22 Co 200/2024-69 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora uvedeným rozsudkem zamítl okresní soud žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala určení neplatnosti zápisu ve stavebním deníku díla rekonstrukce stavby v , adresa, na jeho listu číslo , hodnota, (výrok I), a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho advokátky náklady řízení ve výši , částka, (výrok II).2. Z odůvodnění vyplývá, že žalobkyně na straně objednatele uzavřela s žalovaným jako zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce rodinného domu v , adresa, . Na základě dohody ze dne , datum, , která představuje poslední zápis ve stavebním deníku, došlo mezi účastníky k dohodě o změně termínu dokončení díla na neurčito. Žalobkyně tvrdila, že dílo vykazovalo celou řadu vad a nedodělků, pro které nechtěla v rekonstrukci pokračovat a vzhledem k tomu, že žalovaný tyto vady neodstranil, požadovala od něj vydání stavebního deníku. Žalovaný stavební deník vydal až po opakovaných výzvách počátkem října 2023, přičemž žalobkyně na jeho listu č. , hodnota, zjistila dodatečný zápis k poslednímu záznamu ve znění: „od dnešního dne běží záruční doba“. Žalobkyně o uvedeném zápise nevěděla, nesouhlasila s ním, nepodepsala jej, odmítala, že by od této doby měla běžet záruční doba, když dílo nepřevzala. Měla za to, že pokud by nedošlo k požadovanému určení neplatnosti, měla by ztíženou možnost reklamace díla vůči žalovanému.3. Žalovaný s požadavkem žalobkyně nesouhlasil, namítal, že žalobkyně netvrdí naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Potvrdil uzavření smlouvy o dílo i pozastavení prací dne , datum, na žádost žalobkyně. Do roku 2023 žalobkyně s žalovaným nekomunikovala, v roce 2023 žádala vydání stavebního deníku, kdy poté začala sporovat platnost předmětného zápisu. Žalovaný uvedl, že zápisy do stavebního deníku prováděl , jméno FO, , s jejich obsahem byla žalobkyně vždy seznámena. Žalobkyně se kromě vydání stavebního deníku po žalovaném za celou dobu ničeho nedomáhala, nic nereklamovala, žádné vady nevytkla.4. Okresní soud při svém rozhodování vycházel ze znění § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), podle kterého se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Obecně vyložil, že žalobce, který se domáhá určení neplatnosti právního jednání nebude zpravidla úspěšný, neboť otázka neplatnosti právního jednání má povahu otázky předběžné ve vztahu k existenci právního poměru nebo práva. Dle okresního soudu by se v případě žaloby na plnění posuzovala sporná část zápisu ve stavebním deníku jako otázka předběžná. Okresní soud zdůraznil, že k úspěchu žalobkyně ve věci je dále třeba tvrdit a prokazovat existenci naléhavého právního zájmu na takovém určení, přičemž k závěru o existenci naléhavého právního zájmu lze dospět i na základě provedeného dokazování. Určovací žaloba je pak na místě tehdy, když již došlo objektivně ke vzniku právní nejistoty, ale není možné žalovat na plnění. Dokazováním okresní soud naléhavý právní zájem nezjistil, resp. dospěl k závěru, žalobu nelze považovat za žalobu na určení tak, jak je stanovena zákonem, proto ji zamítl. Nad rámec těchto závěrů okresní soud uvedl, že na základě provedeného dokazování, zejména výslechu svědka , jméno FO, , nebylo prokázáno, že by sporná část zápisu ve stavebním deníku byla dopisována dodatečně a bez vědomí žalobkyně.5. S ohledem na zamítnutí žaloby rozhodl okresní soud o náhradě nákladů dle § 142 odst.1 o.s.ř. tak, že jejich plnou náhradu ve výši , částka, přiznal žalovanému proti žalobkyni.6. Rozsudek okresního soudu napadla včasným odvoláním žalobkyně. Nesouhlasila se závěrem okresního soudu o tom, že by nebyl ve věci dán naléhavý právní zájem, když tento žalobkyně uvedla jak v žalobě, tak při prvním jednání. Zdůraznila, že žalovaný byl opakovaně na vady díla upozorněn a vyzýván k jejich odstranění, na což reagoval sdělením, že dílo vady nemá a tvrzené vady bude řešit až tehdy, budou-li mu prokázány. Zbavení se odpovědnosti z vad díla sporným zápisem ve stavebním deníku by tak jednoznačně bylo ku prospěchu žalovaného. Ke svým tvrzením o vadách díla žalobkyně připojila odborné posudky (které nebyly předloženy před okresním soudem). Sporovala závěry okresního soudu ohledně převzetí výpovědi svědka , jméno FO, jako věrohodné, když soud uvěřil absurdnímu tvrzení o změně psací pomůcky, sklonu a druhu písma i tlaku na tužku v rámci jednoho odstavce, zároveň však nijak nevysvětlil absenci průpisu sporné části na další straně deníku. Nadto upozornila na přátelské vztahy mezi svědkem a žalovaným. Dle žalobkyně se soud nezabýval naléhavou potřebou popření zápisu ve stavebním deníku, který by mohl žalobkyni znemožnit reklamační řízení a rozsudek vystavěl jen na svědecké výpovědi , jméno FO, . Navrhla, aby krajský soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.7. Žalovaný k odvolání navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Měl za to, že okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl ke zcela správným skutkovým i právním závěrům, odůvodnění rozsudku považuje ze správné a přiléhavé. Žalobkyně neprokázala ve věci naléhavý právní zájem na určení, když jí nic objektivně nebránilo domáhat se svých tvrzených práv žalobou na plnění. Žalobkyně ke svým tvrzením o údajné nepravosti sporného zápisu ve stavebním deníku nepřipojila ani neoznačila žádné důkazy a pokud nyní žalobkyně v rámci odvolacího řízení předkládá další listiny, není zřejmé, jaký význam by měly mít pro předmět sporu.8. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu podle § 212, § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.10. Předně je třeba uvést, že okresní soud provedl ve věci potřebné dokazování, z provedených důkazů učinil v otázce naplnění zákonných předpokladů § 80 o.s.ř. odpovídající skutková zjištění, která odvolací soud převzal jako správná a úplná. Obdobně soud prvého stupně na jím zjištěný skutkový stav týkající se splnění, resp. nesplnění předpokladů § 80 o.s.ř. správně aplikoval výše uvedenou právní úpravu a dospěl k přiléhavým právním závěrům.11. Krajský soud se tak plně ztotožnil se závěrem okresního soudu o neprokázání naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení, resp. nenaplnění zákonných předpokladů pro úspěšnou žalobu na určení. Z obsahu výše citovaného ustanovené vyplývá, že daná právní úprava cílí na určení, zda tu je právní poměr či právo a v případě, se žalobce domáhá právě takového určení, zda je na něm dán naléhavý právní zájem. Z uvedeného vyplývá, že pro úspěch určovací žaloby musí být kumulativně splněny dvě podmínky: 1) je žalováno o určení existence či neexistence práva či právního poměru, 2) je dán naléhavý právní zájem na takovém určení. Pokud jde o podmínku ad 1), pak krajský soud dospěl k závěru, že k jejímu naplnění nedošlo. Žalobkyně se domáhá určení neplatnosti zápisu ve stavebním deníku, přičemž takový zápis nepředstavuje ve smyslu zákonného ustanovení ani právo ani právní poměr, pro který by bylo lze určovací žalobu podat. Již jen z tohoto důvodu by tak žaloba žalobkyně musela být shledána nedůvodnou. I v případě, kdy by soud dle obsahu podání žalobkyně hodnotil její požadavek nikoliv jako požadavek na určení neplatnosti zápisu ve stavebním deníku, ale jako určení neplatnosti dohody o změně počátku běhu záruční doby (když spornému zápisu bezprostředně předchází dohoda o změně termínu dokončení díla), ani pak by taková žaloba nemohla být úspěšná. Jak správně konstatoval již okresní soud, otázka neplatnosti právního jednání bude mít povahu otázky předběžné ve vztahu k existenci právního poměru nebo práva (např. práva žalobkyně vyplývající ze záruky na dílo) a nemůže tak objektivně řešit celý obsah nebo dosah sporného právního poměru či práva. Zároveň je určovací žaloba v zásadě preventivního charakteru, jejím cílem je poskytnutí preventivní ochrany a není proto opodstatněna zpravidla tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny (např. v daném případě tvrzené právo na zhotovení bezvadného díla). S ohledem na tvrzení žalobkyně o vadách díla je pak zřejmé, že jí nic nebrání domáhat se právě žalobou na plnění tvrzených nároků z vad díla, v rámci níž by byla otázka napadeného zápisu ve stavebním deníku řešena jako předběžná (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2147/2018).12. Pokud jde o naplnění podmínky ad 2), pak krajský soud ve shodě s okresním soudem rovněž neshledal splnění požadavku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Žalobkyně pouze obecně uváděla ztížení reklamačního řízení u žalovaného při absenci požadovaného určení, nicméně takový důvod je zjevně nedostatečný, zároveň pak i v kontextu projednávané věci nelogický, neboť není zřejmé, co žalobkyni, s ohledem na její tvrzení o množství vad, brání v uplatnění tvrzených nároků žalobou na plnění (dle smlouvy o dílo byl