21 Co 434/2025-1333 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že se zamítá žaloba ze dne 13. 4. 2022 o určení, že pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , město, (ke dni právní moci rozhodnutí , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, , tj. 15. 11. 2022), pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, , pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , název, , pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, jsou v zaniklém, ale dosud nevypořádaném společném jmění manželů žalobce a 1. žalované, a současně nejsou ve správě svěřenského fondu s názvem , název, IČO , IČO, (výrok I) a žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 1/ k rukám jejího zástupce 150 845 Kč a žalovanému 2/ 1 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Předně namítal, že žalovaná 1/ bez jeho vědomí po rozpadu manželství jednak založila svěřenský fond (v němž je správce její otec jako žalovaný 2/) a jednak do něj vložila sporné pozemky, tj. nemůže zde těžit ze svého protiprávního, absolutně neplatného jednání, spočívajícího v nepřípustném vyvedení majetku ze SJM. Dále namítal, že se o tom všem s určitostí dozvěděl nikoliv už , datum, , ale až v , datum, , kdy také včas uplatnil námitku relativní neplatnosti dle § 714 odst. 2 o. z. Konečně namítal, že i kdyby tuto námitku neplatnosti uplatnil pozdě, byla by zde námitka jejího promlčení vznesená žalovanou neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Navrhl proto, aby krajský soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, nebo jej zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.3. Žalovaná 1/ ve vyjádření k odvolání navrhla, aby krajský soud napadený rozsudek ve výroku I potvrdil a bezezbytku se s ním ztotožnila v jeho skutkových i právních závěrech. Ve výroku II však navrhla, aby krajský soud napadený rozsudek k odvolání žalobce ve vztahu jen k ní změnil tak, že jí přizná vyšší náhradu nákladů řízení před okresním soudem, Anonymizováno4. Žalovaný 2/ se k odvolání nevyjádřil a z účasti u odvolacího jednání se ze zdravotních důvodů omluvil, aniž by žádal o jeho odročení.5. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), projednal odvolání u jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.). Přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se žalobce jakožto odvolatel domáhal jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání neshledal opodstatněné.6. V projednávané věci krajský soud v zásadě bezezbytku sdílí jako správné skutkové i právní závěry okresního soudu, na základě nichž žalobu zamítl (a jež nemohou být pro žalobce nijak překvapivé, neboť jsou opřeny toliko o vypořádání se s argumentací všech účastníků vznesenou v průběhu řízení před ním). Může plně odkázat na přiléhavé a výstižné odůvodnění napadeného rozsudku s tím, že jen k jeho doplnění, mírnému upřesnění a k odvolacím námitkám žalobce dodává následující.7. Podstata daného sporu (napadeného rozsudku) tkví v tom, že žalovaná 1/ jako zakladatel (za trvání manželství od , datum, do , datum, ) dle § 1448 o. z. platně vložila sporné pozemky , název, ze dne , datum, , resp. , název, ze dne , datum, do tohoto svěřenského fondu, resp. žalovanému 2/ jako jeho správci, přičemž žalobce se o tom dozvěděl už dne , datum, , následně sice zahájil toto řízení dne , datum, (v němž žaloba byla doručena žalované 1/ dne , datum, a žalovanému 2/ dne , datum, ) a až v rámci žaloby vnesl námitku relativní neplatnosti popsaného jednání žalované dle § 714 odst. 2 o. z., jež je však k námitce obou žalovaných promlčena dle § 619 odst. 2 ve spojení s § 609, § 610 odst. 1 a § 646 o.z.8. Jestliže žalovaná 1/ ještě za manželství platně vložila pozemky do svěřenského fondu, nemohou tyto být (ale ani žádná jiná majetková hodnota s nimi či s fondem spojená) v zaniklém a dosud nevypořádaném SJM (jak tvrdí a domáhá se určení žalobce). Vznikem svěřenského fondu totiž vzniká svébytný právní a majetkový institut, který není osobou ani věcí, dochází tím k převodu vlastnického práva zakladatele k vyčleněnému majetku ve prospěch autonomního vlastnictví svěřenského fondu. K okamžiku jeho vzniku, tedy k okamžiku přijetí pověření ke správě svěřenského fondu nebo k okamžiku smrti zůstavitele, který je zakladatelem ve smyslu § 1451 o. z., ztrácí zakladatel vlastnické právo k vyčleněnému majetku s výjimkou toho majetku, u něhož zákon podmiňuje nabytí vlastnického práva jinou skutečností, než je sama smlouva o převodu vlastnického práva. Tato práva vykonává svěřenský správce, ale ani ten není vlastníkem svěřenského fondu, protože není ve smyslu § 1012 o. z. nadán vlastnickou svobodou. Svěřenský fond není právnickou osobou, nemá právní osobnost a nemůže vystupovat jako účastník řízení (procesní způsobilost je přiznána jen svěřeneckému správci). Je entitou bez právní subjektivity, která představuje autonomní majetek bez vlastníka vyčleněný zakladatelem k naplňování konkrétního účelu a spravovaný svěřenským správcem (viz už okresním soudem správně zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze 21. 3. 2024 sp. zn. 24 Cdo 1754/2022 nebo jeho další usnesení ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3033/2019 či ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 8 Tdo 906/2021 a srov. Pihera, V. in Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, výklad k § 1448 o. z.).9. V té souvislosti má krajský soud ve shodě s okresním soudem za to, že pro rozhodnutí sporu nebylo významné, zda se jednalo o pozemky v SJM (jak namítal žalobce) nebo ve výlučném vlastnictví žalované 1/, neboť v každém případě byly platně vloženy do svěřenského fondu. Jinak řečeno, pokud by se jednalo jen o pozemky ve výlučném vlastnictví žalované 1/, mohla je do svěřenského fondu vložit platně bez dalšího a pokud by se jednalo o pozemky v SJM, námitka žalobce o relativní neplatnosti takového vložení dle § 714 odst. 2 o. z. je promlčena.10. Otázka promlčení vznesení námitky relativní neplatnosti (zejména běh promlčecí doby 3 let žalobci) byla okresním soudem ve smyslu § 619 odst. 2 o. z. v zásadě správně posouzena z důvodů uvedených v bodech 23, 25, 35 až 56 odůvodnění napadeného rozsudku, na něž krajský soud plně odkazuje a mohl by je jen opakovat. Krajský soud zde může jen doplnit, že vznesení námitky relativní neplatnosti je hmotněprávním jednáním (§ 545 o. z.), pro nějž je významné nikoliv procesní zahájení tohoto řízení podáním žaloby k soudu, nýbrž až okamžik doručení žaloby každému z žalovaných (§ 570 odst. 1 o. z.), neboť teprve tímto okamžikem byla vůči nim námitka relativní neplatnosti vznesena (projev vůle o ní jim došel a mohli se s ním objektivně seznámit). I kdyby platilo, že ohledně této námitky relativní neplatnosti mezi žalobcem a žalovanou 1/ jakožto manžely promlčecí doba neběžela s odkazem na § 646 o. z. už od jednání opatrovnického soudu , datum, (uvažovaného okresním soudem), stejně by běžela nejpozději od právní moci rozvodu manželství , datum, . Řízení v této věci totiž bylo zahájeno , datum, a žaloba (která v sobě prvně obsahovala námitku relativní neplatnosti) byla doručena žalované 1/ dne , datum, a žalovanému dne 2/ dne , datum, , tj. oběma v každém případě po uplynutí 3 let od , datum, . V tomto směru tedy krajský soud mírně upřesňuje právní závěry okresního soudu uvedené v bodech 45, 48 a 52 odůvodnění napadeného rozsudku, což však na výsledku rozhodnutí projednávané věci ničeho nemění. Jinak však krajský soud plně souhlasí zejména s odůvodněním napadeného rozsudku v jeho bodech 49 a 52 ohledně posouzení otázky počátku běhu promlčení u možnosti vznést námitku promlčení i otázky prvního vznesení této námitky.11. Krajský soud nemohl přisvědčit žalobci v tom, že právní jednání žalované 1/ o vložení pozemků do svěřenského fondu je absolutně neplatné, neboť odporuje zákonu nebo je v rozporu s dobrými mravy, případně že je v rozporu s dobrými mravy námitka promlčení vznesená žalovanou 1/ ve vztahu k námitce relativní neplatnosti vznesené žalobcem. Dlouhodobě ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu totiž připouští, že právní jednání jednoho z manželů bez souhlasu druhého v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí dle § 714 odst. 2 o. z., je zásadně toliko relativně neplatné (nikoliv absolutně), a to např. i v případě převodu společných členských práv v bytovém družstvu bez vědomí a souhlasu druhého manžela – c