24 Co 172/2017-1440 — Krajský soud v Hradci Králové

Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že žaloba o určení, že , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelý dne , datum, byl ke dni své smrti podílovým spoluvlastníkem ideálních tří čtvrtin nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, jako parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , a dále ideálních tří čtvrtin nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, jako parc. č. , hodnota, , vše nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá (výrok I), žaloba o určení, že , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelý dne , datum, byl ke dni své smrti vlastníkem částky 653.000 Kč nacházející se v držení první žalované, event. měl ke dni své smrti vůči první žalované pohledávku ve výši 653.000 Kč, se zamítá (výrok II), žalobkyně je povinna nahradit první žalované na nákladech řízení k rukám , Jméno advokátky B, částku 103.334 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok III), druhému a třetímu žalovaným se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok IV) a České republice – Okresnímu soudu v , adresa, se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok V).Okresní soud vyšel ze zjištění, že zůstavitel jako dárce (otec) uzavřel s původní žalovanou 1/ , Jméno žalované C, , nar. , Datum narození žalované C, , zemřelou , datum, jako obdarovanou (svojí dcerou) dne 22.8.2005 darovací smlouvu ke všem sporným nemovitostem (s právními účinky vkladu ke dni 24.8.2005), kterou sepsala , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka, se sídlem v , adresa, a v níž potvrdila, že oba smlouvu před ní v jejím sídle podepsali. Prvotní informace o uzavření darovací smlouvy sdělil zůstavitel jmenované advokátce sám a další pokyny jí sdělila původní žalovaná 1/. Smlouva byla zůstavitelem podepsána dne , datum, v Nemocnici v , adresa, , kde byl z důvodu onemocnění rakovinou hospitalizován, jen za přítomnosti jmenované advokátky a jejího zaměstnance , jméno FO, . Zůstavitel současně s ní podepsal i závěť a plnou moc jmenované advokátce pro své zastupování v řízení před katastrálním úřadem ohledně vkladu vlastnického práva dle darovací smlouvy. Původní žalovaná 1/ u podpisu smlouvy zůstavitelem nebyla a podepsala ji až později, téhož dne v sídle jmenované advokátky, která smlouvu druhý den poslala na katastrální úřad. Původní žalovaná 1/ si pak smlouvu od ní převzala až v následujících dnech, kdy jí také zaplatila za právní službu. Podle jmenované advokátky byl zůstavitel jejím mimořádným klientem, který restituoval rozsáhlý majetek a veškeré jeho záležitosti s tím spojené pro něj realizovala právě na základě předchozích pokynů původní žalované 1/, kdy vyhotovila potřebné listiny, které pak on jen podepsal. Takto postupovala i při sepisu darovací smlouvy, plné moci a závěti, kdy jí pokyn zůstavitele primárně sdělila původní žalovaná 1/. To zcela shodně vypověděla jmenovaná advokátka (č. l. 305 a 369 spisu) i původní žalovaná 1/ (č. l. 307 a 371 spisu) nejen před policií, ale i u jednání okresního soudu, kde navíc původní žalovaná 1/ dodala, že se poté, co sama smlouvu podepsala, s otcem o této záležitosti již nikdy nebavila, byť se i pak spolu ještě několikrát viděli. Podle znaleckých posudků přitom zůstavitel v době podpisu závěti, resp. smlouvy měl zachovány schopnosti rozpoznávací a ovládací tak, že byl schopen posoudit význam svého souhlasu s nimi, resp. podpisu.Po právní stránce okresní soud shledal naléhavý právní zájem žalobkyně na podané určovací žalobě dle § 80 písm. c/ o.s.ř., neboť se jedná o majetek, který by mohl patřit do dědického řízení vedeného po zůstaviteli u okresního soudu pod sp. zn. 22D 624/2005, jehož okruh účastníků je stejný. Věc posuzoval dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (obč. zák.). Uzavřel, že darovací smlouva vznikla v souladu s § 43c odst. 2 a § 44 odst. 1 obč. zák. (když původní žalovaná 1/ včas přijala její návrh podepsaný zůstavitelem) a není absolutně neplatná dle § 38 odst. 2 obč. zák. (pro duševní poruchu zůstavitele v době jejího uzavření). Žalobu proto zamítl a rozhodl o nákladech řízení.Proti rozsudku podali odvolání jednak žalobkyně a jednak i původní žalovaná 1/ , Jméno žalované C, , jež zemřela , datum, a jejímiž procesními nástupci jsou stávající žalovaní 1/ a 2/.Žalobkyně v odvolání namítala, že darovací smlouva ve smyslu § 43c odst. 2 a § 44 odst. 1 obč. zák. vůbec nevznikla, neboť ji každá ze stran podepsala v jinou dobu na jiném místě a zůstavitel se následně ani nedozvěděl (nebyl vyrozuměn) o tom, že žalovaná 1/ smlouvu rovněž podepsala. Navrhla proto, aby krajský soud napadený rozsudek změnil tak, že určovací žalobě ohledně nemovitostí vyhoví.Původní žalovaná 1/ , Jméno žalované C, v odvolání namítala, že by jí v rámci náhrady nákladů řízení měla být odměna advokáta přiznána podle ceny sporných nemovitostí, jež jsou penězi ocenitelné, tedy jak učinil okresní soud, který uvažoval, že se jedná o plnění penězi neocenitelné. Navrhla proto, aby krajský soud v tomto smyslu napadený rozsudek změnil.Žalovaní 1/ a 2/ ve vyjádření k odvolání navrhli, aby krajský soud napadený rozsudek v odvoláním dotčené části potvrdil jako věcně správný a ztotožnili se s okresním soudem v jeho skutkových i právních závěrech. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.1.2013 sp. zn. 31 Cdo 1571/2010 poukázali na to, že dárce (zůstavitel) i obdarovaná (původní žalovaná 1/) v rámci procesu uzavírání sporné darovací smlouvy shodně vyjádřili svoji vůli tak, že dárce bude smlouvou vázán již okamžikem jejího podpisu, aniž by jej obdarovaná musela vyrozumět o tom, že smlouvu také podepsala, resp. dar přijala. To vyplývá z toho, že ještě před uzavřením a podpisem darovací smlouvy se oba, ale každý samostatně za tímto účelem obrátili na advokátku , tituly před jménem, , jméno FO, , která dle jejich předchozích požadavků návrh smlouvy vypracovala. Dárce pak podepsal v nemocnici nejen darovací smlouvu, ale i plnou moc jmenované advokátce k zastupování v řízení před katastrálním úřadem ohledně vkladu vlastnického práva, a dále i závěť. Z toho je zřejmé, že dárce byl srozuměn s tím, že darovací smlouva po jeho podpisu bude již jen opatřena podpisem obdarované a následně ihned a bez dalšího vložena do katastru nemovitostí.Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání je v obou případech přípustné (§ 201 o.s.ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o.s.ř.) a je podáno vždy osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o.s.ř.), projednal odvolání bez jednání (§ 214 odst. 2 písm. d/ o.s.ř.). Přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se odvolatelé domáhali jeho přezkoumání (§ 212 o.s.ř.) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o.s.ř.). Především shledal opodstatněné odvolání žalobkyně.Úvodem je třeba znovu připomenout, že napadený rozsudek okresního soudu je už pravomocný ve výroku II, v němž byl k odvolání žalobkyně jako věcně správný potvrzen rozsudkem krajského soudu ze dne 25.10.2017 č.j. , spisová značka, . Ten totiž v tomto rozsahu Nejvyšším soudem (jakožto soudem dovolacím) nikdy zrušen nebyl. Krajský soud dále opakovaně rozhodl tak, že rozsudek okresního soudu ve výroku I nejprve 2x potvrdil a následně, naposledy 1x změnil tak, že žalobě vyhověl. Nicméně i poslední, v pořadí třetí rozsudek krajského soudu ze dne 30.3.2021 č.j. , spisová značka, byl zrušen v pořadí třetím rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 21.11.2022 č.j. , spisová značka, .V něm Nejvyšší soud jako soud dovolací předně dospěl k závěru, že právní závěry přijaté v jeho rozsudku ze dne 16.1.2013 sp. zn. 31 Cdo 1571/2010, uveřejněném v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 39/2013 se vztahují i na smlouvy, u níž projevy účastníků musí být na téže listině dle § 46 odst. 2 věty druhé obč. zák., tj. že i u nich účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy dle § 44 odst. 1 obč. zák. může být dohodou stran určena k jinému okamžiku, než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět navrhovateli (viz bod 47 odůvodnění jeho rozsudku ze dne 21.11.2022). V poměrech projednávané věci to znamená, že takový postup byl možný i v případě uzavření sporné darovací smlouvy dne 22.8.2005 (k čemuž dříve dospěl už i krajský soud ve svém rozsudku ze dne 18.2.2020 č.j. , spisová značka, ).Dále v něm ale Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dosavadní výsledky dokazování tento právní závěr neumožňují přijmout, tj. nelze z něj spolehlivě dovodit, že by v projednávané věci k uzavření takové dohody mezi stranami darovací smlouvy došlo, třebas i jen konkludentně (viz bod 50 a 51 odůvodnění jeho rozsudku ze dne 21.11.2022). To bylo krajskému soudu už dříve zdůrazněno rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 3.