodin, 31. 8. 2019 - 10 hodin, 2. 9. 2019 - 20 hodin, 4. 9. 2019 - 18 hodin, 5. 9. 2019 - 18 hodin, 10. 9. 2019 - 18 hodin, 14. 9. 2019 - 16 hodin, 15. 9. 2019 - 16 hodin, 20. 9. 2019 - 8 hodin, 5. 10. 2019 - 10 hodin, 6. 10. 2019 - 10 hodin, 14. 10. 2019 - 3 hodiny, 15. 10. 2019 - 3 hodiny, 16. 10. 2019 - 8 hodin, 17. 10. 2019 - 13 hodin. 3. Žalovaný tvrdil, že on a jím sjednané další osoby odpracoval v následujících dnech tyto hodiny: 6. 8. 2019 - 12 hodin, 26. 8. 2019 – 18 hodin, 27. 8. 2019 – 14 hodin, 28. 8. 2019 - 23 hodin, 31. 8. 2019 - 20 hodin, 3. 9. 2019 - 18 hodin, 4. 9. 2019 - 18 hodin, 5. 9. 2019 - 18 hodin, 9. 9. 2019 – 16 hodin, 10. 9. 2019 - 18 hodin, 11. 9. 2019 – 28 hodin, 12. 9. 2019 – 18 hodin, 13. 9. 2019 – 17 hodin, 14. 9. 2019 - 17 hodin, 18. 9. 2019 – 5 hodin, 19. 9. 2019 - 22 hodin, 21. 9. 2019 – 20 hodin, 22. 9. 2019 – 22 hodin, 23. 9. 2019 – 18 hodin, 25. 9. 2019 – 19 hodin, 26. 9. 2019 – 14 hodin, 27. 9. 2019 – 24 hodin, 28. 9. 2019 – 20 hodin, 30. 9. 2019 – 18 hodin, 1. 10. 2019 – 20 hodin, 2. 10. 2019 – 11 hodin, 3. 10. 2019 – 20 hodin, 4. 10. 2019 – 14 hodin, 5. 10. 2019 – 30 hodin, 6. 10. 2019 - 30 hodin, 9. 10. 2019 – 6 hodin, 14. 10. 2019 – 5 hodin, 15. 10. 2019 – 8 hodiny, 16. 10. 2019 - 12 hodin, 17. 10. 2019 - 13 hodin. (431) 4. Okresní soud uvěřil tvrzení žalovaného. I z výpisu žalobců týkajícího se odpracovaných hodin vyplynulo, že žalovaný na stavbě pracoval i po dni 18. 9. 2019. Sjednaný rozsah prací potvrzovala nepřímo SMS komunikace účastníků po ukončení prací žalovaným z 10. 11. 2019 a dalších dnů. Ze SMS žalobkyně z 11. 11. 2019 vyplývá vůle žalovanému zaplatit 39.425 Kč. Snahu žalobkyně b) zprávu v řízení zlehčit okresní soud vyhodnotil jako ryze účelovou. Co žalovaný (včetně jím sjednaných lidí) na stavbě odpracoval, bylo nepochybně žalobcům známo – dle stavebního deníku byli na stavbě v podstatě každý den (dle svědka [příjmení] [příjmení] to byl žalobce, kdo zápisy do stavebního deníku prováděl). Okresní soud akceptoval údaje žalovaného o dnech a provedených pracích v rozsahu hodin, které vyplynuly z jím předložených kalendářů. Ty okresní soud hodnotil jako věrohodné díky dalším zápisům u některých dní. Z údajů v kalendářích vyplynulo, že žalovaný a jeho spolupracovníci měli u žalobců provést práce v rozsahu celkem 475 hodin. Tj. 6. 8. 2019 - 12 hodin, 27. 8. 2019 – 14 hodin, 28. 8. 2019 - 23 hodin, 31. 8. 2019 - 20 hodin, 3. 9. 2019 - 18 hodin, 4. 9. 2019 - 18 hodin, 5. 9. 2019 – 18 hodin, 9. 9. 2019 – 16 hodin, 10. 9. 2019 - 18 hodin, 11. 9. 2019 – 28 hodin, 12. 9. 2019 – 18 hodin, 13. 9. 2019 – 17 hodin, 14. 9. 2019 - 17 hodin, 18. 9. 2019 - 5 hodin, 25. 9. 2019 – 19 hodin, 26. 9. 2019 – 14 hodin, 30. 9. 2019 – 18 hodin, 3. 10. 2019 – 20 hodin, 4. 10. 2019 – 14 hodin, 5. 10. 2019 - 30 hodin, 6. 10. 2019 - 30 hodin, 9. 10. 2019 – 6 hodin, 14. 10. 2019 – 5 hodin, 15. 10. 2019 - 8 hodin, 16. 10. 2019 - 12 hodin, 17. 10. 2019 - 13 hodin. (431) Žalovanému bylo dále zohledněno dne 2. 9. 2019 20 hodin, 15. 9. 2019 16 hodin, 20. 9. 2019 8 hodin (475), které uváděli sami žalobci. Provedení prací ve dnech a v rozsahu 26. 8. 2019 – 18 hodin, 19. 9. 2019 - 22 hod, 21. 9. 2019 – 20 hodin, 22. 9. 2019 – 22 hodin, 23. 9. 2019 – 18 hodin, 27. 9. 2019 – 24 hodin, 28. 9. 2019 – 20 hodin, 1. 10. 2019 – 20 hodin, 2. 10. 2019 – 11 hodin v řízení prokázáno nebylo (z údajů v kalendářích žalovaného nevyplynulo, jejich záznam na samostatném papíru se soudu věrohodným nejevil). Za provedené práce v rozsahu 475 hodin měl žalovaný dostat od žalobců zaplaceno 118.750 Kč (475 x 250). K tomu 5.100 Kč za zapůjčení 3 ks bednících stojek, 3.880 Kč na cestovném a 9.760 Kč za žalovaným zakoupený materiál. Celkem se tak žalovanému mělo dostat od žalobců částky 137.490 Kč. Žalobci mu zaplatili dosud 125.000 Kč. Jejich požadavek na vrácení přeplatku 31.260 Kč tak soud neshledal důvodným a žalobu zamítl (včetně požadovaného příslušenství). Protože soud prvního stupně akceptoval rozsah prací z žalovaným předložených záznamů v kalendářích, důkaz znaleckým posudkem z oboru stavebnictví, kterým mělo být prokázáno, zda práce provedené žalovaným a jeho spolupracovníky odpovídají sjednanému počtu hodin, jako nadbytečný neprováděl. K námitce žalobců ohledně opožděného uplatnění některých důkazů v návaznosti na koncentraci řízení okresní soud uvedl, že 10denní lhůta k doplnění tvrzení a důkazů poskytnutá při jednání dne 27. 4. 2021 žalovanému podle § 118b odst. 1 občanského soudního řádu započala běžet dne 28. 4. 2021 (§ 57 odst. 1 o. s. ř.) a její běh skončil dne 7. 5. 2021 (§ 57 odst. 2 o. s. ř.). Pokud žalovaný návrhy na doplnění dokazování soudu nabídl podáním došlým soudu dne 7. 5. 2021, učinil tak včas. O náhradě nákladů řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 5. Proti rozsudku podali žalobci odvolání. Namítli, že rozsudek není konzistentní a úplný, že nelze jednoznačně určit, které důkazy soud považuje za věrohodné a které nikoli, přičemž některé důkazy nezmiňuje vůbec. To znesnadňuje specifikaci důvodů odvolání. Z rozsahu 475 hodin vypočtených v bodě 14 by vyplývalo, že soud akceptoval jako důkaz pouze kalendář družky žalovaného paní [příjmení], avšak v bodě 18 uvádí, že akceptoval rozsah hodin podle„ záznamů v kalendářích“, ačkoli ostatní kalendáře buď neuvádí vůbec (přehled [příjmení]), nebo představuje jako nedůvěryhodné (samostatný list papíru). Okresní soud vůbec neuvedl další provedené důkazy, tedy výkaz„ [anonymizována čtyři slova]“, který měla zpracovat [anonymizováno] [příjmení] a který je v rozporu s oběma předchozími rozpisy, a činí kalendář družky [příjmení] nevěrohodný. Okresní soud rovněž nezmiňuje vůbec výpověď svědkyně [příjmení] [příjmení], a tedy se nemusí vypořádávat s rozpory ve výpovědích [anonymizováno] [příjmení] a družky žalovaného. Pokud by se tím zabýval, musel by dojít k závěru, že ve výpovědích jsou podstatné rozdíly, a tedy jsou nevěrohodné stejně jako kalendáře předložené žalovaným. Okresní soud měl za prokázané odpracované hodiny uvedené družkou žalovaného plus hodiny dle stavebního deníku ve dnech 2. 9. 2019, 15. 9. 2019, ačkoli měl být dle kalendáře družky žalovaný v těchto dnech na rybách, a 20. 9. 2019. Žalobci namítli, že si žalovaný vytvořil kalendář prací až poté, co žalovaný nahlédl do spisu a měl možnost okopírovat si stavební deník žalobců. Žalovaný od počátku žaloby tvrdil, že žádné záznamy o odpracovaných hodinách nevedl, uvedl pouze, že možná bude mít něco v sešitě. Tedy nikoli v kalendáři, ale v sešitě. Svědkyně žalovaného [příjmení] [příjmení] o tom uvedla, že„ on to měl v notýsku.“ Takový sešit či notýsek žalovaný nepředložil. Není zřejmé, kdo je autorem poznámek na volném listu papíru s výčtem dní bez specifikace. Až do dne nahlížení do spisu žalovaný neuvedl, že by si jeho družka zaznamenávala do kalendáře jeho odpracovaného hodiny, že by záznamy vedla jeho účetní. Teprve po nahlížení do spisu dne 27. 4. 2021 žalovaný předložil hned tři rozpisy, které do té doby neznal a o kterých se do té doby nezmiňoval, naopak jejich existenci popíral. Žalobci namítli, že do kalendáře, soupisu a listu papíru byly údaje doplněny až po nahlížení do spisu dne 27. 4. 2021. Žalovaný předložil kalendář údajně vedený jeho družkou, tedy osobou, která má zájem na výsledku sporu. Dne 15. 9. 2019 pracoval žalovaný dle stavebního deníku žalobců na stavbě. Dne 15. 9. 2019 však měla družka již zapsáno [anonymizována dvě slova]