18 Co 128/2025-247 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do konce příslušného kalendářního měsíce s účinností od měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek (výrok I.), žalobu se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další částky , částka, , zamítl (výrok II.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), žalobci uložil nahradit České republice, na účet Okresního soudu ve , adresa, , náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), žalovanému uložil nahradit České republice, na účet Okresního soudu ve , adresa, , náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.), České republice ve zbytku nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.) a žalovanému uložil zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, soudní poplatek ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VII.).2. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení ztížení společenského uplatnění ve výši , částka, způsobené následkem poškození zdraví, za které byl shledán odpovědný žalovaný a zaplacení částky , částka, za zpracovaný posudek. Žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne , datum, v době od 10.30 hodin do 10.40 hodin před chatou , název, ev. č. , hodnota, , , adresa, , fyzicky napadl žalobce tak, že mu nejprve nastavil svoji nohu, přes kterou s ním škubnul, čímž ho srazil na zem, kde ho následně několikrát udeřil pěstí do hlavy, čímž poškozený žalobce upadl na zem pravým ramenem a zády, kdy tímto nárazem do země utrpěl vykloubení pravého akromioklavikulárního kloubu (kloubu mezi klíční kostí a lopatkou), dle klasifikace Tossyho III. stupně a zlomeninu V. žebra vpravo bez úlomku. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Po léčbě a ustálení zdravotního stavu si žalobce nechal vypracovat znalecký posudek na ztížení společenského uplatnění. Znalkyně v rámci posudku konstatovala omezené upažování, zapažování a připažování pravým ramenem a sníženou svalovou sílu pravé ruky, vše následkem poranění ze dne , datum, s tím, že ztížení společenského uplatnění vyčíslila na částku , částka, . Za vyhotovení znaleckého posudku žalobce zaplatil žalobce znalkyni částku , částka, , jejíž náhrady se také domáhá.3. Okresní soud ve , adresa, po provedeném dokazování rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, žalobě zcela vyhověl. Krajský soud v , adresa, – pobočka v , adresa, k odvolání žalovaného rozsudek okresního soudu usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že soud má zkoumat možné spoluzavinění žalobce na vzniku škody.4. Okresní soud ve věci znovu rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, (výrok I.), co do částky , částka, žalobu zamítl (výrok II.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a rozhodl o nákladech řízení. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobce spoluzavinil vznik škody a částečně si zavinil vznik svých zranění, když tím, že proti paní , jméno FO, fyzicky zasáhl a následně zasáhl i proti přiběhnuvšímu žalovanému, nepředešel možnému vzniku škody, ke které následnou fyzickou potyčkou mezi ním a žalovaným došlo. Okresní soud odečetl 50% zavinění poškozeného a přiznal mu pouze polovinu žalované částky, tedy částku , částka, a dále přiznal poloviční náhradu za zpracovaný znalecký posudek ve výši , částka, .5. Proti rozsudku podali včas odvolání žalobce i žalovaný. Žalobce odvoláním napadl rozsudek okresního soudu v rozsahu zamítavého výroku II. a souvisejících výroků. Žalovaný napadl rozsudek ve výrocích I., V. a VII.6. Krajský soud v , adresa, – pobočka v , adresa, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, rozsudek okresního soudu vyjma výroku VII. ve znění opravného usnesení potvrdil. Změnil jej jen ve výroku o soudním poplatku ze žaloby. Krajský soud sdílel závěr okresního soudu, že v daném případě je nutno částečnou odpovědnost (spoluúčast) za zranění žalobce přisuzovat i jemu samotnému ve formě spoluzavinění. Žalobce se měl při daném incidentu chovat tak, aby zabránil možnému vyhrocení situace, aby nedošlo k žádné újmě na zdraví či na majetku (tedy aby jí předešel). Prvotní příčinou celého incidentu bylo jeho napadení paní , jméno FO, , která s ním přišla řešit poškozený ohradník. Žalobce od slovní výměny názorů (z jeho strany nevybíravých) sám přešel k fyzickému útoku (facka a hrubé odstrčení s pádem). Tomu odpovídá i reakce paní , jméno FO, , kterou zachytil i svědek , jméno FO, , jež se cítila ohrožena a začala volat o pomoc. Za situace, kdy by ji žalobce jen lehce odstrčil, tak by neměla důvod začít volat o pomoc, zvláště když jejich dřívější kontakt byl „těsný“. To ostatně potvrdil i žalobce a žalovaný, který je zpovzdáli sledoval. Žalobce sice byl u své chaty, avšak jeho ohrožení paní , jméno FO, při jeho tělesné konstituci (zjevnou fyzickou převahu mohl odvolací soud sám posoudit), pokud by měl zájem předejít škodě, nemělo přejít ve fyzické napadení. Šlo o násilí vůči ženě, které rozhodně nebylo a ze strany muže nikdy není na místě. Poté, co žalovaný přiběhl paní , jméno FO, na pomoc, tak žalobce udeřil žalovaného, ten mu to vrátil a došlo k vzájemné rvačce. Soud vyšel z výpovědi svědka , jméno FO, , který přesně popsal, co viděl a od své výpovědi se od prvního výslechu neodchýlil. Uvedl, že žalovaný chtěl paní , jméno FO, odvést, nicméně že dostal od pana , jméno FO, ránu a poté se začali prát. Sám žalovaný také uvedl, že první ránu dostal od pana , jméno FO, on, s čímž se jeho výpověď shoduje s výpovědí svědka , jméno FO, . Kdyby pan , adresa, paní , jméno FO, nenapadl, neměl by žalovaný důvod jít jí na pomoc a paní , jméno FO, by neměla důvod křičet o pomoc. Žalobce si tak své zranění spoluzpůsobil, neboť sám napadení žalovaným vyprovokoval, a to jednak tím, že fyzicky napadl paní , jméno FO, , jíž přispěchal na pomoc žalovaný a toho následně jako první také uhodil. To vedlo k rvačce obou účastníků, v důsledku čehož oba upadli a ve rvačce pokračovali na zemi, kdy nejprve „dostal“ žalobce žalovaného pod sebe a až následně získal převahu žalovaný. Přitom došlo ke zranění žalobce. Žalobce porušil povinnost chránit své zájmy, stanovenou v § 2900 o. z., tedy počínat si tak, aby nedošlo ke škodě (zde na zdraví). Toto jeho protiprávní jednání vedlo ke vzniku újmy, mezi újmou a daným jednáním je příčinná souvislost. Žalobci je nutno přičíst veškeré okolnosti na jeho straně, jež přispěly ke škodlivému následku, mj. i okolnost, že žalovaný zakročil na ochranu paní , jméno FO, , která byla ve stavu ohrožení, a že i vůči němu žalobce projevil agresi a vyvolal fyzický střet, při němž zčásti i náhodně došlo k jeho zranění, za nějž byl žalovaný odsouzen. Proto okresní soud správně uzavírá, že žalobce si škodu na zdraví spoluzpůsobil. Míru spoluzavinění (spoluzpůsobení) pak určil v poměru 50 %, přičemž v úvaze posuzoval vzájemný vztah mezi jednáním poškozeného a škůdce a zvážil všechny skutečnosti, jež přispěly ke způsobení škody a byly alespoň jednou z příčin vzniku škody (NS 25 Cdo 2233/99). I odvolacímu soudu se jevila takto určená výše spoluzpůsobení škody žalobcem odpovídající zákonným hlediskům a okolnostem případu. Proto neshledal odvolací výhrady účastníků v tomto směru opodstatněnými. Souhlasil také s názorem okresního soudu, že k úhradě stanovená výše škody není pro žalovaného ve smyslu nálezové judikatury Ústavního soudu likvidační.7. Proti té části výroku I. rozsudku okresního soudu, kterou byl potvrzen vyhovující výrok I. rozsudku okresního soudu, podal žalovaný dovolání. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, rozsudek Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyjma té části výroku I, kterou byl potvrzen výrok II. rozsudku okresního soudu, spolu s rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyjma výroku II., zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud se vypořádal s jednotlivými dovolacími důvody. Neshledal přípustnost dovolání v námitce žalovaného, že došlo ke špatné aplikaci ustanovení § 2918 a § 2953 o. z. V daném případě nemohly být u žalovaného splněny podmínky nutné obrany, když byl uznán vinným spácháním přečinu, neboť jednání v nutné obraně vylučuje trestnost. Ani při výkladu a aplikaci ustanovení § 2918 o. z. se odvolací soud neodchýlil od závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, (a další judikatury v tomto směru) a naopak z nich důsledně vycházel. V této věci odvolací soud shledal příčinu, která