17 Co 174/2025-143 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Žalobce se původně domáhal, aby bylo žalovanému uloženo odstranit jednak stavební odpad, nacházející se na pozemku parc. č. , hodnota, při hranici s pozemkem parc. č. st. , Anonymizováno, , a jednak ty větve ořešáku, rostoucího na tomtéž místě, které brání bezproblémové sjízdnosti a schůdnosti přilehlé místní komunikace.2. Vyložil, že bydlí ve vlastním domě č.p. , Anonymizováno, ve , adresa, , tedy místní části , adresa, , že příjezd k jeho domu vede po místní komunikaci, probíhající veřejným prostranstvím na pozemku parc. č. , hodnota, , že tento příjezd on a jeho rodina bezproblémově používali více než 50 let, že však někdy v roce 2015 koupil blízký pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, s domem č.p. , Anonymizováno, , jméno FO, , který posléze začal na komunikaci vyvážet stavební odpad a tím cestu podstatně zúžil a zhoršil tak její průjezdnost. Nyní se tu dvě protijedoucí vozidla nemohou vyhnout (v podstatě zůstal jediný jízdní pruh), což přináší – i vzhledem ke spádu komunikace – konkrétní potíže a rizika. A navíc zde do jízdní dráhy na několik metrů zasahují větve náletového ořešáku, rostoucího na pozemku , jméno FO, , a větší auta šlehají do kabin. Proto tudy v současnosti odmítá jezdit dopravní obsluha (zásilková služba, sanita, nákladní auto se dřevem na topení, v budoucnu třeba hasiči). Žalobce líčil, že si na popsané okolnosti opakovaně stěžoval jak u žalovaného města, nynějšího výlučného vlastníka pozemku parc. č. , hodnota, , tak i u předchozího spoluvlastníka téhož pozemku, tedy státu (jehož jménem jednal , právnická osoba, ), ale závadný stav dosud nebyl odstraněn a žalovaný dokonce nakonec , jméno FO, skládku povolil. A to navzdory tomu, že k ochraně veřejného vlastnictví bezpochyby má jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, účinné právní prostředky. Odtud žalobce dovozoval, že žalovaný neuplatňuje svá práva, resp. neplní své povinnosti. Argumentoval, že každá obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a také včas uplatňovat právo na náhradu škody. Neoprávněné zabírání veřejného prostranství a neoprávněné užívání cizího majetku je navíc přestupkem, ovšem , jméno FO, nebyl nijak sankcionován. Žalobce také zdůraznil, že podle zákona o pozemních komunikacích smí komunikaci každý bezplatně užívat obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým je určena. Pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je vlastník, popřípadě správce komunikace povinen odstranit pevnou překážku na náklady jejího vlastníka.3. V průběhu řízení se žalobce začal domáhat i odstranění nově vykopaného odvodňovacího příkopu u severní zdi domu na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a větví, které byly položeny do jízdní dráhy. Posléze, po odstranění příkopu i větví, ale vzal žalobu v tomto rozsahu zpět.4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Především upozornil, že se žalobce vlastně domáhá, aby žalovaná strana vyklidila svůj vlastní pozemek, a to aniž by byl dotčen jeho pozemek. Stavební materiál se nenachází na pozemku žalobce ani v jeho sousedství, neleží ani v tělese komunikace a průjezdu vozidel nijak nebrání. Ani větve ořešáku nezasahují nad žalobcův pozemek a ořešák neroste na pozemku žalovaného. Ořez větví, potřebný pro provoz na komunikaci, žalovaný provádí, a to přestože to podle něj není jeho právní povinnost. Žalovaný také mínil, že žalobcovy požadavky jsou projevem jeho sousedských sporů s , jméno FO, . Poukázal na to, že si jiní vlastníci, jimž silnice k průjezdu slouží také, nikdy na potíže, které tvrdí žalobce, nestěžovali. Žalovaný rovněž vysvětloval, že s , jméno FO, neuzavřel žádnou dohodu, jen po jejich jednání uzavřel, že prozatím nebude přistupovat k vyklizení pozemku parc. č. , hodnota, . To zejména proto, že pozemek tehdy ještě nebyl v jeho výlučném vlastnictví.5. Žalobce namítl, že pozemek p.č. , hodnota, je veřejný v celé své ploše a žalovaný je povinen umožnit jeho veřejné užívání v tomtéž rozsahu. Trval také na tom, že , jméno FO, skládkou odpadu svévolně znemožnil užívání celého jednoho jízdního pruhu komunikace. Žalovaný přitom tento stav toleruje a dokonce legalizuje. Upozornil na § 1012 občanského zákoníku a líčil, že jeho osobní újma spočívá v omezení dopravní obslužnosti jeho samého a jeho rodiny. Zmínil rovněž, že větve ořešáku, přesahující několika metry nad pozemek žalovaného a do jízdní dráhy, brání i ve výhledu do křižovatky (přitom podle silničního zákona musí být průjezdní profil vozovky zachován do výšky 4 metrů).6. Žalovaný podtrhl, že se asfaltová komunikace nenachází na celé ploše pozemku parc. č. , hodnota, , neboli pozemek není celý komunikací. A stavební materiál na vyasfaltované komunikaci není. Asfaltová plocha je v úplnosti průjezdná. Žalobcův odkaz na § 1012 občanského zákoníku žalovaný pokládal za zcela nepřípadný, protože si prý není vědom ničeho, čím by rušil práva jiných osob nebo čím by jiné osoby obtěžoval či poškodil.7. Žalobce připustil, že , jméno FO, má stavební odpad umístěn jen na zatravněné části pozemku parc. č. , hodnota, , nikoli tedy ve vyasfaltované ploše komunikace. Trval ale na tom, že dané místo sloužilo k vyhýbání automobilů a že veřejným prostranstvím je pozemek parc. č. , hodnota, jako celek. Proto by měl být v tomtéž rozsahu i veřejně přístupný a , jméno FO, by tu neměl mít složeny žádné své věci, jimiž přitom podle žalobce zabírá z pozemku kolem 40 až 50 m2.8. Shora označeným rozsudkem okresní soud připustil rozšíření žaloby o požadavek na uložení povinnosti žalovanému zasypat odvodňovací příkop na pozemku parc. č. , hodnota, při hranici s pozemkem parc. č. st. , Anonymizováno, a uložení povinnosti odstranit větve položené v jízdním pruhu komunikace u severní zdi domu na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, (výrok I), v části, v níž se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zasypat odvodňovací příkop a povinnost odstranit větve položené v jízdním pruhu komunikace, řízení zastavil (výrok II), v části, v níž se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud žalovanému uložil povinnost odstranit z pozemku parc. č. , hodnota, skládku stavebního odpadu a odstranit větve ořešáku vyrůstajícího na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , které přesahují nad pozemek parc. č. , hodnota, , žalobu zamítl (výrok III), nikomu z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV) a vrátil žalobci soudní poplatek 1 000 Kč (výrok V).9. V odůvodnění shrnul svá skutková zjištění a především vysvětlil, z čeho dovozuje svou pravomoc o dané věci rozhodnout (§ 7 odst. 1 o.s.ř.) navzdory tomu, že se věc dotýká užívání veřejné komunikace, upraveného normou veřejného práva (zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších změn a doplnění). Za určující v tomto ohledu měl, že tu žalobce uplatnil nárok jiný a širší, než jaký by byl povolán řešit příslušný správní úřad. Nejde zde totiž o odstraňování překážek z veřejně přístupné komunikace (§ 29 zákona o pozemních komunikacích). I podle žalobce se stavební materiál nachází mimo samotnou komunikaci a žalobci také jde o užívání zatravněné části pozemku parc. č. , hodnota, a o odstranění větví ořešáku nad tímto pozemkem. Navíc svůj nárok sám vyvozuje ze soukromoprávní normy, z § 1012 občanského zákoníku, nikoli ze zákona o pozemních komunikacích. Dále okresní soud citoval, že podle § 1012 občanského zákoníku má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit, ovšem že se mu zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Zmínil, že podle důvodové zprávy k tomuto ustanovení je úplnost vlastnického práva vyjádřena důrazem na oprávnění vlastníka nakládat se svým vlastnictvím volně, tj. že může na svoji věc působit nebo nepůsobit, jak je mu libo, a jiné z působení na věc vyloučit; tím je vymezen obsah vlastnického práva. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. A konkrétně vlastník pozemku se proto může bránit proti tomu, aby kdokoliv jiný pozemek či jeho část bez jeho souhlasu užíval například k umístění jakýchkoliv svých věcí. Vlastník sousedního pozemku se může bránit proti přerůstání větví stromů ze sousedního pozemku nad jeho pozemek. A podle § 1016 odst. 2 občanského zákoníku neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující nad jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Následně soud prvního stupně stručně zrekapituloval zjištěný skutkový stav. Za klíčové měl, že je jen věcí žalovaného, jestli vůči , jméno FO, uplatní práva obecně vyplývající z § 1016 a § 1040 občanského zákoní