23 Co 289/2025-44 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora uvedeným rozsudkem pro uznání okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 53.200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 53.500 Kč od , datum, do zaplacení (výrok I) a nahradit žalobci k rukám jeho zástupce , Jméno advokáta, náklady řízení ve výši 13.635 Kč (výrok II).2. Okresní soud rozhodoval o požadavku žalobce na zaplacení částky 53.500 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne , datum, . Dle čl. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobci v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. V čl. 3.1 smlouvy bylo sjednáno, že žalobce má nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den jeho čerpání, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobce požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru, a to ve výši 21.000 Kč.3. Žalobce dále tvrdil, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.nazivnost.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalobce následně provedl lustraci dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Verifikační platbou ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobce žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal žalobci žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo , tel. číslo, účelem legitimace při uzavírání smlouvy. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Žalobce úvěr žalovanému vyplatil dne , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, . Do dne podání žaloby žalovaný poskytnutý úvěr neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínka právním zástupcem žalobce odeslanou dne , datum, .4. Žalobce tak požadoval po žalovaném zaplacení pohledávky skládající se z jistiny 30.000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 21.000 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 2.500 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení z žalované částky jdoucí od , datum, .5. Okresní soud vydal dne , datum, , pod č.j. , č. účtu, -, Anonymizováno, elektronický platební rozkaz a žalovaného vyzval, aby se pro případ podání odporu ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu k žalobě písemně vyjádřil. Žalovaného poučil, že pokud se bez vážného důvodu včas nevyjádří ani nesdělí jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že uplatněný nárok uznává a rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 114b o. s. ř.).6. Dne , datum, byly do vlastních rukou žalovaného doručeny žaloba a elektronický platební rozkaz. Žalovaný podal dne , datum, proti shora uvedenému elektronickému platebnímu rozkazu odpor, k žalobě se nevyjádřil.7. Okresní soud poté rozhodl o požadavku žalobce rozsudkem pro uznání (§ 153 odst. 1, 3 ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř.) a uložil žalovanému zaplatit dluh ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve výši 53.500 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 2395, § 2048, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.).8. Procesně úspěšnému žalobci přiznal soud prvého stupně právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v částce 13.665 Kč, které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku 2.140 Kč, v odměně advokáta 2,5 x 3 260 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, sepis žaloby a jednoduchou předžalobní výzvu), v paušální náhradě hotových výdajů advokáta 3 x 450 Kč (§ 13 vyhl. odst. 4 č. 177/1996 Sb.) a v dani z přidané hodnoty.9. Rozsudek okresního soudu napadl odvoláním žalovaný. Namítal, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání dle § 153a o. s. ř. Uvedl, že se k žalobě nemohl vyjádřit z vážných důvodů, konkrétně z důvodu nemoci a neporozumění právním důsledkům. Zároveň žalovaný zpochybňoval důvodnost žaloby, kdy poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 21.000 Kč je nepřiměřený, odporující dobrým mravům. Stejně tak smluvní pokuta. V průběhu odvolacího jednání žalovaný uvedl, že důvodem, proč nebyl schopen se vyjádřit ve stanovené lhůtě, byly vážné rodinné důvody, konkrétně péče o , podezřelý výraz, , což ho tak časově zaneprázdnilo, že nebyl schopen poslat soudu vyjádření. Je připraven soudu předložit lékařské zprávy o potížích otce, včetně jeho hospitalizace, která byla někdy na , datum, . Soud by tak měl přihlédnout k jeho složité situaci, ve které se ocitl na , datum, . Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení.10. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Žalovaný byl řádně poučen o možnosti vydání rozsudku pro uznání ve výzvě soudu. Lhůta k podání vyjádření uplynula marně. Žalovaný měl dostatek času k vyjádření a jeho tvrzení žalovaného o údajné nemoci nejsou doložena. Byly tak splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle § 114b o. s. ř.11. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle § 212a odst. 4 z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.12. V souzené věci okresní soud vyhověl návrhu na žalobce, vydal dne , datum, , pod č.j. , č. účtu, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, elektronický platební rozkaz (kterým žalovanému uložil, aby do 15 dnů od jeho doručení zaplatil částku 53.500 Kč s příslušenstvím nebo podal odpor) a jeho součástí učinil výzvu dle § 114b odst. 1 o. s. ř., ve které žalovanému v případě podání odporu uložil, aby se k žalobě vyjádřil. Výzva měla zákonem požadované náležitosti, včetně poučení dle § 114b odst. 5 o. s. ř. o tom, že pokud se žalovaný ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu nevyjádří a ani ve stejné lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok uznává. Elektronický platební rozkaz se žalobou byly žalovanému doručeny do vlastních rukou dne , datum, . Lhůta k podání odporu běžela do , datum, a lhůta k vyjádření do , datum, . Žalovaný podal dne , datum, proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor, ve věci se však nevyjádřil.13. Okresní soud tak dospěl ke správnému závěru, že uplynutím lhůty k vyjádření dne , datum, nastala pro absenci vyjádření žalovaného fikce uznání nároku dle § 114b odst. 5 o. s. ř. a ve věci tak správně dne , datum, rozhodl rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 3 o. s. ř.14. Žalovaný žádné vyjádření nepodal, svá tvrzení o důvodu, proč se nevyjádřil uplatnil až v odvolání a tento důvod v odvolacím řízení ještě změnil. Nejprve v písemném odvolání tvrdil, že mu ve včasném vyjádření bránila jeho nemoc. Následně při odvolacím jednání uvedl, že se nemohl vyjádřit pro zdravotní stav svého otce. Žalovaný ale tvrzený důvod nesdělil ve lhůtě stanovené pro podání vyjádření (učinil tak až v odvolání). Pokud žalovaný tvrdí, že důvodem absence jeho vyjádření byla , podezřelý výraz, , tak nešlo o takový důvod, který mu zabránil, aby soudu byť jen sdělil, že u něj takový vážný důvod nastal (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky v Brně ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21Cdo 1951/2004, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21/2006).15. Okresní soud tak postupoval správně, pokud dovodil, že nastala fikce uznání nároku (§ 114b odst. 5 o.s.ř.) a po marném uplynutí lhůty rozhodl o nároku žalobce na zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru, včetně požadované smluvní pokuty a zákonných úroků z prodlení (dle § 2395, § 2048, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o.s.ř.).16. Vzhledem k výše uvedenému dospěl odvolací soud k závěru, že rozsudek okresního soudu je věcně správný, a proto jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil.17. Úspěšnému žalobci přiznal odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, spočívajících v odměně za zastupování advokátem ve výši 3.260 Kč (§ 7 odst. 1 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za vyjádření k odvolání), v paušální náhradě hotových výdajů 450 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a v dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tak náklady odvolacího řízení činí 4.489 Kč, žalovaný je povinen je nahradit žalobci k rukám jeho advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.