§ 35 občanský zákoník – Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 35 občanského zákoníku z roku 1964 stanoví, jak se projevuje vůle účastníka právního úkonu a jak se takový projev vůle vykládá. Vůle se může projevit aktivním jednáním (např. podpisem smlouvy) nebo nečinností (opomenutím), pokud z ní jasně vyplývá, co se chtělo projevit. (§ 35 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 35 odkazuje 2 171 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.
(2) Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.
(3) Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vůle se může projevit aktivním jednáním (např. podpisem smlouvy) nebo nečinností (opomenutím), pokud z ní jasně vyplývá, co se chtělo projevit.
- Při výkladu slovních právních úkonů je důležitá nejen doslovná formulace, ale především skutečná vůle toho, kdo úkon učinil, pokud není v rozporu s tím, co bylo řečeno.
- Právní úkony vyjádřené jinak než slovy (např. gestem) se vykládají podle jejich obvyklého významu, s přihlédnutím k vůli jednajícího a ochranou dobré víry toho, komu byl úkon určen.
Na co si dát pozor
- Je důležité, aby projev vůle byl vždy takový, aby o tom, co chtěl účastník projevit, nevznikaly pochybnosti.
- Při formulování právních úkonů slovy je třeba dbát na to, aby jazykové vyjádření co nejlépe odpovídalo skutečné vůli, aby nedocházelo k rozporům.
- U neslovních projevů vůle je klíčové, aby jejich způsob vyjádření byl obecně srozumitelný a obvyklý.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 35
Jak soudy aplikují § 35
… původce) učiněno - Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3751/2014, ze dne 27. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 824/97, uveřejněný pod č. 9/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 9.6.2020, sp. zn. 26 Cdo 3878/2019) zdůraznil, že podle § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“), právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, …
Po právní stránce soud věc posoudil podle § 21 a § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) a § 261 odst. 2 a § 266 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Uvedl, že stát v soukromoprávních vztazích vystupuje jako právnická osoba a že výkon veřejné moci státu nelze přičítat státu v rámci jeho soukromoprávních vztahů.
V kasačním rozhodnutí Nejvyšší soud vysvětlil, že právní úprava účinná od 1. 1. 2014 při výkladu právních jednání opouští důraz na formální hledisko projevu, typický pro předchozí občanský zákoník (srov. zejména § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“), a klade větší důraz na hledisko skutečné vůle jednajících osob.