25 Co 132/2025-66 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud jako soud prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) žalované uložil souhlasit s vydáním předmětu úschovy – částky ve výši , částka, vedené u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (výrok I). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).2. Soud prvního stupně zjistil, že skutkový děj se vměstnal do relativně krátkého časového úseku, kdy žalobce na kryptoměnové burze Binance nabídl k prodeji , částka, USDT za částku , částka, a , částka, USDT za částku 70 000 Kč. Dne , datum, byly na jeho běžný účet č. , č. účtu, , zřízený u , právnická osoba, připsány peněžité prostředky od neznámého převodce ve výši , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, , celkem , částka, . V reakci na to byla ze žalobcova účtu na kryptoměnové burze Binance odepsána jeho kryptoměna ve výši , částka, USDT; jako kupující vystupoval v této transakci , jméno FO, .3. Dne , datum, kolem 17:00 hod kontaktoval žalovanou na chatu v mobilní aplikaci Vinted neznámý člověk, který se vydával za kupujícího inzerovaného zboží. Ten žalovanou podvodně přiměl k tomu, aby vyplnila přihlašovací údaje k jejímu bankovnímu účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, , čímž získal přístup k tomuto účtu, požádal o poskytnutí úvěru v částce , částka, a takto získané peněžité prostředky odčerpal na bankovní účty vedené u různých společností. Z této sumy odešlo na žalobcův shora uvedený běžný účet dne , datum, celkem , částka, .4. Příslušný policejní orgán Policie České republiky (Krajské ředitelství Policie Královéhradeckého kraje, územní odbor, oddělení hospodářské kriminality, , adresa, ) usnesením ze dne , datum, č. j. , číslo jednací, uložil podle § 80 odst. 1 t. ř. oněch , částka, zajištěných na běžném účtu č. , č. účtu, , majitel účtu žalobce, do úschovy Okresního soudu v , adresa, . Usnesením Okresního státního zastupitelství v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, byla žalobcova stížnost proti usnesení policejního orgánu o uložení , částka, do soudní úschovy zamítnuta.5. Žalobce coby příjemce v podání ze dne , datum, požádal Okresní soud v , adresa, o vydání předmětu úschovy ze soudní úschovy. Oslovený soud v přípise ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, žalobci k jeho žádosti sdělil, že žalovaná v pozici přihlašovatelky nedala souhlas k vydání předmětu úschovy. Soud dal žalobci poučení, že souhlas žalované lze nahradit toliko pravomocným rozsudkem v řízení o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy (§ 299 z. ř. s.) a vyzval jej, aby do 15 dnů od doručení tohoto přípisu podal žalobu na nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy. Zmíněný přípis (výzva) byla žalobci doručena , datum, a žalobce ve stanovené lhůtě podal dne , datum, žalobu.6. Soud prvního stupně na základě takto zjištěného skutkového stavu věci uzavřel, že na žalobcův účet byly sice peněžní prostředky připsány bez vědomí / vůle žalované, účastníci nebyli v žádném právním vztahu, žalobce neposkytl žalované žádné protiplnění, nicméně žalobce byl ve smyslu ustanovení § 1109 písm. e) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) ke všem okolnostem v dobré víře, že druhá strana převedla vlastnické právo k peněžním prostředkům na základě řádného titulu. Zohlednil časovou a věcnou souvztažnost mezi nabídkou a prodejem kryptoměny na kryptoměnové burze Binance ze strany žalobce za cenu v úhrnné výši , částka, a následným převodem téže částky na jeho účet. Soud prvního stupně kladl důraz na ochranu principu důvěry, na jehož základě funguje společnost v případě prokázání, že peněžní prostředky byly nabity v dobré víře bankovním převodem jako plnění na existující pohledávku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).7. Proti rozsudku se odvolali žalobce i žalovaná.8. Žalovaná brojila vůči výroku rozsudku o věci samé pod bodem I. Konstatovala pouze to, jak soud prvního stupně rozhodl a že právě proti jeho výroku pod bodem I podává odvolání.9. Soud prvního stupně usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, žalovanou vyzval, aby do tří dnů od doručení usnesení doplnila odvolání o zákonem předepsané náležitosti, zejména pak o odvolací důvod, to znamená, aby uvedla, čím konkrétně spatřuje správnost napadeného rozsudku či postupu soudu prvního stupně, dále pak o odvolací návrh (§ 205 odst.1 o. s. ř.). Poskytl ji poučení, že nebude-li odvolání i přes tuto výzvu doplněno, podstupuje žalovaná riziko, že její odvolání bude odmítnuto (§ 43 odst. 2, § 211 o. s. ř.).10. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) žalovanou v rámci předvolání k jednání na den , datum, upozornil, že dosud neuposlechla shora uvedené výzvy soudu prvního stupně k doplnění odvolání. Žalovaná (prostřednictvím své advokátky) ani poté odvolání nedoplnila a k jednání před odvolacím soudem konanému , datum, se ani ona, ani její advokátka nedostavily.11. Žalobce napadl svým odvoláním nákladový výrok rozsudku pod bodem II. Zaujal stanovisko, že v souzené věci nelze aplikovat zmírňovací (moderační) právo soudu ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř., jak to učinil soud prvního stupně. Přednesl, že nebýt nesouhlasu žalované s vydáním předmětu úschovy žalobci, nedošlo by k této soudní při. Žalobci pak na základě výzvy soudu prvního stupně ze dne , datum, (viz shora) nezbylo nic jiného než podat návrh na zahájení řízení o nahrazení projevu vůle s vydáním předmětu úschovy, během něhož jako laik vynaložil náklady na poskytnutí placené právní pomoci ze strany advokáta. Žádal, aby napadený rozsudek bylo v odvolání dotčené části změněn tak, že mu bude přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu.12. Odvolací soud nejprve zvažoval otázku ryze procesního charakteru, a to sice to, zda i přes neúplnost odvolání žalované lze v odvolacím řízení pokračovat. Uzavřel, že i přes mizivou procesní aktivitu žalované, resp. v prvé řadě její právní zástupkyně (advokátky) je namístě odvolání věcně projednat, přičemž záchytné body obrany žalované lze čerpat z jejího stručného vyjádření k žalobě ze dne , datum, .13. Podle § 299 odst. 1 z. ř. s. byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.14. Podle § 1109 písm. e) o. z. vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo při obchodu s investičním nástrojem, celým papírem nebo listinou vystaveným na doručitele.15. Odepřela-li žalovaná jakožto přihlašovatelka souhlas s vydáním předmětu úschovy, využil žalobce coby příjemce zákonné možnosti podat žalobu na nahrazení projevu vůle žalované – souhlasu s vydáním předmětu úschovy (§ 299 odst. 1 z. ř. s.). Žalobce byl nadto vyzván k podání žaloby i přímo soudem prvního stupně v přípise ze dne , datum, (viz shora).16. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že žalobci se podařilo prokázat, že je z pohledu hmotného práva nositelem uplatněného práva ve smyslu shora citovaného ustanovení § 1109 písm. e) o. z. Šlo tu o případ nabytí vlastnického práva od neoprávněného.17. Předně se jednalo o peněžité prostředky, tj. o věci druhově určené, jež nejsou zapsány ve veřejném seznamu.18. Žalobce splnil i další podmínku předjímanou ve shora citovaném ustanovení § 1109 o. z. spočívající v dobré víře. Obecně přitom platí, že dobrá víra se předpokládá (viz § 7 o. z.), ale je tu samozřejmě zákonný korektiv „ke všem okolnostem“. Dobrá víra není jen kategorií subjektivní, kdy hraje roli vnitřní přesvědčení jednající osoby, ovšem takové přesvědčení musí pramenit z objektivních skutečností konkrétního případu. Soud prvního stupně správně podtrhl časovou a věcnou souslednost, kdy žalobce nabídl kryptoměnu USDT k prodeji na kryptoburze Binance v aktuální hodnotě , částka, , načež na jeho účet u peněžního ústavu bylo převedeno právě oněch , částka, z účtu neoznačeného majitele. Žalobce tak mohl oprávněně předpokládat, že přijaté peněžité prostředky ve výši , částka, představovaly protiplnění za prodej kryptoměny na kryptoburze. Žalovaná případné podvodné jednání žalobce netvrdila, ani v tomto směru nenabídla žádné důkazy.19. S obranou žalované, že peněžní prostředky složené na bankovním účtu nejsou ve vlastnictví jeho majitele, nýbrž peněžního ústavu (banky), zatímco majiteli svědčí toliko obligační právo (vůči bance) na výplatu, lze v obecné rovině souhlasit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2021 sp. zn. 23 Cdo 3320/2020, uveřejněný pod číslem 49/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhodl-li orgán činný v trestním řízení podle § 80 odst. 1 t. ř. o tom, že věc, která mu byla podle § 78 t. ř. vydána nebo kterou podle § 79 t. ř. odňal, se ukládá do úschovy, neboť je tu pochybnost, zda má být vrácena tomu, kdo j