27 Co 226/2025-197 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím (výrok I.), a uložil žalobci povinnost nahradit žalované k rukám její právní zástupkyně náklady řízení ve výši , částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku (výrok II.).2. V odůvodnění rozsudku uvedl, že se žalobce domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od , datum, do zaplacení. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel dne , datum, smlouvu o investičním životním pojištění , Anonymizováno, , Anonymizováno, + číslo , hodnota, (dále i „pojistná smlouva“), ve které bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou s pojistným ve výši , částka, čtvrtletně. Pojištění zaniklo dne , datum, a žalovaná poté vyplatila žalobci odkupné ve výši , částka, . Žalobce namítal, že ujednání pojistné smlouvy jsou nejasná a netransparentní. V souladu s článkem 6 Zvláštních pojistných podmínek docházelo ke snižování pojistného o některé poplatky a pojistné bylo následně převedeno na základě alokačního poměru do jednotlivých programů investování. Další poplatky se odečítaly přímo z hodnoty pojištění. Žalobce nebyl seznámen s výší odečtu na rizika a se sazebníkem administrativních poplatků a limitů, na který pojistná smlouva odkazuje, před jejím uzavřením. Ujednání pojistné smlouvy o nakládání s pojistným nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele. Požadované bezdůvodné obohacení představuje rozdíl mezi zaplaceným pojistným a vyplaceným odkupným, když nárok žalobce není promlčen.3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Učinila nesporným, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o investičním životním pojištění , Anonymizováno, , Anonymizováno, + číslo , hodnota, poté, co zprostředkovatelka žalované vyhodnotila potřeby žalobce a před uzavřením pojistné smlouvy ho seznámila s rozsahem pojištění, pojistnými podmínkami a s informacemi o pojištění. Žalobce to podpisem pojistné smlouvy potvrdil. Byla sjednána celkem , hodnota, pojištění (pro případ smrti nebo dožití, pro případ smrti následkem úrazu s dvojnásobným plněním při dopravní nehodě, pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním a pro případ léčení úrazu s limitem plnění od 8. dne zpětně) s pojistným ve výši , částka, čtvrtletně, které žalobce hradil po dobu , Anonymizováno, let. Žalovaná každoročně zasílala žalobci informace o stavu pojistné smlouvy, tzv. rekapitulace, které obsahovaly i informace o případném nároku na odkupné a o druhu a výši všech poplatků a odečtů na rizika. Žalovaná poskytovala žalobci pojistnou ochranu po dobu , Anonymizováno, let a po ukončení pojištění mu vyplatila odkupné ve výši , částka, . Žalobce od počátku věděl, jakou cenu za pojištění platí. Pojistné bylo primárně spotřebováno na krytí rizik. Investiční složka tvořila minimální hodnotu. O přesné částce hrazené na rizika a přesné částce hodnoty pojištění byl žalobce navíc pravidelně informován. Žalovaná nakonec uplatnila námitku promlčení části nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. Za rozhodující pro běh promlčecí lhůty považovala nejpozději přečtení výročního dopisu ze dne , datum, . Takto by zůstala nepromlčena částka ve výši , částka, , na kterou by musela být započtena hodnota pojistné ochrany a vyplacené odkupné.4. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, se soud prvního stupně nezabýval uplatněnou námitkou promlčení, neboť vyřešení otázky promlčení by v projednávané věci nevedlo k rychlejšímu rozhodnutí.5. Po provedeném dokazování účastnickou výpovědí žalobce a listinnými důkazy, zejména pojistnou smlouvou, všeobecnými a zvláštními pojistnými podmínkami, které byly její součástí, informacemi o stavu pojistné smlouvy, které byly žalobci zasílány v letech , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , výpovědí pojistné smlouvy ze dne , datum, , přehledem plateb na pojistnou smlouvu a potvrzením o vyplacení odkupného, dospěl okresní soud k závěru, že žaloba není důvodná.6. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o investičním životním pojištění a že žalobce platil pojistné ve výši , částka, čtvrtletně. Žalovaná ho pravidelně informovala o stavu pojistné smlouvy. Na pojistném až do zániku pojistné smlouvy dne , datum, zaplatil celkem , částka, . Žalovaná mu po ukončení pojištění vyplatila odkupné ve výši , částka, .7. Předmětnou pojistnou smlouvu posuzoval okresní soud podle dosavadní právní úpravy (srov. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), neboť pojistná smlouva byla uzavřena v době účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do , datum, (dále „obč. zák.“) a zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Při výkladu textu pojistné smlouvy vycházel soud prvního stupně ze skutečné vůle účastníků při uzavření pojistné smlouvy (§ 35 odst. 2 obč. zák.), na kterou bylo možné usuzovat z vnějších okolností spojených zejména s podpisem pojistné smlouvy a jednáním účastníků po jejím podpisu. Okresní soud přihlédl k judikatuře Ústavního soudu (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1783/11), podle níž je prioritní takový výklad, který nezakládá neplatnost smlouvy. Tím je podporován princip autonomie smluvních stran s tím, že smluvní strany si musí být vědomy své odpovědnosti ve smluvních vztazích a nemohou smlouvy uzavírat a následně namítat jejich neplatnost dle své vlastní vůle (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3900/12). I když žalobce namítal neplatnost uzavřené pojistné smlouvy z důvodu, že se neseznámil s výší poplatků, tak z jeho účastnické výpovědi vyplynulo, že měl od počátku v úmyslu uzavřít s žalovanou smlouvu o úrazovém pojištění. Investice a následně vyplacené odkupné pro něj představovaly jen bonus. Nakonec i pojistná částka byla z větší části spotřebována na krytí rizik. Neplatnost pojistné smlouvy dle přesvědčení soudu prvního stupně není způsobilá vyvolat skutečnost, že žalobci nebyla známa výše odečtů na rizika a poplatků strhávaných z pojistného. Neexistuje totiž žádná zákonem stanovená povinnost pojistitele rozklíčovat při uzavírání smlouvy jednotlivé složky pojistného. Žalobce byl navíc v průběhu několika let informován o tom, jaká část pojistného byla spotřebována na krytí rizik. Přitom nelze odhlédnout od skutečnosti, že smluvní vztah trval déle než , Anonymizováno, let, kdy žalobce platil pojistné a očekával smluvenou pojistnou ochranu, kterou mu žalovaná byla připravena poskytnout. Žalobce namítal, že ujednání článku 6 Zvláštních pojistných podmínek jsou pro neurčitost neplatná, nicméně vedle sebe nemůže obstát tvrzená neurčitost ustanovení smlouvy a zároveň jejich nepřiměřenost. Tento závěr potvrzuje i rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , který uvádí, že pokud je pojistná smlouva neplatná v důsledku absence určitého ujednání, pak takové neexistující ujednání logicky nelze podrobit přezkumu z hlediska jeho přiměřenosti podle § 56 obč. zák. Okresní soud proto požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení zamítl, protože pojistná smlouva je platná.8. Okresní soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) a žalované přiznal proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , kterou představuje odměna advokátky za 6 úkonů právní služby, 6 režijních paušálů, cestovné ke dvěma jednáním k okresnímu soudu a zpět, náhrada za promeškaný čas a daň z přidané hodnoty.9. Žalobce podal proti rozsudku včas odvolání, které doplnil podáním ze dne , datum, . Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě zcela vyhoví, pokud neshledá důvody pro kasaci napadeného rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu. Poukázal na to, že okresní soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, pokud jde o seznámení žalobce se sazebníkem administrativních poplatků a s výročními zprávami žalované, a nesprávně věc právně posoudil, neboť pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání podle § 55 a násl. obč. zák. V pojistné smlouvě ani ve Zvláštních pojistných podmínkách nebyla stanovena výše odečtů na rizika a další poplatky. Zvláštní pojistné podmínky pouze odkazovaly na zásady a sazebník poplatků. Těmito dokumenty se však okresní soud nezabýval. Ačkoliv je sazebník poplatků v pojistných podmínkách zmíněn, tak žalobce s ním nebyl seznámen a neměl možnost do jednotlivých ustanovení pojistné smlouvy zasahovat. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, platí, že v případě pojistných podmínek začleněných do pojistné smlouvy musí pojišťovna prokázat, že s nimi byl pojistník před uzavřením pojistné smlouvy výslovně seznámen, čímž se nemyslí umožnění do nich nahlédnout. Žalobce sice znal výši pojistného, nicméně nevěděl, jaká část z něj bude použita