47 CO 48/2022-168 — Krajský soud v Hradci Králové

Okresní soud uložil výrokem I žalovanému zaplatit žalobcům do tří dnů od právní moci rozsudku částku 7 000 Kč. Ve výroku II zamítl žalobu co do částky 18 000 Kč. Ve výroku III rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem IV zavázal žalobce povinností společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 4 910 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku V uložil žalovanému nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 1 910 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Okresní soud zjistil, že mezi žalobci jako objednateli a žalovaným jako zhotovitelem byla uzavřena dne [datum] smlouva o provedení přípravných a projekčních prací na akci„ Stavební úpravy a vestavba do podkroví RD [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec]“. Po uzavření smlouvy žalobci vyplatili žalovanému zálohu na cenu díla ve výši 25 000 Kč. Ve smlouvě byl stanoven konečný termín zhotovení díla do 30. 10. 2017. Ve stanoveném termínu nebylo dílo žalovaným zhotoveno a předáno žalobcům. Žalobce žalovaného opakovaně o zhotovení díla upomínal. Žalovaný předal část díla žalobcům. Žalobci podáním ze dne 9. 5. 2019 od smlouvy o dílo odstoupili, protože žalovaný nesplnil závazek ze smlouvy ve sjednaném termínu a rozsahu. Žalobci nepodali žádost o stavební povolení, ale stavbu fakticky provedli. Při faktickém provádění prací na stavbě byla využita část projektové dokumentace zpracované žalovaným, a to půdorysy [písmeno] [číslo] a [písmeno] [číslo]. Znaleckým dokazováním bylo prokázáno, že cena těchto půdorysů v místě a čase obvyklá je 18 000 Kč. Proto okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobcům rozdíl mezi poskytnutou zálohou a cenou plnění ve výši 7 000 Kč, ve zbytku žalobu zamítl. Výrok o nákladech řízení okresní soud zdůvodnil odkazem na § 150 o. s. ř. Důvody zvláštního zřetele hodné okresní soud shledal v příčině vzniku sporu, kterou bylo nesplnění smluvní povinnosti žalovaným. Žalovaný byl žalobci opakovaně upomínán k dokončení díla. Okresní soud přihlédl ke skutečnosti, že prodlením žalovaného vznikly žalobcům potíže v souvislosti se stavebním řízením a s možností požádat o dotace. O nákladech řízení státu okresní soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný podal odvolání proti výroku III o náhradě nákladů řízení. Nesouhlasil s aplikací § 150 o. s. ř. na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Připomněl nález Ústavního soudu ČR ze dne 12. 7. 2005 sp. zn. I. ÚS 305/03. Žalobci mohli před podáním žaloby zvážit, zda a v jakém rozsahu může být jejich žaloba úspěšná. Museli si být vědomi skutečnosti, že i díky prokazatelné činnosti žalovaného mohli následně provést rekonstrukci budovy [adresa] v [obec]. Ihned po provedení rekonstrukce tuto budovu začali dlouhodobě užívat ke komerčním účelům. Stavební práce prováděné firmou svědka [příjmení] pak byly prokazatelně provedeny z větší části na základě podkladů vyhotovených žalovaným. To, že žalovaný nebyl schopen provést sjednané dílo dle uzavřené smlouvy, se projevilo nejen v tom, že žalobci od smlouvy odstoupili, ale také v tom, že žalovaný dostal za svoji práci zaplaceno pouze polovinu sjednané odměny. Nadto žalovaný nedostal zaplaceno za celou řadu jiných činností prováděných nad rámec sjednané smlouvy. Ačkoli si žalobci museli být vědomi toho, že rekonstrukci provedli podle dokumentace žalovaného, rozhodli se mu nezaplatit ani část díla. Tvrzení žalobců, že jednání žalovaného jim způsobilo komplikace při stavebním řízení či při žádosti o dotaci nebylo v řízení prokázáno. Žalovaný prokázal, že se žalobci nikdy ani nepokusili svoji stavbu legalizovat. Žalobce je přitom osoba odborně způsobilá, neboť jeho [právnická osoba], [anonymizováno], se zabývá komplexními službami ve výstavbě. Nic z výše uvedeného nenaplňuje důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žalovanému. Žalovaný navrhl, aby krajský soud změnil rozhodnutí okresního soudu a přiznal žalovanému nárok na poměrnou část nákladů řízení před okresním i krajským soudem. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (ust. § 201, § 202 a contr., § 204 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal napadené rozhodnutí i jemu předcházející soudní řízení v napadené části a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné. <i>Podle § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.</i> <i>Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2862/07 základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu je zásada úspěchu ve věci, vyjádřená v § 142 odst. 1 o. s. ř. V této zásadě se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. S vědomím faktu, že zásada úspěchu ve věci má, jak uvedeno, hlubší souvislost se strukturou a funkcí civilního sporného procesu, by měl soud vždy přistupovat k interpretaci a aplikaci § 150 o. s. ř., jenž tuto zásadu umožňuje v konkrétním výjimečném případě prolomit. Tento požadavek plně platí pro hledání smyslu slov citovaného ustanovení, podle něhož nepřiznání náhrady nákladů řízení může být jenom výjimečné a mohou jej ospravedlnit pouze důvody zvláštního zřetele hodné. Ustanovení § 150 o. s. ř. tedy neslouží ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Rozhodnutí, v souladu s nímž si ten, kdo v řízení uspěl, také ponese sám své náklady, se proto bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s předprocesním stádiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod.</i> Okresní soud konstatoval tři důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání poměrné náhrady nákladů řízení žalovanému. Šlo o nesplnění smluvní povinnosti žalovaným a opakované upomínky žalobců k jejímu splnění a potíže žalobců v souvislosti se stavebním řízením a s možností požádat o dotace. Krajský soud se s těmito důvody neztotožňuje. Nesplnění smluvní povinnosti žalovaným a následné oprávněné odstoupení žalobců od smlouvy se promítly ve výroku o povinnosti žalovaného zaplatit žalobcům dlužnou částku. Žalobci však neuspěli s celým svým uplatněným nárokem, byli úspěšní jen zčásti. Bylo na žalobcích, aby zvážili, jak vysokou částku budou po žalovaném požadovat. Žalobci mohli požadovat úroky z prodlení tak, aby bylo kompenzováno prodlení žalovaného s vrácením části zálohy na plnění, neučinili tak. To však nelze kompenzovat náhradou nákladů řízení. Je třeba přisvědčit žalovanému, že skutečnost, že by žalovaný zavinil problémy žalobců se stavebním řízením a s čerpáním dotace nebyla v řízení prokázána. Žalobce a), ač je jako jednatel společnosti s předmětem činnosti projektová činnost ve výstavbě osobou nikoli neznalou v oboru projektování, prováděl stavbu bez stavebního povolení a bez řádné projektové dokumentace. Tak ji i dokončil. Odvolací soud má za to, že žádné okolnosti zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání poměrné části náhrady nákladů řízení žalovanému nejsou ve věci dány. Okresní soud nezjistil žádné mimořádné okolnosti v předprocesním stadiu sporu, v chování žalovaného v tomto stadiu ani v okolnostech uplatnění nároku. Žalovaný byl v řízení ze 72 % úspěšný, a proto mu náleží 44 % procent vynaložených účelných nákladů řízení. Žalovanému vzniklo právo na náhradu odměny advokáta 2 100 Kč a náhradu hotových výdajů 300 Kč za převzetí věci, vyjádření ze dne 30. 7. 2019 a 26. 3. 2021, účast u jednání okresního soudu dne 11. 11. 2019, 14. 9. 2020, 15. 2. 2021 (přes dvě hodiny) a 31. 1. 2022 ve výši 19 200 Kč (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Žalovaný platil zálohu na znalecký posudek 4 000 Kč. Žalovaný žádal náhradu ztráty času 1 600 Kč a cestovného ke 4 jednáním soudu. Zástupce žalovaného cestoval k jednáním okresního soudu z [obec] do [obec] a zpět (42 km) vozem [název] [název] [registrační značka] s průměrnou spotřebou 7l benzinu Natural 95 na 100 km. Za cestu k jednání dne 11. 11. 2019 náleží náhrada jízdného 270 Kč (§ 1 písm. b/ a § 4 písm. a/ vyhl. č. 333/2018 Sb.). Za cestu k jednání dne 14. 9. 2020 náleží náhrada jízdného 271 Kč (§ 1 písm. b/ a § 4 písm. a/ vyhl. č. 358/2019 Sb.). Za cestu k jednání dne 15. 2. 2021 náleží náhrada jízdného 267 Kč (§ 1 písm. b/ a § 4 písm. a/ vyhl. č. 589/2020 Sb.). Za cestu k jednání dne 31. 1. 2022 náleží náhrada jízdného 310 Kč (§ 1 písm. b/ a § 4 písm. a/ vyhl. č. 511/2021 Sb.). Žalovanému náleží i náhrada 21 % DP