47 Co 127/2024-181 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkem 63 718,50 Kč s blíže uvedeným příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení 68 831,73 Kč (výrok I), zamítl žalobu co do částky 3 461,50 Kč (výrok II) a uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na nákladech řízení 8 790 Kč (výrok III).2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný provedl v letních měsících roku 2017 na základě ústní smlouvy uzavřené s žalobcem stavbu tzv. gabionové zdi na pozemku u rodinného domu žalobce v obci , adresa, . Byla sjednána záruka na dobu 5 let. Žalobce zaplatil žalovanému sjednanou cenu díla ve výši 422 346 Kč. Na jaře 2018 však zjistil vady díla, které u žalovaného reklamoval (domáhal se jejich odstranění). Žalovaný však opravil jen část vad, ve zbývajícím rozsahu vady neuznal a odmítl je opravit. Žalobce za této situace požádal o provedení oprav pana , jméno, , který opravy v potřebném rozsahu v roce 2019 provedl. Žalobce mu zaplatil celkem 67 180 Kč. Okresní soud zhodnotil takto zjištěný stav po právní stránce a shledal žalobu z podstatné části po právu. Dospěl k závěru, že pokud žalovaný odmítl vady díla opravit, vzniklo žalobci podle § 2107 odst. 3. obč. zák. právo na poskytnutí slevy z ceny díla. Za oprávněný shledal požadavek na poskytnutí slevy v rozsahu, v němž odpovídal nákladům vynaloženým na opravu vad. Jednalo se o částku 63 718,50 Kč, jež byla za provedení oprav zaplacena žalobcem , jméno, . V tomto rozsahu okresní soud žalobě vyhověl. V části 3 461,50 Kč shledal naopak okresní soud žalobu nedůvodnou, neboť tuto platbu poskytl žalobce , jméno, nikoliv za opravu vadně provedeného díla, ale za zhotovení nové části zdi. V tomto rozsahu okresní soud žalobu zamítl.3. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalovaný. Namítal, že rozsudek je založen na znaleckém posudku znalce, který neměl k jeho vypracování potřebnou odbornost. Posudek má celou řadu nedostatků, k nimž soud nepřihlédl. Chybou je i to, že místní šetření znalce se konalo bez účasti žalovaného. Znalec pak přihlížel jen k fotografiím pořízeným žalobcem při rozebírání zdi. Bylo proto třeba vyhotovit jiný posudek, neboť jde o zásadní důkaz. Okresní soud pochybil i tím, že nevyhověl návrhu žalovaného na výslech , jméno, jako svědka. Ten by se jako znalec mohl vyjádřit k posudku , jméno, . Z obsahu spisu plyne, že žalobce na schůzku s žalovaným, která se konala na místě zhotovené zdi, přizval právě , jméno, I proto by měl být , jméno, slyšen. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil a žalobu zamítl, event. aby rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.4. Žalobce ve vyjádření k odvolání označil odvolání za nedůvodné. Žalovaný v něm jen opakuje důvody, které uváděl během řízení před okresním soudem. S těmito důvody se okresní soud řádně vypořádal. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku.5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v rozsahu dotčeném odvoláním, odvolání však neshledal důvodným.6. Odvolací soud má za to, že okresní soud posoudil věc správně a své rozhodnutí též přiléhavě a srozumitelně zdůvodnil. Odvolací soud na důvody uvedené okresním soudem odkazuje, přičemž sám nemá nic zásadního, co by k nim dále dodal.7. Nezbývá mu proto než zopakovat, že pokud žalovaným provedené dílo mělo vady, mohl se žalobce domáhat jejich odstranění a poté, co žalovaný vady odmítl odstranit, mohl se domáhat slevy z ceny díla. Okresní soud proto nepochybil, jestliže takovému nároku vyhověl. Stejně tak lze souhlasit s okresním soudem v jeho závěru, že právo na slevu z ceny díla bylo možné odvodit z nákladů potřebných na jeho opravu. Kritéria pro určení výše slevy nejsou zákonem stanovena a odvolací soud shledal úvahu okresního soudu, který při určení výše slevy vyšel z nákladů vynaložených na opravu vad díla, jako přiměřenou okolnostem posuzovaného případu.8. Na uvedených závěrech nemohly nic změnit ani odvolací námitky žalovaného.9. Ty směřovaly zejména proti závěru okresního soudu o tom, že žalovaným provedené dílo trpí vadami. Okresní soud v tomto směru vyšel ze znaleckého posudku znalce , jméno, Z jeho znaleckého posudku se však existence vad díla skutečně podává, a to právě v rozsahu, v němž se žalobce na žalovaném domáhal jejich odstranění. Znalec v posudku výslovně uvedl, že vady označené žalobcem v dopise žalovanému ze dne 13. 5. 2019 na základě předložených fotografií shledal, tedy že dílo jimi skutečně trpělo.10. Žalovaný měl výhrady k odborné kvalifikaci znalce i ke zdrojům jeho poznatků, avšak ani těmto námitkám nebylo možné přisvědčit.11. Především je nutno uvést, že není zřejmé, proč by musel mít znalec kvalifikaci z oboru geotechniky. Znalec sice v rámci svého výslechu před okresním soudem uvedl, že gabion může spadat pod odvětví stavby geotechnické, z toho však nelze podle názoru soudu dovozovat, že každá gabionová stavba je stavbou geotechnickou. To plyne ostatně i z jiné části výpovědi znalce, v níž znalec obdobně uvedl, že gabion může být i dopravní stavbou. O tom, že by mělo jít v daném případě např. právě o dopravní stavbu, zjevně uvažovat nelze. Stejně tak není možné z vyjádření znalce dovodit, že šlo v tomto případě o stavbu geotechnickou. Je třeba přisvědčit stanovisku žalobce, že se nejednalo o komplikovanou stavbu. Ani podle názoru odvolacího soudu nešlo o stavbu, jež by si svou technickou složitostí, mohutností či zásahem do mechaniky půdních pohybů vyžadovala při svém posouzení odbornost přesahující znalosti z oboru stavebnictví. Kvalifikace ustanoveného znalce, zahrnující mj. posuzování obytných a průmyslových staveb, byla i dle názoru odvolacího soudu k posouzení vad gabionové zdi u rodinného domu žalobce zcela dostačující. Sám znalec ostatně uvedl, že se gabionovými zdmi ve své praxi zabývá, a to jak jejich přípravou, tak i faktickým provedením. Úvahy o jeho odborné nezpůsobilosti podat posudek v této věci nejsou tedy namístě.12. Namítal-li žalovaný, že závěry znalce jsou opřeny jen o soubor fotografií, pak je třeba uvést, že šlo o jediný podklad, z něhož mohl znalec vyjít. Posuzovaná gabionová zeď byla totiž v době, kdy ji zkoumal, již opravena a znalec se tudíž nemohl seznámit se stavem zdi jinak než z fotografií, zejména ne osobní prohlídkou jejího tehdejšího skutečného stavu. Fotografie na druhé straně zachycují nejen stav zdi, jak byla žalovaným zhotovena, ale i průběh její opravy včetně jejího rozebírání a znovupostavení při opravě. Fotografie tak ve svém souhrnu dávají podle názoru odvolacího soudu věrný obraz celé dynamiky opravných prací a znalec se na jejich základě mohl seznámit jak s vnější, tak i vnitřní strukturou zdi, což mu pak umožnilo učinit závěry ohledně chyb při její výstavbě (např. velké množství jemnozrnné zeminy).13. Žalovaný v průběhu řízení vyjádřil též pochybnost, zda stav na fotografiích odpovídá skutečnosti a zda nebyl zinscenován tak, aby svědčil ve prospěch žalobce. Toto tvrzení však nebylo podloženo žádným důkazem, a soud s ním proto nakládal jen jako s nepodloženou (neprokázanou) spekulací. Výpovědní hodnotu žalobcem předložených fotografií nelze zpochybnit pouhým tvrzením, že stav na nich zachycený je důsledkem úmyslných pozdějších změn žalobce a neodpovídá dílu vytvořenému žalovaným. Žalovaný ostatně mohl soudu předložit své vlastní fotografie, pokud měl za to, že z nich vyplývá jiný stav. Žalovaný však žádné nepředložil, ač v určité fázi řízení tvrdil, že fotografie vlastní a soudu je předloží. Okresnímu soudu za této situace nelze vytýkat, vyšel-li z fotografií předložených žalobcem.14. Přisvědčit nebylo možné ani námitce žalovaného, že nebyl přítomen při ohledání díla znalcem. Šetření znalce na místě samém není důkazem prováděným soudem, nepředstavuje ohledání soudu ve smyslu § 130 o. s. ř., a proto k němu nebylo nutné předvolávat účastníky (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1291/21). Nebylo proto nezbytné, aby byl k místnímu šetření znalce žalovaný volán, a pokud se tak nestalo, nejde o procesní pochybení, které by představovalo vadu řízení. To platí tím spíše, že znalec při svých závěrech vycházel zejména z fotografií, a nikoliv z poznatků získaných při osobním šetření na místě samém.15. Za oprávněnou nelze považovat ani námitku žalovaného, že v řízení měl být slyšen jako svědek , jméno, Žalovaný výslech jmenovaného navrhoval zjevně proto, že se domníval, že na základě jeho výpovědi dospěje soud k jinému závěru ohledně kvality provedeného díla. K zodpovězení této otázky byl však v řízení ustanoven znalec. Jeho závěry pak nemohly být překonány výslechem pouhého svědka, ať již by byla jeho výpověď jakákoli. Svědek se z principu k odborným otázkám vyjadřovat nemůže. Skutečnost, že má shodou okolností též kvalifikaci znalce, je z tohoto hlediska nerozhodná. Lze pouze doplnit, že , jméno, podle obsahu spisu viděl dílo jen jednou, a to v jeho dokončené podobě. Z ničeho naopak neplyne, že by byl přítomen při jeho výstavbě nebo při provádění následných oprav. Již jen z toho je třeba dovodit, že znalec si mo