21 Co 197/2025-380 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud shora citovaným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 36 179,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od , datum, do zaplacení (výrok I/). Řízení v části o zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 179,81 Kč za dobu od , datum, do , datum, zastavil (výrok II/). Zároveň žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení v částce 78 664,28 Kč (výrok III/).2. Žalobce se domáhal žalobou podanou proti žalovanému dne , datum, zaplacení původně částky 41 003,44 Kč. Prvním rozhodnutí ve věci okresním soudem (rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) byla žaloba co do částky 4 823,63 Kč s příslušenstvím zamítnuta a v tomto výroku se stal rozsudek pravomocným, předmětem dalšího řízení zůstala částka 36 179,81 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdkyně a poté žalobce byli v období od , datum, do , datum, vlastníky pozemků parcelních čísel , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, v katastrálním území , adresa, , a dále pozemků parcelních čísel , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, v katastrálním území , adresa, . Nemovité věci mají charakter honebních pozemků a jsou součástí honitby ev. č. , hodnota, – , město, . Pozemky v k. ú. , adresa, a v k. ú. , adresa, nebyly k honitbě , město, nikdy přičleněny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti ani dohodou mezi jejich vlastníkem a držitelem honitby , město, . Žalovaný se žalobcem ani s jeho právní předchůdkyní neuzavřel žádnou dohodu o výši náhrady za přičlenění dotčených pozemků k honitbě , město, , o výši náhrady nebylo vydáno ani rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti. V předmětném období od , datum, do , datum, byl držitelem honitby žalovaný, který pronajal honitbu , město, třetí osobě, společnosti , právnická osoba, . Výši náhrady žalobce odvozoval od výše nájemného, za které žalovaný honitbu pronajal třetí osobě. K úhradě této částky vyzval žalobce žalovaného prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne , datum, . Námitku promlčení vznesenou žalovaným označil žalobce za v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti poukazoval na obsah vzájemné komunikace mezi účastníky týkající se smírného řešení sporu. Navíc tvrdil, že nárok na náhradu mu vznikl okamžikem, kdy se stal splatným, tedy dnem , datum, . Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a vznesl námitku promlčení žalobou uplatněného nároku. Potvrdil, že v předmětném období byly všechny pozemky, které žalobce označil v katastrálním území , adresa, a katastrálním území , adresa, , součástí honitby , město, , potvrdil, že o přičlenění žalobou dotčených pozemků k honitbě , město, nebylo rozhodnuto žádným rozhodnutím orgánů státní správy myslivosti a také nebylo příslušným orgánem o výši náhrady rozhodnuto. Namítal, že žalobce nebyl v rozhodném období od , datum, do , datum, vlastníkem žádného z pozemků v katastrálním území , adresa, , neboť tyto nabyl do svého vlastnictví až na základě darovací smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu , datum, . Pozemky v katastrálním území , adresa, nabyl žalobce na základě darovací smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu , datum, . Zároveň namítal, že žalobce neprokázal, že by se stal univerzálním právním nástupcem paní , jméno FO, . Tvrdil, že v dané věci nelze analogicky vycházet ze zákona o myslivosti ohledně stanovení náhrady za přičlenění žalobcových pozemků k pozemkům honebním. Dle jeho názoru, je třeba daný případ posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení a v takovém případě je nárok promlčen. Podle žalovaného nárok vznikl žalobci až v průběhu roku 2020 a v podstatě byl uplatněn podáním žaloby. Žalobce žádá i nároky za právní předchůdkyni, paní , jméno FO, , která vůči žalovanému ničeho neuplatnila. Žalovaný tvrdil, že žalobce nezdědil nic z nároků, kterých se v tomto řízení za svoji právní předchůdkyni domáhá. Poukázal na skutečnost, že pozůstalostní řízení, vedené u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , dosud neskončilo, přičemž účastníky pozůstalostního řízení jsou kromě žalobce další osoby. Vyslovil pochybnosti o platnosti závěti zůstavitelky , jméno FO, a o platnosti darovacích smluv, kterými měly být předmětné pozemky v k. ú. , adresa, a v k. ú. , adresa, darovány žalobci. Okresní soud uzavřel, že ke dni podání žaloby , datum, byl žalobce vlastníkem pozemků v katastrálním území , adresa, o výměře 159,1033 ha a pozemků v katastrálním území , adresa, o výměře 324,8702 ha. Tyto pozemky tvořily součást honitby , město, , jejímž držitelem byl a je žalovaný. Pozemky nebyly přičleněny k honitbě , město, rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti ani dohodou účastníků. Žalobci náleží náhrada za přičlenění honebních pozemků dle § 30 odst. 2 zákona 449/2001 Sb., o myslivosti, do honitby , město, , a to u pozemků v k. ú. , adresa, za rozhodné období , datum, až , datum, a u pozemků v k. ú. , adresa, za rozhodné období , datum, až , datum, . Zároveň uzavřel, že žalobcův nárok na náhradu není promlčen. Žalobce se domáhal náhrady za období od , datum, do , datum, u pozemků v katastrálním území , adresa, a za období od , datum, do , datum, u pozemků v katastrálním území , adresa, . Konstatoval, že nárok na náhradu za období části roku 2017 byl splatný dle § 30 odst. 2 věty třetí zákona o myslivosti ke dni , datum, . Žaloba byla podána , datum, , tedy v běžící promlčecí době (§ 629 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.“). V otázce splatnosti a promlčení vycházel ze závazného právního názoru vyjádřeného v této věci v usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . S ohledem na závěr o nedůvodnosti námitky promlčení se již nezabýval tvrzením žalobce, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Žalobcovou právní předchůdkyní byla paní , jméno FO, , která žalobou dotčené pozemky v katastrálním území , adresa, nabyla do vlastnictví dnem , datum, a pozemky v katastrálním území , adresa, získala do vlastnictví dnem , datum, . Nemovité věci paní , jméno FO, převedla žalobci darovacími smlouvami (§ 2055 a násl. o. z.). Právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly dne , datum, v případě pozemků v katastrálním území , adresa, a dnem , datum, v případě pozemků v katastrálním území , adresa, . Připomněl, že krajský soud ve zrušovacím usnesení vyjádřil právní názor, že žalobce může být aktivně legitimován pouze v případě, pokud nárok vznikl až poté, co , jméno FO, převedla vlastnické právo k pozemkům na žalobce. Zopakoval, že nárok na náhradu za období části roku 2017 byl splatný dle § 30 odst. 2 věty třetí zákona o myslivosti ke dni , datum, . Právní účinky vkladu žalobcova vlastnického práva nastaly v případě pozemků v katastrálním území , adresa, dne , datum, a v případě pozemků v katastrálním území , adresa, dnem , datum, . Vycházel z toho, že nárok na náhradu vznikl dnem splatnosti náhrady. Proto dovodil, že žalobce byl v době vzniku nároku vlastníkem honebních pozemků, za jejichž užívání náhradu požaduje a je tudíž věcně aktivně legitimován k uplatnění předmětného nároku na vyplacení náhrady. Neměl pochybnosti o tom, že žalobce se stal vlastníkem pozemků na základě darovacích smluv, neboť nebyly tvrzeny a prokázány konkrétní skutečnosti, které by svědčily o tom, že stav zápisů v katastru nemovitostí není v souladu se skutečným vlastnickým stavem. Žalovaného vyzval k doplnění tvrzení o neplatnosti darovacích smluv, případně o neplatnosti závěti. Doplněná tvrzení byla formulována v obecné rovině bez uvedení určitých rozhodujících skutečností a nebyla prokázána žádným z provedených důkazů. Výši náhrady určil úvahou na částku 360,06 Kč/ha/rok.3. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný, přičemž jím brojil proti celému rozsudku vyjma výroku pod bodem II/. Namítal nesplnění podmínek řízení na straně žalobce a nedostatečné prověření aktivní legitimace žalobce k podání žaloby, zejména ohledně náhrady za přičlenění týkající se pozemků v k. ú. , adresa, , které žalobce nabyl do svého vlastnictví až dne , datum, , tj. zcela mimo rozhodné období, za nějž požaduje předmětnou náhradu. Namítal nedostatečné zkoumání faktického nabytí vlastnictví žalobce k předmětným pozemkům, nabytí oprávnění žalobce k uplatnění nároků vztahujících se k užívání práva myslivosti u předmětných pozemků, a závěr o datu splatnosti náhrad za přičlenění, který byl chybně stanoven dnem , datum, . Dodal, že tento závěr byl učiněn dokonce v rozporu se samotnými tvrzeními žalobce uvedenými v jeho žalobě. Vytýkal okresnímu soudu, že rozhodl v předmětné věci zcela překvapivým způsobem, když i přes skutková zjištění, že žalobce nabyl předmětné pozemky v k. ú. , adresa, od své matky , jméno FO, až vk