47 CO 97/2022-120 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 234 830 Kč s blíže uvedeným příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení 117 961 Kč. 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na jejímž základě vykonal žalobce pro žalovaného sjednané práce. Ty mu vyúčtoval v celkové výši 1 350 197 Kč: Žalovaný na tuto částku uhradil žalobci 333 600 Kč. V rozsahu 782 967 Kč došlo k zániku pohledávky žalobce v důsledku započtení vzájemných pohledávek s žalovaným. Žalovaný tak dosud neuhradil žalobci 233 630 Kč. Tvrzení žalovaného, že se tak stalo, nebylo prokázáno. Platbami, které žalovaný označil, byly hrazeny jiné závazky vyúčtované jinými fakturami, v některých případech dokonce ani nešlo o platby poskytnuté žalovaným, nýbrž [právnická osoba] [anonymizováno], která jimi hradila své vlastní závazky vůči žalobci. Žalovaný tedy neprokázal, že žalobci žalovanou částku uhradil. Okresní soud proto žalobě vyhověl. 3. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalovaný. Namítal, že soud nezjistil správně skutečnou původní výši závazku žalovaného vůči žalobci. Není v ní zohledněna poslední splátka. Žalovaný prokázal, že veškeré své závazky vůči žalobci vyrovnal. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud zrušil rozsudek okresního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 4. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že žalovaný jen opakuje námitky, které již uplatnil před okresním soudem. Okresní soud se s těmito námitkami ve svém rozsudku řádně vypořádal. Jde navíc o námitky obecné, mající za cíl pouze oddálit rozhodnutí ve věci samé. Výše původního závazku žalovaného vyplývá z odsouhlasení pohledávek, k němuž mezi účastníky došlo 14. 7. 2020. Žalovaný nepředložil žádný důkaz o splnění svého závazku. Platby uvedené na žalovaným předložených výpisech z bankovních účtů byly poskytnuty jiným subjektem ([právnická osoba] [anonymizováno]) a byly jimi hrazeny závazky z právního vztahu mezi žalobcem a tímto třetím subjektem. To plyne i z variabilních symbolů uvedených u těchto plateb, které se shodují s čísly faktur vystavených k tíži [právnická osoba], nikoli k tíži žalovaného. Jednatel [právnická osoba] jako svědek popřel, že by [právnická osoba] hradila za žalovaného nějaké závazky ve prospěch žalobce. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku. 5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek z podnětu podaného odvolání, odvolání však neshledal důvodným. 6. Odvolací soud má za to, že okresní soud posoudil věc správně a své rozhodnutí též přiléhavě a srozumitelně zdůvodnil. Odvolací soud na důvody uvedené okresním soudem odkazuje, přičemž sám nemá, co by k nim dále dodal. Nezbývá mu proto než je na tomto místě ve stručnosti zopakovat. 7. Žalobce se domáhal po žalobci zaplacení částky 233 630 Kč jakožto odměny za provedené lesnické práce dle smlouvy o dílo. Uvedená částka vychází z vyúčtování žalobce provedeného prostřednictvím 8 faktur v celkové výši 1 350 197 Kč, přičemž byly zohledněny částečné platby žalovaného v celkové výši 333 600 Kč i zápočet vzájemných pohledávek ve výši 782 967 Kč. 8. Žalovaný se bránil tvrzením, že pohledávku plynoucí z výše uvedených faktur, žalobci uhradil. Dokládal to výpisy z účtů a jinými doklady, z nichž však plyne, že šlo o plnění na jiné faktury (pohledávky). Plnění bylo ve všech případech identifikováno variabilním symbolem shodným s číslem příslušné faktury. Žalovaný nepředložil jediný důkaz, že by platil na faktury, jejichž úhrady se žalobce domáhá. Žalovaný poukázal na pět svých plateb, jednalo se však o platby s jiným variabilním symbolem, než který odpovídal fakturám, z nichž je žalováno. Ve třech případech byla navíc platba poskytnuta třetí osobou ([právnická osoba] [anonymizováno]), a to na základě faktur vystavených k tíži této třetí osoby, nikoli k tíži žalovaného. Jednalo se navíc o platbu za práce spojené s těžbou a vyvážením dřeva v lokalitě [anonymizováno] (jak plyne z údaje na příslušných fakturách), zatímco žalobou požadované plnění se týká odlišně označených prací provedených v jiných lokalitách (jak též plyne z jejich obsahu). Nelze tak dovodit, že [právnická osoba] plnila nějaké dluhy za žalovaného. I kdyby se však jednalo o plnění za žalovaného, netýkalo se pohledávek, které byly předmětem žaloby. 9. Doklady předložené žalovaným tedy nemohly být způsobilým důkazem k prokázání jeho tvrzení, že žalobou uplatněnou pohledávku žalobci uhradil. Takovým důkazem by naopak byl výpis z účtu, na němž by byla platba označena odpovídajícím variabilním symbolem, shodným s číslem faktury. Takový důkaz podán nebyl. K platbám označeným žalovaným tedy nemohl soud přihlédnout, neboť šlo o platby jiných pohledávek, v některých případech dokonce i o platby jiných dlužníků. 10. Na výše uvedeném hodnocení nemohly nic změnit ani odvolací námitky žalovaného. 11. Namítal-li žalovaný, že okresní soud nezjistil správně skutečnou výši původní závazku a nepřihlédl k poslední splátce žalovaného, pak jde o námitku zcela nekonkrétní. Neuvedl-li žalovaný ani v rámci odvolání, o jakou konkrétní platbu mělo jít, nemohl se odvolací soud již jen z tohoto důvodu takovou námitkou blíže zabývat. Námitka, že okresní soud nepřihlédl k poslední splátce, zůstala opět jen neprokázaným tvrzením. Žalobce v žalobě jednoznačně uvedl, kolik žalovaný na dluh zaplatil, čili jaké platby mu poskytl, a kolik mu stále dluží. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil více, než tvrdí žalobce, ať již jakoukoli splátkou, tedy např. i tou„ poslední“. 12. Neopodstatněná je z tohoto důvodu i námitka, že okresním soudem zjištěná původní výše závazku odpovídá stavu před poslední splátkou, a není tudíž správná. Původní výše závazku vyplývá z listiny označené jako odsouhlasení pohledávek, podepsané oběma účastníky dne 14. 7. 2020. Žalovaný neprokázal, že by po tomto datu poskytl žalobci ještě nějaké plnění. 13. Žalovanému se tedy prostřednictvím odvolacích námitek nepodařilo vyvrátit správnost skutkových závěrů okresního soudu. Právní hodnocení okresního soudu odpovídá zjištěnému skutkovému stavu. 14. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.). 15. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný, měl proto právo i na náhradu nákladů této fáze řízení. 16. Odvolací náklady žalobce spočívaly v odměně za zastupování za 2 úkony právní služby po 9 260 Kč (§ 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb. – vyjádření k odvolání, zastoupení při jednání), 2 paušálních náhradách hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH ve výši 4 015 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem představovaly odvolací náklady žalobce 23 135 Kč.