25 Co 74/2025-255 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu o určení, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, dle geometrického plánu č. , hodnota, vypracovaného společností , právnická osoba, , přičemž každý je vlastníkem ideálního podílu o velikosti ½ a že jsou spoluvlastníky pozemku p. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, , přičemž každý je vlastníkem ideálního podílu o velikosti ½ (výrok I). Žalobcům uložil povinnost společně a nerozdílně uhradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného (výrok II).2. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že jsou spoluvlastníky pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, v obci , adresa, dle přiloženého geometrického plánu č. , hodnota, vypracovaného společností , právnická osoba, , přičemž každý je vlastníkem ideální ½ podílu a dále, že jsou spoluvlastníky pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, v obci , adresa, , přičemž každý je vlastníkem ideální ½ podílu. Tvrdili, že žalovaný je dle katastru nemovitostí vlastníkem pozemků p. č. , číslo, , p. č. , číslo, a p. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, . Žalobkyně č. , hodnota, je dle katastru nemovitostí vlastníkem pozemků p. č. , číslo, a p. č. , číslo, a stavby stojící na pozemcích p. č. , číslo, a p. č. , číslo, ve stejném katastrálním území zapsaných na LV č. , hodnota, . Žalobci nabyli pozemek p. č. , číslo, a pozemek p. č. , číslo, (tehdy součást pozemku p. č. , číslo, ), včetně stavby nacházející se na pozemcích p. č. , hodnota, a p. č. , číslo, (dále jen „chata“) kupní smlouvou uzavřenou dne , datum, mezi nimi a manželi , jméno FO, a , jméno FO, . Společně s pozemkem p. č. , číslo, , v podobě, v jaké byl dne , datum, , se žalobci ujali i držby části pozemků p. č. , číslo, a p. č. , číslo, , jak jsou vyznačeny na geometrickém plánu č. , hodnota, (dále jen „přiložený GP “) jako pozemek p. č. , číslo, a pozemek p. č. , číslo, . Pozemek p. č. , číslo, totiž těsně přiléhá chatě a tvoří s ní funkční celek, jakousi „zahradu“ či „dvorek“ okolo chaty. Až na pozemcích p. č. , číslo, a p. č. , číslo, (mimo pozemek p. č. , číslo, ) začínal lesní porost, který byl z velké části odstraněn až nedávno v souvislosti s kůrovcovou kalamitou, a pouze v této části, pokryté lesním porostem, je držel žalovaný. Okolí chaty až po lesní porost a pozemek, na němž se chata nachází, vždy měl v držbě vlastník chaty. To je patrné i ze samotného pozemku p. č. , číslo, , kdy tento je k nerozeznání od pozemku p. č. , číslo, , kdy neexistuje žádná patrná hranice mezi těmito pozemky, naopak je zjevné, že byly odnepaměti užívány spolu. Na pozemku p. č. , číslo, dokonce stojí část chaty. Žalobci nemohli, přinejmenším v době před účinností zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, tedy před , datum, , vědět, že hranice pozemku, tak jak byla vyznačena na katastrální mapě, neprobíhá po hranici lesního porostu, ale až dále od něj, dokonce prochází chatou, kterou zakoupili. Byli tak v dobré víře, že veškeré pozemky, které užívají, jsou v jejich vlastnictví, když od svých právních předchůdců zakoupili chatu i s pozemky, které tvoří s chatou funkční celek. Poblíž severního rohu pozemků p. č. , číslo, a p. č. , číslo, se navíc nacházel dřevěný přístřešek, garáž, též ve vlastnictví vlastníka chaty a přilehlých pozemků a tvořil součást onoho funkčního celku. O tom, že pozemky byly odnepaměti užívány spolu, svědčí i skutečnost, že až na hranici pozemků p. č. , číslo, a pozemků p. č. , číslo, a p. č. , číslo, , tedy přesně na hranici tehdejšího lesního porostu, existoval přinejmenším v 80. letech 20. století dřevěný plot, který tyto pozemky odděloval. Pozemek p. č. , číslo, byl žalobci užíván tak, že na něm bylo umístěno „posezení“ sestávající z laviček a stolu. V 80. letech jej v užívali i potomci žalobců, , Jméno žalobce B, a , jméno FO, , kteří v té době byli v dětském věku. Žalobci tedy mají za to, že vlastnictví k pozemkům p. č. , číslo, a p. č. , číslo, vydrželi k , datum, , kdy nabyl účinnosti zákon č. 509/1991 Sb. Alternativně lze posoudit skutkový stav tak, že žalobci dokonce ve smyslu § 1095 o. z. ve spojení s § 3066 o. z. vlastnické právo vydrželi mimořádně.3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Tvrdil, že vlastníkem pozemků se stal v letech , rok, na základě dědictví po otci , jméno FO, a darovací smlouvy uzavřené s matkou , jméno FO, . Žalobci získali kupní smlouvou ze dne , datum, do společného jmění manželů pozemek označený v kupní smlouvě jako louka p. č. , číslo, o výměře 400 m2 a rekreační chatu na ní postavenou ev. č. , hodnota, , vše k. ú. , adresa, . V kupní smlouvě byli žalobci výslovně upozorněni, že rekreační chata dosud není vyznačena v evidenci nemovitostí. Na tuto skutečnost byli upozorněni i dopisem střediska Geodézie, oddělení evidence nemovitostí, ze dne , datum, . Následně žalobci žádostí ze dne , datum, požádali o zápis stavby chaty do listu vlastnictví, a to dle geometrického plánu č. , hodnota, ze dne , datum, . Tímto geometrickým plánem došlo k rozdělení pozemku p. č. , číslo, na pozemky p. č. , číslo, louka o výměře 375 m2 a p. č. st. , číslo, zastavěná plocha – chata o výměře 25 m2. Zároveň ale byla chata ev. č. , hodnota, zakreslena tak, že její část o výměře 5 m2 označená jako p. č. , číslo, se nacházela na sousedním pozemku. K této žádosti bylo připojeno rozhodnutí odboru výstavby ONV v , adresa, ze dne , datum, čj. , spisová značka, , ve kterém byli právní předchůdci žalobců výslovně upozorněni na nutnost provedení majetkoprávního vypořádání pozemku. Dohodou o vypořádání zaniklého společného jmění manželů žalobců ze dne , datum, se žalobci dohodli, že rekreační chata č. ev. , číslo, stojící na pozemku p. č. st. , číslo, o výměře 25 m2 a na pozemku jiného vlastníka p. č. , číslo, spolu s pozemkem p. č. st. , číslo, a p. č. , číslo, připadnou do výlučného vlastnictví , Jméno žalobce A, . Zdůraznil, že žalobci koupili v roce , rok, rekreační chatu v lesní chatové osadě. Z připojené kopie katastrální mapy je zcela zřejmé, že se jedná o soubor rekreačních objektů postavený podél , Anonymizováno, potoka a který je ze všech stran obklopen lesními pozemky včetně porostů (pokud nedošlo z důvodu kůrovcové kalamity v posledních letech k jejich odstranění). Jednotlivé chaty se zde nachází několik desítek let. Po celou dobu existence této chatové osady pochopitelně majitelé rekreačních objektů zcela běžně užívali nejen své pozemky, ale i přilehlé pozemky spadající do kategorie pozemků lesních. Po celou dobu zde probíhaly spory mezi majiteli chat a správcem lesů, který byl nucen pravidelně neoprávněné zásahy uživatelů chat do lesních pozemků omezovat. Žalobci nebyli jediní, kdo svévolně užívali pro svoji potřebu část sousedního pozemku. Ostatní majitelé to ale postupně řešili odkoupením, popř. směnou pozemků. Žalobci kupní smlouvou ze dne , datum, zcela jasně koupili pozemek p. č. , číslo, označený jako louka spolu s chatou na tomto pozemku. Pozemky p. č. , číslo, a p. č. , číslo, byly již v roce , rok, vedeny jako pozemky lesní a byly dlouhodobě porostlé lesními porosty. Je tedy zřejmé, že nemohly být v žádném případě považovány za pozemek vedený jako louka. Navíc v kupní smlouvě ze dne , datum, byli žalobci ubezpečeni o tom, že zde nejsou žádné právní vady. Nemohli tak být upozorněni na fakt, že by měli užívat část pozemků jiného vlastníka. I žalobci v žalobě uvádí, že oba pozemky p. č. , číslo, a p. č. , číslo, byly donedávna pokryté lesním porostem, ani omylem tak nemohly být považovány za louku p. č. , číslo, . Neznatelnost hranic mezi pozemkem náležejícím k chatě a sousedními lesními pozemky je právě charakteristická pro lesní chatovou osadu, kde nebylo budováno žádné oplocení. Oba žalobci požádali žádostí ze dne , datum, o zápis stavby chaty do listu vlastnictví. Přílohou žádosti je geometrický plán ze dne , datum, , který zakresluje chatu žalobců na sousedním pozemku. Takto byla nakonec chata na list vlastnictví zapsána. Pokud by byli žalobci přesvědčeni o tom, že pozemek p. č. , číslo, je v jejich vlastnictví, rozhodně by si nenechali zapisovat stavbu na cizím pozemku. Konečně pak v dohodě o vypořádání společného jmění žalobců ze dne , datum, je výslovně uvedeno, že předmětem vypořádání je i rekreační chata č. ev. , číslo, stojící na pozemku p. č. st. , číslo, a dále na pozemku jiného vlastníka (psáno tučně) p. č. , číslo, . Zde tak oba žalobci výslovně uvedli, že ví o tom, že pozemek č. parc. , číslo, není jejich. Není zde ani zmínka o tom, že by byli vlastníky části sousedních lesních pozemků. Žalobci tvrdili, že spornou část pozemků užívali i jejich právní předchůdci. V kopii rozhodnutí o povolení užívání stavby chaty ONV v , adresa, ze dne , datum, však je výslovně uvedena podmín