21 Co 71/2025-1611 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným (v pořadí druhým) rozsudkem okresní soud rozhodl, že se zamítá žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že zůstavitel , právnická osoba, , narozený , datum, , zemřelý , datum, , byl ke dni své smrti podílovým spoluvlastníkem ideálních tří čtvrtin pozemků p. č. , číslo, /, číslo, , p. č. , číslo, /, číslo, , p. č. , číslo, /, číslo, , p. č. , číslo, /, číslo, , p. č. , číslo, /, číslo, a p. č. , číslo, , vše nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ pro obec a katastrální území , adresa, (výrok I), žalobkyně je povinna nahradit žalovanému 1/ na nákladech řízení částku , částka, a žalovanému 2/ na nákladech řízení částku , částka, , to vždy k rukám advokátky , Jméno advokátky A, do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok II), žalovaní 3/ a 4/ nemají právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok IV).2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že zůstavitel jako dárce (otec) uzavřel s původní žalovanou 1/ , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelou , datum, jako obdarovanou (svojí dcerou, jejíž procesní nástupci jsou žalovaní 1/ a 2/) dne , datum, darovací smlouvu ke všem sporným nemovitostem (s právními účinky vkladu ke dni , datum, ), kterou sepsala , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka, se sídlem v , adresa, a v níž potvrdila, že oba smlouvu před ní v jejím sídle podepsali. Prvotní informace o uzavření darovací smlouvy sdělil zůstavitel jmenované advokátce sám a další pokyny jí sdělila původní žalovaná 1/. Smlouva byla zůstavitelem podepsána dne , datum, v Nemocnici v , adresa, , kde byl z důvodu onemocnění rakovinou hospitalizován, jen za přítomnosti jmenované advokátky a jejího zaměstnance , jméno FO, . Zůstavitel současně s ní podepsal i závěť a plnou moc jmenované advokátce pro své zastupování v řízení před katastrálním úřadem ohledně vkladu vlastnického práva dle darovací smlouvy. Původní žalovaná 1/ u podpisu smlouvy zůstavitelem nebyla a podepsala ji až později, ještě ale téhož dne v sídle jmenované advokátky, která smlouvu druhý den poslala na katastrální úřad.3. Podle opakovaného výslechu jmenované advokátky bylo před podpisem darovací smlouvy mezi zůstavitelem a původní žalovanou 1/ dohodnuto, že nejprve smlouvu podepíše zůstavitel, pak původní žalovaná 1/ a pak bude advokátkou předložena katastrálnímu úřadu, tj. zůstavitel už nebude zpětně vyrozumíván o tom, že po něm i původní žalovaná 1/ smlouvu podepsala. Zůstavitel byl totiž jejím mimořádným klientem, který restituoval rozsáhlý majetek a veškeré jeho záležitosti s tím spojené pro něj vždy realizovala právě na základě předchozích pokynů původní žalované 1/, kdy vyhotovila potřebné listiny, které pak on jen podepsal. Takto postupovala i při sepisu darovací smlouvy, plné moci a závěti, kdy jí pokyn zůstavitele primárně sdělila původní žalovaná , právnická osoba, zcela shodně, jen s postupným upřesněním vypověděla jmenovaná advokátka (čl. 305, 369 a naposledy 1552 spisu) i původní žalovaná 1/ (čl. 307 a 371 spisu) nejen před policií, ale i u jednání okresního soudu. Zde navíc původní žalovaná 1/ dodala, že se poté, co sama smlouvu podepsala, s otcem o této záležitosti již nikdy nebavila, byť se i pak spolu ještě několikrát viděli. V tomto smyslu shodně vypověděla naposledy i jmenovaná advokátka, že zůstavitel podpisem darovací smlouvy další proces jejího uzavření „pouští z hlavy“ s tím, že se pro něj jedná o vyřízenou záležitost, s pokynem „doktorko, vyřiďte to“. Podle znaleckých posudků zůstavitel v době podpisu závěti, resp. smlouvy měl zachovány schopnosti rozpoznávací a ovládací tak, že byl schopen posoudit význam svého souhlasu s nimi, resp. podpisu.4. Po právní stránce okresní soud shledal naléhavý právní zájem žalobkyně na podané určovací žalobě dle § 80 písm. c/ o. s. ř., neboť se jedná o majetek, který by mohl patřit do dědického řízení vedeného po zůstaviteli u okresního soudu pod sp.zn. , spisová značka, , jehož okruh účastníků je stejný. Věc dále posuzoval dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do , datum, (obč. zák.). Dospěl k závěru, že účinnost přijetí návrhu zůstavitele na uzavření darovací smlouvy byla jejími stranami odlišně sjednána už jen ke dni jeho podpisu původní žalovanou 1/ po předchozím podpisu zůstavitele, přičemž zůstavitel zmocnil advokátku k převzetí podepsané smlouvy původní žalovanou 1/. Tím byl dodržen kontraktační proces upravený v § 43c odst. 2 ve spojení s § 44 odst. 1 obč. zák. a došlo k uzavření platné darovací smlouvy. Žalobu proto zamítl a rozhodl o nákladech řízení.5. Proti rozsudku podali odvolání jednak žalobkyně především do jeho výroku I a jednak žalovaní 1/ a 2/ jen do jeho výroku II.6. Žalobkyně v odvolání namítala, že darovací smlouva ve smyslu § 43c odst. 2 a § 44 odst. 1 obč. zák. vůbec nevznikla, neboť jejími stranami nebyla sjednána ani ústně, tím spíše pak písemně, účinnost přijetí návrhu na uzavření darovací smlouvy odlišně od právě citovaných ustanovení. Taková dohoda nebyla součástí písemného znění darovací smlouvy, ani jinak nebyla uzavřena v písemné formě a nebylo prokázáno ani její uzavření jen v ústní formě. Navrhla proto, aby krajský soud napadený rozsudek změnil tak, že určovací žalobě ohledně nemovitostí vyhoví.7. Žalovaní 1/ a 2/ v odvolání namítali, že na základě výroku III rozsudku krajského soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, zaplatili České republice na účet Okresního soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř., a to každý , částka, (za znalečné a svědečné). Protože ale právě citovaný rozsudek krajského soudu byl v celém rozsahu zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , mělo by nyní být uloženo procesně neúspěšné žalobkyni jim i tyto náklady nahradit. Navrhli proto, aby krajský soud v tomto smyslu výrok II napadeného rozsudku změnil.8. Ve vyjádření k odvolání žalobkyně navrhli žalovaní 1/ a 2/, aby krajský soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný a ztotožnili se s okresním soudem v jeho skutkových i právních závěrech. Zdůraznili, že podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, dohoda o odlišné účinnosti přijetí návrhu na uzavření darovací smlouvy může být sjednána i jen v ústní formě.9. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání je v obou případech přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a je podáno vždy osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), projednal odvolání u jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.). Přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se odvolatelé domáhali jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Žádné odvolání neshledal opodstatněné.10. V projednávané věci krajský soud zcela sdílí správné skutkové i právní závěry okresního soudu, na základě nichž napadeným rozsudkem určovací žalobu ohledně sporných nemovitostí zamítl jako nedůvodnou. Může plně odkázat na jeho přiléhavé odůvodnění (zejména v bodech12, 16, 19, 20 a 25) a jen k jeho doplnění, upřesnění a k odvolacím námitkám žalobkyně dodává následující.11. V projednávané věci byl okresní i krajský soud ve smyslu § 243g odst. 1 ve spojení s § 226 odst. 1 o.s.ř. vázán právním názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, (jímž byl zrušen předchozí, v pořadí třetí rozsudek krajského soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ). V něm Nejvyšší soud jako soud dovolací předně dospěl k závěru, že právní závěry přijaté v jeho rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , uveřejněném v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. , číslo, se vztahují i na smlouvy, u níž projevy účastníků musí být na téže listině dle § 46 odst. 2 věty druhé obč. zák. (tedy i smlouvu darovací), tj. že i u nich účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy dle dispozitivních ustanovení § 43c odst. 2 a § 44 odst. 1 obč. zák. může být dohodou stran určena k jinému okamžiku, než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět navrhovateli (viz. bod 47 odůvodnění).12. Dále v něm Nejvyšší soud dospěl k závěru, že uzavření takové dohody o odlišné účinnosti přijetí návrhu na uzavření písemné darovací smlouvy může být i jen ústní či konkludentní, neboť zákon nevymezuje povinnost doručit zpětně písemné prohlášení obláta o přijetí návrhu na uzavření smlouvy oferentovi (viz výslovně bod 38, 50 a 51 odůvodnění). Na tomto místě je proto nedůvodná první odvolací námitka žalobkyně v tom, že uzavření takové dohody muselo být výlučně a jen v písemné formě, neboť zákon zde nestanoví povinnost, v jaké formě (ústně, písemně či konkludentně) je nutno doručit zpětně písemné prohlášení obláta o přijetí návrhu na uzavření smlouvy oferentovi.13. V té souvislosti pak byl okresní soud dále ve smy