27 Co 280/2025-150 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím (výrok I), a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho zástupkyně náklady řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky z titulu náhrady škody vzniklé na zemědělském stroji, který byl žalovanému dán k užívání. Dle skladní karty zásob žalovaný dne , datum, převzal k užívání diskový podmítač , Anonymizováno, . Žalobci jej vrátil dne , datum, . Při přípravě stoje na jarní zemědělské práce žalobce zjistil, že podmítač má ohnutý rám a prasklé uchycení hydraulického válce. Za opravu stroje provedenou , jméno FO, žalobce vynaložil , částka, . Dále bylo zjištěno, že pro provoz stroje chybí řídicí jednotka. Žalobci nezbylo než tento díl za částku , částka, bez DPH pořídit. Celkem žalobce za opravu stroje a pořízení řídicí jednotky vynaložil částku uvedenou v žalobě.3. Okresní soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, proti kterému žalovaný podal včas odpor. Uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává a popsal, jakým způsobem spolupráce s žalobcem, případně , tituly před jménem, , jméno FO, , probíhala. Tato spolupráce byla ukončena v , Anonymizováno, , Anonymizováno, za vzájemně vyhrocených vztahů. Žalovaný potvrdil, že za účelem provádění prací pro , tituly před jménem, , jméno FO, , případně jím ovládaných subjektů, mu byl svěřen diskový podmítač , Anonymizováno, . Po ukončení spolupráce docházelo zcela živelně k předávání a přebírání věcí, které byly žalovanému svěřeny k výkonu práce. Podmítač byl žalobci předán zřejmě dne , datum, bez pochybností včetně řídicí jednotky. Stroj přebírala , jméno FO, , nyní , jméno FO, , za přítomnosti další osoby. Předávací protokol byl podepisován následně. V protokole o poškození či chybějící části stroje není žádná zmínka. Žalobce se domáhal vrácení některých chybějících věcí e-mailem ze dne , datum, , avšak ani v tomto e-mailu není zmíněna řídicí jednotka. Žalovaný proto nárok na úhradu ceny za pořízení řídicí jednotky považuje za vykonstruovaný, nedůvodný. Stejně tak je nedůvodný i nárok na opravu ohnutého rámu a prasklého uchycení hydraulického válce na podmítači. Ani o tomto tvrzeném poškození není v předávacím protokole žádná zmínka.4. Okresní soud po provedeném dokazování, kdy se seznámil s obsahem listin, které účastníci označili či předložili k prokázání svých skutkových tvrzení, obsahem spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, , a po výslechu žalovaného, jednatele žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, a svědků , jméno FO, , , jméno FO, (dříve , jméno FO, ) a , jméno FO, , věc posoudil dle příslušných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (občanského zákoníku, dále jen o.z.), zejména ust. § 2193 a 2220 o.z., a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.5. Podle okresního soudu je vztah mezi žalobcem a žalovaným nutno posoudit podle ustanovení o výpůjčce. Žalovaný jako OSVČ a později v rámci založené s.r.o. vykonával pro žalobce a další firmy spojené osobu , tituly před jménem, , jméno FO, zemědělské práce. Od žalobce měl vypůjčeny stroje a nářadí. Dle tvrzení samotného jednatele žalobce pro něho zajišťoval veškeré zemědělské práce i osoby, které tyto práce prováděly. Zajištoval i opravy strojů, nákup strojů apod. Podle okresního soudu tento postup žalobce částečně obcházel pracovněprávní předpisy, avšak v poměrech České republiky je poměrně rozšířen.6. Podmítač , Anonymizováno, měl žalovaný svěřen na základě skladní karty zásob od , datum, . K ukončení vzájemné spolupráce účastníků došlo v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobce následně veškeré vypůjčené věci od žalovaného odvážel. Z provedeného dokazování vyplynulo, že diskový podmítač byl žalobci předán dne , datum, , když ještě dříve, a to v červenci téhož roku byla předána část podmítače. Dne , datum, byl protokolárně předán práškovač na podmítač a zmíněná řídicí jednotka patřila právě k tomuto žlutému práškovači. Dle zjištění okresního soudu se jednalo o malou žlutou krabičku. Žalovaný tvrdil, že řídicí jednotku měl umístěnou uvnitř žlutého práškovače, který nikdy nepoužil a měl ho umístěn spolu s jednotkou doma. Následně práškovač předal paní , jméno FO, , a to včetně řídicí jednotky uvnitř. Svědkyně ovšem předání řídicí jednotky popřela s tím, že kdyby byla předána, bude uvedena v protokolu. Z další výpovědi svědkyně však vyplynulo, že ačkoliv měla k dispozici skladní kartu zásob, tak ji při přebírání podmítače nepoužila a ani nevěděla, že řídicí jednotka je součástí stroje. To, že řídicí jednotka měla chybět, zjistil podle svědkyně pan , jméno FO, , ale kdy tomu tak bylo, to nevěděla. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že na chybějící řídicí jednotku k výsevnímu ústrojí přišel poté, co byla provedena oprava rámu stroje. Tedy někdy v , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Podle okresního soudu je tak zřejmé, že svědkyně , jméno FO, nemohla již v , Anonymizováno, , Anonymizováno, vědět, že chybí řídicí jednotka, neboť toto bylo zjištěno až v , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Tomu ostatně odpovídá i e-mail zaslaný svědkyní žalovanému dne , datum, . V něm jsou jmenovitě označeny věci, které chybí k předání. Zmínka o údajně chybějící řídicí jednotce k práškovači zde chybí. Podle okresního soudu tak nelze jednoznačně potvrdit ani vyvrátit, zda řídicí jednotka byla či nebyla předána. Řídicí jednotka je však část stroje, jejíž absence má být zjištěna ihned v okamžiku vrácení stroje. Nikoliv tedy až po minimálně 5 měsících, tedy po době, kdy nikdo neví, co se v tomto období se strojem dělo. V dané věci je tak nutno vycházet z ust. § 2200 o.z., z něhož plyne, že práva půjčitele a vypůjčitele musí být uplatněna do 3 měsíců od vrácení věci, jinak se k námitce nepřiznají. Tvrzená škoda však byla uplatněna až mnohem později, proto k ní nelze přihlédnout.7. Ke stejnému závěru okresní soud dospěl i ohledně opravy prasklého uchycení hydraulického válce a ohnutého rámu podmítače. Od okamžiku předání stroje dne , datum, měl žalobce dostatek času na to, aby stroj prohlédl a zjištěné vady sdělil a uplatnil u žalovaného. Vady jsou zjevně zjistitelné pouhým okem při převzetí stroje. To, že žalobce stroj toliko převzal a odvezl, aniž by jej zkontroloval, nemůže jít k tíži žalovaného. Nárok na náhradu škody za opravu tohoto stroje byl žalobcem uplatněn zřejmě až v souvislosti s podáním žaloby, neboť v předchozích listinách, e-mailové korespondenci, není tento požadavek obsažen. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že nebyla schopna stav předávaného podmítače posoudit. Svědek , jméno FO, naopak tvrdil, že podmítač byl poškozen a že o tom uvědomil pana , jméno FO, v okamžiku, kdy stroj přivezl k sobě. , tituly před jménem, , jméno FO, zase uváděl, že o poškození stroje se dozvěděl až na jaře , Anonymizováno, . Svědci se liší i v okamžiku, kdy měl být stroj od žalovaného převzat. Okresní soud tak vyšel z výpovědi svědkyně , jméno FO, , žalovaného a písemného protokolu o převzetí věci, v němž je uvedeno datum předání diskového podmítače dne , datum, . Od tohoto data nebyl v následujících třech měsících nárok žalobce z vad u žalovaného podle § 2200 o.z. uplatněn.8. Okresnímu soudu tak nezbylo než žalobu zamítnout.9. Ve věci úspěšnému žalovanému pak okresní soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci.10. Proti rozsudku podal včas odvolání žalobce.11. Okresnímu soudu vytýkal nesprávné právní posouzení věci. Tedy to, že vztah mezi účastníky kvalifikoval jako smlouvu o výpůjčce dle § 2193 o.z. Základním znakem výpůjčky je její bezplatnost. Je pravdou, že jednatel žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že stroje byly žalovanému poskytnuty bezplatně. Okresní soud však toto vyjádření vyhodnotil izolovaně bez zohlednění celkového kontextu obchodní spolupráce. Nelze přehlédnout, že mezi stranami existoval komplexní dlouhodobý a úplatný obchodní vztah, v rámci něhož žalovaný zajišťoval pro žalobce a s ním spojené subjekty veškeré zemědělské práce. Přenechání strojů tak bylo nezbytným předpokladem pro plnění smlouvy o dílo či poskytování služeb, za které žalovaný dostával sjednanou odměnu. Vztah účastníků měl být proto posouzen jako nepojmenovaná smlouva ve smyslu ust. § 1746 o.z., na kterou nedopadá speciální a krátká prekluzivní lhůta stanovená pro výpůjčku. Otázka promlčení nároku na náhradu škody tak měla být posuzována podle obecných ustanovení občanského zákoníku. Subjektivní promlčecí lhůta pro uplatnění práva na náhradu škody proto činí 3 roky ode dne, kdy se oprávněná osoba dozví o škodě a o osobě povinné k její náhradě.12. Podle žalobce současně nelze přehlédnout, že okresní soud nedostatečně a nelogicky zhodnotil věrohodnost jednotlivých svědků. Pominul rozpory ve výpovědích žalovaného a svědka , Anonymizováno, , a nep