19 Co 274/2025-391 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem určil, že nájemní vztah plynoucí ze smlouvy o nájmu , právnická osoba, (, IBAN, ), která byla uzavřena dne , datum, mezi žalovaným 1) a žalovanou 2), neexistuje (výrok I). Žalovaným uložil povinnost rovným dílem zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám jeho zástupce (výrok II). Dále rozhodl, že opatrovnice žalovaného 1) , Jméno opatrovnice, , advokátka, má právo na odměnu, jejíž výše bude určena samostatným usnesením po právní moci tohoto rozsudku, a zaplatí ji Česká republika – Okresní soud v , adresa, (výrok III) a že Česká republika – Okresní soud v , adresa, nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).2. Podle odůvodnění rozsudku se žalobce domáhal určení ve znění uvedeném v jeho výroku s tvrzením, že dne , datum, se stal členem žalovaného 1) poté, co od předchozí členky , jméno FO, nabyl honební pozemek, v souvislosti s nabytím členství se žalobce začal zajímat o hospodaření žalovaného 1) a narazil na nesrovnalosti, které ho vedou k závěru, že smlouva o nájmu , právnická osoba, (, IBAN, ) uzavřená dne , datum, mezi žalovaným 1) a žalovanou 2), je neplatná. Namítal její ekonomickou nevýhodnost ohledně výše nájemného a několik formálních vad, konkrétně nepřijetí rozhodnutí o přenosu pravomoci uzavřít předmětnou smlouvu z valné hromady na honební výbor, absenci řádného svolání honebního výboru, neinformování členů žalovaného 1) o záměru pronájmu honitby, nerovné zacházení se zájemci o nájem honitby, střet zájmů spočívající v tom, že honební starosta žalovaného 1) je zároveň zaměstnancem žalované 2) a honební místostarostka žalovaného 1) je zároveň generální ředitelkou žalovaného 2), a okolnost, že honební starosta žalovaného 1) nebyl řádně zvolen honebním starostou, neboť v okamžiku volby nebyl členem žalovaného 1). Oba žalované nejprve zastupovala tatáž právní zástupkyně. Usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, soud ustanovil žalovanému 1) jinou advokátku jako opatrovnici pro řízení s odůvodněním, že zájmy fyzických osob, které zastupují žalovaného 1), mohou být v rozporu se zájmy této právnické osoby. Opatrovnice žalovaného 1) ve vyjádření k žalobě namítala, že žalobci nesvědčí požadovaný naléhavý právní zájem na určení neexistence nájemního vztahu, neboť o nepřiměřeně nízkém nájemném nemůže být řeč a stanovy nebyly porušeny, neboť byla splněna podmínka, že honitba má být přednostně pronajata členovi, a žalovaný 1) postupoval tak, aby byl co nejvíce naplněn účel řádného využití honitby, přičemž v úvahu vzal v prvé řadě velikost honebních pozemků jednotlivých zájemců, když péče o vlastní pozemky je silnějším předpokladem pro to, že nájemce bude tuto péči vykonávat možná ještě svědomitěji než péči o převážně „cizí“ pozemky. Dále uvažoval o tom, že pro řádný výkon honitby je třeba udržovat dobré vztahy s obyvateli v blízkosti honitby a posuzoval obecné předpoklady jednotlivých zájemců, zhodnotil i možnost zachování mysliveckých tradic v místě a historické souvislosti. Žalobce je navíc vlastníkem pouhých 0,4212 ha, jeho případný podíl na zisku tak bude zanedbatelný a nikdo z ostatních členů žalovaného 1) sjednanou výši nájemného nezpochybnil. Podle žalovaného 1) k žalobcem namítaným formálním vadám nedošlo, neboť valná hromada žalovaného 1) řádně přenesla svoji pravomoc rozhodovat o způsobu využití honitby na honební výbor žalovaného, k řádnému svolání výboru došlo, neboť se jej účastnili všichni členové, a povinnost informovat členy žalovaného 1) o záměru pronájmu honitby ze zákona nevyplývá. Nedošlo ani ke střetu zájmů. Žalovaná 2) ve vyjádření k žalobě uplatnila v podstatě totožnou argumentaci jako žalovaný 1). Dále poukázala na dřívější spory, které vedl , jméno FO, s žalovaným 1), naznačila, že žalobce měl podat žalobu právě na popud této osoby a krok žalobce koupit pozemek v honitbě od předchozí vlastnice , jméno FO, označila za účelový.3. Okresní soud po provedeném dokazování učinil skutkový závěr, že valná hromada žalovaného 1) v roce , rok, přenesla působnost rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, na honební výbor. Na valné hromadě konané dne , datum, byla honební starostkou zvolena , jméno FO, . , jméno FO, , místostarostou pan , jméno FO, , členem honebního výboru byl zvolen pan , jméno FO, . Na valné hromadě dne , datum, pak byl starostou žalovaného 1) zvolen , jméno FO, . , jméno FO, , v zápise z jednání valné hromady je uvedeno, že byl „navržen“, aniž by bylo zřejmé, kým. Do funkce honební místostarostky byla zvolena , tituly před jménem, , jméno FO, a do funkce člena honebního výboru , jméno FO, . , jméno FO, . , jméno FO, i , tituly před jménem, , jméno FO, současně od roku 2020 působili a dosud působí jako zaměstnanci žalované 2), , jméno FO, . , jméno FO, jako hajný mající na starosti její lesní majetky, , tituly před jménem, , jméno FO, jako generální ředitelka (mimo jiné i nadřízená , jméno FO, . , jméno FO, ). Smlouva o nájmu honitby (o výměře 1 134,5074 ha) uzavřená v roce 2014 se společností , právnická osoba, vypršela , datum, . O nájem na další desetileté období před skončením účinnosti této smlouvy projevily zájem společnost , právnická osoba, , , právnická osoba, , společnost , právnická osoba, . a žalovaná 2). Žalovaná 2) předložila nabídku , částka, ročně, kterou následně dopisem, v němž představila svůj myslivecký záměr, zdvojnásobila na , částka, ročně. , právnická osoba, žádnou konkrétní nabídku nepředložil (stejně jako , právnická osoba, ). Společnost , právnická osoba, . předložila nabídku nájemného ve výši , částka, ročně. O záměru pronajmout předmětnou honitbu na dalších deset let honební výbor nikoho z členů žalovaného 1) oficiálně nevyrozuměl. Honební výbor při jednání dne , datum, jako nájemce předmětné honitby vybral žalovanou 2). Za hlavní kritérium nepovažoval cenu, ale vztah k honitbě, velikost podílu v žalovaném 1) i záměr s honitbou. Honební výbor neschvaloval text smlouvy, ale pouze rozhodoval o výběru vítězné nabídky, tj. nájemce předmětné honitby. Poté, co ji žalovaný 1) vyrozuměl o svém rozhodnutí, se společnost , právnická osoba, vzdala svého opčního práva ve prospěch žalované 2). Předmětnou smlouvou, jež byla uzavřena dne , datum, , pak žalovaný 1) pronajal honitbu žalované 2) na dobu deseti let, tj. od , datum, do , datum, , s tím, že za podmínek dodržení všech ustanovení této smlouvy se nájemci zřizuje opční právo na další desetileté období. Nájemné bylo sjednáno ve výši , částka, ročně. Za pronajímatele – žalovaného 1) – smlouvu uzavřel , jméno FO, . , jméno FO, , starosta, za žalovanou 2) smlouvu uzavřela , tituly před jménem, , jméno FO, , generální ředitelka. V místě a čase obvyklé nájemné, sjednávané mezi honebními společenstvy a nájemci honiteb, se přitom pohybovalo v zásadě do , částka, /ha ročně, jen výjimečně více. V daném případě sjednané nájemné přesahovalo částku , částka, /ha ročně. Žalobce koupil od , jméno FO, v srpnu , rok, pozemek v předmětné honitbě, čímž se stal členem žalovaného 1). Žalobu k soudu podal dne , datum, . Shora popsaný závěr o skutkovém stavu okresní soud učinil na základě všech provedených důkazů, které si nijak zásadně neprotiřečily. Namítal-li žalobce zejména nesrovnalosti ve výpovědích , jméno FO, . , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , tyto soud nepovažoval za zásadní ve vztahu k závěrům svého rozhodnutí, proto se těmito námitkami blíže nezabýval. Podobně soud považoval za nadbytečné námitky týkající se způsobu, jakým se žalovaná 2) jako nájemkyně v současné době stará o předmětnou honitbu, neboť pro právní posouzení věci to podle něho nemá žádný význam. Nezabýval se ani otázkou, kdo přesně připravoval text předmětné smlouvy, když není sporu o tom, že smlouva byla uzavřena. K námitce žalobce, že jednání honebního výboru dne , datum, , na němž došlo k výběru vítězného nájemce, se pravděpodobně vůbec neuskutečnilo, soud konstatoval, že z odlišných výpovědí , jméno FO, . , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, se sice mohou jevit pochybnosti jak o počtu jednání honebního výboru, tak o formálním způsobu výběru „vítěze“, na druhou stranu byl předložen zápis z jednání honebního výboru v tento den, na němž se nachází podpisy všech tří jeho členů pod závěrem o výběru žalované 2) jako nájemce předmětné honitby. Bez ohledu na to, jakým formálním postupem honební výbor k tomuto závěru dospěl, je z předmětného zápisu seznatelný projev vůle všech tří členů honebního výboru rozhodnout o pronájmu honitby právě žalované 2). Pravost zápisu žalobce žádným relevantním způsobem nezpochybnil, pouze předložil své domněnky.4. V rámci právního posouzení věci se okresní soud nejprve zabýval naléhavým právním zájmem žalobce na požadovaném určení (§ 80 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že je dán. Žalobce namítal jednak existenci formálních vad, jednak nepřiměřeně nízké nájemné v nájemní smlouvě. V dob