23 Co 431/2024-554 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl návrh žalobkyně na určení, že pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba – budova č.p. , Anonymizováno, , v obci a katastrálním území , adresa, , je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, a to u každého z nich ideální , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vzhledem k celku (výrok I). Současně uložil žalobkyni nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II).2. Rozhodoval o návrhu žalobkyně na požadované určení vlastnického práva k nemovitostem. Ta se původně domáhala určení, že tyto nemovitosti, tj. pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , ale vedle toho ještě pozemek p. č. st. , Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, , jehož součástí je stavba – budova bez č.p./č.e. – , Anonymizováno, , náleží do zaniklého společného jmění účastníků. Následně ale bylo ke zpětvzetí žalobkyně usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , řízení zastaveno v části týkající se určení vlastnického práva k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova , Anonymizováno, . Posléze usnesením ze dne , datum, , vyhlášeném při jednání okresního soudu, byla připuštěna změna žaloby, aby soud rozhodl o určení spoluvlastnického práva účastníků, tak jak o něm okresní soud nakonec rozhodoval.3. Žalobkyně tvrdila, že účastníci jsou bývalí manželé a za trvání manželství si pořídili rozsáhlý majetek včetně nemovitých věcí. Předmětné nemovitosti jsou v katastru nemovitostí zapsány jako vlastnictví žalovaného, přestože je nabyli manželé za trvání manželství do jejich společného jmění.4. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a tvrdil, že při nabytí předmětných nemovitostí byli účastníci manželé jen krátce, žalobkyně byla na mateřské dovolené s jejich synem a žádný majetek nevlastnila. Proti tomu měl žalovaný finanční prostředky za práci v tehdejší , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vykonávanou před uzavřením manželství, a za tyto své výlučné finanční prostředky předmětné nemovitosti koupil, čehož si byla žalobkyně od počátku vědoma. Proto dala souhlas k tomu, aby tato skutečnost byla uvedena v kupní smlouvě, kterou podepsala.5. Okresní soud podle § 80 o.s.ř. zjišťoval, zda má žalobkyně na projednání dané věci naléhavý právní zájem. Dovodil, že předmětné nemovitosti nejsou předmětem sporu o vypořádání zaniklého společného jmění účastníků a od doby rozvodu jejich manželství uplynulo více jak , Anonymizováno, let. Došlo tak k naplnění zásady stejných podílů účastníků na nemovitosti ve smyslu § 741 písm. b/ občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále také jen o.z.), dříve dle § 149 odst. 4 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále také jen obč. zák.). Za dané situace soud prvého stupně uzavřel, že ke dni jeho rozhodování je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na podané žalobě, aby mohlo dojít k případnému souladu zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí s jím tvrzeným stavem.6. Okresní soud vyšel ze zjištění, že manželství účastníků trvalo od roku , Anonymizováno, do roku , Anonymizováno, , kdy zaniklo rozvodem. Dne , datum, byla mezi svědkem , jméno FO, a žalovaným uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byly předmětné nemovitosti za kupní cenu , částka, . Žalobkyně, jako bývalá manželka kupujícího žalovaného, v kupní smlouvě prohlásila, že její manžel kupuje nemovitosti ze svých vlastních finančních prostředků, a tudíž souhlasí s tím, že nemovitosti nebudou patřit do bezpodílového spoluvlastnictví manželů (dále také jen BSM). Kupní smlouvu podepsali účastníci a svědek , jméno FO, před pověřenou pracovnicí , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky v , adresa, . Vklad vlastnického práva žalovaného byl zapsán do katastru nemovitostí dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, . Pravost podpisu žalobkyně na kupní smlouvě a v ověřovací knize notářky , tituly před jménem, , jméno FO, byla zjištěna znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru a odvětví písmoznalectví, specializace zkoumání ručního písma, ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ve znění doplňku znaleckého posudku ze dne , datum, . Prodávající svědek , jméno FO, prodával předmětné nemovitosti žalovanému, kupní cena byla zaplacena uložením peněžních prostředků do úschovy u advokáta žalovaného, , tituly před jménem, , jméno FO, , kde byly deponovány do doby, než jimi byla zaplacena kupní cena za nemovitost ve , Anonymizováno, , do níž se svědek , jméno FO, s manželkou chtěli přestěhovat po prodeji předmětných nemovitostí žalovanému. Ten požadoval po svědkovi, aby mu dal před prodejem předmětných nemovitostí vědět dopředu alespoň tři dny, aby mohl dojet do , Anonymizováno, pro peníze, které tam měl uloženy. Pro ně jel žalovaný před koupí předmětných nemovitostí spolu se svědkem , jméno FO, .7. Zjištěné skutečnosti okresní soud posoudil ve smyslu § 3028 odst. 2 o.z. podle § 143 odst. 1 obč. zák. ve znění účinném do 31. 7. 1998, podle něhož v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží k osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství, anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.8. Dále vyšel ze stanoviska občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR, Cpj 86/71, ze dne , datum, , publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 42/1972, v němž Nejvyšší soud vyložil ustanovení občanského zákoníku o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů a dovodil, že i za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. zůstala zachována možnost nabýt majetek manželem do výlučného vlastnictví i za trvání BSM, kdy předmět společného jmění manželů netvoří ani majetek, který jeden z manželů nabyl transformací za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví; v tomto směru platná právní úprava správně převzala stanovisko obecně sdílené soudné praxí.9. Dále soud prvého stupně vyložil, že ačkoliv občanský zákoník č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do , datum, neobsahoval obdobu pozdějšího ust. § 144, podle něhož pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů, přesto je nutno takové pravidlo dovodit i pro výklad tehdejšího znění zákona.10. Zjištěné skutečnosti okresní soud posoudil i podle § 588 obč. zák., podle něhož z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou kupní cenu.11. Na základě tohoto hodnocení dospěl soud prvého stupně k právnímu závěru, že žaloba není důvodná. Mezi svědkem , jméno FO, a žalovaným došlo k uzavření kupní smlouvy, ta obsahuje podstatné náležitosti pro kupní smlouvu, tj. dohodu na předmětu koupě kupní ceně, a stala se i nabývacím titulem pro následné vkladové řízení u příslušnému katastrálním úřadu, přičemž k nabytí předmětných nemovitostí došlo z výlučných finančních prostředků žalovaného. Proto se také nestaly součástí BSM (později jejich společného jmění, dále také jen SJM) účastníků. Žalovanému se tak podařilo prokázat, že se v případě předmětných nemovitostí jedná o výjimku ze souboru SJM. Proto okresní soud žalobu zamítnul.12. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na jejich náhradu.13. Následně okresní soud doplňujícím usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , uložil žalobkyni povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, náklady ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Učinil tak podle § 166 o.s.ř. a vyložil, že v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a výslechem svědka , jméno FO, vzniklo podle § 148 odst. 1 o.s.ř. státu právo na náhradu nákladů řízení, které nesl. Jsou tvořeny celkovou částkou , částka, skládající se z nekrytého znalečného ve výši , částka, (znalci přiznané znalečné podle usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve výši , částka, mínus žalobkyní zaplacená záloha , částka, ), znalečného ve výši , částka, podle usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dále znalečného ve výši , částka, podle usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a svědečného ve výši , částka, podle usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Soud prvého stupně vysvětlil, že to byla žalobkyně, která nebyla ve věci úspěšná, a současně u ní nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto má vůči ní stát právo na náhradu těchto nákladů řízení, které platil.14. Rozs