19 Co 350/2025-131 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí pozemku p. č. st. , číslo, , jehož součástí je rozestavěná stavba, a pozemku p. č. , hodnota, , to vše na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , katastrální úřad , adresa, (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. V odůvodnění rozsudku okresní soud vyložil, že žalobkyně požadavek na určení svého vlastnictví k výše uvedeným nemovitostem odůvodnila tím, že žalovaný se jejich vlastníkem stal protiprávně, a to na základě příklepu soudního exekutora ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , proti němuž se bránila. Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, , jímž byl nezákonný příklep potvrzen, podala žalobu pro zmatečnost, o níž zatím nebylo rozhodnuto. Podané dovolání bylo odmítnuto. Žalobkyně zpochybnila postup obecných soudů řešících žaloby, které na podporu svého tvrzeného vlastnictví k předmětným nemovitostem v minulosti podala, a ohrazovala se proti tomu, že byla protiprávně zbavena svého majetku, za který nikdy neobdržela žádné finanční plnění.3. Žalovaný se bránil tím, že vlastnické právo k dotčeným nemovitostem nabyl platně na základě usnesení o příklepu soudního exekutora , jméno FO, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , přičemž zaplatil nejvyšší podání , částka, .4. Okresní soud zrekapituloval historii vlastnictví předmětných nemovitostí, jak byla popsána v usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a konstatoval, že žalobkyně rozhodnutí Ústavního soudu nepřijala a žalobou se snaží zpochybnit jeho závěry i závěry obecných soudů, které v minulosti nevyhověly jejím žalobám. Na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že usnesením soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, č. j. , spisová značka, byl žalovanému dne , datum, udělen příklep na vydražené nemovitosti: pozemek p. č. st. , číslo, , jehož součástí je rozestavěná stavba a pozemek p. č. , hodnota, , to vše na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, . Žalobkyně se proti uvedenému postupu bránila, Městský soud v Praze však usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, potvrdil a odvolání žalobkyně odmítl. Nejvyšší soud následně usnesením sp. zn. , spisová značka, odmítl dovolání, jež ve věci bylo podáno.5. Prvostupňový soud dospěl k závěru, že žalobkyně neuvádí žádné relevantní tvrzení, které by zpochybnilo vlastnické právo žalovaného k předmětným nemovitostem. Podstatou její žaloby je nesouhlas s tím, jak bylo obecnými soudy a Ústavním soudem rozhodnuto v předchozích pravomocně skončených řízeních. Jedinou reálnou možností obrany v případě, kdy exekutor udělil příklep, bylo podání opravného prostředku proti usnesení o příklepu, kteréžto žalobkyně neúspěšně využila. Okresní soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , podle něhož v řízení o určení vlastnického práva k vydražené nemovité věci nelze zohledňovat případnou nezákonnost postupu soudního exekutora předcházejícího udělení samotného příklepu – tyto námitky jsou relevantní toliko v rámci přezkumu rozhodnutí o příklepu v exekučním řízení, ať již cestou řádného či mimořádného opravného prostředku. Konstatoval též závěr Nejvyššího soudu vyjádřený v tomto rozhodnutí, že žalobu bývalého vlastníka nemovité věci domáhajícího se určení svého vlastnického práva, která je odůvodněna pouze tvrzením, že žalobce pozbyl vlastnictví na základě nezákonného postupu soudního exekutora předcházejícího udělení příklepu vydražiteli, nelze zamítnout pro nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení. Z toho vyvodil, že žalobkyně naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva měla. Dle okresního soudu jí však nesvědčí jakýkoliv titul, pro který by se s úspěchem mohla domoci určení, že je výlučnou vlastnicí nemovitostí, k nimž vlastnické právo nabyl žalovaný.6. O nákladech řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci úspěšnému žalovanému přiznal proti žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .7. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, v němž především namítala, že žalobu podala ihned poté, kdy došlo k zápisu žalovaného jako nového vlastníka do katastru nemovitostí. Novým zápisem byla formálně i fakticky zbavena rodinného majetku. Žalovaný získal majetek na základě nelegální exekuce, kdy příklep byl udělen , datum, , ovšem o jejím návrhu na zastavení a odklad exekuce bylo pravomocně rozhodnuto Městským soudem v Praze až , datum, . Nejvyšší soud její dovolání odmítl, proti rozhodnutí podala v , datum, ústavní stížnost. O její „žalobě pro zmatečnost proti příklepu“ podané u Městského soudu v Praze dosud není pravomocně rozhodnuto. Zdůraznila, že rozhodnutí soudního exekutora o příklepu, na jeho základě měl získat vlastnictví žalovaný, je neplatné, její žaloba na určení vlastnictví je po právu a má na ní naléhavý právní zájem. Požádala, aby soudy konečně posuzovaly otázku vlastnictví i platnosti smlouvy zástavní v její prospěch a vyjádřila přesvědčení, že vlastníkem pro absolutní neplatnost všech smluv nepřestala být. Rozsudku soudu prvého stupně vytkla nesrozumitelnost a to, že přejímá výsledky řízení, ve kterých většinou nebyla účastníkem řízení. Samostatně a na základě vlastní úvahy nezkoumal platnost tak zásadních smluv, jako je smlouva kupní i zástavní, podle tehdy platných předpisů. Pozastavila se i nad tím, že žádný soud nepřihlížel k možnosti vydržení vlastnictví. Okresní soud nemá v provedeném řízení oporu pro závěr, že jí nesvědčí jakýkoliv titul, pro který by se mohla s úspěchem domoci určení, že je výlučnou vlastnicí sporných nemovitostí a nedostál povinnosti v odůvodnění uvést, které skutečnosti byly dokazováním prokázány. Soud měl jasně uvést, jak ke svým závěrům dospěl, jak jednotlivé důkazy hodnotí i proč nevyhověl všem jejím důkazním návrhům, zejména pokud jde o zkoumání platnosti kupní smlouvy i zástavní smlouvy uzavřené bez jejího souhlasu. Napadený rozsudek pokládá za nepřezkoumatelný i proto, že soud prvního stupně neuvedl žádná zákonná ustanovení, která v rovině právního posouzení na věc použil, přestože předmětem tohoto posouzení měla být řada otázek, zejména platnost několika typů smluv, odstoupení, promlčení, vydržení atd. Určení, že je výlučnou vlastnicí sporných nemovitostí, se domáhá na základě pravomocného rozhodnutí Okresního soudu v Trutnově sp. zn. , spisová značka, , na jehož základě byla až do , datum, jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k novému projednání.8. V doplnění odvolání ze dne , datum, žalobkyně připomněla, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem, protože ochrana vlastnictví je zaručena ústavou, vlastnictví je nepromlčitelné a naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem je dán vždy. Zopakovala, že žalovaný se stal vlastníkem sporných nemovitostí v dražbě na základě příklepu, který v rozporu se zákonem byl udělen dříve, než bylo rozhodnuto o jejích návrzích na zastavení a odklad exekuce. Podezřele ukvapenou exekucí tak „vznikl nový vlastník“, přestože pravomocný rozsudek o jejím vlastnictví nikdy nebyl zrušen. Výkon rozhodnutí byl proveden v rozporu s principy právního státu. V žádném z probíhajících řízení nebylo zrušeno pravomocné rozhodnutí o jejím vlastnictví a nebyla vyvrácena její námitka vydržení. Dne , datum, jí bylo doručeno usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. , spisová značka, , kterým odvolací soud bez toho, aby vyčkal rozhodnutí o obnově zápisu společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, v obchodním rejstříku, jehož se domáhá, potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě pro zmatečnost proti dražbě a nezákonnému příklepu. Důvodem bylo, že právnická osoba ztratila způsobilost být účastníkem řízení, když zanikla bez nástupce poté, kdy jí byl zabaven majetek, který žalobkyně pokládá za své vlastnictví.9. Žalovaný se ve vyjádření k odvolání zcela ztotožnil s napadeným rozsudkem, odkázal na své předchozí vyjádření ve věci a podotkl, že nebyl účastníkem předcházejících řízení, takže se k nim nemůže blíže vyjádřit.10. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a bylo podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), při nařízeném jednání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i jemu předcházející řízení v mezích, v nichž se žalobkyně domáhala jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.), aniž byl vázán důvody, které byly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání důvodným neshledal.11. Z dokazování doplněného krajským soudem při odvolací