25 Co 175/2024-130 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud napadeným rozsudkem určil, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne , datum, je neplatné (výrok I). Žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II).2. Žalobkyně se žalobou doručenou okresnímu soudu dne , datum, domáhala určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne , datum, je neplatné. V žalobě zejména uvedla, že pracovala u žalované na pozici zdravotní sestry, na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, ve znění pozdějších dodatků. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dne , datum, byla žalobkyni osobně doručena výpověď z pracovního poměru, kterou s ní byl rozvázán pracovní poměr ze strany žalované. Výpověď byla žalobkyni dána z důvodu § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“), ačkoli pro ni nebyly splněny předpoklady, zejména z důvodu, že se žalobkyně nestala pro žalovanou nadbytečnou, a tak absentuje příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizační změně a (neexistující) nadbytečností žalobkyně. Žalobkyně je přesvědčena, že se nadbytečnou nestala, o čemž svědčí i skutečnost, že ještě v průběhu výpovědní doby žalovaná zaměstnala jiného zaměstnance na totožné pracovní pozici. Práce vykonávaná žalobkyní byla pro žalovanou nadále potřebná, to je evidentní i z toho, že její pracovní náplň byla pro žalovanou i nadále vykonávána, a to jak v době pracovní neschopnosti žalobkyně, tak i v době, kdy jí běžela výpovědní lhůta. Pracovní pozice zdravotní sestry nebyla po skončení pracovního poměru žalobkyně obsazena pouhé 3 měsíce, a to pouze formálně, neboť úkoly tvořící pracovní náplň žalobkyně byly nepřetržitě vykonávány. Je těžko představitelné, že by zdravotnické zařízení fungovalo bez zdravotní sestry a obešlo se bez pracovních úkolů, které patří do její pracovní náplně. Dle výpovědi měl pracovní poměr žalobkyně skončit , datum, , ale z důvodu, že v této době byla žalobkyně uznána dočasně práce neschopnou, byla výpovědní doba prodloužena dle § 53 odst. 2 ZP a pracovní poměr skončil ke dni , datum, . Dne , datum, žalobkyně žalované oznámila, že trvá na dalším zaměstnávání, přičemž tento stav ke dni podání žaloby přetrvává.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Zejména uvedla, že má za to, že výpověď z pracovního poměru, kterou dne , datum, doručila žalobkyni, byla oprávněná a zcela v souladu s platnými právními předpisy. Žalovaná výpověď doručila žalobkyni před třetí osobou a dostála všem svým povinnostem vyplývajícím z ukončení pracovního poměru žalobkyně, předala jí veškerou dokumentaci, která se váže ke skončení pracovního poměru a rovněž žalobkyni vyplatila veškeré mzdové nároky, jakož i řádné odstupné. Žalovaná dále uvedla, že dne , datum, byla přijata organizační změna vedená snahou o zvýšení efektivnosti práce u žalované. Pracovní místo žalobkyně zaniklo bez náhrady, o čemž svědčí i přehled zaměstnanců v letech , rok, a , rok, . Nová zdravotní sestra nastoupila až po 8 měsících od uplatnění rozvazovacího právního jednání vůči žalobkyni, a to z důvodu, že pro žalovanou vyvstala nová podnikatelská příležitost (rozšíření ordinace o dalšího lékaře). Nová zaměstnankyně tedy zajišťovala a obstarávala vše nezbytné, co prakticky a technicky souviselo s rozšířením ordinace žalované.4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně byla zaměstnankyní žalované, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a dne , datum, byla žalobkyni dána výpověď z pracovního poměru z důvodu její nadbytečnosti podle § 52 písm. c) zák. práce. Není sporné ani to, že pracovní poměr měl skončit po uplynutí výpovědní doby prodloužené v souladu s § 53 odst. 2 zák. práce ke dni , datum, . Dne , datum, žalobkyně oznámila žalované, že trvá na dalším zaměstnávání. Oznámení bylo odesláno dne , datum, a doručeno , datum, , jak vyplývá z předloženého podacího lístku a sledování zásilek. Dle zápisu o rozhodnutí jednatele společnosti učiněného dne , datum, jednatel společnosti rozhodl s poukazem na § 52 písm. c) zák. práce o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce ve společnosti, a to tak, že ruší pracovní místo zdravotní sestry, které je obsazeno paní , jméno FO, , narozenou , datum, . Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že pro pana doktora , jméno FO, (jednatel žalované) pracovala od roku , rok, na hlavní pracovní poměr. Několik let pracovala bez pracovní neschopnosti, bez OČR apod. Práci vykonávala zodpovědně a svědomitě, panovala oboustranná spokojenost. V roce , rok, začala mít problémy s páteří, které se stupňovaly, od února , rok, se zdravotní stav zhoršil natolik, že musela podstoupit operace – výměnu plotýnky a operaci krční páteře, následně rehabilitovala, v srpnu jela do lázní a s panem doktorem byla domluvená, že se v září vrátí zpět do práce. Když v září přišla do práce, byla tam jiná sestra, která prováděla odběry a pro ni měl jednatel žalované nachystané dvě formy výpovědi, buď dohodu nebo tu výpověď, kterou nakonec dostala. Náplní její práce byly odběry, administrativa, psaní receptů, práce ohledně domova důchodců (např. vyplňování poukázek na inkontinenci), kartotéka, provedla i revizi kartotéky, jak v papírové, tak i v PC verzi apod. Když byla nemocná chodila na zástup jedna paní důchodkyně a jedna paní na mateřské. Pak tam byl zdravotní bratr, který byl po škole a který v době její pracovní neschopnosti vykonával její práci. Všichni, kteří pro žalovanou pracovali, měli stejné vzdělání, vzdělání zdravotní sestry. Z výpovědi jednatele žalované soud zjistil, že v době pracovní neschopnosti žalobkyně musel být zajištěn chod ordinace, proto si našel několik pracovníků, kteří mohli žalobkyni v ordinaci nahradit. Později zjistil, že je toto řešení efektivnější, proto se rozhodl nadále spolupracovat s více zaměstnanci „dohodáři“, když je zajištěn jejich vzájemný zástup a ordinace tak funguje. V průběhu nepřítomnosti žalobkyně i poté, co její pracovní poměr skončil, kontinuálně vykonávali její práci jiní pracovníci. Ne všichni mohli dělat vše kvůli zkušenostem a zácviku, ale všechny se snažil vést k samostatnosti a naučit je chodu ordinace. V roce , rok, bylo u žalované zaměstnáno celkem 6 zaměstnanců – žalobkyně na hlavní pracovní poměr a na dohodu o provedení práce 5 zaměstnanců, v roce , rok, pak žalovaná zaměstnávala 4 zaměstnance na dohodu o provedení práce a od května roku , rok, ještě paní , jméno FO, na hlavní pracovní poměr. , jméno FO, fakticky nastoupila od , datum, , to pracovala na dohodu o provedení práce, z důvodu plánovaného rozšiřování činnosti, kdy věděl, že bude potřebovat mít zdravotní sestru i pro druhého lékaře, jehož nástup se plánuje, byla s paní , jméno FO, uzavřena klasická pracovní smlouva. Náplň práce sestry , jméno FO, je klasická práce zdravotní sestry, dělá zdravotní úkony, administrativní, hygienické. Práci jí od jejího nástupu přiděloval on, nyní pracuje i pro druhého lékaře. Organizační změnu přijal v srpnu , rok, a připravil pro žalobkyni výpověď. Nabídl ji však i ukončení pracovního poměru dohodou. Než jí byla dána výpověď, tak předpokládal, že po lázních opět nastoupí zpět do ordinace. Žalobkyně však v domluvený den nenastoupila, nereagovala na jeho výzvu, tak nepředpokládal, že pro něj bude chtít ještě pracovat. Z výpovědi , jméno FO, , daňového poradce žalované, bylo zjištěno, že žalobkyně byla zaměstnankyní žalované od roku , rok, , předtím již pracovala pro , právnická osoba, . V září , rok, jí byla dána výpověď z důvodu nadbytečnosti pro přijatou organizační změnu. Pracovní poměr skončil , datum, , neboť výpovědní doba byla prodloužena z důvodu pracovní neschopnosti žalobkyně. Žalobkyni byly předány všechny výstupní dokumenty a bylo jí také vyplaceno odstupné.5. Okresní soud vzal za prokázané, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána jako zdravotní sestra, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Po dlouhodobé pracovní neschopnosti byla dne , datum, dána žalobkyni výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zák. práce, výpovědní doba běžela až do , datum, , neboť byla prodloužena o pracovní neschopnost žalobkyně. Žalobkyně po skončení pracovního poměru, konkrétně podáním ze dne , datum, , doručeným žalované , datum, , oznámila, že s výpovědí nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání. Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě, když pracovní poměr měl skončit uplynutím výpovědní doby ke dni , datum, a žaloba byla podána dne , datum, . Okresní soud dospěl k závěru, že na organizační změnu, na základě které byla žalobkyni dána výpověď pro nadbytečnost, musí být nahlíženo tak, že nebyla přijata, neboť jí byl sledován jiný než tvrzený cíl. Žalobkyně pracovala u žalované jako zdravotní sestra, v době její nepřítomnosti jí vždy někdo zastupoval, pracovní úkoly, které plnila, nikdy nepřestaly být pro žalovanou, jako zdravotnické zařízení, potřebné. Zejména z účastnických výpovědí bylo zjištěno, že výpověď následovala po dlouhodobé pracovní nescho