26 Co 211/2024-337 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zveřejnění omluvy ve znění: Dne , datum, jsem o , Jméno zainteresované osoby 0/0, v rozhovoru pro pořad , pořad, , který je stále dostupný na internetové adrese , adresa, , tento výrok: „, Jméno zainteresované osoby 0/0, se projevil jako podrazák, který vystřiženou část rozhovoru pustil do opozičního média a snaží se ministra , jméno FO, zdiskreditovat.“ Zdůraznil jste, že „Dnes (v pátek, pozn. red.) jsem měl možnost hovořit se sedmi právníky, specialisty na pracovní právo. Všichni mi řekli, že postup , jméno FO, byl v mezích zákona, žádným způsobem ho nepřekročil. , jméno FO, se projevil jako podrazák, který vystřihnutou část rozhovoru pustil do opozičního média , jméno FO, (, politická strana, ). Tato část je omílána vůči , jméno FO, a je zde snaha ho zdiskreditovat,“ a dále výrok: „ministr je příliš slušný člověk a nedopustil se ničeho protiprávního. , jméno FO, opakovaně lže. Myslím, že by měl mlčet a přestat s touto kampaní. To, co předvedl s tajnou nahrávkou, je z mého pohledu absolutně za červenou hranou,“ a dále výrok: „, jméno FO, je člověk, který měl skončit okamžitě“, „Já bych pana , jméno FO, vyrazil hnedka, ten člověk byl absolutně nekompetentní, svoji práci nezvládal a ten člověk opravdu je bezcharakterní, (…), a ten člověk opakovaně lže do médií..“. Na předmětný rozhovor jsem pak odkazoval na svém účtu na sociální síti Twitter a Facebook. Za tato nepravdivá osočení spočívající zejména v označení za „podrazáka“, „bezcharakterního člověka“ a „člověka, který opakovaně lže do médií“, se Vám tímto omlouvám, a to na svých webových stránkách , název, , na svém účtu na sociální síti Facebook a na svém účtu na sociální síti Twitter, a dále zaplacení náhrady nemajetkové újmy (výrok I). Žalobci uložil nahradit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného náklady řízení 32 912 Kč (výrok II).2. Žalobce se po žalovaném domáhal písemné omluvy a přiznání zadostiučinění ve výši 100 000 Kč s tvrzením, že po dlouholetém působení ve vedení , instituce, zastával od listopadu 2020 funkci , pracovní pozice, Funkci vykonával svědomitě, zodpovědně a s plným nasazením (o čemž svědčí i služební hodnocení za rok 2021), byl nucen vyrovnat se s nevyhovující situací na úřadě po předchozím vedení a následně s dvouletým obdobím pandemie COVID-19 a následně ruskou invazí na Ukrajinu. Na jeho osobu byl ze strany ministra práce a sociálních věcí vyvíjen dlouhodobý a úmyslný tlak na skončení ve funkci , pracovní pozice, , datum, byl žalobce odvolán z funkce. K odvolání došlo při osobním setkání žalobce s ministrem, kde mu ministr předal nepravdivé služební hodnocení a odvolání s tím, že do půlnoci toto může být revokováno, pokud se žalobce rozhodne dobrovolně rezignovat a žalobci byla za dobrovolnou rezignaci nabídnuta finanční odměna. Vzhledem k tomu, že na žalobce byl vyvíjen tlak na opuštění funkce dlouhodobě, zajistil žalobce nahrávku předmětného rozhovoru s ministrem ze dne , datum, . V souvislosti s těmito událostmi následně učinil žalovaný, který má členství ve stejné politické straně jako ministr, několik výroků ve vztahu k osobě žalobce (citovaných shora), a to veřejně ve sdělovacích prostředcích, zejména v pořadu , pořad, , které byly následně publikovány v rámci článků zveřejněných na webových stránkách , subjekt, a dalších médií. Uvedenými výroky žalovaný dle žalobce porušil právní předpisy týkající se ochrany osobnosti žalobce.3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, měl za to, že napadené výroky týkající se osoby žalobce představují pouze právně přípustné hodnotící soudy a zcela legitimní kritiku jeho profesního působení ve funkci , pracovní pozice, a jeho neetického chování navazujícího na odvolání z této funkce, když navíc napadené výroky žalovaného byly proneseny v rámci veřejné debaty, kterou inicioval a podněcoval sám žalobce jakožto osoba veřejně činná.4. Okresní soud po provedeném , dokazování, uzavřel, že žalobce byl dlouholetým zaměstnancem , instituce, , od roku 2020 vykonával vrcholnou funkci , pracovní pozice, . Žalobce byl z funkce následně odvolán, hlavním důvodem odvolání měly být zhoršené pracovní výsledky a služební hodnocení. Během osobní schůzky, na které došlo k odvolání žalobce z funkce, pořídil žalobce tajně nahrávku z této schůzky. Obsah této nahrávky se následně dostal do médií. V reakci na toto žalovaný v televizní relaci učinil vůči žalobci předmětné výroky, které následně sdílel i na svých osobních profilech na sociálních stránkách Facebook a Twitter. Po právní stránce věc okresní soud posoudil dle § 81, § 82, § 2951 odst. 2 o. z. a uzavřel, že v daném případě nebyl obsah předmětných výroků v televizní relaci, ani jejich následný přepis do listinné podoby, dostatečně způsobilý přivodit újmu a snížit čest žalobce. Z předložených důkazů okresní soud nezjistil žádný přesah do osobní sféry žalobce. Dané výrazy žalovaného, ač mohly mírně vybočit z běžné konverzace mezi osobami, dle názoru okresního soudu nevybočily z běžné politické debaty, kde je možné často zaslechnout i mnohem horší výrazy. K povaze výroků okresní soud uvedl, že se částečně jedná o hodnotový soud a částečně o kritiku žalobce, a to především vzhledem k tomu, že přestože se soud nemohl zabývat správností odvolání žalobce ani hodnocením jeho pracovních výsledků, žalovaný tyto výroky vyřkl v době, kdy zde reálně existovala (a nadále existují) platná rozhodnutí o odvolání žalobce, služební hodnocení žalobce, tajná nahrávka ze schůzky, tedy lze konstatovat, že výroky žalobce, ač někdy expresivnější, vychází minimálně z pravdivého základu nebo skutečností. Uzavřel, že v případě žalobce se jedná o osobu, na kterou lze pohlížet jako na osobu veřejně činnou, způsobilou snést větší míru kritiky. Stran obsahu výroků, kterými byl žalobce označen za „podrazáka“, „bezcharakterního člověka“ a „člověka, který opakovaně lže do médií“, dospěl okresní soud k názoru, že dané výrazy mají sice expresivní znění, ovšem je třeba přihlédnout k tomu, že tyto výrazy použil žalobce v rámci televizní debaty o politických záležitostech. Žalovaný tyto výrazy navíc použil na základě zjištěných skutečností, které měl k dispozici, a přestože měl volit mírnější formu, nelze tyto výroky žalovaného brát pouze jako hodnotový soud založený na subjektivních pocitech žalovaného, když žalovaný měl a v tomto řízení prokázal, že výroky byly proneseny na pravdivém základu. Po zhodnocení zásahu do veřejné či soukromé sféry soud uvedl, že žalobce nijak neprokázal, že by po zveřejnění rozhovoru žalovaného došlo z jeho strany ke ztížení uplatnění v pracovní sféře. Žalobce dále nijak neprokázal, že by došlo ke zhoršení jeho osobního života, když články s obdobným obsahem se vůči žalobci objevovaly už v průběhu roku 2022. Pokud se týká žalobcova chování vůči daným výrokům, okresní soud uvedl, že je zcela zřejmé, že daná „kauza“ nadále pokračuje, a to s přispěním žalobce, který se ohledně tohoto nadále vyjadřuje do médií. Výrok v tomto případě pronesl žalovaný z pozice člena Evropského parlamentu, je tedy zřejmé, že i vzhledem k osobě žalovaného měly jeho výroky zcela zjevně velký přesah prostřednictvím sociálních sítí. Výroky byly řečeny bezprostředně po zveřejnění tajné nahrávky, žalovaný takto reagoval bez nějaké dlouhé přípravy a spíše bezprostředně. Po zvážení kolize práv na svobodu projevu a ochranu důstojnosti žalobce, převážilo dle okresního soudu v tomto řízení zcela zjevně právo na svobodu projevu. Výroky žalovaného okresní soud hodnotil jako věcné a přiměřené v rámci politické debaty a konkrétní, kdy byla i prokázána pravdivost těchto výroků (minimálně v tom, že žalobce byl ze své funkce skutečně odvolán, odvolání se zakládalo na zhoršeném služebním hodnocení, a i pořízení tajné nahrávky ze schůzky). Okresní soud proto uzavřel, že v souzené věci nedošlo k porušení práva na ochranu osobnosti, nebyl tedy ani důvod zabývat se výší a přiznáním nemajetkové újmy. Proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. S odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. okresní soud uložil žalobci, coby v řízení zcela neúspěšnému účastníkovi, povinnost nahradit náklady řízení žalovaného.5. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Měl za to, že okresní soud řádně nezjistil skutkový stav, který se odráží v závěrech služebního hodnocení, ze samotného služebního hodnocení není zřejmé, na základě jakých skutečností a důkazů byly závěry služebního hodnocení učiněny. Nelze tedy jakkoli argumentovat „zcela legitimní kritikou“. Okresní soud rovněž neprovedl navrhované důkazy výslechem svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce nesouhlasil s hodnocením své osoby jako „osoby veřejně činné či dokonce osoby aktivní v politickém životě“. Pokud byl žalobce v době svého výkonu státní služby automaticky vnímán jako osoba „aktivní v politickém životě“, pak tato logika mimo jiné také popírá smysl existence zákona o státní sl