21 Co 234/2025-123 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně od , datum, do , datum, částkou , částka, měsíčně a od , datum, částkou , částka, měsíčně, splatnou vždy do 15. kalendářního dne příslušného měsíce (výrok I), dlužné výživné za dobu od , datum, do , datum, se žalovanému nestanoví (výrok II) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).2. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání. Namítala, že se po složení maturity v roce 2024 navazujícím studiem angličtiny v denním, prezenčním studiu na jazykové škole v Brně od , datum, plnohodnotně připravuje na své budoucí povolání, resp. přijímací zkoušky na jí zvolené vysokoškolské studium , název, . Okresním soudem určené výživné je nedostačujícím jejím stávajícím měsíčním výdajům a potřebám. Žalovaný se s ní nestýká a nad rámec dobrovolně placeného výživného nijak nepřispívá. Z prodeje domu v SJM by měl získat cca , částka, . Od , datum, pak byla nově přijata ke studiu na , adresa, škole , název, v , adresa, ve formě prezenčního studia programu zdravotně sociální péče. Navrhla, aby krajský soud napadený rozsudek změnil tak, že žalovanému uloží jí platit výživné , částka, měsíčně od , datum, .3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl, aby krajský soud napadený rozsudek potvrdil (maximálně až od , datum, mu určil výživné jen , částka, ) a ztotožnil se s okresním soudem v jeho skutkových i právních závěrech. Zdůraznil, že se s žalovanou nestýká od , datum, pro její nezájem o něj, i jeho zdravotní stav. Při denním studiu cca 3 a ¼ hodiny by si mohla brigádně přivydělávat, což ale vždy odmítla pro nízkou odměnu. Pokud by studovala angličtinu v místě svého bydliště, resp. v , adresa, , byly by její životní náklady podstatně nižší. Na nezletilého syna , jméno FO, , nar. , datum, nyní sice platí výživné , částka, měsíčně, ale jen dle předběžně vykonatelného rozsudku soudu, proti němuž podal odvolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Peníze z prodeje domu v SJM plánuje použít na zajištění si bydlení, neboť jinou možnost bydlení nemá a nyní bydlí u bratra za , částka, měsíčně. Má příjmy jen z podnikání jako pokrývač, kde je ale omezen nejen klimaticky (nemůže pracovat v nevhodném ročním období a při nevhodném počasí), ale i zdravotně, neboť nesmí zvedat těžká břemena a v , datum, byl proto dokonce i v pracovní neschopnosti.4. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání je přípustná (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), projednal odvolání u jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.).5. Doplnil dokazování 1/ potvrzením o studiu ze dne , datum, , dle nějž je žalobkyně od , datum, do , datum, studentkou prvního ročníku 3 letého bakalářského studijního programu , název, v prezenční formě studia na , adresa, škole , název, v , adresa, , 2/ kupní smlouvou ze dne , datum, dle níž žalovaný prodal nemovitost v SJM (rodinný dům) a obdržel z ní část kupní ceny ve výši cca , částka, , 3/ rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , dle nějž bylo zatím nepravomocně uloženo žalovanému platit měsíční výživné na syna , jméno FO, , nar. , datum, , studujícího na střední škole, ve výši , částka, od , datum, a , částka, od , datum, (proti rozsudku žalovaný podal odvolání a krajský soud o něm bude rozhodovat pod sp. zn. , spisová značka, dne , datum, ) a 4/ výpisem z www.platy.cz, dle nějž v České republice 80% lidí v oboru pokrývač nebo klempíř má hrubý měsíční plat v rozmezí 28.000 až , částka, (10 % vydělává více a 10 % vydělává méně).6. Poté krajský soud přezkoumal napadený rozsudek v mezích, ve kterých se žalobkyně jako odvolatelka domáhala jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání shledal zčásti opodstatněné.7. V projednávané věci krajský soud zcela sdílí správné skutkové i právní závěry okresního soudu, na základě nichž žalobě jen částečně vyhověl za dobu od , datum, do , datum, . V tomto rozsahu může pro stručnost plně odkázat na přiléhavé a výstižné odůvodnění napadeného rozsudku (zejména v bodech 23 a 26) a jen k jeho doplnění a k odvolacím námitkám žalobkyně dodává následující.8. Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.9. Alimentace a vyživovací vztahy jsou projevem rodinné solidarity a zajišťují funkčnost rodiny samotné. Jedná se o zákonem uloženou povinnost pomoci druhému v materiálním slova smyslu tak, aby se neocitl ve stavu nouze a aby životní úroveň dítěte odpovídala jeho odůvodněným potřebám. Vyživovací povinnost rodičů k dětem je dána přímo ze zákona a trvá do té doby, pokud děti nejsou schopny se samy živit. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné oprávněného je jeho potřebnost (tzv. stav odkázanosti na výživu), resp. jak praví zákon, "neschopnost sám se živit". Zásadní podmínkou přiznání výživného je potřeba oprávněného, jeho neschopnost sám se o sebe – pokud jde o výživu – postarat. Samo kritérium neschopnosti sám se živit je třeba definovat tak, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje krýt jeho potřeby, anebo výnosy z majetku, který mu patří (event. jej spravuje), nedostačují pro úhradu jeho osobních potřeb.10. Vyživovací povinnost rodičů k dětem není podmíněna věkem, ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu (viz nález Ústavního soudu ze dne 24. 11. 2009 sp. zn. II. ÚS 2155/09).11. V případě rozhodování obecných soudů o vyživovací povinnosti je třeba přihlížet i k věku dítěte. Jakkoliv platí, že dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam, je odlišná situace u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje, a i podle právní úpravy zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče, a dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. Touto okolností může být i studium zletilého dítěte na střední škole. V tomto případě se však obecné soudy musí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze „prodlužovala mládí“. V konkrétním případě, kdy se nejedná o navazující studium, je tak třeba vážit, zda skutečně jde o racionální přípravu na budoucí povolání (tzn. např. zda na trhu práce je v daném regionu větší šance uplatnění pro absolventy dané střední školy než pro vyučené osoby); jaké byly důvody, aby zletilé dítě studovalo placenou soukromou střední školu a nikoliv podobně zaměřenou střední školu veřejnou (bezplatnou); zda aktuálně studovaná škola má odpovídající kvalitu (např. z hlediska uplatnění absolventů) a v neposlední řadě i to, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí, tedy zda nedosahuje nepřiměřeného množství absencí (rozumně vysvětlitelných a doložených) a zda dosažené studijní výsledky potvrzují jeho skutečný zájem o zvolený obor. Z hlediska úvah o výši výživného je pak namístě pečlivě posoudit rovněž to, jak velké časové nároky klade předmětné studium, tzn. zda např. vylučuje, aby vedle tohoto studia student pracoval alespoň příležitostně formou třeba brigád (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014 sp. zn. II. ÚS 2121/14 uveřejněný v jeho Sbírce nálezů a usnesení pod č. R 182/2014).12. Ve smyslu všech výše uvedených zákonných a judikaturních hledisek a v konkrétních skutkových poměrech této projednávané věci nelze napadenému rozsudku ničeho vytknout ohledně určení výživného za dobu od , datum, do , datum, . Krajský soud zcela souhlasí s okresním soudem i žalobkyní v tom, že ta se studiem angličtiny na jazykové škole v tomto období stále ještě připravovala na své budoucí povolání (snažila se smysluplně překlenout rok, kdy bezprostředně po složení maturity nebyla v roce , datum, přijata ke studiu na vysoké škole a znovu, úspěšně se o to pokusila v roce , datum, ). Jednalo se totiž z