26 Co 354/2025-206 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud vypořádal rozvodem zaniklé společné jmění manželů (dále jen „SJM“), které sdíleli žalobce a žalovaná. Do výlučného vlastnictví žalobce přikázal movité věci specifikované ve výroku I v celkové ceně 112 000 Kč (výrok I). Do výlučného vlastnictví žalované přikázal budovu bez čp/če, stavba pro rodinnou rekreaci, postavená na pozemku parc. č. St. , číslo, (LV č. , hodnota, ), zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , město, na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , město, , v ceně 650 000 Kč a dále movité věci specifikované ve výroku II v celkové ceně 8 000 Kč (výrok II). Žalobci dále přikázal zůstatek na účtu u , právnická osoba, . ve výši 52 079,23 Kč, číslo účtu , č. účtu, (výrok III) a žalované přikázal zůstatek na účtu u , právnická osoba, ve výši 33 502,24 Kč, číslo účtu , č. účtu, (výrok IV). Žalobci a žalované společně přikázal k úhradě dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 5. 2017 uzavřené s , právnická osoba, , Anonymizováno, , včetně příslušenství, ve výši 247 491,21 Kč, a to rovným dílem (výrok V). Žalované uložil zaplatit žalobci na vzájemné vypořádání podílů 272 259 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku (výrok VI). Zamítl návrh žalované na vypořádání jednotky č. , číslo, – byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, v budově , adresa, , č. p. , číslo, , byt. dům, LV , číslo, , na parcele St. , číslo, , LV , číslo, , spolu s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši 6880/254840, která je zapsána v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , město, na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , město, (výrok VII). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok VIII) a každému z účastníků uložil zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , město, státem zálohované náklady řízení 550 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IX).2. Okresní soud vyšel z toho, že SJM účastníků zaniklo rozvodem jejich manželství s účinky ke dni , datum, a nebylo dosud vypořádáno. Žalobce učinil předmětem vypořádání předmětné nemovitosti, movité věci, zůstatky na účtech, dluh ze smlouvy o poskytnutí úvěru uzavřené s , právnická osoba, č. , hodnota, ze dne , datum, , platby žalobce po rozvodu manželství (vnos) na společný dluh. Žalovaná navrhla vypořádat vozidlo, resp. cenu získanou žalobcem z jeho prodeje po rozvodu manželství a trvala na tom, že součástí zaniklého SJM účastníků je rovněž bytová jednotky č. , číslo, specifikovaná ve výroku VII napadeného rozsudku (dále též jen „byt“ či „bytová jednotka“). Pro případ, že soud neprovede vypořádání jednotky, navrhla, aby vypořádal vnosy, tj. prostředky, které byly ze společného jmění manželů investovány do úprav bytové jednotky č. , číslo, (rekonstrukce bytu). Žalobce v této souvislosti žádal, aby bylo při posuzování uvedeného vnosu zohledněno, že rodina užívala byt v jeho výlučném vlastnictví.3. Po provedeném dokazování okresní soud uzavřel, že účastníci byli manželé od , datum, , manželství účastníků bylo rozvedeno s účinky ke dni , datum, . Žaloba byla podána (a uvedené položky k vypořádání byly navrženy k vypořádání) v zákonné tříleté lhůtě běžící od zániku manželství. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že do zaniklého společného jmění patří movité věci uvedené ve výrocích I. a II. napadeného rozsudku, zůstatky na běžných účtech účastníků vedených , právnická osoba, , jakož i částka 8 000 Kč, kterou žalobce získal po rozvodu manželství prodejem vozidla , název, . Dále nebylo sporu o tom, že do zaniklého SJM patří nemovitá věc – objekt rodinné rekreace, jakož i závazek z úvěrové smlouvy ze dne , datum, . Prostředky čerpané na základě této smlouvy byly použity na pořízení objektu rodinné rekreace. Konečně nebylo sporu o tom, že po , datum, úvěr splácel pouze a výlučně žalobce. Zásadní spornou otázkou bylo, zda do zaniklého SJM patří rovněž bytová jednotka č. , číslo, – byt, spolu s podílem na společných částech domu a pozemku. Okresní soud vycházel po skutkové stránce z toho, že účastníci vedli společnou domácnost již od roku , rok, , kdy společně bydleli v pronajatém bytě. V té době byly i finanční prostředky získané žalovanou (mzda, rodičovský příspěvek) poukazovány na běžný účet č. , č. účtu, , který pro žalobce vedla , právnická osoba, . Žalovaná tato tvrzení dokládala nájemními smlouvami, jakož i potvrzeními tehdejších zaměstnavatelů, žalobce tyto skutečnosti nesporoval. Žalobce z prostředků na svém běžném účtu zaplatil dne , datum, blokovací depozitum na byt ve výši 50 000 Kč realitní kanceláří , právnická osoba, . Dne , datum, byla na účet žalobce poukázána částka 264 300,28 Kč, která představovala prostředky z účtu stavebního spoření žalobce. Dne , datum, došlo k uzavření sňatku účastníků, tedy ke vzniku SJM, , datum, byla na účet žalobce poukázána částka 500 000 Kč z účtu jeho otce , jméno, . Ten jako svědek výslovně uvedl, že tato částka byla darována žalobci na pořízení bytu s podmínkou, že žalobce bude výlučným vlastníkem bytu. Zcela v souladu s tím pak byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva, kterou žalobce byt koupil za cenu 753 000 Kč. Je tedy zřejmé, že v době od , datum, žalobce získal celkovou částku 764 300,28 Kč (stavební spoření a dar od rodičů), která zcela postačovala na úhradu sjednané kupní ceny jednotky – bytu. Okresní soud neměl důvod pochybovat o hodnověrnosti výpovědi svědka – otce žalobce. Skutečnost, že částka 500 000 Kč byla darována pouze a výlučně žalobci a že představovala jeho výlučné prostředky, je dostatečně zřejmá i z obsahu kupní smlouvy, která byla uzavřena pouhý den po darování částky 500 000 Kč žalobci. Za zásadní pak je třeba považovat, že vedlejší účastnicí kupní smlouvy byla i žalovaná, která výslovně deklarovala, že bytová jednotka byla pořízena z výlučných prostředků žalobce. V případě, že by částka 500 000 Kč nebyla darována žalobci, ale oběma účastníků jako novomanželům, postrádalo by jakýkoliv smysl, aby žalovaná byla vedlejší účastnicí kupní smlouvy a aby smlouva obsahovala článek VII. Námitku žalované, že její jednostranné prohlášení v rámci kupní smlouvy je neplatným právním úkonem, a to jednak pro rozpor se zákonem, jednak pro rozpor s dobrými mravy, okresní soud neshledal důvodnou. Odkázal na obsah kupní smlouvy ze dne , datum, , z níž jednoznačně vyplývá, že vlastnické právo k bytové jednotce nabývá výlučně žalobce. Žalovaná výslovně deklarovala, že prostředky použité na pořízení nemovitostí nepocházejí ze společného jmění manželů, které navíc vzniklo teprve , datum, . Tvrdila-li žalovaná, že částka 500 000 Kč byla darována na rekonstrukci bytu, pak okresní soud poukázal na jednoznačnou časovou souvislost mezi darováním částky 500 000 Kč dne , datum, a zaplacením kupní ceny 720 000 Kč dne , datum, , je tedy zřejmé, že darovaná částka měla být a byla použita na úhradu kupní ceny jednotky. Smluvní strany (tedy i žalovaná jako vedlejší účastnice smlouvy) v kupní smlouvě výslovně uvedly, že si smlouvu před jejím podpisem přečetly, že tato je projevem jejich pravé a svobodné vůle, byla uzavřena po vzájemném projednání, nikoliv v tísni a za jednostranně nevýhodných podmínek. Pokud žalovaná smlouvu podepsala, aniž by se s jejím obsahem náležitě seznámila, může to jít pouze a výlučně k její tíži i se zřetelem k zásadě vigilantibus iura scripta sunt (práva patří bdělým). Nelze rovněž přehlédnout, že žalovaná obsah kupní smlouvy ze dne , datum, za trvání manželství nerozporovala. Ještě dne , datum, podepsala dohodu pro potřeby tzv. nesporného rozvodu, v níž bylo výslovně deklarováno, že jednotka je ve výlučném vlastnictví žalobce (byť v dohodě bylo uvedeno nesprávné číslo jednotky č. , číslo, , ale bylo správně uvedeno číslo listu vlastnictví, na němž je jednotka v katastru nemovitostí zapsána). Argumentace žalované se změnila až v době, kdy účastníci začali jednat o vypořádání zaniklého SJM. Doplnil, že nelze vyloučit, že na účtu žalobce č. , č. účtu, , z něhož byla , datum, placena kupní cena bytu, byly v daném okamžiku rovněž prostředky žalované, ať již výlučné prostředky získané v době před sňatkem, nebo prostředky patřící do SJM získané po , datum, . Stejně tak nelze vyloučit, že na účet stavebního spoření žalobce byly v době od roku 2009 do zrušení stavebního spoření poukázány rovněž prostředky žalované. Tato skutečnost však nemůže vést sama o sobě k závěru, že byt patří do zaniklého SJM účastníků. Okresní soud v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3070/2021 a dodal, že navíc nelze přehlédnout, že společné jmění manželů bylo založeno až , datum, , tedy pouhých 40 dnů před uzavřením kupní smlouvy. Bylo prokázáno, že na účet žalobce bylo v době od , datum, připsáno minimálně 764 300,28 Kč (stavební spoření žalobce – ještě před vznikem SJM, dar od rodičů – po vzniku SJM), což byl obnos zcela postačující na úhradu celé kupní ceny a žalova