47 Co 81/2025-101 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zastavil řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, s blíže uvedeným příslušenstvím a , částka, (výrok I), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, (výrok II), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, , úroku , částka, , úroku 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení , částka, , úroku z prodlení 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku z prodlení 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok III) a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, (výrok IV).2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 96 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prošetřena, zejména s ohledem na to, že žalovaný měl jako státní občan Ukrajiny povolen pobyt v ČR jen na dobu přibližně dalších 4 měsíců od uzavření smlouvy, přičemž ve stejné době měl skončit i jeho tehdejší pracovní poměr. Žalovaný čerpal úvěr v plné výši, uhradil však pouze první čtyři splátky, načež se splácením ustal. Takto zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud po právní stránce a dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná. Neplatnost smlouvy způsobila okolnost, že žalobkyně před poskytnutím úvěru neprošetřila řádně úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobkyni jen dosud nesplacenou část poskytnutých peněžních prostředků. Na žádné další plnění nemá žalobkyně právo, neboť se jedná o nároky vyplývající z neplatné smlouvy. Okresní soud z těchto důvodů uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, jako částku odpovídající dosud nesplacené jistině dluhu. Žalobu naopak zamítl v části , částka, a dále v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroků a úroků z prodlení. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a úroku a úroku z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, řízení zastavil.3. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalobkyně. Její odvolání směřovalo jen do části výroku III, kterou byla zamítnuta žaloba ohledně části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně namítala, že žalovaný byl povinen zaplatit dluh podle svých možností. Tyto možnosti znal nejlépe on sám. Bylo tedy na něm, aby soudu sdělil, jaké jsou. Soud sám si o nich nemohl učinit představu. Tento závěr plyne ostatně i z napadeného rozsudku. Přesto soud odložil splatnost dluhu až ke dni uplynutí pariční lhůty. Jde o náhodně zvolený den. Stejně tak mohl okresní soud dospět k závěru, že žalovaný byl schopen bezdůvodné obohacení vrátit již ke dni uvedenému žalobkyní v její výzvě k úhradě dluhu. Pokud žalovaný sám o svých možnostech uhradit dluh nic neuvedl, nebyl soud oprávněn stanovit novou lhůtu k plnění, a tedy splatnost dluhu. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu ve výroku III tak, že jí přizná právo na zaplacení , částka, a úroku z prodlení 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v rozsahu dotčeném odvoláním a poté dospěl k následujícím závěrům.5. Především je nutno uvést, že závěr okresního soudu o tom, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, jelikož poskytovatelka před poskytnutím úvěru neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně v odvolání nezpochybnila. Také odvolací soud se s uvedeným právním hodnocením okresního soudu ztotožňuje, stejně jako se závěrem, že žalovaný byl za této situace povinen vrátit žalobkyni jen plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. V současné době jde o částku , částka, , o níž bylo okresním soudem již pravomocně rozhodnuto.6. Pokud jde o úrok z prodlení, hodnotí odvolací soud tuto část nároku žalobkyně následovně.7. Jelikož uzavřená smlouva o úvěru je neplatná z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného, byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Bylo-li o této době pravomocně rozhodnuto okresním soudem, má toto rozhodnutí, pokud jde o dobu splatnosti, konstitutivní účinky. To znamená, že před soudem stanovenou splatností se nemohl žalovaný dostat do prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).8. Žalovaný tak byl ke dni rozhodnutí odvolacího soudu v prodlení s částkou , částka, , jejíž splatnost byla pravomocně určena výrokem II rozsudku okresního soudu a která nastala dnem , datum, (rozsudek byl žalovanému doručen 10. dnem (, datum, ) od uložení na poště (, datum, ), právní moci nabyl uplynutím 15denní lhůty (, datum, ), vykonatelným se stal s přihlédnutím k tomu, že 3denní lhůta k plnění připadla na sobotu , datum, dnem , datum, . Následujícím dnem, tj. dnem , datum, , se dostal žalovaný ohledně dlužné částky do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše činí dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12 % ročně.9. Odvolací soud z výše uvedených důvodů změnil rozsudek okresního soudu ve výroku III tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.10. Ve zbývajícím rozsahu, v němž byl výrok III dotčen odvoláním, odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil. Nepřiznal tak žalobkyni právo na zaplacení částky , částka, , neboť ta představuje tzv. kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu do , datum, , kdy žalovaný ještě nebyl v prodlení. Obdobně to platí o té části žaloby, jíž se žalobkyně domáhala procentuálně vyjádřeného úroku z prodlení za dobu od , datum, do , datum, . Ani po tuto dobu nebyl žalovaný v prodlení. Rozsudek okresního soudu konečně odvolací soud potvrdil i v části, jíž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení sice za dobu, kdy již žalovaný v prodlení byl, avšak v sazbě přesahující tu, na niž má podle právních předpisů právo (12 %). Jednalo se o úrok ve výši 2,75 % z celkově požadovaných 14,75 %.11. O nákladech řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a 2, § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu, byl povinen znovu rozhodnout i o nákladech řízení před okresním soudem.12. Odvolací soud sice změnil rozsudek okresního soudu, avšak jen v části týkající se úroků z prodlení, a to opět jen částečně. Jednalo se o nepatrnou změnu, která nemohla mít na celkový poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci vliv. Tento poměr zůstal týž jako před okresním soudem, a proto i povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení zůstala stejná. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni 42 % jejích nákladů, což činí konkrétně , částka, . Pokud jde o skladbu a výši jednotlivých složek těchto nákladů, odkazuje odvolací soud pro stručnost na odůvodnění rozsudku okresního soudu (bod 16.), kde je konstrukce těchto nákladů podrobně popsána.13. V odvolacím řízení pak byl úspěšnějším účastníkem žalovaný, kterému by náleželo právo na úhradu poměrné části nákladů. Žalovaný však byl v řízení zcela pasivní a z obsahu spisu se nepodává, že by mu nějaké náklady v odvolacím řízení vznikly. Odvolací soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků.