23 Co 112/2023-445 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zdržet se rušení vlastnického práva žalobkyň a) a b) nad míru přiměřenou místním poměrům spadem listí, květů, květenství a semen bříz bělokorých, nacházejících se na pozemku , parcelní číslo, , parcelní číslo, , ležícím v katastrálním území , adresa, , na sousední pozemky , parcelní číslo, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , číslo popisné, , ležící v katastrálním území , adresa, (výrok I.), žádnému z účastníků (výrok II.) ani státu (výrok III.) nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.2. Rozhodoval o návrhu žalobkyň, které tvrdily, že jsou každá vlastnicí podílu 1/2 pozemků , parcelní číslo, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , číslo popisné, , a že u hranice pozemků p. č. , parcelní číslo, (jehož vlastnicí je žalovaná) se na pozemku žalované nachází značně vzrostlé stromy, zejména břízy, tento komplex stromů je neudržovaný, ohrožuje sousední nemovitosti žalobkyň a snižuje kvalitu jejich užívání. Stromy produkují imise nad míru přiměřenou poměrům v zástavbě rodinných domů v blízkosti centra obce, jimiž jsou žalobkyně podstatně omezeny v obvyklém užívání pozemku i rodinného domu.3. Žalovaná s požadavkem žalobkyň nesouhlasila, tvrdila, že stromy pro žalobkyně nepředstavují žádnou reálnou hrozbu, jsou zdravé, v terénu stabilní, bez viditelných poškození, produkujících imise v přiměřené míře k danému druhu dřeviny a lokalitě.4. Soud prvého stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně jsou spoluvlastnice každá podílu 1/2 pozemku , parcelní číslo, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , číslo popisné, , oba v k. ú. , adresa, , žalovaná je vlastnicí pozemku p. č. , parcelní číslo, v k. ú. , adresa, . Bezprostředně sousedící parcely účastnic č, parcelní číslo, jsou v katastru nemovitostí evidovány jako zahrada, a jako takové jsou i fakticky užívány. Na pozemku žalované , parcelní číslo, ) se při hranici pozemků účastnic nachází šest bříz bělokorých, v jeho přední části čtyři kusy a v zadní části kusy dva. Stromy jsou zdravé, nehrozí od nich nebezpečí. Dcera (, jméno FO, ) a vnučka žalobkyně a) nemovitosti žalobkyň s jejich souhlasem užívají celoročně k bydlení. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , shledal břízy v dané lokalitě výraznou dominantou (výška 20–25 m), v přední části pozemku žalované (jihozápadním rohu) přesahující korunou (v případě tří stromů) nad pozemek žalobkyň, jeden strom přesahuje korunou nad místní komunikaci. Druhá skupina posuzovaných stromů, jejichž výška je mezi 15–20 m, roste v jihovýchodním rohu pozemku žalované a průmětem své koruny zasahuje také nad pozemek p. č. , parcelní číslo, do vzdálenosti 1,5 metru. Všechny břízy rostou ve směru převládajících severozápadních větrů, dochází tak k roznášení listů, šištic a pylu na sousední pozemky žalobkyň. V podzimních měsících (září až říjen v závislosti na vlhkosti) dochází k opadu listí bříz po dobu 3–4 týdnů, souběžně s tím k rozpadu samičích šištic (také po dobu 3–4 týdnů), na jaře k uvolňování pylových zrn (v dubnu až květnu), nejintenzivněji po dobu 10–14 dnů, celé období uvolňování pylových zrn trvá přibližně čtyři týdny. Imise ze stromů jsou v běžném rozsahu pro daný druh dřeviny. Břízy od roku , datum, již nerostou, mají jen drobné přírůstky větviček. Břízy jsou velmi citlivé na jakékoliv druhy hlubších řezů, kdy hrozí jejich „vykrvácení“. Proto sesazení bříz o polovinu či třetinu není možné, došlo by k jejich úhynu. Pokácení bříz nebylo příslušným správním orgánem (rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, ) povoleno. Pyl je alergenní imise, vnučka žalobkyně a) trpí alergií na pyl z břízy, která se jí zhoršuje. Pozemky účastnic jsou v lokalitě malého města, kde se nacházejí rodinné domy se zahradami. I další zahrady v ulici jsou osazeny listnatými a jehličnatými stromy, žádný z nich však nedosahuje výšky a průměru korun bříz bělokorých jako na pozemku žalované, který není nijak výrazně udržován. Proto s ohledem na bezprostřední místní poměry jsou nemovitosti žalobkyň zasaženy imisemi z bříz podstatně vyšší měrou, než pozemky jiných uživatelů v ulici a nadměrným spadem imisí omezují tak obvyklé užívání pozemku sloužícího jako zahrada. Nadměrný spad imisí ovlivňuje nejen užívání zahrady, ale následně vyžaduje i větší frekvenci úklidu spočívající zejména ve sběru drobných větví, spadaného listí a květenství.5. Zjištěné skutečnosti okresní soud posoudil podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále také jen o. z.) a vyložil, že přiměřenost zásahu do vlastnického práva (žalobkyň) musí být hodnocena se zřetelem ke všem okolnostem případu zásadně z objektivních hledisek. A i když nelze vyloučit přihlédnutí i k okolnostem tkvícím v osobě nebo v poměrech vlastníka, který se ochrany proti neoprávněnému zásahu domáhá (popřípadě k okolnostem tkvícím v osobě nebo v poměrech příslušníka jeho rodiny a domácnosti), může jít pouze o takové okolnosti, které svou závažností tento ohled vyžadují.6. Dále se zabýval stanovením míry, která je přiměřená poměrům v místě a obvyklostí užívání pozemku, tj. obvyklé i v jiných místech.7. Uzavřel, že břízy bělokoré svým vzrůstem a objemem jsou několikanásobkem rozměrů než ostatní stromy v ulici, což s sebou nese podstatně větší objem imisí. Sesazení bříz o polovinu či třetinu není možné, pokácení bříz nebylo správním orgánem povoleno, proto za jediné možné řešení považoval soud prvého stupně provádění úklidových prací na pozemku žalobkyň, vymezené s ohledem na druh imisí, v tom kterém ročním období, neboť vyšší objem imisí vyvolává i nutnost častějšího úklidu zahrady proti tomu, který je nutné provádět v ulici v jiných zahradách. V tomto směru odkazoval na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2746/2012 a na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 6. 2021, č. j. 19 Co 81/2019-597.8. Soud prvého stupně měl za to, že by žalovaná měla provést nebo zajistit provedení v období měsíců dubna a května dvakrát v každém měsíci úklid zaměřený na sesbírání květenství, v měsíci květnu k tomu ještě jedenkrát odstranění spadaného květenství z okapů domu žalobkyň, jedenkrát odstranění semenáčků bříz. Pro období měsíce září jeden úklid zahrady zaměřený na odstranění spadaného listí, drobných větví, tj. v období, kdy dochází k pozvolnému nástupu spadu listí. V měsících říjnu a listopadu, kdy je spad listí intenzivní dvakrát úklid zahrady v měsíci zaměřený na odstranění spadaného listí, drobných větví ze zahrady, a v měsíci listopadu ještě jedenkrát odstranění spadaného listí z okapů domů žalobkyň. Tato frekvence úklidů podle soudu prvého stupně zohledňuje i nutný podíl žalobkyň na úklidu jejich zahrady, který bude možné považovat za odpovídající místním poměrům a v obdobné frekvenci, jaká byla uložena žalované.9. Proti tomuto rozsudku podaly účastnice odvolání.10. Žalobkyně napadaly nákladový výrok II. a domáhaly se jeho revize s argumentací, že tak činí z důvodu jednání žalované po vyhlášení rozsudku soudu prvého stupně. Po vyhlášení rozhodnutí okresního soudu navrhly žalované, aby se v intencích odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně společně dohodly na podobě realizace žalované uložené povinnosti zdržet se rušení jejich vlastnického práva. Žalovaná však sdělila, že její představa realizace je odlišná a bude se ucházet o přezkum rozsudku. Okresní soud ale aplikoval § 150 o. s. ř. právě proto, se žalovaná chtěla situaci řešit a nebyla ve věci pasivní. Snažila se zajistit úklid pozemku či odstranění stromů. Pokud ale nyní vnímá provádění úklidu pozemků žalobkyň jako nepřiléhavé řešení, svědčí to o tom, že pokud takové řešení dříve nabízela, je třeba důvodně pochybovat o vážnosti její vůle. Proto mají žalobkyně za to, že pokud byly v řízení úspěšné, náleží jim náhrada nákladů řízení podle zásady úspěchu ve věci.11. Žalovaná brojila proti výroku I. a II. rozsudku. Podstatou její argumentace bylo, že z napadeného rozhodnutí není dostatečně zřejmé, jak a proč soud prvého stupně dospěl k závěru, že imise z posuzovaných stromů mají vnikat na pozemky žalobkyň v míře nepřiměřené místním poměrům a žalobkyně tak podstatně omezovat v obvyklém užívání jejich nemovitostí. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , proti závěrům soudu prvého stupně žalovaná dovozovala, že imise z posuzovaných stromů – množství listů, samičích šištic i pylových zrn ze samčích jehněd nepřevyšuje produkci těchto částí pro daný druh dřevin i oblast obvyklou a jedná se tak o přiměřenou míru imisí. Nerozuměla také tomu, zda soud prvého stupně považuje za omezení v obvyklém užívání nemovitostí potřebu vyšší frekvence jejich úklidu, a pokud ano, jak tuto vyšší frekvenci úklidu dovodil, když nezkoumal, protože to žalobkyně ani nenavrhovaly, jaká je v dané lokalitě četnost úklidu spadaného listí a dalších obdobných imisí v případě obdobných pozemků, jako jsou pozemky a dům žalobkyň. Není zřejmé, jak jsou omezeny žalobkyně, když na pozemku mají bazén, posezení, parkovací stání, pr