27 Co 348/2025-282 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a žalobu o zaplacení , částka, s příslušenstvím vůči 1) žalované (výroky I. a II.), dále zamítl žalobu o zaplacení , částka, s příslušenstvím vůči 2) žalované a žalobu o zaplacení téže částky s příslušenstvím vůči 3) žalovanému (výroky III. a IV.). Soud prvního stupně dále rozhodl, že České republice se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), že žalobce je povinen nahradit 1) žalované náklady řízení ve výši , částka, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výrok VI.) a ve vztahu mezi žalobcem a 2) žalovanou a 3) žalovaným nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výroky VII. a VIII.).2. Předmětem žaloby, po jejích úpravách a připuštěných změnách, byl jednak nárok žalobce vůči 1) žalované na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná , Jméno žalované, po dobu nejméně čtyř let před úmrtím matky žalobce, , jméno FO, , dne , datum, , odebírala z jejího důchodu minimálně , částka, , které používala pro sebe a své podnikání, čímž se obohatila přinejmenším o , částka, , kdy na každé z dětí , jméno FO, (tedy i žalobce) připadá částka , částka, . Dále žalobce z titulu bezdůvodného obohacení požadoval po žalovaných (po každém z nich) částku , částka, s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení za nevyplacení zhodnocení nemovitostí, jejichž vlastníkem byl , adresa, , narozený , rodné přijmení, , datum, . Ten nemovitosti nabyl z titulu vypořádání podílového spoluvlastnictví s , jméno FO, , jednalo se o dům čp. , Anonymizováno, , pozemek p. č. st. , Anonymizováno, a pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , které později prodal za , částka, . Žalobce tyto nemovitosti od roku , Anonymizováno, spolu s jeho bratrem , jméno FO, zhodnocovali nejméně 25 let do roku , Anonymizováno, přestavbou komínu, opravou střechy (výměnou celé střešní krytiny a opravou části vazby), zhotovením fasády a vnitřních omítek, kompletní výměnou okapů, oplocením zahrady, výstavbou kójí pro ovce a slepice, údržbou zahrady a nezbytnými drobnými opravami a údržbou. Po prodeji nemovitostí , adresa, utrženou částku rozdělil rovným dílem mezi žalované, na úkor žalobce a jeho bratra , jméno FO, . Kdyby částku rozdělil na pět dílů, na žalobce by připadlo , částka, . Proto se žalovaní na úkor žalobce obohatili každý o , částka, .3. Žalovaná 1) žádný žalobou uplatněný nárok neuznávala. K nároku za zhodnocení nemovitosti mimo jiné uvedla, že všechny práce, které kdy provedly děti , jméno FO, , jsou v rovině běžných výpomocí v rámci rodiny. Pravdivé není ani tvrzení žalobce o tom, že bylo dohodnuto, že se podělí všechny děti o kupní cenu za dům , adresa, . Žalovaná 1) odmítla i nárok o zaplacení , částka, , protože nikdy nečinila nic s finančními prostředky své matky , jméno FO, , aniž by o tom matka věděla.4. Se žalobou nesouhlasili ani 2) žalovaná a 3) žalovaný. Dle druhé žalované žádná dohoda s , adresa, o tom, že by chtěl vyplatit podíly z prodeje své nemovitosti dětem manželky nikdy nebyla. , adresa, dělaly všechny děti. Rovněž dle 3) žalovaného na nemovitostech v , adresa, pracovali všichni, nemovitosti byly postupně zvelebovány. Žalovanému 3) není známo, že by za to měli být nějak finančně odměněni, že by existovala dohoda s panem , jméno FO, o vyplacení peněz.5. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce neprokázal své tvrzení, že 1) žalovaná krátila důchod matky účastníků , jméno FO, o nejméně , částka, , že by se takto bezdůvodně obohacovala, kdyby pak uvedená částka byla předmětem vypořádání dědiců v rámci dědického řízení. V rámci dědického řízení byly zjištěné finanční prostředky zůstavitelky rozděleny dle dědických podílů, uvedené řízení bylo pravomocně skončeno a podíly byly vyplaceny. Pro neunesení důkazního břemene proto okresní soud žalobu v této části vůči 1) žalované zamítl (viz výrok II.). Ve vztahu k druhému nároku na zaplacení , částka, s příslušenstvím vůči každému ze žalovaných pak nebyla učiněna taková tvrzení, ze kterých by se podávala existence právního nároku žalobce vůči žalovaným v případě, že by žalobce prokázal, tj. že by v případě jejich prokázání byl žalobce potencionálně s nárokem úspěšný. Sama skutečnost, že , adresa, prodal nemovitosti ze svého výlučného vlastnictví za svého života a za svého života rozdělil utrženou kupní cenu některým z dětí své manželky, není žádným titulem pro nárokování si podílu z kupní ceny žalobcem. Musela by existovat nějaká smlouva, závazek , adresa, vůči žalobci na zaplacení. Takový nárok žalobce vůči , adresa, neměl, neprokázal (výslech , adresa, navržený žalobcem nebylo možno provést s ohledem na jeho zdravotní stav). I kdyby existovalo nějaké morální právo, nebylo by právním titulem. V daném případě žalobce opírá svá tvrzení o uplatněném nároku o drobné práce na nemovitostech v době, kdy tam bydlel, žalovaní tyto práce hodnotí jako běžnou pomoc dětí rodičům v rámci rodiny. Taková pomoc v rodině nemůže založit žádný nárok na výplatu peněz ve smyslu práva. K tomu je z odůvodnění napadeného rozsudku zřejmo, že okresní soud po právní stránce posuzoval věc zejména dle ust. § 2884 a § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Z výše uvedených důvodů okresní soud žalobu zamítl proti žalovaným i ohledně nároku na zaplacení , částka, s příslušenstvím (viz výroky I., III. a IV. rozsudku). O nákladech řízení mezi žalobcem a 1) žalovanou okresní soud rozhodl podle úspěchu ve věci a přiznal 1) žalované právo na náhradu nákladů řízení, které v odůvodnění blíže specifikoval. Další nákladové výroky (sub VII. a VIII.) vycházejí z toho, že v řízení úspěšná 2) žalovaná a 3) žalovaný se náhrady nákladů vzdali, a proto okresní soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.6. Ve včas podaném odvolání žalobce (dále též „odvolatel“) předně namítl, že by ke sporu nedošlo, pokud by žalovaní poskytli alespoň část plnění, které mu po právu náleží. Odvolatel dále zopakoval svou námitku podjatosti soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že předchozí námitka podjatosti se týkala vedení řízení jmenovanou soudkyní, nikoliv rozhodování. V daném případě námitka podjatosti míří na skutečnost, že byly nekriticky přijaty důkazy, tvrzení žalovaných obsažených v jejich výpovědích a vyjádřeních, zatímco důkazy žalobce byly pominuty nebo relativizovány. Rovněž rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení 1) žalované, která se na úkor odvolatele (jeho bratra , jméno FO, ) obohatila, svědčí o zaujatosti jmenované soudkyně. Odvolatel dále trval na tom, že svými výkony nemovitost v , adresa, minimálně od roku , Anonymizováno, zhodnocoval, jak popsal ve své účastnické výpovědi, kde též uváděl, že jezdil za maminkou, dělal pro ni nákupy potravin. Naproti tomu žalovaní se o matku nestarali, jezdili si k ní minimálně šest let pro důchod. Žalovaní též zakázali pracovnicím pečovatelské služby v , Anonymizováno, , aby žalobci a jeho bratru , jméno FO, podávali informace o mamince, dokonce mu ani neoznámili den jejího pohřbu, což osvědčuje jejich morální profil. Odvolatel dále trval na tom, že matka měla naspořeno více peněz (nejméně , částka, ), které nebyly zahrnuty do dědictví, žalovaní si je mezi sebou rozdělili. Žalobce konečně akcentoval příslib ze strany otčíma , adresa, , že se se všemi spravedlivě vyrovná, k čemuž nedošlo. Jmenovaný výslovně slíbil odměnu za provedené práce na nemovitostech v , adresa, po jejich prodeji. Odvolatel uznal, že jeho důkazní situace ohledně průkazu shora uvedených skutečností je oslabena. Vyhradil si své odvolací námitky ještě doplnit, upřesnit.7. Žalovaná 2) a žalovaný 3) se z nařízeného jednání odvolacího soudu omluvili, ztotožnili se s napadeným rozsudkem a navrhovali, aby jej odvolací soud potvrdil.8. První žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že z odvolání žalobce není ani zřejmo, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozsudku nebo postupu soudu. Nedůvodná je i opětovně vznesená námitka podjatosti rozhodující soudkyně, odůvodněná procesním postupem soudkyně v řízení a jejím rozhodnutím ve věci, které nepředstavují zákonné důvody pro vyloučení soudce. Dle žalované 1) okresní soud správně zjistil skutkový stav věci, správně uzavřel, že žalobce svá tvrzení neprokázal, tudíž žaloba je ve vztahu ke všem uplatněným nárokům nedůvodná. Z výše uvedených důvodů 1) žalovaná navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu.9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o.s.ř.“), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 201 a § 202 o.s.ř. a contr.) a obsahuje náležitosti odvolání a způsobilé odvolací důvody (dle obsahu odvolání podřaditelné pod ust. § 205 odst. 2 písm. a/, e/ a g/ o.s.ř.), přezkoumal z podnětu odvolání žalobce rozsudek okresního soudu i řízení jemu předcházející jak z pohledu odvolacích