19 Co 347/2025-82 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu zamítl (výrok I) a žalobkyni uložil nahradit žalované náklady řízení 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání. Trvala na tom, že věcné břemeno se promlčelo. Žalovaná v rámci jeho výkonu nepotřebovala v režimu přípravných prací geodeticky zaměřit trasu jeho budoucího vedení, tj. trasu vedení zařízení přenosové soustavy (z. p. s.), v jejíž prospěch bylo břemeno na pozemcích žalobkyně zřízeno. Ke smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 25. 10. 2013 totiž byl přiložen geometrický plán určující takovou trasu vedení. V dané smlouvě navíc není souhlas pro žalovanou k tom, aby na pozemky vstupovala. Obdobně stožáry vedení mají být umístěny na sousedních pozemcích, tj. přes pozemky žalobkyně toliko bude nataženo vedení, aniž by se na nich cokoliv stavělo. Navrhla proto, aby krajský soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví.3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby krajský soud napadený rozsudek potvrdil a bezezbytku se s ním ztotožnila v jeho skutkových i právních závěrech ohledně zamítnutí žaloby. Poukázala na to, že geodetické zaměření je nezbytnou přípravnou prací pro zřízení a provoz z. p. s. Bez těchto prací by břemeno vůbec nemohla vykonávat a nelze je zaměňovat za práce spojené s vyhotovením geometrického plánu ohledně rozsahu věcného břemene. Přestože přes pozemky žalované budou vedeny toliko tzv. nadzemí vodiče z. p. s., jsou i tyto stavbou nacházející se na těchto pozemcích a ohraničují její půdorys (i když se nedotýkají země). Nadto pozemky žalobkyně zde budou využity pro účely montáže a umístění z. p. s.4. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), projednal odvolání bez jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 214 odst. 3 o. s. ř. a oba účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili. Přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se žalobkyně jakožto odvolatelka domáhala jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání neshledal opodstatněné.5. V projednávané věci krajský soud bezezbytku sdílí jako správné skutkové i právní závěry okresního soudu, na základě nichž žalobu zamítl. Může plně odkázat na přiléhavé a výstižné odůvodnění napadeného rozsudku (zejména v jeho bodech 15 až 17) s tím, že jen k jeho doplnění a k odvolacím námitkám žalobkyně dodává následující.6. Krajský soud zcela souhlasí s okresním soudem v tom, že se ve smyslu § 3036 a § 3028 odst. 2 o. z. ve spojení s § 151p a § 109 obč. zák. dosud nepromlčeno, a proto ani nezaniklo věcné břemeno zřizování a provozování vedení zařízení přenosové soustavy, založené mezi účastníky písemnou smlouvou ze dne , datum, k pozemkům žalobkyně p. č. , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, , s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni , datum, . Okresní soud zde při svém rozhodování přiléhavě vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2025 sp. zn. 22 Cdo 1476/2024, jehož právní závěry jsou ve skutkových poměrech projednávané věci plně použitelné (v obou případech se jedná o otázku promlčení práva věcného břemene vedení inženýrských sítí).7. V něm Nejvyšší soud uzavřel, že přípravné práce za účelem vybudování inženýrských sítí jsou zásadně způsobilým výkonem práva věcného břemene tomu korespondujícího (viz bod 23 odůvodnění, věta 8 nebo bod 26 odůvodnění, věta 2, 3 a 4 citovaného rozsudku Nejvyššího soudu). Současně však i uzavřel, že promlčení věcného břemene vedení inženýrských sítí je z povahy věci zásadně výjimečné a takto je k němu i nutno přistupovat.8. Jestliže bylo věcné břemeno zřízeno ve smlouvě ze dne , datum, , tak jeho promlčení (nevykonávání ve lhůtě 10 let) bylo bez jakýchkoliv pochybností zabráněno provedením přípravných prací žalovanou, tj. vstupem na pozemky a provedením geodetického zaměření na nich pro účely zřizování a provozování vedení zařízení přenosové soustavy, k čemuž došlo , datum, (viz oznámení ze dne , datum, na č. l. 21 a protokol ze dne , datum, na č. l. 23, což žalobkyně v odvolání ani nezpochybňuje). Tím spíše byly takové přípravné práce logické a smysluplné vzhledem k tomu, že se jedná o práce nutné k provedení velmi složitého energetického zařízení, u nějž jen samotné veřejnoprávní správní řízení o povolení stavby trvalo 8 let, resp. od roku 2016 až do roku 2024, kdy teprve , datum, bylo vydáno územní rozhodnutí (což žalobkyně v odvolání rovněž nijak nezpochybňuje).9. Výše citované přípravné práce (směřující k bezprostřední realizaci vlastní stavební činnosti) nelze v žádném případě ztotožňovat s vypracováním geometrického plánu pro účely zřízení věcného břemene (určitosti jeho smluvního vymezení, resp. plošného určení dle čl. III smlouvy), neboť každá z těchto činností je naprosto jiná a sledující zcela jiný účel. Otázka vstupu žalované na pozemky žalobkyně je pak z tohoto pohledu jednak zcela nerozhodnou a jednak ji lze podřadit pod vlastní výkon práva daného věcného břemene (jestliže bylo zřízeno za účelem výstavby inženýrských sítí, je s ním ve smyslu § 151n odst. 1 obč. zák. logicky spjata i možnost za tím účelem vstoupit na pozemky žalobkyně s cílem realizace dané výstavby – viz i výslovně posledně citovaný rozsudek Nejvyššího soudu, bod 23 jeho odůvodnění, věta 6).10. Konečně zcela bezvýznamné je, zda vlastní inženýrské sítě, tj. nadzemní vodiče toliko jen povedou nad pozemky žalobkyně, aniž by se na nich nacházely i stožáry vedení, neboť obojí je opět nutno zahrnout pod vlastní výkon práva daného věcného břemene (v obou případech se jedná o omezení vlastníka v užívání jeho pozemku ve prospěch někoho jiného). Nadto i jen možnost „umístění vedení“ z. p. s. byla v čl. II smlouvy o věcném břemeni výslovně sjednána. Už vůbec nelze v poměrech souzené věci vysledovat, že by dané přípravné práce nesouvisely s výkonem věcného břemene nebo se jen účelově snažily zabránit jeho promlčení (viz opět citovaný rozsudek Nejvyššího soudu v bodech 28 a 30 jeho odůvodnění).11. Se zřetelem k výše uvedenému tudíž krajský soud podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako ve výroku věcně správný potvrdil.12. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalované přiznal vůči neúspěšné žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši, tj. v částce 300 Kč za vyjádření k odvolání dle § 1 odst. 3 písm. a/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., jež je splatná ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.