18 Co 175/2024-738 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, (výrok I.), zamítl žalobu v části o zaplacení dalších , částka, (výrok II.), uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, k rukám jeho zástupkyně (výrok III.), uložil žalovanému nahradit České republice – Okresnímu soudu ve , adresa, náklady řízení ve výši , částka, (výrok IV.) a uložil žalobci nahradit České republice – Okresnímu soudu ve , adresa, náklady řízení ve výši , částka, (výrok V.).2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, proti žalovanému jako ručiteli ze zákona za závazky , právnická osoba, . v likvidaci, a to v rozsahu, v němž žalovaný odpovídá společnosti , právnická osoba, . v likvidaci za škodu způsobenou při výkonu funkce člena a předsedy představenstva (§ 194 odst. 5 a 6 obchodního zákoníku). Dne , datum, uzavřel žalobce s , právnická osoba, . kupní smlouvu, kterou prodal této společnosti pozemkovou parcelu , hodnota, v katastrálním území , adresa, -, adresa, za kupní cenu , částka, . Po započtení zálohy , částka, zbývalo uhradit kupní cenu ve výši , částka, a náklady na geometrický plán ve výši , částka, se splatností do , datum, . Kupující platil kupní cenu v prodlení postupně až do , datum, . Tím žalobci vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši , částka, . Smluvní pokutu vymáhal žalobce proti , právnická osoba, . v řízení vedeném Okresním soudem v , adresa, pod sp.zn. , spisová značka, a následně v exekuci, ale bezvýsledně, neboť exekuce byla zastavena pro nemajetnost povinného. Žalovaný vykonával nejprve funkci člena představenstva. Následně se stal předsedou představenstva a byl jediným členem představenstva , právnická osoba, . v období od , datum, od , datum, . Byl tak oprávněn rozhodovat o hospodaření společnosti , právnická osoba, . a o nakládání s finančními prostředky této společnosti. Společnost , právnická osoba, . rozdělila pozemek koupený od žalobce na několik částí a nově vzniklé parcely do konce roku , datum, prodala. Z kupních smluv vyplývá, že kupní cena byla kupujícími hrazena buď před podpisem, nebo bez zbytečného odkladu po uzavření kupní smlouvy. Parcely byly prodány za celkovou částku , částka, . Společnost , právnická osoba, . tedy na konci roku , datum, disponovala dostatečným množstvím finančních prostředků, aby uhradila žalobci řádně a včas pohledávku ve výši , částka, , což však neučinila a hradila platby takto: částku , částka, dne , datum, , částku , částka, dne , datum, , částku , částka, dne , datum, , částku , částka, dne , datum, , částku , částka, dne , datum, , částku , částka, a , částka, dne , datum, . Tím, že žalovaný jako jediný člen představenstva společnosti , právnická osoba, . neuhradil žalobci jeho pohledávku dle kupní smlouvy v celkové výši , částka, v dohodnuté lhůtě do , datum, , ale hradil ji postupně s několikaměsíčním zpožděním, porušil jako člen představenstva svou zákonnou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře dle ustanovení § 194 odst. 5 obchodního zákoníku. V důsledku porušení zákonné povinnosti člena představenstva jednat s péčí řádného hospodáře vznikla společnosti , právnická osoba, . povinnost uhradit žalobci smluvní pokutu a zákonné úroky z prodlení. Tato částka představuje škodu, za kterou žalovaný společnosti , právnická osoba, . v likvidaci odpovídá. S odkazem na ustanovení § 3028 odst. 3 a § 3073 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je pak otázku odpovědnosti člena představenstva vůči společnosti , právnická osoba, . i zákonné ručení člena představenstva nutno posuzovat podle dřívějších právních předpisů, tj. podle obchodního zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalobce jako věřitel společnosti , právnická osoba, . nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti , právnická osoba, . pro její platební neschopnost a zastavení plateb, vzniklo zde zákonné ručení žalovaného jako člena představenstva za závazky společnosti , právnická osoba, . podle ustanovení § 194 odst. 6 obchodního zákoníku. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky , částka, předžalobní výzvou ze dne , datum, .3. Žalovaný v řízení před okresním soudem namítal, že společnost , právnická osoba, . koupila předmětný pozemek od žalobce za účelem provedení developmentu pro výstavbu rodinných domů a následného prodeje na základě jednání vedených již od roku , datum, . K tomuto účelu musela být společností , právnická osoba, . z jejích vlastních prostředků vybudována infrastruktura inženýrských sítí a silnice v hodnotě cca , hodnota, , což probíhalo se souhlasem žalobce již od roku , rok, . Pozemek byl poté rozdělen na , hodnota, samostatných parcel, přičemž o tři z nich již počátkem roku , rok, projevili zájem budoucí kupující - , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Všichni tito zájemci byli při jednání o prodeji parcel informováni společností , právnická osoba, . o existenci stavebního regulativu omezujícího maximální výšku římsy domů. Všichni zájemci byli srozuměni s omezením a naopak jej přivítali. Přesto kupující , tituly před jménem, , jméno FO, na své parcele zbudoval stavbu, která nesplňuje podmínky stavebního regulativu. Přes tento rozpor byla stavba dodatečně povolena rozhodnutím odboru výstavby , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, a dům byl zkolaudován. Námitky proti povolení stavby, které spočívaly v tom, že nebyla zachována původní výška římsy, přičemž výška podlahy prvního nadzemního podlaží je neúměrná původní niveletě pozemku, čímž došlo k výraznému navýšení oproti sousedním pozemkům, nebyly vzaty v potaz a nebylo jim vyhověno. Další dva zájemci proto od koupě pozemků upustili. Podle názoru žalovaného to byl žalobce, kdo zapříčinil, že společnost , právnická osoba, . neobdržela od dvou zájemců kupní cenu v celkové výši , částka, za oba pozemky. Přitom právě výnos z prodeje těchto pozemků byl plánován společností , právnická osoba, . na včasnou úhradu kupní ceny žalobci. , právnická osoba, , jméno FO, a žalovanému vracela společnost , právnická osoba, . půjčky poskytnuté těmito kupujícími na předchozí investice do pozemků. Neuskutečněný prodej dvou pozemků si vyžádal shánění dalších kupujících. V době splatnosti pohledávky žalobce společnost , právnická osoba, . nedisponovala dostatečnými finančními prostředky, aby kupní cenu žalobci zaplatila. Tyto finanční prostředky společnost , právnická osoba, . nezískala z uskutečněných prodejů rozparcelovaných pozemků, neboť výnos z těchto prodejů byl použit na úhradu dříve splatných závazků. Ještě před podpisem kupní smlouvy bezplatně převedla společnost , právnická osoba, . vlastnictví ke komunikaci a veřejnému osvětlení na žalobce a vybudovaný vodovod a kanalizaci na vodohospodářskou společnost žalobce. Žalovaný nebyl schopen zamezit vzniku nároku žalobce na smluvní pokutu. Nárok žalobce na úhradu smluvní pokuty tedy není možné brát jako škodu způsobenou žalovaným společnosti , právnická osoba, . Žalovaný neporušil povinnost vyplývající z výkonu jeho funkce. Zákonné ručení za závazky společnosti na základě ustanovení § 194 odst. 6 obchodního zákoníku nemůže vzniknout, jestliže nebyly prokázány předpoklady odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti.4. Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo žalobě vyhověno. Okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že vznik povinnosti společnosti , právnická osoba, . zaplatit žalobci smluvní pokutu v důsledku prodlení se zaplacením kupní ceny lze považovat za majetkovou újmu (škodu) vzniklou společnosti , právnická osoba, . Žalovaný jako předseda představenstva společnosti , právnická osoba, . měl povinnost zajistit řádnou a včasnou úhradu kupní ceny žalobci. K obraně žalovaného týkající se objektivní nemožnosti zaplatit žalobci kupní cenu řádně a včas okresní soud uvedl, že tato skutečnost byla následkem manažerského rozhodnutí nefinancovat koupi a zhodnocení pozemku z bankovního úvěru. Pokud představenstvo společnosti včetně žalovaného nezajistilo projekt tak, aby nebyl vystaven nebezpečí nahodilých okolností (problém se získáním zájemců o koupi parcel), je v tom jistě nutno spatřovat selhání žalovaného a porušení právní povinnosti. Okresní soud proto nepovažoval za podstatné, že zájemci , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, odstoupili od koupě pozemků. Z této skutečnosti pak již vůbec nelze dle názoru okresního soudu vinit žalobce, neboť ten v projednávané věci vystupuje z pozice prodávajícího z kupní smlouvy. Pokud jde o otázku stavebního řízení a posouzení projektové dokumentace z pohledu schváleného regulativu, zde žalobce vystupoval jako orgán státní správy, tedy ve zcela jiném postavení. Rovněž nelze dle názoru okresního soudu přihlížet k tomu, že společnost , právnická osoba, . městu darovala přístupovou komunikaci a vybudované veřejné osvětlení na této komunikaci, ani k tomu, jaké d