47 Co 139/2025-159 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud uložil výrokem I rozsudku žalovanému zaplatit žalobci a) částku 95 539,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 6. 2024 do zaplacení ve výši 8,25 %, b) částku 183 998,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 6. 2024 do zaplacení ve výši 8,25 %, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II uložil žalovanému nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 87 886 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.2. Žalobce se domáhal po žalovaném vrácení zápůjčky poskytnuté podle smlouvy uzavřené se žalovaným dne 18. 11. 2019 a podle smlouvy ze dne 21. 4. 2019.3. Okresní soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne 18. 11. 2019 a dne 21. 4. 2020 s žalobcem dvě smlouvy o zápůjčce ve výši 100 000 Kč a 200 000 Kč podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Zápůjčky byly žalovanému poskytnuty. Žalovaný dluh co do důvodu a výše písemně uznal dne 15. 5. 2024 smlouvou o převzetí dluhu uzavřenou mezi žalobcem, žalovaným a paní , jméno FO, jako přejímatelkou dluhu co do částek 120 520,63 Kč a 234 084,93 Kč. , jméno FO, v souladu s uzavřenou smlouvou uhradila žalobci ve splátkách celkem 100 800 Kč, poslední splátka proběhla dne 23. 4. 2024. Mezi stranami nebylo sporné, že smlouva o převzetí dluhu pozbyla účinnosti z důvodu splnění rozvazovací podmínky sjednané v čl. V odstavec 4 smlouvy. Rozvazovací podmínka spočívala v nenabytí účinnosti dohody o narovnání uzavřené mezi žalovaným a insolvenčním správcem společnosti , právnická osoba, (dále jen „, právnická osoba, .“). Zánikem její účinnosti zanikla p. , jméno FO, povinnost splácet dluh a do pozice dlužníka se vrátil žalovaný. Žalovaný proto nadále dluží žalobci částku 279 538,09 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný půjčené peněžní prostředky po dohodě se žalobcem vložil do společnosti , právnická osoba, ., a že by z tohoto důvodu zanikla jeho povinnost půjčené prostředky žalobci vrátit. V insolvenčním řízení s uvedenou společností byla pohledávka žalobce částečně popřena právě z důvodu, že nebylo zjištěno, že by tvrzený vklad byl zaslán na účet insolvenčního dlužníka , právnická osoba, . To, že závazek vrátit půjčené finanční prostředky má žalovaný, a nikoliv společnost , právnická osoba, ., odpovídá i uzavřené smlouvě o převzetí dluhu ze dne 15. 5. 2024. Tvrzení žalovaného, že smlouva o převzetí dluhu byla uzavřena pod nátlakem, považoval okresní soud za účelové. Žalovaný neupřesnil, v čem konkrétně měl nátlak spočívat. Dohoda o převzetí dluhu V. , jméno FO, byla pro žalovaného výhodná, neboť dluh za něho (byť dočasně) převzala jiná osoba. K tvrzenému nátlaku žalovaný nenavrhl důkaz. Na částečné popření pohledávky insolvenčním správcem reagoval žalobce částečným zpětvzetím přihlášené pohledávky co do jistiny 345 000 Kč a v insolvenčním řízení zůstal přihlášen s pohledávkou cca 202 000 Kč. I kdyby se žalovaný se žalobcem skutečně dohodl, že půjčené prostředky, které jsou předmětem žaloby, žalovaný vloží na účet , právnická osoba, ., za účelem investice, tak proto, že k tomu nedošlo, nemůže žalovaný s takovou obranou obstát. Tím by došlo k porušení zásady, že nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého činu podle § 6 o. z. Úroky z prodlení okresní soud přiznal v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a podle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb od 1. 6. 2024, tj. od měsíce následujícího po neuhrazení další splátky podle smlouvy o převzetí dluhu. O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.4. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání. Nesouhlasil se závěrem okresního soudu, že je ve věci pasivně legitimován. V insolvenčním řízení dlužníka , právnická osoba, ., bylo přezkoumáno 3693 přihlášek pohledávek a bylo zahájeno 84 incidenčních sporů. V takovém množství bylo přehlédnuto, že žalovaný předmětné peníze do dispozice insolvenčního dlužníka poslal. To žalovaný prokázal doloženými výpisy z jeho účtu č. , č. účtu, vedeným u České spořitelny, a. s. Zpětvzetí přihlášky žalobce nemůže jít k tíži žalovaného. Žalovaný prokázal, že dne 18. 11. 2019 obdržel od žalobce částku 100.000 Kč s poznámkou „, jméno FO, – prostředky na obchodování – , Anonymizováno, “, kterou následně, v souladu s dohodou a pokynem od žalobce, odeslal na obchodní (tradingové) účty u společností , Anonymizováno, , a to spolu s dalšími investičními financemi dalších subjektů, to vše ve smyslu plateb kartou ze dne 27. 11. 2019, 28. 11. 2019 a 29. 11. 2019 vždy ve výši 8.000 $ a vždy ve prospěch „, právnická osoba, , jméno FO, “. Z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u České spořitelny, a.s. plyne, že dne 20. 3. 2020 obdržel od žalobce částku 200.000 Kč, opět s poznámkou „, Jméno žalobce, – prostředky na obchodování – Forex“ s tím, že i tuto částku v souladu s dohodou a pokynem od žalobce, odeslal na obchodní (tradingové) účty u společností , Anonymizováno, , a to spolu s dalšími investičními financemi dalších subjektů, to vše ve smyslu plateb kartou ze dne 5. 5. 2020 ve výši 19.000 $, ze dne 6. 5. 2020 ve výši 19.000 $, ze dne 7. 5. 2020 ve výši 16.000 $ a ze dne 8. 5. 2020 ve výši 18.000 $. Vše bylo odesláno ve prospěch „, jméno FO, “. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný kontinuálně činil platby kartou v řádech tisíců amerických dolarů, kdy adresátem byl subjekt , právnická osoba, , jméno FO, , a to na obchodní účet žalovaného, na kterém realizoval obchodování na , Anonymizováno, ve prospěch , právnická osoba, . Žalovaný prokázal, že veškeré prostředky, které se po datu 18. 3. 2020 nacházely na obchodních účtech žalovaného, byly spravovanými ve prospěch , právnická osoba, . K datu 18. 3. 2020 byla , právnická osoba, ., zapsána do seznamu vedeného Českou národní bankou ve smyslu § 15 odst. 1 zák. č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech. Proces spravování finančních prostředků vedených na obchodních účtech žalovaného, ale legálně spravovaných ve prospěch a na účet , právnická osoba, ., byl zvolen z toho důvodu, že žalovaný již disponoval svými obchodními účty u společností , Anonymizováno, s tím, že tyto společnosti jej tak znaly a byl pro ně dostatečně kredibilní. Žalovaný tak disponoval lepší finanční pákou, než kdyby založil účty u těchto společností přímo pro , právnická osoba, . Tato alternativa by ve svém důsledku byla pro , právnická osoba, ., nevýhodná, a tím nevýhodná i pro klienty , právnická osoba, ., včetně žalobce. Výše popsaný mechanismus obchodování , právnická osoba, ., byl aplikován a platil u všech klientů , právnická osoba, . U všech ostatních klientů (více jak 3000 přihlášek pohledávek do insolvence , právnická osoba, .) nedošlo k popření jejich přihlášek. Pasivně legitimovaným subjektem je právně , právnická osoba, . S výše uvedeným souvisí otázka uzavření trojstranné dohody ve smyslu převzetí dluhu dle ustanovení § 1888 o. z. uzavřené mezi žalobcem v postavení věřitele, mezi žalovaným v postavení dlužníka a mezi , právnická osoba, . (jejímž statutárním orgánem byl žalovaný) v postavení přejímatele dluhu. Zákon neklade pro dohodu o převzetí dluhu zvláštní formu. Věřitel může udělit souhlas ústně či jen konkludentně. Konkludentní souhlas věřitele může být spatřován například v tom, že upomene přejímatele o plnění, přijme od něj plnění jako od nového dlužníka, domáhá se na něm plnění podanou žalobou nebo proti jeho pohledávce započte pohledávku svou. Naopak skutečnost, že žalobce podal žalobu proti původnímu dlužníku a vzal ji zpět, nemůže být sama o sobě důkazem o tom, že k převzetí dluhu nedal souhlas. Trojstranná dohoda o převzetí dluhu od žalovaného , právnická osoba, ., byla mezi žalobcem, žalovaným a , právnická osoba, ., uzavřena nejpozději dne 28. 9. 2020. Žalobce v rámci svého výslechu na Policii ČR poté, co byl poučen o důsledcích trestného činu křivé výpovědi, sdělil, že dne 28. 9. 2020 mu přišlo mailové potvrzení z adresy , e-mail, , že jeho vklad v hodnotě 345.000 Kč byl potvrzen. To vyplynulo z protokolu o výslechu svědka č. j.: , spisová značka, , Anonymizováno, ze dne 4. 11. 2021. Žalobce dále vypověděl, že žalovanému celkem půjčil na investování 300.000 Kč, které mu žalovaný po čase zhodnotil o 45.000 Kč. Žalovaný se ptal, jestli chce žalobce půjčku vrátit a vyplatit zhodnocení. Žalobce se s žalovaným domluvili, že žalovaný překlopí peníze do fondu , právnická osoba, ., který se zakládal. Poté se s žalovaným domluvili, že do fondu , právnická osoba, ., vloží další peníze a to celkem 200.000 Kč, kdy vložení vkladu bylo potvrzeno opět mailem ze stejné adresy, a to , e-mail, , variabilní symbol , var. symbol, . Žalobce na otázky policejního orgánu dále vypověděl, že jeho finanční prostředky, které vložil do , právnická osoba, ., měly v plné výši přijít na forex. O výplatu vkladu žádal až poté, co , právnická osoba, ., deklarovala ztrátu 26 %. Žalobce uvedl, že byl klientem , právnická osoba, . Okresní soud nesprávně dovodil, že žalovaný dluh uznal dne 15. 5. 2024 smlouvou