26 Co 330/2024-92 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost vyklidit a vyklizené odevzdat žalobci nemovitosti vymezené ve výroku I rozsudku (dále jen „nemovitosti“), a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a dále žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení 900 Kč a zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově soudní poplatek 5 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Lhůtu k vyklizení bytu stanovil s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.2. Proti výroku I rozsudku, a to dle obsahu podaného odvolání pouze proti rozhodnutí o lhůtě k plnění, podal žalovaný včas odvolání. Z jeho podání vyplývá, že je připraven respektovat soudní rozhodnutí a nemovitosti vyklidit, žádal však o prodloužení lhůty k vyklizení, poukázal na svou současnou situaci, kdy má v péči tři nezletilé děti, na které matka neplatí výživné, a nemá dostatek času ani peněžních prostředků, aby v tak krátké lhůtě mohl nemovitosti vyklidit a předat. Poukázal rovněž na vzdálenost svého současného bydliště a nemovitostí a těžkou situaci spojenou s nedávnými povodněmi v , adresa, . Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a uložil mu delší lhůtu k vyklizení.3. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání uvedl, že požadavek žalovaného na stanovení delší lhůty k vyklizení nemovitostí není důvodný. Žalovaný se sám v řízení vedeném mezi týmiž účastníky u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (o zaplacení dlužného nájemného) vyjádřil, že nemovitosti neužívá již od , datum, 2023. Za celou tu dobu nebyl ochoten je vyklidit, přestože byl žalobcem opakovaně upozorňován na ukončení nájemní smlouvy pro její hrubé porušení žalovaným jako nájemcem, a současně jej žalobce vyzýval k vyklizení s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude proti němu podána žaloba na vyklizení. Žalovaný na výzvy žalobce k vyklizení nikdy nereagoval, nemovité věci nevyklidil a zanechal je ve stavu, jak dokládá žalobcem předložená fotodokumentace ze dne , datum, 2024. Žalobce respektoval vlastnické právo žalovaného k jeho věcem, uloženým v nemovitostech, avšak neochota žalovaného své věci vyklidit brání žalobci v dalším využití majetku, se kterým má , právnická osoba, příslušnost hospodařit. Z dosavadního chování žalovaného, z jeho pasivity a naprosté neochoty situaci řešit plyne, že tvrzení žalovaného o tom, že míní nemovitosti vyklidit, je pouze účelové a není naprosto míněno vážně a má toliko oddálit skutečné vyřešení situace, do které se žalovaný svojí nečinností dostal. Poskytnutí lhůty delší než 15 dnů od právní moci soudního rozhodnutí ve prospěch žalovaného by nebylo vůči žalobci spravedlivé. Žalobce měl napadený rozsudek za správný, okresní soud řádně zjistil skutkový stav věci a věc také správně právně posoudil. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.), je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí okresního soudu se zřetelem k uplatněnému odvolacímu důvodu i se zřetelem k důvodům výslovně v odvolání neuvedeným (§ 212a odst. 1 o. s. ř.) a věc projednal podle § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř., aniž musel nařídit odvolací jednání.5. Ve věci bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného vyklidit nemovitosti s odůvodněním, že žalovaný je užívá bez právního důvodu, neboť mezi účastníky uzavřená nájemní smlouva byla žalobcem platně vypovězena.6. Podle § 160 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, nebo jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.7. Zákon vychází ze zásady, že lhůtu k plnění soud stanoví u vyklizení bytu do 15 dnů a v ostatních věcech do 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud nesmí stanovit kratší lhůtu, v odůvodněných případech však může určit delší lhůtu nebo stanovit, že peněžité plnění bude zaplaceno ve splátkách. Obecně lze konstatovat, že po žalobci nelze spravedlivě žádat, aby na vyklizení nemovitostí čekal podstatně delší lhůtu, než je zákonná lhůta k vyklizení. Z obsahu spisu i odvolání žalovaného je zřejmé, že žalovaný dlouhodobě věděl, že nemovitosti užívá bez právního důvodu (viz opakované výzvy žalobce vůči žalovanému k vyklizení a předání nemovitostí z listopadu 2023 a ledna 2024, komunikace žalovaného s jeho opatrovnicí v průběhu řízení, žaloba na vyklizení byla podána již , datum, 2024) a měl dostatečně dlouhou dobu, aby se na vyklizení připravil a nemovitosti žalobci předal. Pokud tak dosud neučinil, nelze to přičítat k tíži žalobce a po žalobci požadovat poskytnutí delší lhůty k vyklizení. Dle sdělení samotného žalovaného tento již od , datum, 2023 nemovitosti neužívá. Ostatně k prodloužení okresním soudem určené lhůty k vyklizení došlo i podáním odvolání žalovaného proti napadenému rozsudku, který byl vyhlášen , datum, 2024 a žalovanému, resp. jeho opatrovnici doručen , datum, 2024. Další prodloužení lhůty k vyklizení po žalobci nelze spravedlivě požadovat. Na těchto závěrech ničeho nemění ani žalovaným uváděné rodinné a sociální důvody, či nedávné povodně v , adresa, (žalovaný nadto svou současnou situaci ani nijak nedoložil), ani vzdálenost mezi jeho současným bydlištěm a vyklizovanými nemovitostmi (vzdálenost mezi žalovaným uváděným bydlištěm v obci , adresa, v , adresa, a obcí , adresa, činí dle serveru mapy.cz cca 32 km). Žalobci lze rovněž přisvědčit, že z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný byl v řízení pasivní, nebyl jakkoli ochoten situaci s žalobcem řešit, na výzvy žalobce nereagoval, k jednání soudu se nedostavil, ač předtím žádal o ustanovení tlumočnice, a jeho žádosti bylo soudem vyhověno.8. Se zřetelem k výše uvedenému odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu v části výroku I, jíž bylo rozhodnuto o lhůtě k plnění, jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).9. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., tj. podle zásady odpovědnosti účastníka za výsledek sporu. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný a stíhá jej proto povinnost hradit náklady úspěšného žalobce, které sestávají z paušální náhrady nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za úkon (vyjádření k odvolání) ve výši dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.